Pedrito píše:Myslíš fakt, že jsou tak blbí, a vypustěj bombu? Přišli by tím o vše, svoje zámky, auta, ženský, kaviár..
Alfons píše:Armin se tu ve vedlejším vlákně raduje, že se nějací Rusové obávají, že půjdou k soudu do Haagu.
armin píše:Nějaké záběry jak utíkali Rusové z Afganistánu bys neměl?
Alfons píše:Matka všech ekonomických krizí klepe na dveře. Nekonkurenceschopnost, nezaměstnanost, sociální výdaje, na které sotva budou peníze. A to jsme si obrovské zadlužení vyrobili za časů lepších. Které bude třeba splácet i při ekonomické krizi, nemá-li se vyhlásit bankrot.
To se pak těžko budou obhajovat miliardové balíčky na Ukrajinu.
Kdo si asi tak pak bude mnout ruce...
Pedrito píše:Alfons píše:Matka všech ekonomických krizí klepe na dveře. Nekonkurenceschopnost, nezaměstnanost, sociální výdaje, na které sotva budou peníze. A to jsme si obrovské zadlužení vyrobili za časů lepších. Které bude třeba splácet i při ekonomické krizi, nemá-li se vyhlásit bankrot.
To se pak těžko budou obhajovat miliardové balíčky na Ukrajinu.
Kdo si asi tak pak bude mnout ruce...
To bude asi ten poslední soud. Ono se o tomhle stavu světa
už vlastně psalo dávno. Tak čemu se divit?
Teď už zbývá jediné, omluvit se a přemluvit Boha,
ať nám dá ještě šanci.
Alfons píše:Pedrito píše:Alfons píše:Matka všech ekonomických krizí klepe na dveře. Nekonkurenceschopnost, nezaměstnanost, sociální výdaje, na které sotva budou peníze. A to jsme si obrovské zadlužení vyrobili za časů lepších. Které bude třeba splácet i při ekonomické krizi, nemá-li se vyhlásit bankrot.
To se pak těžko budou obhajovat miliardové balíčky na Ukrajinu.
Kdo si asi tak pak bude mnout ruce...
To bude asi ten poslední soud. Ono se o tomhle stavu světa
už vlastně psalo dávno. Tak čemu se divit?
Teď už zbývá jediné, omluvit se a přemluvit Boha,
ať nám dá ještě šanci.
Místo Boha stačilo jít za Putinem, a říci ano Vladimíre Vladimíroviči, my ti dáme bezpečnostní záruky. Ale my se tě bojíme, tak bychom chtěli i nějaké záruky od tebe. A Putin by se blahosklonně usmál a nějak by se to nakonec uhandlovalo. A dále bychom si vesele topili plynem a jezdili autíkem.
Že ne, že ty s amíkem v zádech se přeci nemusíš s rusákem zahazovat?
No tak dostaneš po držce.
Pedrito píše:Alfons píše:Pedrito píše:Alfons píše:Matka všech ekonomických krizí klepe na dveře. Nekonkurenceschopnost, nezaměstnanost, sociální výdaje, na které sotva budou peníze. A to jsme si obrovské zadlužení vyrobili za časů lepších. Které bude třeba splácet i při ekonomické krizi, nemá-li se vyhlásit bankrot.
To se pak těžko budou obhajovat miliardové balíčky na Ukrajinu.
Kdo si asi tak pak bude mnout ruce...
To bude asi ten poslední soud. Ono se o tomhle stavu světa
už vlastně psalo dávno. Tak čemu se divit?
Teď už zbývá jediné, omluvit se a přemluvit Boha,
ať nám dá ještě šanci.
Místo Boha stačilo jít za Putinem, a říci ano Vladimíre Vladimíroviči, my ti dáme bezpečnostní záruky. Ale my se tě bojíme, tak bychom chtěli i nějaké záruky od tebe. A Putin by se blahosklonně usmál a nějak by se to nakonec uhandlovalo. A dále bychom si vesele topili plynem a jezdili autíkem.
Že ne, že ty s amíkem v zádech se přeci nemusíš s rusákem zahazovat?
No tak dostaneš po držce.
Vidíš to úzkoprse. Furt je tu agresor a volající o pomoc.
Ale tahle násilná věc, je jen jednou z mnoha.
Nepomůžeš, když přesila kope do ležíciho?
Neptáš se kápa na důvody, nevyjednáváš o kompetenci masakru, pomůžeš.
Ale tohle je jen jedna stránka. A i kdyby to dobře dopadlo, dobře pro koho, pro pozůstalé?
Jen další rouška mnohem globálnějšího problému.
Mašinerie je kolektivní satan - tohle jsou jeho odvody pozornosti.
Pomalu ale jistě, i bez atomovky, tě ničí.
A Bůh už nepošle Avatára.
Je to na nás.
Pedrito píše:Vždyť ty ses nepohod ani s představeným kláštera. To děláš schválně, nebo proč?
No protože ten představený tam byl dosazen vojenskou chuntou, neměl na to, ale myslel si jako armin jak na to má. Kdybych náhodou nenarazil na osvíceného mnicha ale na něj, odkráglovalo bych se, v takovým jsem byl stavu.
No tak jsem mu to dal poslední den při povinné rozmluvě sežrat. Připadal jsem si jak v ringu, přesně jsem věděl, na co se mě bude ptát, jeho reakce. A udeřil. A uhnul, udeřil. Bez milosti. Rána za ranou. Žádný únik do úsměvu, hypnotizoval jsem ho svou z bolesti sezení vytrénovanou vůlí. Až jsem ho knokautoval (rozčílil se a chtěl odejít z místnosti – naprosté faux pas pro tamější mnišskou kulturu). Naprosto klidný jsem se formálně uctivě uklonil, vstal, a odešel z kláštera. Bez ohlédnutí.
Bylo to moje velké vítězství.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 204 návštevníků