Kde byli tito lidé, když USA ve svých loupeživých válkách o ropu hrubě pošlapaly mezinárodní právo?
Finská premiérka Sanna Marin: "Rusko není sousedem, za jakého jsme ho považovali. Budeme mít velmi důkladné diskuse, ale také v tomto procesu nebudeme marnit časem, protože situace je samozřejmě velmi vážná."
Podle očekávání požádá Finsko o členství v NATO během 6 týdnů.
Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a o den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat Bělehrad. Téhož dne na základě uzavřených spojeneckých smluv zareagoval ruský car Mikuláš II. vyhlášením takzvané přípravné fáze pro případ války, tedy částečné mobilizace třinácti armádních sborů u rakouské hranice. Přestože se ruský car snažil válce zabránit,[68] byla všeobecná mobilizace ruských vojsk zahájena 31. července 1914.[69] Systém mezinárodní bezpečnosti založený na dvojici aliančních bloků – Trojdohodě a Trojspolku – tak spustil řetězovou reakci vedoucí ke světové válce a během jednoho měsíce se ve válečném konfliktu ocitla většina Evropy.
Pochodující němečtí vojáci vyprovázení při mobilizaci civilisty.
Mobilizovaní němečtí vojáci, 1. srpen 1914
Dne 1. srpna mobilizovala svou armádu Francie a také Německo, které vyhlásilo válku Rusku.[70] Při útoku na západě Německo 2. srpna obsadilo Lucembursko a 3. srpna vyhlásilo válku Francii.[71] Ve snaze rychle postoupit na území Francie, vstoupila německá vojska 4. srpna do neutrální Belgie. Porušení belgické neutrality dalo Velké Británii téhož dne podnět k vyhlášení války Německu.[72] Dne 6. srpna vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, 7. srpna ohlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora a do týdne se do války proti Rakousko-Uhersku připojily i Francie a Velká Británie.[73]
Na straně Dohody vstoupilo 23. srpna do války i Japonsko, které v Číně obsadilo německé teritorium Čching-tao a rakouský Tchien-ťin.[74] Osmanská říše vstoupila do války na straně Ústředních mocností na přelomu října a listopadu 1914 poté, co osmanské loďstvo s podporou německých křižníků SMS Breslau a SMS Goeben napadlo ruské přístavy v Černém moři.[75]
armin píše:Nevím jak kdo, ale Česko naštěstí patří k tomu západu, takže je to i naše válka, pokud je to válka mezi Ruskem a západem.
A to, že někdo chce patřit k západu raději než k Rusku, je chyba Ruska a ne "západu".
A jestli ho Rusko přesvědčí tím, že když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém, tak tím akorát odradí ostatní s takovým sousedem spolupracovat a důvěřovat mu.
Zamestnanci Národnej gardy Ukrajiny, ktorí sa vzdali, povedali, ako vedenie nariadilo popravu civilistov v Rubižne
⚡"Mali sme rozkaz strieľať a zabiť akúkoľvek pohybujúcu sa osobu, či už to bolo pokojné alebo nie."
„V určitom okamihu tam priviezli ľudí, boli tam ženy aj muži... Ľudia, ktorých priviezli, boli s bielymi obväzmi, boli to obyvatelia Rubihne. Všetkých postavili pred nás, dostali sme rozkaz všetkých zastreliť.
Alfons píše:Tak co teď armine. Polezeš s prosíkem za Rusem?
armin píše:Alfons píše:Tak co teď armine. Polezeš s prosíkem za Rusem?
To by se Putinovi líbilo
Zkrátka jsme ho podcenili - brali jsme ho jako normálního obchodního partnera a stali se tak na Rusku hodně závislí. To je poučení do budoucna.
Ukrajina se z Putina také nepodělala.
armin píše:"Je dobré říct Putinovi, že prohrál, hájí rakouský ministr cestu do Ruska"
Afghánistán otevřel diplomatické zastoupení v Rusku
Afghánistán otevřel diplomatické zastoupení v Rusku, úřadu v Moskvě se v sobotu ujal afghánský chargé d’affairs Džamál Násir Gharval. Informovala o tom agentura DPA. V Afghánistánu od loňského léta vládne radikální islamistické hnutí Tálibán, jehož vládu ale zatím žádná země oficiálně neuznala.
Ohrožení mé rodiny. A k ničemu! České zbraně Ukrajině: Drsný součet
Kabinet Petra Fialy pokračuje ve vojenské pomoci Ukrajině. V minulých dnech dokonce na Ukrajinu poslal několik tanků a dalších obrněných vozidel. Podle bezpečnostního experta Davida Bohbota, ředitele Centra pro výzkum terorismu, jde však o nebezpečný hazard. „Neměli jsme v této válce vůbec pomáhat zbraněmi. Vláda měla zůstat u poskytování humanitární pomoci, pečlivě kontrolovat přijímání uprchlíků a neriskovat životy všech občanů v případě jaderného útoku,“ myslí si Bohbot.
Podle bezpečnostního experta je důvod velmi jednoduchý. „Pokud bude mít Putin pocit, že se dostal do slepé uličky a nemůže získat, co chce, posune boj na novou úroveň. To by mohlo vytvořit situaci ztráty kontroly s hroznými následky. Toto je klasická situace, kdy osvícený svět musí říci banální a známou větu: je lepší být chytrý, než mít pravdu,“ řekl David Bohbot, který také zdůraznil, že nikdo ze současné vlády nedostal od voličů mandát, aby Českou republiku vtáhl do války s Ruskem. „Už jsme nejvýš na seznamu nepřátelských zemí Ruska. Povýšili jsme tudíž i na potenciální cíl na seznamu ruských cílů pro jaderné údery,“ obává se odborníky se zkušenostmi z izraelských tajných služeb.
V této souvislosti se také nabízí srovnání s vojenskou pomocí, v rámci které v roce 1948 poskytlo tehdejší Československo zbraně Izraeli. „Tehdy šlo o úplně jinou situaci. Tehdy Izraeli nikdo kromě Československa nepomohl. Bez československých zbraní by neexistoval a my bychom tu spolu dnes nemluvili. V případě Ukrajiny jde ale o posílání českých zbraní, které oni nepotřebují, a nám mohou brzy chybět,“ reagoval Bohbot, který vyvrací také podle něj mylnou domněnku, že naše zbraně pomůžou Ukrajincům vyhrát válku. „Není to pravda. Nemohou vyhrát bez přímé vnější vojenské intervence. Naše zbraně na to nemají žádný vliv, snad kromě morálního uspokojení. Navíc na Ukrajinu posíláme zbraně, které skutečně nepotřebují. Ukrajinci mají úspěchy díky chytrým zbraním z USA a Německa, pušek a tanků mají dost. Navíc typ T-72 přestali používat už před dlouhou dobou,“ vysvětluje Bohbot s tím, že vše je o výběru priorit.
„Já nemám pocit, že bych chtěl být kvůli Ukrajině na ruském seznamu jaderných cílů. Hollywoodská Amerika nás přesvědčila, že všichni Ukrajinci jsou anděly a všichni Rusové ďábly. Nevidím to tak, a bezpečnost mé rodiny je pro mě důležitější, než posílání zbytečných zbraní na Ukrajinu,“ zdůraznil bezpečnostní expert.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se ve velkém diskutuje také účinnost protiruských ekonomických sankcí. „Samozřejmě mají velký vliv, ale dají Rusy dohromady a nejsou tak efektivní, jak si myslíme. Ani desetiletí tvrdých sankcí proti Íránu nebo Kubě nestačila ke zlomení vůle a cílů jejich vlád. Stále si myslím, že NATO by mělo zastavit veškeré dodávky zbraní, urychleně pozvat Putina k jednacímu stolu, nechat ho ,trošku' vyhrát a zastavit tuto válku a zabíjení,“ nabízí konkrétní východisko z krize Bohbot, který by vládě Petra Fialy poradil, aby „konečně zmlkla“.
„Vyhrožujeme Putinovi, provokujeme, a ani nemáme armádu, natož obranu proti jeho raketám. Nejdříve musíme vybudovat obranu, a pak teprve můžeme hovořit. Nenechme vyhrát emoce a dostat nás do pozice relevantního cíle potenciálního jaderného útoku. Miliónům našich občanů hrozí smrt, a to vše kvůli nepotřebným zbraním vyváženým do jednoho konfliktu z mnoha. Už jsme se přece přesvědčili, že je opět ten nejdůležitější a nejmorálnější pro tytéž lidi, kteří dříve stejně ,statečně' táhli na Srbsko, Afghánistán nebo Irák,“ dodal David Bohbot.
Obráncům Mariupolu dochází munice. Ukrajinci, vzpomínejte na nás v dobrém
Jihovýchodní ukrajinský Mariupol byl od začátku války zřejmě nejpostiženějším městem ruské vojenské invaze. Od začátku války ho bránili členové 36. brigády námořní pěchoty. Čtyřicet sedm dní v kuse. Těmto obráncům teď ale dochází munice, zdroje i síly.
„Bombardovali nás z letadel, ostřelovali artilerií, z tanků a dalších zbraní. Bránili jsme se důstojně a dělali možné i nemožné. Všechny zdroje ale jednou začnou docházet,“ uvedla brigáda na Facebooku.
Na obranu Mariupolu sice dostali přes 50 tisíc granátů, 20 protitankových střel krátkého dosahu NLAW a pomáhalo i několik satelitů Starlink vyvinutých společností SpaceX amerického miliardáře a filantropa Elona Muska.
Tyto zdroje ale nestačily na to, aby se brigáda ruskému nepříteli ubránila. Ruská armáda mariňáky zatlačila k továrně Azovmaš, obklíčila je palbou a nyní se je snaží zničit.
Členové brigády si stěžují, že ukrajinské velení neučinilo žádné kroky, kterými by se alespoň pokusili obklíčení prorazit.
„Slíbili nám dokonce i vrtulník, který nikdy nedorazil. Mluvili jsme s vrchním velitelem, dokonce nám zaručovali politické nebo vojenské řešení situace,“ stěžují si ukrajinští obránci.
„Více než měsíc bojujeme bez doplňování munice, bez jídla, bez vody. Div, že nepijeme z louží a neumíráme po desítkách,“ popisují vojáci.
„Polovina brigády je zraněná, ale bojují všichni, kteří ještě nepřišli o končetiny. Pěchota padla, takže zbraně do ruky berou i dělostřelci, protiletecká obrana, ale dokonce i spojaři, kuchař nebo orchestr,” dodávají.
„Zemřou, ale bojují. Konec se blíží,“ pokračují.
„Moudří generálové nám radí vzít munici nepříteli. Kvůli nim bude umírat ještě hodně lidí. Nikdo už se s námi nebaví, odepsali nás. Dnes nás zřejmě čeká poslední boj, protože už nemáme munici,” píše se dále.
„Zbývá jen boj muže proti muži. Pak už jen smrt, nebo zajetí. Milý ukrajinský lide, vzpomínej na nás mariňáky v dobrém. Dělali jsme vše, co je možné, protože zůstáváme věrní,“ dodává příspěvek
Trini píše:https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/afghanistan-otevrel-diplomaticke-zastoupeni-v-rusku-40393408#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.hp&dop_req_id=JmqdpuNVeuR-202204111046&dop_id=40393408Afghánistán otevřel diplomatické zastoupení v Rusku
Afghánistán otevřel diplomatické zastoupení v Rusku, úřadu v Moskvě se v sobotu ujal afghánský chargé d’affairs Džamál Násir Gharval. Informovala o tom agentura DPA. V Afghánistánu od loňského léta vládne radikální islamistické hnutí Tálibán, jehož vládu ale zatím žádná země oficiálně neuznala.
Trini píše:
Ve hře je opravdu zánik Evropy. Ale to si politici EU nechtějí připustit.
armin píše:Trini píše:
Ve hře je opravdu zánik Evropy. Ale to si politici EU nechtějí připustit.
Že by se Putin pustil i do denacifikace Evropy?
Řekl bych, že na to neštěstí nemá, jedině že by sáhl k jaderným zbraním, ale to by byl konec jeho i celého Ruska
Proruští separatisté oznámili ovládnutí přístavu u Mariupolu
Proruští separatisté z ukrajinské samozvané Doněcké republiky oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu. Informovala o tom dnes agentura TASS.
Druhá strana bojů se k této informaci nevyjádřila a z nezávislých zdrojů ji nelze ověřit.
Několik hodin předtím brigáda ukrajinského námořnictva v Mariupolu sdělila, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice.
Ukrajinská agentura Unian v pondělí uvedla, že proruští separatisté zvažují chemický útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu.
„Co se týče přístavu v Mariupolu, tak ten je už nyní pod naší kontrolou,“ citovala agentura TASS šéfa samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) ovládané proruskými separatisty Denise Pušilina.
Mariupol je v ruském obležení už více než 40 dní a město je zdevastované ruským ostřelováním.
„Dnes je to pravděpodobně poslední bitva, protože nám dochází munice. Pro některé z nás to znamená smrt, pro jiné zajetí,“ napsala v prohlášení 36. brigáda, která je součástí ukrajinských ozbrojených sil.
„Bojovali jsme více než měsíc bez doplnění munice, bez jídla, bez vody,“ dodala jednotka, podle které byla při bojích zraněna více než polovina jejích členů.
„Nepřítel nás postupně zatlačil... obklíčil nás a teď se nás snaží zničit,“ píše se dál v prohlášení.
V Mariupolu pokračují těžké boje a tamní civilní obyvatelstvo čelí podle ukrajinských úřadů humanitární katastrofě.
Z původních asi 400 tisíc obyvatel nyní ve městě zůstává podle starosty přes 100 tisíc lidí, kteří nemají vodu, jídlo, léky ani teplo či vodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí při projevu v jihokorejském parlamentu, kde promluvil skrze videohovor, odhadl, že ruské jednotky v Mariupolu zabily nejspíš desítky tisíc lidí.
Přesný počet obětí ruského útoku na strategicky položený přístav nelze ověřit.
Ukrajinská agentura Unian dnes odpoledne napsala, že zástupce velitele lidových milicí DNR Eduard Basurin řekl, že zvažují chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž jsou ukrajinští vojáci.
Basurin podle ní řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky“.
Trini píše:Kdepak, Rusko je velký. Odnesla by to především EU.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků