Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

To, co vnímáme skrze smysly, je jen dočasné potěšení. Skutečné štěstí je být sám sebou. Pokud to jednou zažijeme, už nikdy nebudeme hledat štěstí venku. Vše, co musíme udělat, abychom unikli utrpení, je být tím, kým skutečně jsme.


Ten tvůj neustálý útěk před neštěstím,

Co tě potkalo tak hrozný ho ???

Někdo tě poslal do prdele ?

Tak to chápu, to je fakt neštěstí....





Až to jednou zazijes,

Tak budeš hledat štěstí venku

Protože uvnitř žádný pitomý štěstí není

Já není štěstí, to jsou jen tvé zblble představy trápící se mindracky...

[vostalpetr]

Ty jsi ale zpitomnela kunda,

Celej tvůj pitomouckej život se točí kolem pocitů

Štěstí a neštěstí...


Víc že sebe nevyseres...

[vostalpetr]

https://music.youtube.com/watch?v=22Icg ... 3vi3067MB4

[Jarka]

https://youtu.be/cB4TUza4Fs0?feature=shared

[Jarka]

https://youtu.be/ATJMOneObLs?feature=shared vůz

[Jarka]

https://youtu.be/tXw6X24GtIY?feature=shared

[Jarka]

https://youtu.be/MXj6cuXZN2c?feature=shared

[vostalpetr]

Štěstí obvykle existuje jako součást hry protikladů. Prožíváte štěstí, protože vás něco činí šťastnými. A pak vás buď ta věc, která vás učinila šťastnými, opustí, nebo vás právě ta stejná věc začne dělat nešťastnými. Například manželství. (smích publika)

Z nějakého důvodu mám tady dvě otázky, možná od stejného člověka: „Jste šťastný?“ (smích publika) A druhá: „Jak mohu cítit radost a být šťastný, když je na světě tolik smutku?“

Jsem šťastný? Neřekl bych tomu štěstí. Někteří lidé by to slovo použili k popisu hlubšího stavu spojení s bytím. Ale v běžném smyslu je štěstí opakem neštěstí. Takže se pohybujeme od štěstí k neštěstí... (smích publika)

Znáte ty dvě divadelní masky – komedii a tragédii? Jedna je komická. (smích) A druhá tragická. (smích)

Štěstí obvykle existuje jako součást hry protikladů. Prožíváte štěstí, protože vás něco činí šťastnými. A pak vás ta věc buď opustí, nebo vás začne činit nešťastnými. Například manželství. (smích) Nebo vztah. Než spolu začnete žít, jste šťastní. Když spolu začnete žít, jste nešťastní. (smích)

Takže pokud to není štěstí, o čem to tedy mluvíme?

Pokud pustíte myšlení a zůstanete jako vědomí, pak toto vědomí vyzařuje určitý klid – živý klid. Radost, mír. Klidná, radostná životní energie. Vnitřní mír může být lepší slovo než štěstí, ale je třeba dodat: je to živý klid. Není to klid, který vzniká tím, že otupíte své emoce nebo něco podobného. Je to živý, intenzivně přítomný mír. Můžete ho cítit, i když jen na okamžik.

Vzdejte se myšlenek – a právě teď, pokud nemyslíte na problémy svého života, v tomto okamžiku žádné problémy nejsou. Existuje jen pocit bytí, živosti. A to je spojení s bytím.

Tím překračujete protiklady štěstí a neštěstí. V knize „Síla přítomného okamžiku“ mám kapitolu nazvanou „Za štěstím a neštěstím je mír“. Takže místo toho, abyste byli závislí na výkyvech mezi štěstím a neštěstím, je tu ten mír, kdy si uvědomíte podstatu toho, kým jste.

Pak už nejste založeni na egu.



Pocit býti je pocit ega,

A to co popisuje je satvicky stav mysli, tedy ega

V podstatě to je stav uvolnění a relaxace

Štěstí je stav ega,

Nikoliv Já !!!


Uvědomění není Vědomí,

Pocit býti není Býti

Štěstí není Blazenost

Tady není všude

Teď není věčnost

Slunce není Světlo

[vostalpetr]

Konec utrpení. A zapomeňme na štěstí. (smích) Mluvme o míru. Začněte u sebe. Staňte se tou změnou. Někdo to řekl. Byl to Nelson Mandela? Nebo Gandhi? Nevím. Řeklo to to jedno vědomí.

Buďte tou změnou, kterou chcete vidět ve světě. Pokud chcete vidět mír, musíte ho sami ztělesňovat. Konec utrpení musí začít u vás – vaším vlastním utrpením. To je konec utrpení na této planetě. A pak můžete ukazovat cestu i ostatním


Zas nějakej mindrak co trpěl,

Teď zase trpím ale já,

Když čtu bláboly mindrakaTolleho...

[vostalpetr]

Proč si dělat hlavu s karmou? Ta se o sebe postará tak jako tak sama.
M: Většina naší karmy je kolektivní. Trpíme pro hříchy druhých, tak jako oni trpí pro hříchy naše. Lidstvo je jedno. To, že si to člověk neuvědomuje, na tom nic nemění. Mohli bychom být sami mnohem šťastnějšími, kdybychom nebyli tak lhostejní k utrpení druhých.


Bohužel to asi tak bude,

Kolektivní karma spolehlivě potlačuje nási individuální karmu

A trpíci dobroseri jsou k nezastavení v pachání dobra

Politika, náboženství a duchovno je plně trpících mindraků

Co serou hovna štěstí jak na běžícím pásu...


Kam se na tydle dobrosery sere farmaceutický průmysl

Produkující prášky i pro kočičí a psi mindraky...

[vostalpetr]

Když se říká: „Nic neexistuje“, není to nihilismus. Je to poukaz na to, že vše, co se jeví jako „existující“, je nestálé, proměnlivé, podmíněné. A tedy ve své podstatě iluzorní. Ale to, co si tuto iluzornost uvědomuje – co je svědkem zrození i zániku – to se nemění. Je to tiché, prosté, bez domněnky. A právě ono nemůže být uchopeno žádnou vírou ani odmítnuto žádným skepticizmem.

Právě proto si to žádá ticho





Tak konečně zmlkni ty debilni pico !!!


Místo svých pitomych voblbovacek se jen uvolní,

Ǎle ono to nejde

Tvoje mindracka mysl musí furt produkovat hovna


Čím víc hoven, tím větší ticho

To je fakt, u psychopatů to tak funguje

Jen když jim mysl sroti hovna víry, naděje a lásky

Tak zažívají klid


Bláboly o štěstí a o vecnosti,

Je vidět co že urputně tlačí do prdele


A tak roky seres hromady hoven

Blbych pitomych hoven



Ty tvoje hovna samozřejmě existují,

Proto jsi za ně mrdana

A ne nějakej nihilismus že všechno je nic....



A budeš mrdana dál,

Za voblbovani a srani hoven


A žádnej mistr ti nepomůže

Neschovává se za kdydy blbů

Ani za svoje oblbovacky !

[vostalpetr]

A pokud nakonec někdo uzná: „Je to vždycky k ničemu“ – pak možná konečně uzná i to, že ani to „k ničemu“ není důvodem, proč se uzavřít, trpět nebo bojovat.

Když je všechno k ničemu – pak už zbývá jen smát se, mlčet, obejmout, nebo jen být.
A možná právě tehdy jsme si nejblíž.


Jak jsi na to přišla idiotko ?

Tebe a tobě podobný mrdat rozhodně není k nicemu

To jen ty vaše žvásty jsou k nicemu

To jo

Protože to jsou leda hovna...

[vostalpetr]

se říká: „Nic neexistuje“, není to nihilismus. Je to poukaz na to, že vše, co se jeví jako „existující“, je nestálé, proměnlivé, podmíněné. A tedy ve své podstatě iluzorní.


Nic není iluzorní ty pitomá kundo,

Sebevetsi hovno co vysere tvoje pitomá mysl není iluzorní !!!

Právě pro jsi mrdana,

Protože nic není iluzorní

A hovno je prostě hovno !

[vostalpetr]

Víra, naděje a láska nejsou oblbováky, pokud od nich nic nečekáš.

Víra – ne v budoucnost, ale v přítomnost, která je stále zde.
Naděje – ne v příslib, ale v tiché otevření se nepoznatelnému.
Láska – ne jako sentiment, ale jako základní prostor bytí, který nikoho neodmítá.


Ty musíš věřit v přítomnosti ?

To tedy přítomnost bude asi zase jen nějaká predstava,

Vyctenina na kterou je třeba zaměřovat pozornost



Naděje nemá co dělat v tichém otevření


A láska není žádnej prostor,

Ta tvoje láska nedokázala ani mít prostor pro jiné

Co vyhazovala z diskuze na poradně



Takže zález do prdele pitomý oblblo

Ty sebestředný jelito !