IGNORACE MIROSLAVA

[vostalpetr]

Nevím jak ty, ale já jsem si to tenkrát docela užila..

No já taky a vlastně si to užívám dodnes, páč na dovolený vždycky natrefíme nákej dobrej bar s dobrou muzikou,

a to v řecku znamená že je majitel do toho fanda a nepouslouchá komerční pitominy nebo řecký mučení kočiček, a že když mu řekneš co chceš tak ti to nadšeně pustí a ty si můžeš zatrsat jak za mlada

[vostalpetr]

Já ale šedesátky prděl v kočárku a na základce,

takže já začínal později,

tak jak to tady bylo s tím rokenrolem ?

Šakalí léta ?

My se učili v tanečních jive...džajv....

https://www.youtube.com/watch?v=aSC9ev6rxeA

Aha,

no to jde, je to sice ještě stále poněkud připosraný ale dá se s tím určitě taky pěkně vyblbnout...

[Alaja]

ale dá se s tím určitě taky pěkně vyblbnout...

Dá.

[Trini]

VAROVÁNÍ !!!

AUTOR INZEROVANÉ REACE JE POD VLIVEM PŮSOBENÍ EGREGORU UTRPENÍ

A PROTO SE BUDE SNAŽIT VÁS VYPROVOKOVAT K NEGATIVNÍ REAKCI



DOPORUČUJI TUDÍŽ JEHO REAKCE IGNOROVAT !!!

Díky za upozornění, funguje stejně dobře (svým způsobem možná i lépe) jako běžné forové ignorování.

[vostalpetr]

To víš, to jsem se naučil u tomášovců z těch jejich průvopídek jako "každej to vídí..." nebo " každýmu je to jasný..."

takový ty kolektivistický pindy,

tak jsem se rozhodl trénovat taky ten dobrosernej kolektivismus abych byl v kolektivu voblíbenej....

[vostalpetr]

Myslím, že se tomu říká "ostrakizování" ale nejsem si tím jistej...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrakismus

[Trini]

To víš, to jsem se naučil u tomášovců z těch jejich průvopídek jako "každej to vídí..." nebo " každýmu je to jasný..."

Já na to vždycky zapomenu, že pro armina jsme pokusní králíci, které chce vyprovokovat k negativním reakcím. A ty mi to svou hláškou připomeneš.

[armin]

To víš, to jsem se naučil u tomášovců z těch jejich průvopídek jako "každej to vídí..." nebo " každýmu je to jasný..."

Já na to vždycky zapomenu, že pro armina jsme pokusní králíci, které chce vyprovokovat k negativním reakcím. A ty mi to svou hláškou připomeneš.

U Vostála se mi to docela dobře dařilo. Teď si své negativní reakce nemá jak odreagovat. Musí je spolknout.
Proto doporučuji raději ani nečíst.

[vostalpetr]

U Vostála se mi to docela dobře dařilo. Teď si své negativní reakce nemá jak odreagovat. Musí je spolknout.
Proto doporučuji raději ani nečíst.

VAROVÁNÍ !!!

AUTOR INZEROVANÉ REACE JE POD VLIVEM PŮSOBENÍ EGREGORU UTRPENÍ

A PROTO SE BUDE SNAŽIT VÁS VYPROVOKOVAT K NEGATIVNÍ REAKCI



DOPORUČUJI TUDÍŽ JEHO REAKCE IGNOROVAT !!!

[vostalpetr]

To víš, to jsem se naučil u tomášovců z těch jejich průvopídek jako "každej to vídí..." nebo " každýmu je to jasný..."

Já na to vždycky zapomenu, že pro armina jsme pokusní králíci, které chce vyprovokovat k negativním reakcím. A ty mi to svou hláškou připomeneš.

No vždyt to je jasný,

a stejný je to s tou blbkou Janou,

ta roky nadšeně sbírá negativní reakce páč musí svého egregora krmit,

jinak by přišla o štěstí, který ji ten egregor slíbil

ale už mě s těma idioty nějak došla trpělivost starat se jim o jejich egregora,

takže Miroslav má na vlastní žádost po prdeli už ted, páč prudil s ignorováním,

a Jana to vyfásne na jaře,

a bude mít po deseti letech po píči...



TAKŽE SI TY SVÝ NEGATIVNÍ HOVNA O EGU A ŽIVOTĚ COBY UTRPENÍ BUDOU MOCI OBA PSÁT JAK CHTĚJ,

OD JARA PRO OBA BUDE PLATIT PROSTĚ NEZÁJEM,

MNĚ POUZE STAČÍ UVONIT POZORNOST...

[armin]

Já na to vždycky zapomenu, že pro armina jsme pokusní králíci, které chce vyprovokovat k negativním reakcím. A ty mi to svou hláškou připomeneš.

[vostalpetr]

Já na to vždycky zapomenu, že pro armina jsme pokusní králíci, které chce vyprovokovat k negativním reakcím. A ty mi to svou hláškou připomeneš.

VAROVÁNÍ !!!

AUTOR INZEROVANÉ REACE JE POD VLIVEM PŮSOBENÍ EGREGORU UTRPENÍ

A PROTO SE BUDE SNAŽIT VÁS VYPROVOKOVAT K NEGATIVNÍ REAKCI



DOPORUČUJI TUDÍŽ JEHO REAKCE IGNOROVAT !!!

[armin]

TAKŽE SI TY SVÝ NEGATIVNÍ HOVNA O EGU A ŽIVOTĚ COBY UTRPENÍ BUDOU MOCI OBA PSÁT JAK CHTĚJ,

OD JARA PRO OBA BUDE PLATIT PROSTĚ NEZÁJEM,

MNĚ POUZE STAČÍ UVONIT POZORNOST...

To se ti zase něco pomíchalo v tý tvý hlavě.
A teď jsi z toho jurodivej

Já jsem nikdy o životě coby utrpení nikdy nepsal.
A Jana pravděpodobně taky ne.

Mně připadá život naopak krásný, cenný a zajímavý.
Přechodné utrpení - bolest může být prostředek ke zmoudření. Ale podstata života není vůbec útrpná, naopak.

Chálíl Džibrán, z knihy Prorok "O bolesti"

A promluvila jedna žena a řekla, Hovoř o bolesti.
A on pravil:
Vaše bolest je rozlomením ulity, v níž se skrývá vaše pochopení.
Tak jako se musí rozlomit jádro ovoce, aby se jeho srdce mohlo vystavit slunci, tak i vy musíte poznat bolest.
A bude-li vaše srdce v úžasu pozorovat každodenní zázraky života, stane se vaše bolest stejně úžasná jako vaše radost;
a měli byste vnímat různá období svého srdce, právě tak, jako vnímáte a přijímáte roční období přecházející přes vaše pole.
A měli byste s klidem pozorovat zimy svého zármutku.

Mnohé své bolesti jste si zvolili vy sami.
Je to hořký lektvar, s jehož pomocí lékař, skrývající se uvnitř vás, léčí vaše nemocné já.
Důvěřujte proto tomuto lékaři a pijte jeho lék v tichosti a poklidu.
Neboť jeho ruka, ač je těžká a tvrdá, je vedena něžnou rukou Nespatřeného.
A pohár, jenž přináší, ačkoliv spaluje vaše rty, byl vykroužen z hlíny, kterou Hrnčíř zvlhčil svými vlastními posvátnými slzami.

[vostalpetr]

TAKŽE SI TY SVÝ NEGATIVNÍ HOVNA O EGU A ŽIVOTĚ COBY UTRPENÍ BUDOU MOCI OBA PSÁT JAK CHTĚJ,

OD JARA PRO OBA BUDE PLATIT PROSTĚ NEZÁJEM,

MNĚ POUZE STAČÍ UVONIT POZORNOST...

To se ti zase něco pomíchalo v tý tvý hlavě.
A teď jsi z toho jurodivej

Já jsem nikdy o životě coby utrpení nikdy nepsal.
A Jana pravděpodobně taky ne.

Mně připadá život naopak krásný, cenný a zajímavý.
Přechodné utrpení - bolest může být prostředek ke zmoudření. Ale podstata života není vůbec útrpná, naopak.

Chálíl Džibrán, z knihy Prorok "O bolesti"

A promluvila jedna žena a řekla, Hovoř o bolesti.
A on pravil:
Vaše bolest je rozlomením ulity, v níž se skrývá vaše pochopení.
Tak jako se musí rozlomit jádro ovoce, aby se jeho srdce mohlo vystavit slunci, tak i vy musíte poznat bolest.
A bude-li vaše srdce v úžasu pozorovat každodenní zázraky života, stane se vaše bolest stejně úžasná jako vaše radost;
a měli byste vnímat různá období svého srdce, právě tak, jako vnímáte a přijímáte roční období přecházející přes vaše pole.
A měli byste s klidem pozorovat zimy svého zármutku.

Mnohé své bolesti jste si zvolili vy sami.
Je to hořký lektvar, s jehož pomocí lékař, skrývající se uvnitř vás, léčí vaše nemocné já.
Důvěřujte proto tomuto lékaři a pijte jeho lék v tichosti a poklidu.
Neboť jeho ruka, ač je těžká a tvrdá, je vedena něžnou rukou Nespatřeného.
A pohár, jenž přináší, ačkoliv spaluje vaše rty, byl vykroužen z hlíny, kterou Hrnčíř zvlhčil svými vlastními posvátnými slzami.

VAROVÁNÍ !!!

AUTOR INZEROVANÉ REACE JE POD VLIVEM PŮSOBENÍ EGREGORU UTRPENÍ

A PROTO SE BUDE SNAŽIT VÁS VYPROVOKOVAT K NEGATIVNÍ REAKCI



DOPORUČUJI TUDÍŽ JEHO REAKCE IGNOROVAT !!!

[armin]

Možná by stačilo sem dávat hvězdičku.
Že to je jen pro dospělé - pro svéprávné.

Ale třeba ty tvé ovečky ještě úplně dospělé v duchovním slova smyslu ještě nejsou.

[Alaja]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chal%C3%A ... ibr%C3%A1n

Chalíl Džibrán

Chalíl Džibrán; anglicky Khalil Gibran; (6. ledna 1883 – 10. dubna 1931) byl původem libanonský, křesťanský malíř, básník a spisovatel, který strávil většinu života v USA. Proslavil se knihou básnivých esejů nazvanou Prorok, která prvně vyšla v roce 1923 a byla přeložena již do více než sta jazyků.[1]

Dětství v Libanonu​

Chalíl Džibrán se narodil roku 1883 ve městě Bšarré (Bsharri) v oblasti severního Libanonu v rodině maronitských křesťanů. Jelikož pocházel z velmi chudých poměrů, během svého mládí stráveného v Libanonu se mu nedostalo žádného oficiálního vzdělání. Nicméně navštěvovali jej kněží, kteří ho vzdělávali v oblasti arabského jazyka a učili jej o Bibli. Během tohoto období se začaly v hlavě Chalíla rozvíjet myšlenky, které se později objevily v jeho dílech, např. dílo „Prorok“.

Poté co byl jeho otec uvězněn za podvody a daňové úniky, turecké úřady zkonfiskovaly jejich rodinný majetek. Džibránův otec byl propuštěn roku 1894, ale rodina neměla žádný domov, a proto se jeho matka Kamilah rozhodla následovat jeho strýce a emigrovat do USA, jeho otec se rozhodl v Libanonu zůstat. Tak tedy Kamilah spolu se svými dětmi Chalílem, jeho mladší sestrou Marianou, Sultanou a polovičním bratrem Peterem (Butros) odcestovali do New Yorku 25. června 1895.

Život v Americe​

Toho času byla druhá největší libanonsko-americká komunita v Bostonu a jeho okolí, což bylo důvodem, proč se Džibránovi usadili právě zde. Aby jeho matka uživila rodinu, začala pracovat jako podomní prodejce. V Bostonu také začal Khalíl navštěvovat školu od 30. září 1895. Protože v Libanonu nenavštěvoval žádnou školu, byl v Americe zařazen do speciální třídy pro imigranty, kde byla rozšířená výuka angličtiny. Zde mu navrhl jeho učitel angličtiny jeho původní jméno poangličtit, aby bylo pro Američany lépe akceptovatelné. V důsledku tohoto vzniklo z původního Khalil slovo Kahlil. V dnešním západním světě je známý především pod jménem Kahlil Gibran.

Roku 1898 se rozhodl vrátit do své rodné země studovat arabskou literaturu. Téhož roku se rozhodl vydavatel Fred Holland Day použít některé Džibranovy kresby na přebal knihy.

Roku 1902 se však dozvěděl, že jeho matce byla objevena rakovina a jeho sestra Sultana má tuberkulózu. Okamžitě se vydal na cestu, avšak přijel příliš pozdě. Sultana zemřela 4. dubna 1902 ve věku 14 let. Rok na to zemřel i jeho bratr Peter (Butros) 12. března 1903. Matka podstoupila operaci pro odstranění nádoru. Nakonec však 28. června zemřela také.

Mezitím Fred Holland Day a Josephine Peabody připravovali Džibranovu debutovou výstavu, která byla otevřena 3. května 1904 a byla široce uznávána. Umělec se tak ve svých 21 letech dočkal svého prvního výtvarného vystoupení. Během výstavy se setkal s Mary Elizabeth Haskell, ředitelkou Bostonské dívčí školy. Jejich vztah měl na jeho tvorbu zásadní vliv, protože právě na její popud začal psát v anglickém jazyce. Předtím psal pouze v arabštině a jí se povedlo postupem času zcela „přeměnit“ jeho práci. Mary byla v dospělém životě Džibrana nejvlivnější a nejdůležitější osobou.

Za vydání čtvera příběhů nazvané „Odbojní duchové“ byl roku 1908 vyobcován z katolické církve. 1909 odjel do Paříže na dvouroční studium výtvarného umění. Zde jej silně ovlivnil tehdy populární umělecký směr symbolismus. Neschopen akceptovat striktní pravidla výuky se rozhodl školu opustit a vydat se s Ameenem Rihanim na cestu do Londýna. V červnu se dozvěděl o smrti svého otce v Libanonu.

Po krátkém období cestování v zahraničí se roku 1910 vrátil do Ameriky, kde učinil Mary nabídku, ta však pro velký věkový rozdíl odmítla. Naštěstí tento fakt nijak neohrozil jejich přátelský vztah, který trval ještě dlouho poté. Roku 1912 napsal arabsky dílo „Zlomená křídla“, jež je zčásti autobiografické, pojednává o zklamání a lásce. Nadále Džibrán portrétuje, maluje, je politicky aktivní proti turecké okupaci v Libanonu. V roce 1918 vydal své první anglické dílo „Blázen“ (v originále Madman). Stává se populárním, žije společenský život. Inspiraci nacházel především v Nietzschem, boží moudrosti a východních kulturách. V roce 1920 založil společně se svými přáteli literární spolek Al-Rabitah Al-Qalamiyyah v doslovném překladu Svaz pera, což přineslo prvky soucitnosti a pochopení nejen do jeho děl, ale také do tvorby mnoha jiných autorů jako jsou například Mikhail Naimy a Ameen Rihani. Spolek měl celkově obrovský vliv na usedlou arabskou literaturu a formu psaní nejen v Americe, ale na celém světě.

V roce 1928 navzdory prohibici hledá útěchu v alkoholu a stává se z něj alkoholik. Jeho zdraví se hroutí a lékař konstatoval cirhózu jater. Ignoroval rady lékařů, namísto toho se dal na pití tvrdého alkoholu a ponořil se sám do sebe a své práce. V listopadu napsal své nejrozsáhlejší dílo „Ježíš, syn člověka“.

Džibrán zemřel roku 1931 v newyorské nemocnici 10. dubna ve věku 48 let v důsledku rozšiřující se rakoviny jater. Ještě před svou smrtí vyslovil přání, že chce být pohřben ve své rodné zemi, Libanonu. Toto přání mu bylo splněno roku 1932, kdy jeho sestra Mariana a Mary Haskell koupily klášter Mar Sarkis[zdroj?] (Zgharta-Libanon).

Umělecká tvorba​

Již v mládí upoutaly Džibranovy kresby jeho učitele, který jej představil známému avantgardnímu bostonskému malíři, fotografovi a nakladateli Fredu Hollandu Dayovi. Ten talentovaného mladíka v jeho malířských pokusech a kulturních projevech povzbuzoval a podporoval.
Zpočátku psal většinu své tvorby v arabštině, naopak díla publikována od roku 1918 byla téměř výlučně v angličtině.
Od roku 1904 začal publikovat v novinách, jeho první článek se jmenoval „Vize“ a byl vydán v arabských novinách Al-Mouhajir, což v překladu znamená emigrant.

Díla​

Al-Músíqa (Hudba) - knižní prvotina
Údolí nymf
Odbojní duchové
Zlomená křídla
Slzy a úsměv
Blázen
Zvěstovatel
Prorok
Nové a podivuhodné
Písek a pěna
Ježíš, syn člověka
Bohové země (vydání se autor nedožil)
Poutník
Zahrada Prorokova

pozn.: díla jsou řazena chronologicky

[armin]

A to, co píše o bolesti - je pravdivé, nebo ne?

[Trini]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chal%C3%A ... ibr%C3%A1n

Chalíl Džibrán


V roce 1928 navzdory prohibici hledá útěchu v alkoholu a stává se z něj alkoholik.

Stal se společensky úspěšný, měl peníze, ale to, co hledal, nenašel. Zřejmě to u něho nebylo na prvním místě a pak už bylo pozdě.

[Trini]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chal%C3%A ... ibr%C3%A1n

Chalíl Džibrán


V roce 1928 navzdory prohibici hledá útěchu v alkoholu a stává se z něj alkoholik.

Stal se společensky úspěšný, měl peníze, ale to, co hledal, nenašel. Zřejmě to u něho nebylo na prvním místě a pak už bylo pozdě.

P.S. Mne nikdy moc nezaujal. Zřejmě nadchne takové lidi, kteří jsou stejně polovvičatí jako on.

[Trini]

Mnohé své bolesti jste si zvolili vy sami.
Je to hořký lektvar, s jehož pomocí lékař, skrývající se uvnitř vás, léčí vaše nemocné já.
Důvěřujte proto tomuto lékaři a pijte jeho lék v tichosti a poklidu.

Nedůvěřoval své teorií a radši se omamoval alkoholem.