Vzkaz

[vostalpetr]

Pokud se vám zdá,

Že z vás dělaj blby,

Tak se vám to nezdá.



Váš Vesmir

[vostalpetr]

[vostalpetr]

poznání :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 04/15

https://www.youtube.com/watch?v=337r1Kx24jM&t=10s


8:34

Eduard Tomáš: ...Když jsem to říkal Míle - později za několik let - Míla řekla: To vůbec nebylo kenčo. Jak by to mohlo být. To je pravda, že kenčo to vlastně jsou budoucí výsledky nebo ukázka těch budoucích výsledků, ale to se vyvíjí nebo zažívá až teprve, když to pomíjí, když už je skoro konec toho zážitku. Čínané říkají, když bůvol mávne ocasem, ale tys to přece zažíval hned - od začátku, tak to nemohlo být kenčo. To byla docela poctivý, nefalšovaný nirvikalpa samadhi.

No, Richard tomu tehdy nerozuměl. Nerozuměl, že tady jde vlastně o bhakti jogu, o naprostou jogu sebeodevzdání a to Míla pochopila. Míla to pochopila a řekla: Proč to šlo tak rychle? No. protože joga sebeodevzdání čili bhakti joga je nejrychlejší joga na světě. A dokonce si vůbec nezažíval ani ten přechod, tu mystickou smrt. No, proč? Protože právě ta rychlost toho ponoření je tak velká, že ji člověk nezažívá - ten přechod mezi životem a smrtí. Mystická smrt jakoby splynula v jedno.

Víte, Míla byla skutečnou odbornicí na bhakti jogu a skutečně taky je. Proti bruntnovcům tehdejším, ona má tu bhakti jogu v malíčku. Protože ji žila od mládí a žije ji pořád a dokonce pomocí té bhakti jogy dosáhla největšího jejího vrcholu.

Později jsem to s tou jogou sebeodevzdání mockrát zkoušel, ale už mi to nikdy tak krásně nevyšlo jako tenkrát po té knize. Bruntonově - když jsem přečetl tu jeho první knihu Tajnou stezku. No, proč? Protože jsem se dal do studování. Já jsem vám prostudoval takovejch moudrejch knih. Já jsem se do nich tak ponořil, do toho mudrování a přemyšlování, že jsem na tu krásnou jogu sebeodevzdání vlastně zapomněl. Škoda, protože kdybych se jí byl držel, tak to mohlo být všechno daleko, daleko dřív. To je opravdu senzační joga, když má člověk ten temperament, který je k tý joze zapotřebí. Tu odevzdanost, tu lásku, prostě tu velikou bhakti - tu premu, jak říkají Indové. Tu já jsem tehdy měl. Ale později jsem se pustil - jak říkám - do toho studia - a tohleto mi vlastně zakrylo nebo vůbec mi to nepřipustilo se vrátit tak, jako jsem byl tehdy - v té situaci toho naprostého odevzdání. No, studoval jsem džnanu.....

:)
Uživatelský avatar
Trini

Příspěvky: 5360
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 331
Poděkováno: 112-krát v 101 příspěvcích
Nahoru

Tak takhle to funguje,

Je jednoduché se naučit spoustu převzatých pitomosti

Ale téměř nemožné se toho pak zbavit

A mysl nevědomého začátečníka je ztracená


Odevzdání je ta nejjednodušší věc na světě

Jen se nesmí vědět jak na to

Protože odevzdání není činností ega

Pokud ano,

Tak to není odevzdání

Jen duchovní blbnutí...

[vostalpetr]

976.

Když medituji, zažívám občas blažený klid. Nebývá to příliš často, ale vždycky je to velmi příjemné, a uspokojující, ale bohužel ne docela. Vím, že určitě existují ještě vyšší sféry, ale nevím, jak se k nim dostat...

Tvůj případ je trochu složitější tím, že nejsi úplně bhaktická, ani úplně rozumová.

Myslíte něco mezi tím? To by souhlasilo.

Proto musíme obě metody přiměřeně zkombinovat.

Co by dělal doopravdy bhakta na mém místě?

Opravdový 100%ní bhakta by úplně odevzdal celou svou osobnost i s tím blaženým klidem Bohu. "Ne mně, ale Tobě patří vše." Tím by rychle postoupil dál.

A co by udělal džnanín?

Džnanín by svůj blažený klid objektizoval, to znamená, že by jej pokládal za pozorovaný objekt a postavil by se k němu indiferentně. Myslil by asi takto: "Kdo je ten, kdo si uvědomuje, že je zde blažený klid?""Kdo pozoruje blažený klid?"

Tím by ovšem svůj klid ztratil.

Spíš možno říci, že by ho prohloubil, to znamená, že by sice ztratil svůj dosavadní blažený stav, ale našel by hlubší.

Jak by to bylo možné?

Protože by se od blaženého klidu obrátil přímo k Pozorovateli, který je sám klidem nejhlubším, a to je účel věci.
Můžeš si z obou způsobů vybrat ten, který je ti právě milejší.

Anebo je zkombinovat, jak jste řekl?

Ano, to jde také, ale chcete opravdovou moudrost džnanína a jemnou lásku bhakty. Nejsem si ted docela jist, zda jsi v obou případech dosáhla potřebné úrovně. Ale je zde ještě jedna možnost, která ti bude možná vyhovovat nejlépe.

Jaká?

Když se dostaví blažený klid, necháš ho prostě být, zůstaneš uctivě a odevzdaně potichu, nebudeš si ho vůbec všímat, budeš jedině mlčet. To znamená, že si nebudeš přitom všímat ani pozorovatele ani Pánaboha. Znamená to prostě jen B Ý T. A hlavně si na tom nezakládat, zůstat maličká od začátku až do konce.

:)

I být je příliš mnoho,

Meditace je negaci všech směrů pozorování a tedy i uvědomování

Není to ani bytí a ani nebytí

Ani bdělý stav a ani spánek

Stav Vědomí je před jakýmkoliv uvědomováním

A uvědomění není Vědomí...


Tedy i býti musí být puštěno

Neboť býti není Bytí...

[Pedrito]

Prostě já drží hubu, takže žádné já jsem nebo nejsem...

Proto se tomu já do meditace nechce, a raděj zůstane v tý introspekci,
kde se ptá.. a má nad sebou přehled. A nějak odmítá pochopit, že další krok
je meditace.

[vostalpetr]

SVOBODA


Svoboda je vzácná věc která se na této planetě téměř nikde nevyskytuje,

Snad jen někde vysoko v horách, hluboko v pralese, v široké pouští...


Příčinou tohoto smutného stavu jsou především tři skupiny lidí,

Osvícení idioti, náboženští pitomci a etatisticti zmrdi


Osvícené idioty lze snadno rozpoznat dle blábolení o pravdě,

Tak Buddha měl své čtyři vznešené pravdy,

Ježíš to dotáhl mnohem dál, sám sebe rovnou prohlásil za pravdu...

Jejich duchovní návody jsou nesmysly a nepochopením duchovních principů

Sami možná vstoupili ale svými pravdami druhým vstoupit zabraňují...

Voní totiž ani osvícenci nemají patent na nějakou pravdu,

Jak se mylně domnívají...


Druhou skupinu tvoří jejich následovníci, čili kopiristi,

Tedy náboženští pitomci

Kteří z blábolení osvícenců vytvářejí dogmata svého nepochopení..

Nejenže sami nevstupují ale i druhým zabraňují

A činí z nich pitome ovladatelné ovce strasenim tu znovuzrozením tu naopak peklem...


Třetí skupinu tvoří etatisticti zmrdi,

Obvykle vycházející z náboženských představ,

Zcela jedno zda jde o demokraty, monarchisty atd.

Ve své pomatenosti neustále bojují proti zlu aby zvítězila jejich představa dobra,

Kterou pak prosazují organizovaným násilím

Zastrašováním bičem a slibováním cukru...


Souhrnné lze tyto tři skupiny nazvat dobrosery,

Neustále oblbujici druhé dobrém a zlem...




PS.

Bylo by tragickým omylem se domnívat,

Že veškerou vinu nesou následovníci a kopiristi oněch osvícenců,

Je to zcela naopak,

Právě osvícenci svými návody na pravdu způsobili a způsobují vznik náboženství,

Které se pak zcela automaticky spojovalo s organizovaným násilím světské moci

A tím jej posvěcovalo v páchání všech jeho svinstvech...


Cesta do pekla je vždy dlážděná dobrými úmysly,

Tedy nesprávnými představami a nepochopením...


Pravda, štěstí, láska, dobro, jednota

To je oblíbený slovník všech dobroserů a voblbovaců

Takže je lze rozpoznat ještě dříve než začnou páchat své skutky dobrá

A okamžitě je poslat s jejich blábolením do prdele

Tam totiž patří...

[vostalpetr]

Prostě já drží hubu, takže žádné já jsem nebo nejsem...

Proto se tomu já do meditace nechce, a raděj zůstane v tý introspekci,
kde se ptá.. a má nad sebou přehled. A nějak odmítá pochopit, že další krok
je meditace.

Jasně,

Ego je uvědomění, tedy činnost,

A proto miluje jakoukoliv činnost, čili pohyb,

Tedy uvědomění...

Nehybne je fascinováno tím, že se dokáže hýbat...

[Pedrito]

Prostě já drží hubu, takže žádné já jsem nebo nejsem...

Proto se tomu já do meditace nechce, a raděj zůstane v tý introspekci,
kde se ptá.. a má nad sebou přehled. A nějak odmítá pochopit, že další krok
je meditace.

Jasně,

Ego je uvědomění, tedy činnost,

A proto miluje jakoukoliv činnost, čili pohyb,

Tedy uvědomění...

Nehybne je fascinováno tím, že se dokáže hýbat...

Je to tak. Je to ego , co si uvědomuje, ať už svou smyslnost či nesmyslnost.

Sranda je, když ego se má za iluzi, to pak si uvědomuje jen pravdu

Ale nafouklé jak balón horkým vzduchem.

Ego je v pohodě, dokud nepřičucne k drogám, ambicím, duchovnu...
K věčnosti... Co udělá, bez meditace? Vezme si to, a má to, je osvícené představou...

Všimni si jak Jana reaguje, vždy k posílení svýho ega. A už jí to nedovolí si uvědomit neosobno,
proč se schovává za návštěvníka..proč věnuje tolik pozornosti banování, kontrole co kdo píše,
zda je to v souladu s jejím osobním chápáním? Atd...

[vostalpetr]

Tomu se říká oblbenost,

Když je mysl zacyklovany a točí se stále dokola,

Dochází k poklesu IQ

Kdy dotyčný je schopen opakovat pouze naučené formulky

A toči se dokola kolem nezpochybnitelneho axiomu...


Odměnou takovéhoto zpitomeni jsou pocity štěstí

Prostě šťastnej blb...

[vostalpetr]

Všimni si jak Jana reaguje, vždy k posílení svýho ega. A už jí to nedovolí si uvědomit neosobno,
proč se schovává za návštěvníka..proč věnuje tolik pozornosti banování, kontrole co kdo píše,
zda je to v souladu s jejím osobním chápáním? Atd...

Vono je vždy něco za něco,

Musí prostě vyživovat toho svýho egregora co jí slíbil věčně štěstí

Takže se neustále snaží přitahovat pozornost druhých

Jinak by ji egregor chcipnul a přišla by o štěstí


A tak posedlé točí dokola ty svoje hovna,

Von i naprostém idiot by totiž již dávno pochopil co je mu řečeno

Ale ji nejde o pochopení ale o přitahování pozornosti

To je to oč běží...


Mně to zas až tak nevadí, jen ať si to uzije,

Já ji s chutí pošlu do prdele, to jí i egregorovi dělá moc dobře

To je pěkné nabíjí a točí dokola..

[vostalpetr]

https://spolecenstvizivota.cz/co-je-to- ... -se-tvori/

[vostalpetr]

DUCHOVNI PRINCIP OSVICENI A VYVANUTI V NIRVANE


Není to nic složitého,

Zatímco všechny techniky bývají často složité

Je nutné je správné pochopit a usilovně praktikovat

A jsou ve své podstatě vytrzeninami a duplikáty spontánního procesu

Jsou návykové a oblbujici



Je spontánní proces realizace velmi jednoduchý,

Není postaven na úsilí a technice ega

Na nějakém cíli a zisku či záměru

A často k němu dochází nečekaně a překvapivě

Jak jinak než spontánním procesem by mohlo dojít k nějaké té znalosti o osvícení

A nesprávné interpretaci osvícení jak učí mistri



Principem není nic jiného než pouhé UVOLNĚNÍ,

Činnost který každý spontánně ovládá

A které se říká u hlubší úrovně uvolnění RELAXACE

Nebo MEDITACE

Nic složitého, je to ovšem činnost kterou nelze záměrně praktikovat

Neboť jakákoliv praxe je opakem uvolnění

Uvolnění se prostě jen děje a není postaveno na úsilí ega..

[vostalpetr]

Tento princip uvolnění funguje spontánně u všech psychicky zdravých jedinců,

Neboť jsou schopni čas od času dosáhnout satvickeho stavu spokojenosti

A takto přejít do stavu uvolnění


Ovšem psychicky nevyrovnaní či nemocní lidé,

Tedy trpící a žíznící po štěstí (to jsou ti které naháněl Ježíš)

Lidé tamasicti nejsou schopni dosáhnout stavu spokojenosti

A v případě uvolnění se propadnou do utrpení, tedy nepříjemného stavu

Z kterého budou hledat utek do štěstí...


Satvicky stav spokojenosti je výchozím bodem k uvolnění a meditaci,

Neboť je stavem kdy zde nepůsobí touha a vůle

Zatímco tamasicky a radzasticky stav (utrpení a žízně) jsou naopak stavy plně touhy a vůle

A vrcholem takovéhoto stavu je obvykle sebezapomeni skrze ztotožnění s extází...


Sebezapomeni je opakem sebepoznani

Ztozneni je opakem uvolnění...

[salmo1cz]

Jo takhle je to jednoduchý, když dostaneš vhodné portfólio při narození.
Zbytku to nemá cenu ani vysvětlovat, protože to chápou tak asi 5 minut a pak zařadí a jedou.
No holt každý má to nastavení trochu jinak.

[vostalpetr]

To dostane každý,

Ale mnohé zkurvi rodiče, škola, společnost, životní okolnosti

Prostě kolektivní karma...

A ti lidé pak dále pokračují v tom, v čem si zadělali na své neštěstí

Hledají záchranu u autorit, a tak zabredaji do ještě větších sracek

Místo aby se vrátili ke své individuální karmě

Chytají se činnosti které přebírají od druhych...


Práce osvobozuje, to funguje u všech nešťastníků uklidnujicne

I když to není přímo činnost odpovídající jejich karmě

Tak to funguje


Nejsem odborník na tydle nešťastný lidí,

Ale pokud najdou činnost která je baví

Jsou schopni se takto dostat k meditaci v pohybu - wu wei

Muže to být třeba sport, nebo plení ponožek apd.


Autority a psychoterapeuti jim asi moc nepomohou,

Musí se prostě vrátit ke své karmě - naprogramování


Tedy,

Ani oni nejsou ztraceni,

Pokud přestanou hledat stesti dle cizích návodů...


Blábolení Ježíšův a Budhů jim rozhodně nepomohou,

Leda k dalšímu sebevoblbovani..



Vesmír není kurva jenž někomu naděli zlou karmu...

[Pedrito]

Chtěl jsem ti tu dát něco o meditaci, ale po asi čtvrthodině psaní, už že to pošlu, ukazovák asi mikron nad displejem...
vypustil ajfoun šťávu... Takže nic.

Meditace je fajn. Jen ji člověk musí přežít...

[Pedrito]

Tak ti sem dám něco do placu, když se ti na posezeníčko nechce


Vono vůbec nejde o to, zničit individualitu, je to největší duchovňáckej nesmysl, co je k mání, na kterým se jede jak na heroinu. Je to, jako si před matkou podřezávat žíly... Navíc je to možné jen v rovině autosugesce, kdy si to ego nakuká, že neexistuje, čímž se nafoukne takřka do posvátných rozměrů :))

Poněvadž vznik a zánik individuality je přirozený a tedy na ní nezávislý proces. To ona si může leda představovat, jak tohle řídí. Ale ona jen řídí svou osobní vůlí a pozorností to své osobní vědomí - mysl, rozum, cit.. A tím samozřejmě i pohyb, činnost těla, slova...

Dokud se v ní spontánně neprobudí duchovní síla a nespojí ji s universem. "Ta, která dává sjednocení" - Yoga Dajini - je jedno z jejích jmen.

Jinak je to jen duchovňáckej intelekuálno-emotivní sen.

[vostalpetr]

Díky,

Prostě jen ten kdo stvořil ego jej může rozpustit...

[Pedrito]

Jasně, to jen ego si myslí, že může vykopnout samo sebe. Neb je to ono, kdo chce "ven".
Jenže je to zas ono, kdo se kope do zadku... Svádět to na brahman... Tím prďolu
těžko trkne, že to je síla brahman, co to vše dělá. Žádnej hovňous já. Natož Jana...

[Pedrito]

To je právě ta duchovňácká patálie, polouvědomělé jáčko dostalo nějaký hlubší vjem, a naznalo, že o to gou, a snaží se to uchopit. Ono nic jiného nezná, než uchopovat. Tu takový a taký pocit, tu myšlenku, vjem... To je jeho práce, na tom vesmírném staveništi, z cihliček vjemů si budovat domeček, zahrádku, vztahy... Pro to tu je. A může si postavit kocourkov, kostel, radnici, galerii, banku, sportoviště, koncertní halu, luk a šíp, tank, raketu, nemocnici.... Má své zájmy, své vize, víry, svou mysl, své ideje...
A semtam zatuší, že má i duši, čili že není pupkem světa. A to je takřka na oslavu, že se chopilo i tohohle nenápadného pocitu, a jalo se vyhlížet svůj zdroj...
Stane se hledačem, duchovňákem, introspektí, medituje...
Tragikomedie nastává, když tuhle "prax", kterou musí projít, nahrazuje intelektualismem a emocismem...