Ježíšův heroin

[vostalpetr]

Meditujte jako Kristus... On se ztratil v lásce.


Rozhodně doporučuji vyzkoušet,

Ztotožnění a sebezapomeni v extázi je prostě krása,

Nejrychlejší cestou je utrpení, to je v podstatě touha po lásce

Čím víc budete trpět, tím rychleji k tomu dojdete

A stanete se tou láskou...


Ovšem pozor,

Je to značně návykový,

Kam se na to hrabou cigarety, alkohol nebo heroin,

Užívejte si takhle měsíc a máte zaděláno na celý život


Znáte ten názor, že neexistuje vyléčený alkoholik,

Pouze abstinujici alkoholik

A tady to platí mnohonásobně krát vice

Takže bacha mysl si to zapamatuje

Kudy cesta k oblbujicim sloučeninám v mozku

A už to nezapomene, kudy cestička do raje


Tedy samozřejmě nemusíte to zkoušet

(Ani já to neměl v plánu tohle zkoušet)

Stačí se uvolnit od jakékoliv touhy

A láska (i jiné pocity)se naopak ztratí ve vás

Přijmutím do vědomí...


Tak jo....

[Pedrito]

No, já jsem na tý bibli nelítal, znám z ní začátek a konec. Páč mě zajímalo stvoření a konec světa

Sice jsem se ten prostředek číst snažil, ale bylo to jako když oči čtou, ale mysl to vůbec neregistruje.
Z těch evangelií mi utkvělo to odpuštění a pár trefných podobenství...

A je prostě fakt, že ve spojení s církví se z toho stal jeden z největších průserů dějin.

To odpuštění je hodně důležitý, tedy především i sobě, bez toho vůbec se ta mysl nemůže uvolnit k tý meditaci.
Měli jsme v tom našom meditačním kroužku semtam pár lidí s těžkejma sebevýčitkama, a prostě je to do meditace nepustilo. A ani se mi nejevilo ok, když jim ti, kterým to šlo, radili, "prostě si to odpusť", neb to je právě to, co jim nešlo.
A pokud se to nevyvrbí do toho spontánna, že to jde samo, tak ty pocity takováhle "dobrá rada" spíš ještě umocní.

Jo ono to duchovno pro někoho zas taková ánanda není...

[vostalpetr]

Rozlišit „extázi“ a „Blaženost“

Tady je dobré rozlišit dvě věci, které se navenek mohou podobat, ale vnitřně jsou zcela odlišné:

Extáze – tedy změněný stav vědomí, který je často doprovázen silnými emocemi, euforií, nadšením. Může být nádherná, může být hluboká – ale pokud je zde stále ten, kdo ji prožívá, je to stále zkušenost mysli.

Sat-čit-ánanda – ne jako zážitek, ale jako samotné poznání Bytí, které není závislé na emocích, stavech, myšlenkách.
Je to Ticho, ve kterém se vše objevuje a mizí.
Je to Láska, která není objektová, není zaměřená na někoho – je to Láska, která je samotnou povahou vědomí.

A přesně o tom mluvil Neem Karoli Baba, když řekl:

„Meditujte jako Kristus. On se ztratil v lásce.“
Ztratil se ne ve stavu – ale v samotné Přítomnosti, kde už není kdo by něco chtěl nebo očekával.



Debility ti jdou,

Kdo asi tak prožívá extázi když je zde ztotožnění a sebezapomenuti

Podobné jako při ztotožnění s tělem je zde sebezapomenuti Já

A člověk se považuje za tělo

To je fakt složitý,

Ty moudrá kundo....






Duchovní poznání a Napoleon Hill?
Vostalpetr zmiňuje citát z Tao te ťingu a napadá použití jména Napoleon Hill – autora knihy Myšlením k bohatství. Naráží na představu, že duchovní cesta a vnější úspěch jsou neslučitelné.

Ale opět zde může být malé nedorozumění.

Napoleon Hill nemluvil o touze po penězích, ale o jasnosti mysli a záměru. O schopnosti zaměřit pozornost bez rozptylování, o vnitřním postoji.
To samo o sobě není v rozporu s duchovní cestou. Ve skutečnosti, když je mysl klidná a tichá, přirozeně dochází k naplňování i vnějších oblastí života – protože mizí sabotující hlasy strachu, nedostatečnosti, chaosu.

Pravá Láska je přirozeně bohatá – ve všem.
Vnitřně i vně. Bez připoutanosti. Bez lpění.
A právě proto je svobodná.


Debilko,

Nejde o bohatství ale o záměr

Proto jsi pica od Napoleona Hilla

Jak svými slovy potvrzujes-zamer

Bláboly o svém zblbnutí si strč do prdele !!!






Závislost je stav, kdy se někdo snaží něčeho dosáhnout.
Blaženost je stav, kdy už není nikdo, kdo by něco potřeboval.


A jak asi se někdo snaží něčeho dosáhnout ?

Asi nejsís tím záměrem, kundo pitoma od Napoleona Hilla...

Ty jsi jelito blbý, sebesamu opět popiras,

Tak jako vždycky...




Závěr

Láska, která je Kristem, Šivou, Buddha-podstatou – není extatickým únikem, ale návratem Domů.
Není závislostí, ale rozpuštěním závislého „já“.
A vnější svět? Ten už nemusí být odmítán – může být prostě vnímán jako projev stejného Bytí. Ať jde o peníze, tělo nebo vztahy – nic není ne-duchovní, pokud v tom nejsem oddělené já.

„Když se ztratíš v Lásce, není to únik –
Je to návrat k tomu, co jsi byl dřív, než ses vůbec narodil.“
Návštěvník

Nahoru


Kdepak,

Záměr, cíl s zisk jsou únikem od Přítomnosti

Od toho co je, k představě co by mělo být - osvícení a únik z trpění

Takto funguje ego

A všichni co prstickem ukazují na cíl a zisk a učí záměr...

[vostalpetr]

A vůbec nevadí, že skutečnost zde stále je,

Ony i peníze tady jsou

A kdekdo po nich touží,

Protože je nemá i když zde jsou


Blbko pitomá,

Liší touzej po tom co je,

A ne po tom co není

Jelito blbý

Jen to prostě nemají, třeba to osvícení si neuvedomuji

[vostalpetr]

Když se ztratíš v Lásce, není to únik –
Je to návrat k tomu, co jsi byl dřív, než ses vůbec narodil.“
Návštěvník



To by odpovídalo,

Ty jsi musela být dozajista pica už před narozením

Jinak tu tvoji debilitu vysvětlit ani nejde...

[Jarka]

"Ne každý, kdo bloudí, je ztracen." J.R.R.Tolkien

[Jarka]

Někdo je ztracen, i když si myslí, že nebloudí...

[vostalpetr]

Proto je nejlepší nikam nechodit,

Obzvláště ne tam,

Kam svatí guruové prstickem ukazují...


A to presne ten Šmok Ježíš chtěl když radil :

Vezmi svůj kříž a následuj mě...


Tůdle nůdle panáčku

Nemám žádnej kříž

Takže to nepůjde...

[vostalpetr]

Dnes mě zachvátilo mystérium. A takhle to vypadá.
Možná je to jen záblesk. Možná prasklina v čase.



To neni nic proti Švejkovi,

Toho jednou zachvátil autobus na Karlově náměstí ...

[Pedrito]

"Ne každý, kdo bloudí, je ztracen." J.R.R.Tolkien

Indiáni zas říkávali, "neztratil jsem se já, ztatilo se moje týpí"