Boží láska a psi hovno

[vostalpetr]

Boží láska neexistuje,

Bůh není žádný milovník svých oveček

Boží láska je pouhá představa trpících mindraků

Reálná ještě méně než fatamorgana

To co existuje je ale pocit lásky,

A tento pocit není nic jiného než pozorována vize vědomím

Psí hovno ovšem existuje, nikoliv ovšem jako představa,

Ale jako hmota a opět není ničím jiným než vizí vědomí


Mezi vnitřní vizi a vnější vizi není rozdílu,

Obě dvě vize lze snadno pozorovat

Jsou ovšem vize chtěné a nechtěné

S těmi chtenymi se obvykle ztotožňujeme,
Jsme k nim pritahování

Nechtěné vize naopak potlacime
Jsme jimi odpuzování

Pokud se s vizí ztoznime, stáváme se tím s čím jsme se ztotožnili a dojde k sebe zapomenutí a zblbnemea začneme serfovat na vlně chtění a ztotoznovani

Pokud vizi potlačíme, opět zblbnemea a začneme serfovat na vlně nechteni a odpuzování

Pokud je vize pozorována nezaujatě bez chtění a nechteni,
Přechází koncentrace v meditaci v které postupně dojde k odpadnutí vědomých i nevědomých tužeb a dojde k osviceni

Obvykle k tomu dochází během uvolnění ve spánku,
Jako tomu bylo u Tomášové, Vacka, Osha
Či při uvolnění v relaxaci u Mahárišiho

Pokud jde o vize vnitřní, představy a pocity,
Dojde k jejich přijmutí do vědomí a rozpuštění
Takže boží láska se zcela rozpustí a zmizí

Psí hovno ovšem nepřestane dále existovat jako psi hovno,
Jen bude nahlédnutí jako vědomí...

Vize chtěné a nechtěné ovšem nejsou vhodné pro koncentraci,

Nejvhodnější vizí je ta, která odpovídá naše karmickéḿu naprogramování, tomu co rádi děláme a věnujeme pozornost
Bez záměru, cíle a zisku..

Takže co,

Měli bychom se postarát z nějakých vizi z kterých se jen blbne ?

[Pedrito]

Nj, já to slovo beru jako jedno z nepřeberně jmen pro Šakti, co jí dávali duchovňáci nejspíš od doby, kdy se vyklubal homo sapiens a začal o sobě koumat... A řek bych že konkrétně tohle jméno ji dali bhaktici. Prostě tak "naprogramovaní", takže si nemohli pomoct. Ono je úplně jedno jak jí kdo kdy nazval a říká, teda aspoň mě je to jedno. Pokud to není fanatickej magor, co si neuvědomuje, že Šakti se dokonce nejmenuje ani Šakti, nejmenuje se nijak.
Jenže duchovňáci dávaj k těm jménům i vlastnosti, takže vidí už jen ta jména a ty vlastnosti, a na tom často jedou...
Bhaktici na nějaké lásce a džňáninové na nějaké logice...

[vostalpetr]

No a to jde,

Že se věcem přisuzují významy či vlastnosti,

Které nemají

Že principem je uvolnění a jedno co se přitom použije,

Třeba to psí hovno...

[Pedrito]

A přitom to všichni říkaj, že je to bezejmenné a bez přívlastku, prostě žádný jméno, žádná myslitelná hodnota. Ale jak se k tomu přes všechny ty významy, co tomu přiřadili dostat? Tak je to prostě znalost, že je to takový a makový. Makovaná buchta a její konzumace. Copak je v tom nějaká vyjímka, to to není, to to není, a tohle jo, to je to správný jméno pro to? Ví snad brahman, že je nějakej brahman? A je z toho celej v rauši, když mu tak říkaj?
No ale jak o tom mluvit, žejo, to se dá pochopit, že člověk je tvor kecavý, tak ok. Nebýt řeči, nebyla by diskusní fóra ani duchovní knihy, každej by mlčel jak ryba,.. A bylo by ticho jak v kostele při výběru desátků...
No, zkrátka o jménech to není. Jsou to v tom duchovnu jen samolepky.

[vostalpetr]

Nic píše:
Kdysi na začátku mi bylo řečeno, že jakmile se vyčistí a otevře srdeční čakra, tak už není třeba se starat o žádnou další, protože ona si vyčistí a transformuje všechno sama. I když se to může jevit jako otázka času, nastupuje sem bezstarostnost a tím pádem odevzdání všeho

Mně jenom serou takovýhle debility co je kdo schopen vysrát

Díky své oblbenosti s chtěním žádoucího

To jsou Janiny pomateniny jejího ztozneni

Kdy si neustále plete extázi s osvícením

Automatismy se spontaneitou

Sebe zapomnění se sebepoznáním

Odevzdání se ztotožněním

A cokoliv vysere je to nejvyšší a nejkrásnější


A je jí i prdele že píše pomateniny a dezinformace

A ještě se tadle zpitomnela kunda staví do role osvícené

A poučuje druhé


Prostě katolická svině...