Tajné nauky Tibetu 1

[vostalpetr]

https://youtu.be/EJlCPq2eRkA?si=uejfOdUwjPQRaT2z


Nemíním si nic imaginovat a představovat

Ani o nic usilovat, praktikovat, získávat a dosahovat

Ne proto, protože to nefunguje,

Ale proto, protože to funguje

A z takovýchto zkratek se stávají zacházky


To nejsou jen tajné ale i hloupé nauky,

Vše totiž přichází samo když se člověk uvolní

A pustí vlastní vůli bez záměru a snahy ji pouštět


Není třeba žádných imaginaci

A představ o něčem, o čem si ani nejsme sami schopni vytvořit správnou představu


A tak Tibet má co si zasloužil,

Stal se Čínou a přestal existovat...

[vostalpetr]

Dík Miroslave,

Ale nechci...





Silné mně připomíná magorku Janu,

Není divu že tenhle cvok sankoval v trenýrkách

Aby zabil své ego

Tak daleko to ani blbka nedotahla...

[armin]

Dík Miroslave,

Ale nechci...

Mně to hodně pomohlo přivést různé nevědomé obsahy, tendence atd. do vědomí a tak se jich zbavit - jejich neuvědomovaného sebestředného směrování reakci na podněty a pod.
Ale pokud tato "zkratka" není provázena bdělostí a odhodláním všeho se pustit, hlavně touhy po štěstí, sebepotvrzení atd. tak naopak mohou různá pospávající puzení zesílit a strhnou vědomou část člověka do ještě většího zabloudění v závislostech atd.
V podstatě se jedná o skutečné probuzení hadí síly - sjednocení vědomí s nevědomím postupně na všech úrovních (čakrách).

A s tím není radno si záměrně zahrávat. Mělo by to přitrozeně ve správný čas k člověku přijít samo - a když se v tom "pozná" tak je to pro něj. Pro koho není ta správná vnitřní situace ten to odmítne a nebo si něoo trochu zacvičí, ale protože mu to není vlastní, tak bez nějakého zásadního výsledku.
Kdo je opravdový, k tomu přijde odpovídající cesta.
"Nejlepší je vlastní cesta, cesta druhého má svá úskalí."

Je to jako když najdeš tu pravou ženskou (formu Šaktí), že se k sobě hodíte, prožíváte dobrodružství , tančíte a nakonec spolu "zemřete".
Je to velice intimní, silná, nakonec absolutní záležitost.
Taková je moje zkušenost.

[vostalpetr]

Ale proč tohle dělat tak složitě

A proč to vůbec má dělat ego ???

Všechno ( obzvláště ty Tomášovy zkratky) jsou duplikáty

Spontánní duchovní cesty !!!


Nejblíž k tomu má dzogchen ten to alespoň popisuje uceleně

Ale ostatní z toho dělaj trhací kalendář

A duchovní guláš


A celé to uvnitrnovani vede k realizaci Atmanu

Místo aby to vedlo k realizaci Brahmanu

Což je stav který ty připoutanosti opravdu spontánně rozpouští


Největším pruserem je realizace Atmanu

Což pak díky vasanam je "duchovní oblbenost"

Ne nepodobná "pocitové oblbenosti" jako i Jany

A nikdo v podstatě nic moc inteligentního nevymyslel

Jak dojít k realizaci Btahmanu



A přitom je to jednoduché

Na koncentraci postačí to co píše Krisnamurti

" Vášeň bez příčiny" - laska

A to je celá duchovní cesta

Vlastně s tím ego nemá nic moc dočinění


Ale ono ne,

Stále se učí chtění a nechteni a rozvíjení touhy

Záměr, cíl a zisk

[vostalpetr]

Jednoduše řečeno

Proč to doprdele má dělat ego,

Když není konatel pouze přivlastňovatel

Kterej tomu ani nerozumí a jen to posira???



Sem tam je někdo schopen splacnout něco správně o lásce

A konatelstvi

Krisnamurti, Minařík, Balsekar

Ale ostatní jen kopírují pitomosti předchozích pitomů ...

[vostalpetr]

Je to jako když najdeš tu pravou ženskou (formu Šaktí), že se k sobě hodíte, prožíváte dobrodružství , tančíte a nakonec spolu "zemřete".
Je to velice intimní, silná, nakonec absolutní záležitost.




Mně vyhovují všechny formy Šakti

Pro mě je pravá každá ženská

A když se nakouřim alkoholem a vyřadím mozek

Tak jsem schopen se zamilovat i do těch nejtlustsich a nejošklivějších

Inu láska (pudy) je mocná čarodějka...

[vostalpetr]

A s tím není radno si záměrně zahrávat. Mělo by to přitrozeně ve správný čas k člověku přijít samo - a když se v tom "pozná" tak je to pro něj.


Právě že ne,

Podstatný je ten výchozí bod

Buďto vášeň bez příčiny nebo vášeň s příčinou

Jedno vede k osvícení (Tomášová) a druhé do extáze (Jana)

To, že se ti něco líbí neznamená že to je to správné

To je jen chtění tvého vědomí

Ale ne nevědomí, o tom nic nevíš...

Tedy nejen ty, ale všichni o tom nic nevědí...

[armin]

To, že se ti něco líbí neznamená že to je to správné

To je jen chtění tvého vědomí

Ale ne nevědomí, o tom nic nevíš...

Tedy nejen ty, ale všichni o tom nic nevědí...

No když se mi něco líbí, tak to právě dělám spontánně. Ne kvůli nějakému výsledku, který by se mi líbil, ale protože ta sama činnost se mi líbí a baví mne - ale ne jako rozptýlení, zapomenutí na něco jiného, ale jako přirozené soustředění na objevování a nevím předem co najdu.
Dobrodružství poznání.
Aspoň já to tak vždy (a v podstatě všechno) dělal a dělám. Proto jse zpočátku ve škole moc neprospíval - hlavně memorování, násobolka atd, co bylo třeba se "naučit" vůlí). A proto to člověk dělá, až když to k němu samo přijde aniž by to hledal - jako ke mně přišly ty tajné nauky a jaksi mne to přišlo blízké, jako třeba jinému je blízká jízda na kole nebo hrát fotbal.

[vostalpetr]

Někde byl nějaký citát od Tomáše, a nevím kde,

Že si tou dznanou poněkud zbytečně zašel,

Takže ho sem nemohu dát

Nevíš kde je, možná že byl od tebe ?


To je to co mám na mysli, to že se ti něco libi

To karma a její nastavení přichází spise oklikou

Že jsi k tomu přiveden

Jinak než tím že se ti to libi

[vostalpetr]

Tak třeba Maháriši,

Tomu se líbilo 108 tamilských světců v chrámu

A tak se tam chodil dojímat a nořit do srdce

To byly jeho připoutanosti a chteni

Ale smrt k němu přišla oklikou přes něčí úmrtí v rodině

A to jej nasměrovalo k sehraní mrtvoly

Taková náhoda jakoby, nic co by se mu líbilo...

[armin]

Někde byl nějaký citát od Tomáše, a nevím kde,

Že si tou dznanou poněkud zbytečně zašel,

Takže ho sem nemohu dát

Nevíš kde je, možná že byl od tebe ?

Ode mne to nebylo, ani nevím, že to říkal.

[vostalpetr]

A ví to tady někdo,

Pokud tu někdo je ?

[vostalpetr]

S tím úmrtím v Mahárišiho rodině jsem to vůbec netušil,

Až teprve Balsekar o tom někde mluví ve videu

Maháriši to nezmiňuje, u něj mně přijde pravdivé to co říkal Budha,

Že toho moc neřekl a že pak spise říkal to co vyčetl...

[vostalpetr]

Je to jako když najdeš tu pravou ženskou (formu Šaktí), že se k sobě hodíte, prožíváte dobrodružství , tančíte a nakonec spolu "zemřete".
Je to velice intimní, silná, nakonec absolutní záležitost.




Mně vyhovují všechny formy Šakti

Pro mě je pravá každá ženská

A když se nakouřim alkoholem a vyřadím mozek

Tak jsem schopen se zamilovat i do těch nejtlustsich a nejošklivějších

Inu láska (pudy) je mocná čarodějka...

https://youtu.be/Q5_AV2yUQDg?si=ow2RyoV9YmOj_9vm

[vostalpetr]

Ono stejně si nelze ani na podkladě zkušenosti představovat ani Atman a ani Bráhman,

Protože je "namíchán" z 5 až 6 aspektu a ty neznáš ani správné poměry ingrediencí

A i kdyby jsi znal a přidal jsi tam lásku

Tak ta láska z toho udělá extázi

Jenže Skutečnost není extáze, je to prostě ta nejobyčejnější věc - přirozenost

Prostě to nejde, ta láska má neustále expanzivní a tvořivý potencial

A proto to nelze použít, a vlastně většinou se tomu v učení vyhýbají, případně to přidávají až na konec,

Jako v dzogchenu a to jako výsledek předchozích zkušeností, nikoliv jako představu...

Láska má prostě přitažlivou sílu, takže tě táhne k sobě

Místo aby zde byl obrácený směr, tedy uvolnění a přijmutí do vědomí,

Tedy směr ke mně..


Ježíš to tedy pěkně posral když vymyslel "lásku k něčemu"

Není ani divu že se toho pak chytil fanatický žid Pavel

Ale aspoň to správné nadefinoval jako

Víru, naději a největší z nich láska

To je definice ty expanze,

Tedy

směr a čas a tvořivá síla...


Proto tam Krisnamurti přidává k té vášní že je bez příčiny

Tedy ne " láska k něčemu" ale prostě jen "láska k lásce"

Ale to už je lepší použít jako koncentraci to psí hovno,

Protože to není expanzivní...

[vostalpetr]

Takže kdykoliv se ti něco líbí a přitahuje tě to,

Tak je to vášeň s příčinou

Nic proti tomu, ale to spíše ukazuje směrem k našim vasanam

Zatímco karma a naše naprogramování spíše vytváří situaci v které se ocitneme

Bez pocitového hodnocení

A i o tom psal Oslík, jak se to vytváří :




Slepý Osel: O otroctví

Autorem tohoto článku je můj milovaný Slepý Oslík

Děti jsou mé oblíbené téma...
na nich je vidět, co jsme všechno zapoměli...
od čeho jsme utekli...
co jsme ztratili...


Když se Vaše oči setkají s očima dítěte,
usmějete se, jako by jste v nich viděli radost...
kdo z lidí to dokáže, kdo umí svým pohledem
rozesmívat zasmušilé tváře?


Jak to všechno začalo... aneb jak jsem ztratil svobodu.

Hrál jsem si... tak to nazývali ty velké bytosti... Jenže já se učil studoval vnímal... bylo to krásné... tolik věci kolem mě čekalo na své prozkoumání... na kterou se jen zaměřit první... jak to všechno zvládnout...

Všiml jsem si, že ti velcí mají pusu i k něčemu jinému... než jen k papání... dokážou měnit zvuk... tím, že s ní hýbou... jak to jen dokáží? Chtěl jsem to taky umět... a tak jsem je začal bedlivěji studovat. A pak se mi to povedlo! S vypětím sil a soustředění, jsem ze sebe vydal něco jako ma-ma. A co se to nestalo najednou mě všichni objímali pusinkovali ma-ma... a zase jsem středem pozornosti... to si musím zapamatovat... stačí říct ma-ma a je to. A tak jsem to ukázal i babičce, a dalším lidem a všichni mě chválili. Ale později se něco změnilo... když jsem po nějakém čase řekl ma-ma, už to nefungovalo... Jak je to jen možné... vždyť to dělám úplně stejně jako předtím... ma-ma... a zase nic. Co se to s těmi lidmi stalo... že by ohluchli?

A tak jsem si vzal pastelky... to jsou speciální věci, které za sebou nechávají stopy, které mají stejnou barvu jako to co držím v ruce. A tak jsem si s nimi hrál a bavilo mě dívat se jak za sebou nechávají stopy... a dělám to já... jak fascinující... tvořím! Já sám dokážu tvořit... fantastické... A pak přišli velcí a opět mě chválili a ukazovali můj výtvor všem blízkým, a ti mě taky chválili. Jenže pak se stalo to samé co s ma-ma... Po čase mě už nikdo za stejné výtvory nechválil... co se to zase s těmi lidmi stalo? Že by oslepli?

A tak jsem zjistil, že když něco dělám, musí to mít nějaký smysl... proč?! Proč si nemůžu kreslit jen tak... proč musí ty čáry něco znamenat?! A pak přišel ten ústav zvaný škola. Tam si už není možné dělat věci jen tak pro radost z dělání z tvoření... musí mít vše nějaký smysl... a ten kdo dokáže dát věcem ten nejlepší smysl ten dostává nějaké čísla, kterým rozumí zase jenom rodiče... A ti se buď zlobí nebo radují.... a tak se musím snažit, aby jsem měl ty jedničky.

Možná v tomto ústavu a možná někdy dříve jsem ztratil svou svobodu... začal jsem otročit pro potěšení druhých... Bylo mi řečeno co mám kreslit a když to nedokážu - jsem špatný! Bylo mi řečeno jak se chovat a když to nedokážu tak jsem špatný! Bylo mi řečeno jak mám mluvit a když to nedokážu tak jsem špatný! Takže musím dělat věci, které se ode mě očekávají jinak jsem špatný!!! Musím se stát aspoň normálním... tj. takovým jako většina... Mohu se stát i velkým, když dám většině to co se jim líbí... Pak budu velice váženým občanem...

Ale kde jsou mé potřeby, kde je má volnost... Stále slyším potřebuješ to a to a až to budeš mít budeš šťastný... Ale kdo vytvořil tento pomyslný žebříček hodnot.... a jsou to vůbec HODNOTY? Neustále se tyto hodnoty rozrůstají... A tak člověk musí více otročit... Kdysi se člověk spokojil se zdravím, pak k tomu přibyla střecha nad hlavou, pak rodina, a tohle bylo tehdy snadno dosažitelné... když už jste to měli mohli jste odpočívat... a to se někomu sakra nelíbilo, protože už Vás nemohl více vykořisťovat a tak tento žebříček hodnot rozšiřoval a rozšiřoval a jeho cílem je aby jste nikdy nepoznali odpočinek... aby jste neustále otročili... udělal z Vás ždímačku na utrpení...

Protože člověk který odpočívá není výdělečnou jednotkou... A bez výdělečných jednotek někdo příjde přece o zisk... Pracujete na jiné! Ale čas Vám nikdo pak nevrátí!

Dostaváte za svou práci tak malou almužnu... a navíc co jsou peníze... je to kus papíru, který je potištěn obrázkem a kterému vaše mysl dáva moc... Ukažte lidem co si za tento kus papíru pořídí a oni jich budou chtít více... Peníze jsou jen prostředníkem k tomu, abyste si něco koupili, něco o čem tvrdí jiní, že to potřebujete... Zkrátka Vás všichni jen využívají pro svůj zisk!

[vostalpetr]

Hodnotu určují pocity...