pro miroslava

[Alaja]

Možná že paprsek Nadjá je to čisté vědomí, které se pokaždé na zlomek vteřiny objeví mezi dvěma myšlenkama nebo pocitama, jenže my jsme ze zvyku tak zaměření jen na ty myšlenky a pocity, že si toho mihnutí paprsku Nadjá nevšimnem.

A když jsme v sobě pořád zaměření jen na ty myšlenky a pocity, okamžitě se s nima pokaždé ztotožníme a vnímáme proto sebe jako originální a od všech ostatních odlišné ego.

To je pak panečku překvapení, když se začne soustřeďovat plná pozornost na ty kratičké pauzy mezi myšlenkama a pocitama

Ty jsi překvapený byl?

[Anim]

Možná že paprsek Nadjá je to čisté vědomí, které se pokaždé na zlomek vteřiny objeví mezi dvěma myšlenkama nebo pocitama, jenže my jsme ze zvyku tak zaměření jen na ty myšlenky a pocity, že si toho mihnutí paprsku Nadjá nevšimnem.

A když jsme v sobě pořád zaměření jen na ty myšlenky a pocity, okamžitě se s nima pokaždé ztotožníme a vnímáme proto sebe jako originální a od všech ostatních odlišné ego.

To je pak panečku překvapení, když se začne soustřeďovat plná pozornost na ty kratičké pauzy mezi myšlenkama a pocitama

Ty jsi překvapený byl?

Myslíš, že by někdo napsal

To je pak panečku překvapení, když se začne soustřeďovat plná pozornost na ty kratičké pauzy mezi myšlenkama a pocitama

kdyby s tím neměl zkušenost?

Potíž je ale v tom, že když mě něco plně zaujme, tak si na tuhle možnost prostě nevzpomenu. Teda až do chvíle, kdy mě něco rozčílí. Je mi dost nepříjemný, když se ve mně objeví nějaká dožraná rekce , rozčílený člověk totíž většinou zareaguje dost hloupě na to co ho rozčílilo, i když jde o úplnou blbost. Ale v takové chvíli je zase snadnější si to celé uvědomit, , vzpomenout si na tu mezeru mezi pocitama ... a přenést plnou pozornost na ni

[Trini]

P.S. Já si to vysvětluji někdy takto: Paprsek Nadjá se spojí s tělem, a tak vznikne malé já = pocit "já -tělo". Pak se na to začnou nabalovat vasány, až z toho vznikne "konglomerát", který se dá nazvat "ego". ¨

Možná že paprsek Nadjá je to čisté vědomí, které se pokaždé na zlomek vteřiny objeví mezi dvěma myšlenkama nebo pocitama, jenže my jsme ze zvyku tak zaměření jen na ty myšlenky a pocity, že si toho mihnutí paprsku Nadjá nevšimnem.

Když se to vezme přesně, tak žádné "já" a "my" neexistuje. Existuje paprsek Nadjá/ paprsky Nadjá a když se ztotožní s tělem, tak vznikne představa o "já" a o "my". Ale jen tak může dělat Nadjá zkušenosti duality. Na tom není nic špatně. Akorát když začne některému "jáčku" dělat dualita problémy, tak je možné si vzpomenout, jak to opravdu je. Tak to vysvětloval Nisargadatta.

[Trini]

Takhle já to vidím stejně. Proto mi přijde, když se někdo cítí být egem, tak mi to přijde legrační.
Petr definoval ego: "já jsem ego" ... a je třeba ho kutivovat a rozvíjet.
.

Podle mne egem myslí to malé jáčko, které má každý (podle Ramany i džnanín) - spojení, ale ne ztotožnění s tělem. Petr přece vždycky mluvil o rozpouštění vasán.

[Trini]

Takhle já to vidím stejně. Proto mi přijde, když se někdo cítí být egem, tak mi to přijde legrační.
Petr definoval ego: "já jsem ego" ... a je třeba ho kutivovat a rozvíjet.
.

Podle mne egem myslí to malé jáčko, které má každý (podle Ramany i džnanín) - spojení, ale ne ztotožnění s tělem. Petr přece vždycky mluvil o rozpouštění vasán.

P.S. V podstatě na tom nevidím nic špatně, když někdo řekne "já jsem ego", protože v tom konglomerátu je pořád "schované" to původní jáčko a paprsek Nadjá.

[Anim]

Šrí Nisargadatta Maharadž: Pýcha je ego (z knihy Amrut laja 2)

http://www.advaita.cz/27340n-14.-pycha- ... rut-laja-2

[armin]

Na té logice právě fungují spekulace.
Ale právě ta logika v těch tvých projevech pokulhává (je to logické kousek a pak dovyfantazírované. Stejně jako u toho Abrahama nebo Ra. Ty Intagovy fantazie jsou ale podstatně primitivnější a mnohem sebestřednější.
A ty, když ti to někdo ukáže konkrétně, tak napíšeš, že je to "paradoxní" logika - vznešený název pro nekonzistentní fantazie.
Třeba jak do toho pleteš tu fyziku, gravitaci, kvantovou fyziku - na tom je například vidět jak k poznatkům a tomu co sis kde přečetl přistupuješ, jak si to chybně interpretuješ a pak skládáš dohromady.

Intago sem ani na inspiruj už nepíše. Měl by ses jít léčit!

Děkuji za tvoji starost o moje duševní zdraví.

Jestli se nemýlím, tak sem nepíše ani Ježíš, ani Ramana ani Lída ani Eduard Tomáš a spousta jiných, takže by se o tom, co řekl nebo napsal někdo, kdo sem nepíše nemělo kriticky něco napsat?

Pokud si to doopravdy myslíš, tak to vysvětli hlavně Petrovi, jestli se ho nebojíš.
Třeba se ti konečně splní tvůj sen, že tě pošle taky do prdele.

[Alaja]

Potíž je ale v tom, že když mě něco plně zaujme, tak si na tuhle možnost prostě nevzpomenu. Teda až do chvíle, kdy mě něco rozčílí. Je mi dost nepříjemný, když se ve mně objeví nějaká dožraná rekce , rozčílený člověk totíž většinou zareaguje dost hloupě na to co ho rozčílilo, i když jde o úplnou blbost. Ale v takové chvíli je zase snadnější si to celé uvědomit, , vzpomenout si na tu mezeru mezi pocitama ... a přenést plnou pozornost na ni

Moje zkušenost je, že všechny pocity jsou jedna a tatáž energie. Ke změně jednoho pocitu v druhý stačí jen změnit kmitočty oné energie....jako reostatem.....

[Alaja]

P.S. Já si to vysvětluji někdy takto: Paprsek Nadjá se spojí s tělem, a tak vznikne malé já = pocit "já -tělo". Pak se na to začnou nabalovat vasány, až z toho vznikne "konglomerát", který se dá nazvat "ego". ¨

Možná že paprsek Nadjá je to čisté vědomí, které se pokaždé na zlomek vteřiny objeví mezi dvěma myšlenkama nebo pocitama, jenže my jsme ze zvyku tak zaměření jen na ty myšlenky a pocity, že si toho mihnutí paprsku Nadjá nevšimnem.

Když se to vezme přesně, tak žádné "já" a "my" neexistuje. Existuje paprsek Nadjá/ paprsky Nadjá a když se ztotožní s tělem, tak vznikne představa o "já" a o "my". Ale jen tak může dělat Nadjá zkušenosti duality. Na tom není nic špatně. Akorát když začne některému "jáčku" dělat dualita problémy, tak je možné si vzpomenout, jak to opravdu je. Tak to vysvětloval Nisargadatta.

Já jsem zase dospěla k tomu, že to malé "jáčko" je spíš něco jako základní jednotka toho "my". A to "my" je něco jako gigantický včelí roj.....

[Anim]

Potíž je ale v tom, že když mě něco plně zaujme, tak si na tuhle možnost prostě nevzpomenu. Teda až do chvíle, kdy mě něco rozčílí. Je mi dost nepříjemný, když se ve mně objeví nějaká dožraná rekce , rozčílený člověk totíž většinou zareaguje dost hloupě na to co ho rozčílilo, i když jde o úplnou blbost. Ale v takové chvíli je zase snadnější si to celé uvědomit, , vzpomenout si na tu mezeru mezi pocitama ... a přenést plnou pozornost na ni

Moje zkušenost je, že všechny pocity jsou jedna a tatáž energie. Ke změně jednoho pocitu v druhý stačí jen změnit kmitočty oné energie....jako reostatem.....

A co Ti funguje k rozpuštění pocitu, aby zmizel a žádný další se už neobjevil?

[Alaja]

Potíž je ale v tom, že když mě něco plně zaujme, tak si na tuhle možnost prostě nevzpomenu. Teda až do chvíle, kdy mě něco rozčílí. Je mi dost nepříjemný, když se ve mně objeví nějaká dožraná rekce , rozčílený člověk totíž většinou zareaguje dost hloupě na to co ho rozčílilo, i když jde o úplnou blbost. Ale v takové chvíli je zase snadnější si to celé uvědomit, , vzpomenout si na tu mezeru mezi pocitama ... a přenést plnou pozornost na ni

Moje zkušenost je, že všechny pocity jsou jedna a tatáž energie. Ke změně jednoho pocitu v druhý stačí jen změnit kmitočty oné energie....jako reostatem.....

A co Ti funguje k rozpuštění pocitu, aby zmizel a žádný další se už neobjevil?

A proč by se neměl žádný pocit už objevit? Ty snad nemáš občas z něčeho radost?? Nebo nejsi už nikdy smutný?

Jestli tě nějaký duchovní mistr přesvědčil, že se člověk má všech pocitů v denním vědomí zcela zbavit, tak kecal....to zbavení se všech pocitů platí pro ta samadhi, ne pro život člověka na této planetě...

[Trini]

Šrí Nisargadatta Maharadž: Pýcha je ego (z knihy Amrut laja 2)

http://www.advaita.cz/27340n-14.-pycha- ... rut-laja-2

To je od Siddharaméšhvar Maharadže, ne od Nisargadatty.

[Anim]

A proč by se neměl žádný pocit už objevit? Ty snad nemáš občas z něčeho radost?? Nebo nejsi už nikdy smutný?

Jestli tě nějaký duchovní mistr přesvědčil, že se člověk má všech pocitů v denním vědomí zcela zbavit, tak kecal....to zbavení se všech pocitů platí pro ta samadhi, ne pro život člověka na této planetě...

Nikdo mě o ničem nepřesvědčil, jen se během doby pořád znovu ukazuje, že myšlení mi zafunguje líp, když zrovna nemám žádný pocit. Můžu pak celkem rychle pochopit, proč ta situace vznikla, co všechno by se teď dalo udělat a která z těch možností by mi teď asi nejlíp vyhovovala.

Když ale ve mně převládne nějaký pocit, tak on za mě rozhodne, co v té situaci udělám. Vůbec mi v té chvíli nenapadnou další možnosti, jak zareagovat. Udělám prostě rovnou to, k čemu mě ten pocit přiměl... a pak se můžu akorát chytit za hlavu, že mi nenapadlo nějaké výhodnější řešení.

[Trini]

Moje zkušenost je, že všechny pocity jsou jedna a tatáž energie. Ke změně jednoho pocitu v druhý stačí jen změnit kmitočty oné energie....jako reostatem.....

A co Ti funguje k rozpuštění pocitu, aby zmizel a žádný další se už neobjevil?

A proč by se neměl žádný pocit už objevit? Ty snad nemáš občas z něčeho radost?? Nebo nejsi už nikdy smutný?

Jestli tě nějaký duchovní mistr přesvědčil, že se člověk má všech pocitů v denním vědomí zcela zbavit, tak kecal....to zbavení se všech pocitů platí pro ta samadhi, ne pro život člověka na této planetě...

Bez pocitů je robot.

[Trini]

A proč by se neměl žádný pocit už objevit? Ty snad nemáš občas z něčeho radost?? Nebo nejsi už nikdy smutný?

Jestli tě nějaký duchovní mistr přesvědčil, že se člověk má všech pocitů v denním vědomí zcela zbavit, tak kecal....to zbavení se všech pocitů platí pro ta samadhi, ne pro život člověka na této planetě...

Nikdo mě o ničem nepřesvědčil, jen se během doby pořád znovu ukazuje, že myšlení mi zafunguje líp, když zrovna nemám žádný pocit. Můžu pak celkem rychle pochopit, proč ta situace vznikla, co všechno by se teď dalo udělat a která z těch možností by mi teď asi nejlíp vyhovovala.

Když ale ve mně převládne nějaký pocit, tak on za mě rozhodne, co v té situaci udělám. Vůbec mi v té chvíli nenapadnou další možnosti, jak zareagovat. Udělám prostě rovnou to, k čemu mě ten pocit přiměl... a pak se můžu akorát chytit za hlavu, že mi nenapadlo nějaké výhodnější řešení.

Tím chceš řict, že tě pocity zcela ovládají? Nedokážeš je jen pozorovat?

[Alaja]

Nikdo mě o ničem nepřesvědčil, jen se během doby pořád znovu ukazuje, že myšlení mi zafunguje líp, když zrovna nemám žádný pocit. Můžu pak celkem rychle pochopit, proč ta situace vznikla, co všechno by se teď dalo udělat a která z těch možností by mi teď asi nejlíp vyhovovala.

a když se povede stav bez emocí, tak se objeví radost z toho jak se to krásně povedlo?

[Anim]

Šrí Nisargadatta Maharadž: Pýcha je ego (z knihy Amrut laja 2)

http://www.advaita.cz/27340n-14.-pycha- ... rut-laja-2

To je od Siddharaméšhvar Maharadže, ne od Nisargadatty.

Aha, děkuju za opravu. Ti dva se zřejmě dobře znali.

Jedná se o jeden z velkých klasických advaitových textů, o duchovní rozpravy Mistra Šrí Satgurua Siddharaméšvara Maharadže, ručně zaznamenané Šrí Nisargadatta Maharadžem v letech 1934-35.

http://www.advaita.cz/24991-sri-siddhar ... to-brahman

[Alaja]

Bez pocitů je robot.

Ony ty pozitivní emoce se s oblibou přehlížejí.....

[Trini]

Aha, děkuju za opravu. Ti dva se zřejmě dobře znali.

Jedná se o jeden z velkých klasických advaitových textů, o duchovní rozpravy Mistra Šrí Satgurua Siddharaméšvara Maharadže, ručně zaznamenané Šrí Nisargadatta Maharadžem v letech 1934-35.

http://www.advaita.cz/24991-sri-siddhar ... to-brahman

Podle obrázku to byl Nisargadattův učitel. Nisargadatta si ho velmi vážil, ale učil prý jinak - to vyčítali mu jiní žáci Siddharamešvara Maharadže.

[Anim]

Tím chceš řict, že tě pocity zcela ovládají? Nedokážeš je jen pozorovat?

Potíž vidím v tom, že pozorovat se dají jen když se celkem nic neděje. Když si ale s někým povídáme, zareagujeme na sebe hned a není čas si všimnout těch míň silných pocitů. Možná i někdo další má zkušenost, že některý z těch pocitů pak může vést k pokračování v rozhovoru o něčem, co nebylo vůbec podstatné.