Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

Ego je definováno tendencemi „chtění“ a „nechtění“. Největším omylem je představa, že potřebujeme nějakou složitou techniku, která tyto tendence přemůže. Jedinou skutečně funkční „technikou“ je přestat těmto tendencím věřit.

To, co „je zde vždy“ (naše přirozená podstata), nepotřebuje pět minut ani deset let úsilí. Potřebuje to jen ochotu na jedinou vteřinu ustat v mrskání.

V tu chvíli síť – tedy iluze oddělenosti – prostě splaskne. Zjistíme totiž, že ty provazy byly utkané jen z naší vlastní utkvělé pozornosti. Ticho, o kterém mluví Mistři, není absencí slov, ale absencí „konatele“, který by si je přivlastňoval.


Nevěřit je to samé co věřit

Je to v podstatě ignorování a potlačení

Což u kundy tvého formátu není nic nového


Podstata nic nepotřebuje

Zato tvý vymrdaný ego potřebuje jít do prdele

A ne si mrskat picu nějakým neverenim


Tobě to ego jen tak nesplaskne

Páč furt mrskas kundu

Provazy nejsou utkané žádnou pozornosti

Ztotožňování se děje pozorováním a ne pozornosti

Pozornost je podstatný jméno ty debilko ...


A ticho

Ty v jednom kuse blabolici píčo

To si strč do prdele

Hovado blbý zasrany zkurveny


Píčo plná vasan a mindraky !

[vostalpetr]

Právě zde dochází k zásadnímu nepochopení toho, co to ono „uvolnění“ skutečně



V tvém případě určitě kundo zběsilá,

Pleteš si oblbenost s osvícením

Oblbenost je také uvolňující

Ale není to duchovní uvolnění

Jenom blabolis hovna

Mizerná kundo !

[vostalpetr]

Pozor na past „obcházení“

Mnozí se bojí, že pouhé spočinutí v pozornosti je únikem z reality (tzv. spiritual bypass). Ale je to právě naopak. V čisté pozornosti se kaly, stíny a připoutanosti nemají kam schovat. Nejsou obcházeny – jsou spáleny jasem Vědomí, které už nepotřebuje bojovat, aby bylo skutečné.

V tu chvíli končí příběh „konatele“ a začíná Svoboda.



Co to je za blábol ty hovado ?

[vostalpetr]

Zapamatuj si jelito zasrany :



Ty jsi jenom blbá zkurvena opice co zkurvi na co sáhne !!!


A táhni do prdele, kundo pomatená !!!

[vostalpetr]

Většinou je naše pozornost upřená na „objekty“: na myšlenky, pocity či problémy (tedy na ten poletující prach). „Pozornost v pozornosti“ znamená, že se přestaneme dívat na to, co v mysli poletuje, a obrátíme se k samotnému faktu, že zde je Vědomí, které to vše vidí.


Já ti dám přestaneme a obrátíme

Ty hovado blbý !!!

Zpitoměla nahanecko štěstí

Furt tě něco tlačí do prdele

Proto to musíš potlacet a obracet se k žádoucímu


Kundo mizerná ...

[vostalpetr]

Nemáš ani tušení

Protože to na netu nevyctes

Jaká je technika která se v dznane dělá k otočení pozornosti na pozornost

A já to tady psát nebudu, nemíníme radit nějakou praxi ega..

V tvý mysli poletují leda hovadiny..

[vostalpetr]

Přestaň se snažit zavděčit všem

Štěstí nezávisí na přijetí ostatními.
Potřeba být pochopen nebo schválen vytváří závislost. Přijmi, že někteří lidé tě nemusí chápat – a nemusí. Vnitřní svoboda začíná tam, kde končí potřeba vnějšího potvrzení.

Poselství shrnuté do jedné věty:

To je dobrá rada

Takhle z tebe bude šťastná kunda

Sebestředný hovado !

Tak hlavně že jsme šťastný z ty pravdy ..

Nejvíc vnitřně svobodní jsou úplní pitomci

Můžeš jim říkat co chceš a je jim to u prdele..

[vostalpetr]

Většina lidí hledá štěstí jako výsledek.
Ale co když štěstí není výsledek? Co když je to přirozený stav bytí, který se objeví, když ustoupí mentální posuzování?




Zález do prdele s tím svým posranym mentálním posuzováním co tady roky zběsilá píčo předvádíš !

Navíc,

Tak jako obvykle

Jsi svým mentálním posuzováním vysrala hovno !



Tak znovu jelito,

Koho chceš poučovat svými hovadinami ???

Ťahni do prdele nadržená masturbující kundo !

[vostalpetr]

Mezi nevěděním a věděním.
Mezi tichem a slovem.
Mezi otázkou a odpovědí.


Jj

A taky mezi levou a pravou polovinou prdele

To je ta správná cesta



Takže

Mazej do prdele, hovado vymaštěný!

Kundo zoufalá...

[vostalpetr]

Mizí prožívající, ne Blaženost

Když Eduard Tomáš mluví o blaženosti jako o „nepříteli“, nemá tím na mysli, že by se hledající měl radosti a míru vyhýbat. Jde o jemný, ale kritický rozdíl v prožívání:

* V dualitě (překážka): Ego si přivlastňuje prožitek. Říká: „Já teď cítím blaženost, já jsem něčeho dosáhl.“ Toto „já“ funguje jako oddělený pozorovatel, který si užívá nějaký objekt (v tomto případě duchovní pocit). Tím se udržuje iluze oddělenosti.
* V neduálnosti (realizace): Ego se svou představou o „vlastnictví prožitku“ se rozpustí. Zmizí ten, kdo by mohl říct „já cítím“. Co však zůstává, je čistá Blaženost sama o sobě, která už není závislá na žádném objektu ani úsilí.

Jak říkal Nisargadatta Maharadž: „Když odejde 'já jsem tohle' nebo 'já jsem tamto', zůstává Bytí. A přirozeností tohoto Bytí je naprostý mír a blaho.“

Blaženost tedy nikam neodchází – naopak, teprve po odstranění ega přestává být kolísavým stavem a stává se vaší trvalou podstatou. Už to není něco, co „máte“, ale něco, čím jste. Mizí jen ta pyšná představa ega, že „dosáhlo vrcholu“, protože v oceánu Absolutna není nikdo, kdo by mohl stát na břehu a měřit hloubku.

Nasprtanym to máš dobře podle internetu,

Jenže je to jinak

Kdo je osvícený pro toho je Blaženost přirozenosti a není zde potreba o tom mluvit

Zatímco ego je z toho na větvi...

A proto o tom furt mele

Obvykle hovadiny protože zaměnilo Blaženost za lásku...



Tak moje svatá kundo,

Tak to chodí debilko !

[vostalpetr]

Ty víš prostě hovno píčo svatá,

Jen sestavujes guláše svých představ z vycteneho

Aby jsi se tím mohla oblbovat !

To by poznal nejen slepý, ale i blbý...

[vostalpetr]

A protože tvé království není z tohoto světa,

Tak mazej se svým královstvím do prdele za Ježíšem

A stejně jako on, už se nevracej

Tady píčo nemáš co pohledávat !!!

[vostalpetr]

Poznání, že jsme „samozářící duchovní podstata, která nezačíná zrozením ani nekončí smrtí,“ je konečným lékem na všechny překážky."


Fakt jo ?

To bychom se mohli i přihlásit na Velkou Pardubickou

Tam je spousta překážek

A nehorší je ten Taxisův příkop

Tam si už pár lidí i koní pořádně namlelo...

[vostalpetr]

Skutečná meditace nepotřebuje jméno. Nepotřebuje ani techniku. Stačí jen pozornost, která se nedrží žádného předmětu.
Když se pozornost uvolní od všech „musím“ a „chci“, přirozeně klesne do srdce, do onoho ticha, kde už není žádné „já“, které by mělo něčeho dosáhnout. V tomto tichu se samádhi nevytváří, ono v tomto tichu prostě je.


Kam na ty debility chodíš ?

[vostalpetr]

Když upřímně uznáme: „Já nejsem nic takového, co by mohlo někam dojít,“ stane se něco zvláštního.

Tlak zmizí. Už nemusíme nic dokazovat vesmíru ani sami sobě.

Soutěž končí. Není tu žádný běžec, který by mohl být v cíli dřív než ostatní.

Zbude jen To. To, co tu bylo vždycky – tichá přítomnost, která se nikam nepohybuje, nic nezískává a nic neztrácí.



Fakt jo ?

A fungují ti ty vizualizace,

Nebo naopak ti z toho mrda, mrda a mrda ?

Už to zabrala ta představa že jsi šťastná ?

Nebo to minis ještě dalších deset let psát furt dokola dokolečka ?

Ona ti AI určitě pomůže...

[vostalpetr]

Ke každému člověku přistupuj jako k božské bytosti a tvé myšlenky hněvu a kritiky začnou pomalu blednout, až zbude jen soucit.



To říká Ramana pěkně,

Jenže když se někdo rozhodne pro štěstí a roky mu z toho mrda

Udělám to samé a rozhodnu se pro kritiku a klidně mně taky bude mrdat

A dle učení Napoleona Hilla se mě mé přání splní

A ty odejdeš tam, kam tě posílám

Do prdele !

[vostalpetr]

Viděl jsem hodně bláznivých blbek

Ale ty

Ty jsi urputná piča !!!

To musí být něco fakt hrozný ho že tě to tak šíleně tlačí do prdele

To bude nejspíš nějakej smrtelnéj katolickej hřích !

A představa pekla....

[vostalpetr]

Každá bytost touží po štěstí.


Kdepak,

Každá bytost chodí chcat a srát

Zatímco po štěstí touží leda mindraci !


Takže bez do prdele,

Hledacko štěstí

Mindraků zkurvenej

Co jen sere pitominy !!!


Šťastní lidé vůbec o štěstí nemluví a většinou ani netuší že jsou šťastní

Protože štěstí je pro ně přirozené

Jako to chcani a srani



Zález kundo

Mazej za Ježíšem mrdko katolická

Jelito nešťastný!!!

[vostalpetr]

Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš

Je to blbost,

Za prvé co si kdo myslí není nikterak související s osvícením

A to, že jsi piča nemá nic souvisejícího s tělem,

Ale s tvými připoutanosti

A ty jsou související s osvícením...


A proze ty jsi ztoznená s hovadinami,

Tak i já se rád ztotožníme s představou že jsi piča...


A protože ty furt máš nutkavou potřebu srat hovadiny

Mám i já !


Takže

Táhni do prdele !

[vostalpetr]

Ať se ve Tvé mysli objeví jakákoliv blbost, to, čím ve skutečnosti jsi, nemá s těmito blbostmi nic společného




To je fakt, tvý hovadiny nemají nic společného s Já

Ovšem tvé ztotožňování s hovadinami mají společně s Já to,

Že pomocí sebeoblbovani nelze poznat Já !

Ani kdyby jsi myslela že jsi osvícená nebo že druzí jsou nejvyšší pravda...


Takže zález do prdele

Radilko hovadin...