Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

Jak poznat, že služba je čistá
Je lehká. I když může být fyzicky náročná, v srdci je radost.

Nevede k vyhoření – protože nepramení z nutnosti, ale z přirozeného přetékání.

Není závislá na vděku. Nepotřebuje být viděna ani chválena.

Je prostá. Není teatrální, neupoutává pozornost na sebe.

Neříká: „Já jsem pomohl.“ Říká: „Jsem vděčný, že jsem mohl být u toho.“




To jo

Jakmile je v srdci radost,

To už je ego úplně KO....


A nebo spíš naopak, je OK, full power...

[vostalpetr]

Jak v sobě probouzet spokojenost

Spokojenost není vždy výsledkem vnějších podmínek. Často se objevuje tam, kde bychom ji vůbec nečekali – v nemoci, v samotě, po pádu, v tichu mezi myšlenkami. Probudit ji v sobě znamená:

Zastavit se. Uvědomit si, že nic nechybí.

Nesrovnávat se. Nehodnotit.

Děkovat. I za drobnosti, i za to, co „nevyšlo“.

Cítit tělo. Být v přítomném okamžiku.

Nečekat od života víc, než právě teď dává.

Jakmile to uděláš – byť jen na chvíli – objeví se jemné světlo, které nerozpoznáš jako „vlastní výtvor“. Je to tichá přítomnost, která tu byla vždy. Jen jsme ji přes hluk ega neviděli.




Naprostý nesmysl,

Tak jako je zapomenuto Já

Je zapomenuto i satvicky stav mysli ega

Budha měl z prdele kliku, že přestal potlačet tělo a přerušil askezi

Ale návody nefungují takto spontánně

Být by byly sebelepší

Jsou to převzaté myšlenkové konstrukty čili oblbovaky

Prostě jen přebírání kolektivní karmy teď ovšem v duchovní oblasti

Výsledkem je marná snaha, zbytečně úsilí a zpitomeni !

Jak je názorně vidět u blbky Jany...

Oblbovaky víry, naděje a lásky,

Hloupý útěk před utrpením

Je nemožné v tomto stavu přijmout utrpení

To se stává velmii výjimečně, jako když někdo smrtelné nemocný dokáže přijmout svou nemoc

A nemoc zázrakem zmizí...


Trpící nemají téměř žádnou šanci na realizaci Ja

Vždyť i pro člověka jenž je v pořádku je těžké uvolnit se z působení nevědomých tužeb!!!


A návody jsou k hovnu, opět vedou opět k rozvíjení touhy ...





A ty blbá pico nevymýšlej hovna o jemnem světle,

To jsou jen tvé fantazie

Vymrdaný blbý kundy !!!

Pico jedná zasrana a blbá...

[vostalpetr]

Tam kde je tamás,

Tam rozhodně světlo nepřichází

Stejně jako do stavu radzasu

Debilko zkurvena...

[vostalpetr]

Tři věci, které dělají duševně silní lidé:

1. Na negativitu nereagují negativitou, ale reagují pozitivně.

2. Znají umění zůstat v klidu i pod tlakem

3. Soutěží pouze sami se sebou, ne s ostatními



To budou asi nějací katolíci,

Že rádi nastavují druhou tvář

Silní lidé si jdou za svým a neposerou se z druhých a ani sami ze sebe

Jen hlupáci soutěži sami se sebou

Silní se nechávají vést svou karmou

A nefnukaj při kopanci do zadku

[vostalpetr]

Spokojenost jako duchovní brána

Velcí mistři často mluvili o spokojenosti jako o zralém ovoci meditace.
Spokojený člověk netouží po „osvícení“ jako po trofeji. Ale právě tím, že netouží, stává se prostorným pro milost. Spokojenost rozpouští odpor, vnitřní napětí a potřebu kontroly – a právě to umožňuje skutečné probuzení.

Není to výbuch světla. Není to extáze. Je to návrat domů.

Spokojenost není konec hledání – je to tiché zjištění, že jsi nikdy nebyl ztracen.
V její přítomnosti se ego tiše posadí do pozadí, jako pes, který už nemusí štěkat.
A v tom tichu začínáš slyšet hlas svého skutečného Já.

„Spokojenost není nedostatek touhy – je to osvobození od potřeby.“
– ticho Vědomí



Pokud vím,

O spokojenosti píšu jen já

A já rozhodně velkej mistr nejsem

A jen to jen jiný název pro uvolnění od touhy, v podstatě spontánní relaxaci

Nic co by nikdo neuměl...


Problém je jen v tom, že se obvykle zůstává jen na povrchu uvolnění

A tento stav se dále nerozviji


Spokojenost není žádný pitomý zjištění že jsem nikdy nebyl ztracen,

Nikdo nic nezjišťuje

Pokud zrovna není blb kterej si myslí, že by měl něčeho dosáhnout...

Ego se nikam neposadi je stále pevné v sedle,

Jen není činné ...

Kdo se ovšem snaží o klid, ticho či mír,

Kdo na to zaměřuje pozornost

Tak je prostě mimo stav relaxace...

[vostalpetr]

I to nejjednodušší hovno musíš vylepšovat svejma pitomjma stackama

Co se ti honej v blbý hlave,

Hovna

Hovna

Hovna


Tvých pitomych fantazii...


A takhle kurvis kde co...

[vostalpetr]

I mezi opicemi je rozdíl,

Některé nevidí, neslyší a nemluví

Ale ty pitome vidí, slyší a mluví

A fantaziruji !