vp

Pedrito píše:A že ego, má s tímhle proplém. Protože to je jeho majetek.

Pedrito píše:Jak chce já poznat pravdu, když nedokáže zemřít?

Pedrito píše:

honzam píše:

Pedrito píše:A že ego, má s tímhle proplém. Protože to je jeho majetek.

Myslím si, že většina dětí tohle neřeší, chtějí si splnit svá přání a užít si svůj život.

Tak to jo, ale to jsme jinde. Děti vyrostou do svých přání. A buď se budou ptát, kde se tu vůbec vzaly, a nebo ne.

Pedrito píše: Ale jako někdo, koho se dotla touha zvědět, co je za oponou. A musím pochopit, že ego mě tam nepustí.

Pedrito píše:Ale oni to neví, neví o co gou, neví že pominou, jak vznikli... Hele Honzame, před milióny lety tu byly Améby. A za čas tu nebude vúbec žádnej Honzam ani Pedrito, který by se bavili o duchu a jeho šakti.

Pedrito píše:Je zajímavý že vakuum, by mělo být prázdný. Možná jsem už o tom někde psal. Ale naprosto neuvěřitelně se z něj samovolně uvolňují fotony... To je ale divný, žejo?

salmo1cz píše:108j ména, jména
Co dělá da Vinci da Vincim?Osoba nebo tvorba?
Co dělá Boha Bohem ? Tvorba.
V tvorbě Boha shledáváme iluzi.Vážně si to myslíte?
Proč se to celé děje, proč ta dokonalost...pro iluze,...vážně?
Brou noc

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dev%C4%9B ... %ADch_jmen

Devět miliard božích jmen

...

Povídka pojednává o skupině mnichů z tibetského kláštera, kteří už tři století pracují na ručním systematickém sepisování všech božích jmen. Provádí permutaci všech znaků blíže nespecifikované abecedy, které podle nich připadají v úvahu jako boží jména. Podle jejich názoru jediným smyslem existence světa je dát bohu všechna jména, kterých je asi 9 miliard.

Rozhodli se zakoupit samočinný počítač Mark V, který by mohl za pár měsíců zvládnout práci, se kterou počítali na příštích 15 tisíc let. Firma jim pomůže dopravit počítač do kláštera a přidělí dva techniky, kteří mají pomáhat se všemi problémy po celou dobu řešení úlohy. Když se blíží konec práce, technici se rozhodnou klášter pro jistotu opustit těsně před dokončením práce, aby nemuseli být svědky zklamání mnichů.

Cestou od kláštera k připravenému letadlu náhle ve chvíli, kdy podle výpočtů mělo dojít k dokončení úlohy, zpozorují, že hvězdy na nebi jedna po druhé postupně zhasínají…

.....

Pedrito píše:Prostě koncem "já" vše končí. Zbývá Krišna. Ale to už nejsi ty - "já". Nebo ano?

Pedrito píše:Nejde o to že individualitu je potřeba zabít.

Pedrito píše: Ale jako někdo, koho se dotla touha zvědět, co je za oponou. A musím pochopit, že ego mě tam nepustí.

Pedrito píše:Řeknu ti, co se mi stalo. Byl jsem asi po třech měsících jógy v sedmim nebi, myslel jsem si, že jsem na vrcholu. Negativity jsem rušil lusknutím prstu. A byl jsem pyšnej a vyzval na souboj samotnýho ďábla. A dostal jsem strašně na držku...

Prostě jsem si začal myslet, že jsem To.

Pedrito píše:

Pedrito píše:

armin píše:

Pedrito píše:Řeknu ti, co se mi stalo. Byl jsem asi po třech měsících jógy v sedmim nebi, myslel jsem si, že jsem na vrcholu. Negativity jsem rušil lusknutím prstu. A byl jsem pyšnej a vyzval na souboj samotnýho ďábla. A dostal jsem strašně na držku...

A jak to probíhalo konkrétně?
To by mohlo být velmi poučné

Ok, napíšu o tom.

No ono už asi to, co jsem zmínil, vypovídá o mnohém. Prostě jsem si začal myslet, že jsem To. A začal jsem to druhým dávat najevo. Pýcha jako vyšitá.

853.
Tazatel: Je jen jedno Nadjá, nebo je jich tolik, kolik je lidí?

E. Tomáš: To záleží na tvém stanovisku. Jestliže se ztotožníš s Nadjá, pak je jen jedno. Jestliže se ale ztotožnuješ dosud s tělem, pak jich je tolik, kolik je těl. Myslím, že jsme již o tom kdysi mluvili.

Tazatel: Se mnou ne. Zajímalo by mne, proč tomu tak je?

E. Tomáš: Ztotožnění s Nadjá je univerzální, to znamená, že v něm končí pocit duality, a proto je zažíván jen pocit Jednoty. Pojem individuality je tu úplně likvidován, tak jakápak mnohost a rozlišenost?

Trini píše:

Pedrito píše:

Pedrito píše:

armin píše:

Pedrito píše:Řeknu ti, co se mi stalo. Byl jsem asi po třech měsících jógy v sedmim nebi, myslel jsem si, že jsem na vrcholu. Negativity jsem rušil lusknutím prstu. A byl jsem pyšnej a vyzval na souboj samotnýho ďábla. A dostal jsem strašně na držku...

A jak to probíhalo konkrétně?
To by mohlo být velmi poučné

Ok, napíšu o tom.

No ono už asi to, co jsem zmínil, vypovídá o mnohém. Prostě jsem si začal myslet, že jsem To. A začal jsem to druhým dávat najevo. Pýcha jako vyšitá.

Pokud je tady stále ztotožnění s osobou, s individualitou, která si něco o sobě myslí, tak to nemůže fungovat. Když je opravdu realizováno To, tak už není komu co dávat najevo, pýcha nevznikne.

853.
Tazatel: Je jen jedno Nadjá, nebo je jich tolik, kolik je lidí?

E. Tomáš: To záleží na tvém stanovisku. Jestliže se ztotožníš s Nadjá, pak je jen jedno. Jestliže se ale ztotožnuješ dosud s tělem, pak jich je tolik, kolik je těl. Myslím, že jsme již o tom kdysi mluvili.

Tazatel: Se mnou ne. Zajímalo by mne, proč tomu tak je?

E. Tomáš: Ztotožnění s Nadjá je univerzální, to znamená, že v něm končí pocit duality, a proto je zažíván jen pocit Jednoty. Pojem individuality je tu úplně likvidován, tak jakápak mnohost a rozlišenost?

Pedrito píše:

P.S. To si nemyslí, že je To.

A no jo furt

salmo1cz píše:Všichni a všechno je To, ale ne u všech a všeho je to rozpoznáno Přijato do vědomí, vědomí není nějaká nadstavba, vědomí je souhrn veškerého vnímání v našem případě souhrn vnímání člověka.