salmo1cz píše:Putin není idiot, dobře jsem ho sledoval při hodinových debatách s ministry.On je hodně v obraze a ví o co se hraje.
Úřady samozvané Doněcké lidové republiky ohlásily evakuaci civilistů do Ruska
Vůdce samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin v pátek oznámil, že tamní úřady začaly s hromadnou evakuací civilních obyvatel do Ruska. Rusko už pro ně připravilo nouzové ubytování v Rostovské oblasti. První na řadě jsou ženy, děti a senioři. O prohlášení informoval server separatistů DNR-News.
„V posledních měsících každý den vidíme nárůst množství ukrajinských vojáků a zbraní včetně raketometů Smerč a Uragan i (protitankových) raket NLAW a Javelin a střel Stinger podle linie dotyku. Ozbrojené síly nepřítele jsou v bojových formacích připravené násilně dobýt Donbas,“ zdůvodnil evakuaci Pušilin, který emotivně zdůraznil, že zmíněné zbraně míří na pokojné obyvatele: „Na nás a naše děti.“
Podle jeho vyjádření „ukrajinský prezident Voldydymyr Zelenskyj dá brzy armádě rozkaz zahájit útok a naplnit plán invaze na území Doněcké a Luhanské lidové republiky“. Nepřiblížil však, odkud tuto informaci má. O hotovém plánu útoku mluvil už na konci ledna velitel milice DNR Eduard Basurin, ovšem opět bez důkazů.
Tento týden cvičili ukrajinští vojáci na Donbasu nedaleko fronty s raketovými systémy NLAW a Javelin, které dostaly z Británie a USA. Protiletadlové střely Stinger dodala Ukrajině Litva.
Den po cvičení ve středu následovala prudká přestřelka po celé délce fronty, o které tvrdí separatisté, že ji zahájili ukrajinští vojáci. Granát separatistů při ní zasáhl školku ve Stanycji Luhanské.
Pušilin zdůraznil, že ozbrojené síly DNR jsou v bojové pohotovosti a plně připravené chránit civilní obyvatele a infrastrukturu. Přesto vyzval k evakuaci: „Žádám vás, abyste naslouchali. Dočasný odchod zachrání život a zdraví vám i vašim blízkým.“
Odchod zaměstnanců a jejich rodin mají zorganizovat podniky. Velitelství teritoriální obrany by zase mělo zajistit dopravu evakuovaných. Zařízeno je nejen ubytování v Rusku, ale také hladký přechod přes hranice.
Pušilinův krok dále eskaluje napětí na Donbasu. Evakuace může ochránit obyvatele před případnou snahou Kyjeva získat silou kontrolu nad Donbasem, ale může také uvolnit operační prostor pro případ, že by ruské jednotky zaútočily na zbytek Doněcké a Luhanské republiky nebo Záporoží, aby získaly pobřeží Azovského moře a s ním i přístup na Krym po souši.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... .seznam.cz
Rusko chce při sobotním cvičení prověřit své jaderné zbraně
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se v sobotu 19. února pod velením prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele uskuteční cvičení strategických sil včetně zkoušek spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní. Jeho součástí mají být také starty raket a střel s plochou dráhou letu, uvedla agentura TASS.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že jaderné cvičení dále posílí napětí, jde prý o součást pravidelného výcvikového procesu.
Cvičení se odehraje na pozadí nynější krize mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině, kdy západní státníci kvůli vysokému počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic varují před možnou ruskou invazí do sousední země v nejbližších dnech. Moskva to odmítá a uvádí, že některé své jednotky už od hranic začala stahovat.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Putin bude na cvičení dohlížet ze „situačního centra“ a že je nutné, aby se na něm podílel. Další podrobnosti odmítl zveřejnit. Dodal, že Rusko o chystaném cvičení informovalo „různé země prostřednictvím různých kanálů“.
Už jsme to plánovali dávno, tvrdí Rusko
Ministerstvo zdůraznilo, že cvičení bylo naplánováno již dříve. Cílem je prověrka bojové pohotovosti vojenských velitelských a kontrolních orgánů, bojových posádek, odpalovacích zařízení, plavidel a strategických bombardérů při plnění stanovených úkolů.
Do cvičení se zapojí rovněž síly vojenského letectva, Jižního vojenského okruhu, raketových vojsk strategického určení, Severní a Černomořské flotily vojenského námořnictva, dodal TASS
Evakuace z Donbasu: Přijměte všechny a postarejte se o ně, nařídil Putin
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministrovi pro mimořádné události, aby zajistil přístřeší a další pomoc pro evakuované obyvatele ze separatisty ovládaných oblastí na ukrajinském Donbasu, napsala agentura TASS. Každý uprchlík by měl dostat 10 tisíc rublů (2800 korun), napsala agentura TASS.
„Putin jednal telefonicky s úřadujícím ministrem pro mimořádné situace Alexandrem Chuprijanem a nařídil mu, aby urychleně odletěl do Rostovské oblasti a na místě organizoval práce na vytvoření podmínek pro ubytování, zajištění teplého jídla a všeho potřebného, včetně lékařské péče pro běžence,“ uvedl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov.
Šéf Kremlu podle mluvčího současně nařídil ruské vládě, aby urychleně zajistila finanční pomoc pro každého uprchlíka ve výši 10 tisíc rublů.
První autobusy s evakuovanými občany mají podle agentury Interfax z území ovládaných separatisty vyjet ve 20:00 moskevského času (18:00 SEČ). Evakuace již začala například v internátní škole pro sirotky v Doněcku.
Lídři proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny ohlásili v pátek hromadnou evakuaci obyvatelstva do Ruska kvůli údajné obavě z útoku ukrajinské armády. Evakuace se podle agentury Interfax týká žen, dětí a seniorů.
Vůdce samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin tvrdí, že podle jeho informací by mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dát rozkaz k ofenzívě na Doněckou a Luhanskou republiku v nejbližší době.
Situace na linii dotyku na východě Ukrajiny se vyhrotila. Zástupci obou samozvaných republik hlásí nejaktivnější ostřelování ze strany ukrajinských ozbrojených sil za poslední měsíce. Pálí ale i proruští separatisté.
O mrtvých nebyly žádné informace, ale ostřelování způsobilo škody na řadě civilních infrastrukturních zařízení. Krátce po 18.00 SEČ otřásla centrem Doněcku exploze. Na parkovišti u vládní budovy vybuchlo auto, které patří Denisi Sinenkovovi, šéfovi Lidových milicí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru odmítl jako dezinformace ruské propagandy tvrzení separatistů o nadcházející ofenzívě ukrajinské armády či o sabotážích ukrajinských či polsky hovořících diverzantů v chemických provozech v Donbasu. „Ukrajina neprovádí ani nechystá takové akce. Počítáme pouze s diplomatickým řešením konfliktu,“ zdůraznil.
Zástupci obou samozvaných republik hlásí nejaktivnější ostřelování ze strany ukrajinských ozbrojených sil za poslední měsíce.
Vůdce doněckých separatistů vyhlásil všeobecnou mobilizaci
Denis Pušilin, vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky, kterou na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, vyhlásil dekretem „všeobecnou mobilizaci“.
Oznámení přichází v době, kdy přibývá násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty.
„Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes (v sobotu) jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci,“ oznámil vůdce samozvané republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení.
„Dochází k hromadnému ostřelování Doněcké a Luhanské lidové republiky ze strany Ukrajiny,“ zdůvodnil Pušilin vyhlášení všeobecné mobilizace.
„Jen v posledních dnech naše armáda zabránila několika pokusům o teroristické útoky ze strany ukrajinských speciálních služeb. Ukrajinské ozbrojené síly ostřelují Zajcevo, Golmovskij, Horlivku, Vesjoloje, Staromichajlovku, Jelenovku, Petrovskoje, Novolapsu a vesnici u dolu Trudovskaja,“ pokračoval.
„Zasáhly nás minomety, granátomety, protitankové rakety, velkorážné kulomety, palba z ručních zbraní i děl. A střílejí i z tanků.
Separatisté oznámili, že při ukrajinském ostřelování byl poškozen jihodonbaský vodovod.
„Při ostřelování byla poškozena transformátorová stanice a byla vypnuta přečerpávací stanice na první části jihodonbaského vodovodu,“ řekl velitel milice DNR Eduard Basurin.
Podle něj bude bez pitné vody až čtyřicet obcí na obou stranách fronty.
„Lidové milice zadržují nepřítele odvetnou palbou,“ dodal Pušilin k nasazení sil separatistů.
Separatisté stříleli z děl
Ukrajinská armáda oznámila, že v sobotu ráno na východě Ukrajiny zaznamenala 12 případů porušení příměří ze strany separatistů.
Za posledních 24 hodin ukrajinské velení operace proti separatistům OOS oznámilo, že čelilo 66 ostřelování ze strany separatistů, přičemž v 52 případech byly použity těžké zbraně, které měly být staženy od frontové linie.
Šlo o dělové houfnice ráže 122 mm a minomety ráží 120 a 82 mm.
Separatisté zahájili palbu na více než dvě desítky osad. Použili přitom těžké dělostřelectvo, které bylo zakázáno minskými dohodami, uvedla armáda na své stránce na Facebooku.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Jehven Perebyjnis odmítl tvrzení, že ukrajinské síly zaútočily na oblasti nebo podnikly sabotáže proti chemickým závodům na Donbasu.
Už v pátek separatisté zahájili evakuaci civilistů do Ruska, na prvním místě to byli sirotci, pak následovaly ženy a děti.
Napětí v regionu stoupá. Prezident Spojených států Joe Biden v pátek konstatoval, že je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu.
Palba přes linii rozdělující vládní síly a separatisty tento týden nabyla na intenzitě. Ukrajinská vláda to označila za provokaci a důrazně odmítla tvrzení Ruska, že by Kyjev mohl na východě Ukrajiny zahájit ofenzívu.
Rusku bylo slíbeno nerozšiřování NATO na Východ, tvrdí nalezený dokument
V době eskalace napětí okolo Ukrajiny Rusko tvrdě prosazuje, aby se jednotky NATO stáhly ze zemí bývalé východní Evropy. Tvrdí, že mu to bylo slíbeno při jednáních o sjednocení Německa v roce 1990. Západ to popírá a Moskva dosud nepředložila žádné důkazy. Jeden však nalezl německý týdeník Der Spiegel. A tentokrát nejde jen o vzpomínky, Spiegel ukazuje i diplomatickou depeši.
V Bonnu se 6. března 1991 sešli ministři zahraničí USA, Británie, Francie a Německa.
Jednali o zajištění bezpečnosti Polsku a dalším východoevropským zemím, které se vymanily ze sovětského vlivu a dávaly jasně najevo svůj příklon k Západu a jeho bezpečnostním strukturám.
Jednání se konalo na mimořádné schůzce Politického poradního výboru Varšavské smlouvy v Budapešti, kde se 25. února 1991 rozhodlo o rozpuštění vojenských struktur. Varšavská smlouva pak byla formálně rozpuštěna 1. července 1991.
Zástupci Francie, Británie, USA a Německa se v březnu 1991 v Bonnu shodli, že přijetí východoevropských zemí do NATO je „neakceptovatelné“. Dal to najevo německý zástupce Jürgen Chrobog (budoucí německý velvyslanec v USA).
„Chrobog (Německo) řekl, že jsme potřebovali nové nápady, jak zajistit bezpečnost středoevropských a východoevropských zemí. Dali jsme jasně najevo během jednání ve formátu 2+4, že bychom neměli rozšiřovat NATO za Labe. Neměli bychom proto nabízet členství v NATO Polsku a dalším,“ stojí v diplomatické depeši.
Formátem 2+4 je míněna konference mezi spojenci z druhé světové války (USA, Sovětským svazem, Francií a Británií) a vládami obou německých států (Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo).
Jednalo se na ní o podmínkách sjednocení Německa. Jednání byla ukončena 12. září 1990 v Moskvě podpisem smlouvy o státní suverenitě sjednoceného Německa.
Američané o ujednání nerozšiřovat NATO na východ věděli. Americký zástupce, budoucí velvyslanec USA v Británii Raymond Seitz, podle Chroboga souhlasil.
„Dali jsme jasně najevo Sovětskému svazu při jednání ve formátu dva plus čtyři i při dalších jednáních, že nevyužijeme výhody stažení sovětských vojsk z východní Evropy. NATO by se nemělo formálně ani neformálně rozšiřovat na Východ.“
Podepsáno nic nebylo
Der Spiegel uvádí, že tyto nové objevy v archívech odpovídají množství dalších dokumentů z doby po pádu Berlínské zdi, které jsou nyní přístupné.
Současně však připomíná, že Západ po roce 1989 nepodepsal s Kremlem žádnou smlouvu, která by to jasně stanovila, příslib měl být ústní.
Dlouho se však neobjevovaly žádné důkazy potvrzující, že by se o nerozšiřování NATO při jednáních o sjednocení Německa mluvilo, i když německý ministr Hans-Dietrich Genscher o této možnosti mluvil už 31. ledna 1991, ovšem neměl pro to žádnou podporu.
Při jednáních v Bonnu 6. února 1991 navrhl uklidnit sovětského prezidenta Michaila Gorbačova prohlášením, že NATO nezamýšlí expanzi na Východ. Britský ministr Douglas Hurt s tím podle záznamů německé diplomacie souhlasil.
Genscher pak 9. února při jednáních se sovětským ministrem zahraničí Eduardem Ševarnadzem řekl:
„Obáváme se, že členství sjednoceného Německa v NATO vytváří komplikace. Pro nás je jedna věc jasná, NATO se nebude rozšiřovat na Východ. To platí obecně,“ poukázal Genscher k tomu, aby bylo jasné, že nejde jen o rozšíření na území NDR.
Zhrzený Putin a požadavky Ruska
Písemné garance však Sověti nedostali. Ruský prezident Vladimir Putin, který nyní tlačí na stažení NATO zpět na Západ, si také před Vánocemi na tradiční tiskové konferenci stěžoval:
„V devadesátých letech nám slíbili – ani centimetr na východ. A nyní jsou v Polsku a Rumunsku raketové systémy. Kdo koho ohrožuje? Přišli jsme my k hranicím USA nebo Británie? Vy nám musíte dát garance. Teď hned.“
Putin na tiskové konferenci před Vánocemi ještě dodal, že problém je, že to není nikde napsané, jak připomíná Západ.
„Chtěli jsme, aby se (NATO) nerozšiřovalo, ale ono se rozšiřovalo. Mluvilo se o garancích pro všechny, ale nejsou. Bylo to řečeno, ale kde je to napsané na papíře? Nikde,“ uvedl ruský prezident.
Putin však není první ruský představitel, jemuž vadí rozšiřování NATO na Východ, Rusko si už v roce 1993 podle Spiegelu stěžovalo, že rozšiřování NATO porušuje ducha závěru konference 2+4.
Celá otázka je však složitější, Gorbačov popřel, že by se nejednalo o rozšiřování NATO obecně, ale že se „diskutovalo o garanci, že se nebude rozšiřovat vojenská struktura NATO“.
To by znamenalo možné členství v NATO i pro členy bývalé východní části železné opony, včetně České republiky, ale ne dislokování zahraničních, například britských nebo amerických jednotek na jejich území. A to nyní požaduje Rusko.
Za předchůdce NATO je považován Bruselský pakt, který 17. března 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojené království. K obraně proti Sovětskému svazu byla ale zapotřebí i účast Spojených států, a proto se začalo mluvit o nové vojenské alianci.[14] To vyústilo v Severoatlantickou smlouvu, která měla ten samý cíl: Ubránit se Sovětskému svazu a později roku 1955 Varšavské smlouvě. Byla podepsána 4. dubna 1949 ve Washingtonu, D.C. pěti státy Bruselského paktu, Spojenými státy, Kanadou, Portugalskem, Itálií, Norskem, Dánskem a Islandem. Podle místa podpisu se někdy nazývá Washingtonskou smlouvou.[15]
Smlouva obsahuje 14 článků, mezi hlavní patří článek 1:
„ Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.[16]
Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 se Aliance angažovala ve válce v Jugoslávii. První vojenské operace NATO v historii proběhly mezi lety 1992 a 1995 při válce v Bosně a Hercegovině[4] a později v roce 1999 v Jugoslávii. Aliance se snažila zlepšit vztahy s východními státy, což vyústilo v její rozšíření několika státy bývalé Varšavské smlouvy v letech 1999 a 2004. Článek 5, který tvoří základ Severoatlantické smlouvy, byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001, což znamená, že útok byl považován za útok proti všem 19 členským státům.[5] Od roku 2003 vede Aliance činnost Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil v Afghánistánu. Do konce roku 2011 zajišťovala výcvik nové armády v Iráku, účastní se protipirátských operací[6] a v roce 2011 vyhlásila bezletovou zónu nad Libyí v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1973. Původní cíl akce, na níž intervenční síly dostaly mandát, byl však rozšířen (už mimo mandát OSN), což vedlo ke svržení dosavadního vládnoucího režimu a uvrhlo zemi do krvavého chaosu trvajícího dodnes.
Celkové armádní výdaje všech členů NATO tvoří přes 70 % celosvětových armádních výdajů.[11] Samotné Spojené státy zodpovídají za 43 % celosvětových výdajů na armádu[12] a Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 %.[11]
Státy Severoatlantické aliance měly k roku 2020 dohromady zhruba 946 milionů obyvatel[13], což představuje téměř 12 % obyvatel Země.
https://www.narodninoviny.cz/dokument-z ... dyF3rHYsU4
DOKUMENT: Západ v roce 1991 deklaroval nepřijatelnost expanze NATO na Východ
19. 2. 2022
Rusko po desetiletí tvrdí, že expanze NATO na východ po pádu Berlínské zdi porušila západní závazky. Nyní vyšel na povrch pozoruhodný dokument, který to potvrzuje, píše německý deník Der Spiegel (viz ZDE).
Dosud utajovaný dokument
Dosud utajovaný dokument objevil podle článku Joshua Shifrinson, profesor Bostonské univerzity. Obsahuje zápis ze schůzky zástupců ministrů zahraničí Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa v Bonnu dne 6. března 1991 na téma bezpečnosti ve střední a východní Evropě po rozpuštění Varšavské smlouvy. „Ujasnili jsme si to na jednáních 2+4 (o urovnání s Německem za účasti NSR, NDR, USA, SSSR, Velké Británie a Francie), že NATO nebude rozšiřováno za Labe. Proto nemůžeme Polsku a ostatním nabídnout členství v NATO,“ uvedl tehdy německý zástupce Jürgen Chrobog v prohlášení.
Američané dali podobné sliby
Američané o ujednání nerozšiřovat NATO na východ věděli. Americký zástupce Raymond Seitz podle Chroboga souhlasil. „Dali jsme jasně najevo Sovětskému svazu při jednání ve formátu 2+4 i při dalších jednáních, že nevyužijeme výhody stažení sovětských vojsk z východní Evropy. NATO by se nemělo formálně ani neformálně rozšiřovat na Východ,” cituje článek tehdejší slova Raymonda Seitze. Tento záměr potvrdil už předtím také tehdejší německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, když prohlásil: “Obáváme se, že členství sjednoceného Německa v NATO vytváří komplikace. Pro nás je jedna věc jasná, NATO se nebude rozšiřovat na Východ. To platí obecně.“
https://www.narodninoviny.cz/nato-uvedl ... -v-evrope/
NATO uvedlo do pohotovosti síly rychlé reakce v Evropě
19. 2. 2022
Kvůli „krizi s Ruskem“ a obavám ohledně eventuálního vyostření situace na rusko-ukrajinské hranici zvýšila NATO stupeň pohotovosti svých vojáků. Oznámila to agentura DPA s odvoláním na zdroj blízký alianci (viz ZDE).
Příprava na válku
Jde o síly rychlé reakce (NATO Response Force, NRF). Tisíce vojáků mají být připraveny k přesunu do oblasti konfliktu nikoli během 30 dnů, jak tomu bylo dříve, ale během jednoho týdne. NRF se skládají z pozemních, vzdušných a námořních útvarů, a také speciálních jednotek, a jsou určeny k operativní podpoře operací NATO. V prosinci roku 2021 deník Die Welt oznámil, že na pozadí cvičení ruských vojsk u hranice s Ukrajinou zvýšila aliance bojovou pohotovost celkem 40 tisíc vojáků. Aliance začala zvyšovat svou vojenskou přítomnost v regionu na pozadí vyostření situace kolem Ukrajiny a obviňování Ruska z příprav invaze do této země.
Plánovaná mobilizace
Pentagon oznámil již koncem ledna, že kvůli situaci kolem Ukrajiny uvedl do zvýšené pohotovosti 8,5 tisíce vojáků „v USA a za jejich hranicemi“. Budou rychle přesunuti do Evropy na žádost NATO nebo „v jiných situacích“. V některých případech se rozhodlo Ministerstvo obrany USA zkrátit termíny přesunu vojáků z deseti na pět dnů. O nutnosti uvedení sil NRF do zvýšené pohotovosti mluvil již 16. února také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a 18. února oznámilo Německo, že zvýší stupeň pohotovosti svých vojáků v rámci NRF. NATO zvýšilo svou přítomnost také ve Východní Evropě, mj. v Litvě, Bulharsku a Rumunsku.
Generální tajemník OSN vydal prohlášení,že od r.1991 Ukrajina nepožádala o registraci hranic, takže stát Ukrajina neexistuje....
A my o tom nevieme!!!
07.04.2014 generálny tajomník OSN Ban Ki-moon urobil ohromujúce vyhlásenie, ktoré je zakázané šíriť v ukrajinských médiách a na internete. Počas rokovania BR OSN bola predložená otázka konfliktu medzi oboma štátmi. V dôsledku toho sa dospelo k tomuto záveru:
Ukrajina si od 25.12.1991 nezaregistrovala svoje hranice . V OSN nebola vykonaná registrácia hraníc Ukrajiny ako suverénneho štátu.
Z tohto dôvodu je možné predpokladať, že neexistuje žiadne porušovanie práv zo strany Ruska vo vzťahu k Ukrajine.
Podľa zmluvy o CIS, územie Ukrajiny je správnym obvodom ZSSR. Preto nemožno nikoho viniť v separatizmu a násilnej zmeny hraníc Ukrajiny.
Podľa medzinárodného práva, krajina jednoducho nemá žiadne oficiálne schválené hranice.
Aby sa vyriešil tento problém, Ukrajina musí dokončiť vymedzenie hraníc so susednými štátmi, požiadať o súhlas susedných krajín vrátane Ruska o ich spoločnej hranici. Vyžaduje sa, aby všetko zdokumentované a zmluvy so všetkými susednými štátmi podpísané.
Európska únia vyjadrila pomoc Ukrajine v tak dôležitej otázke a rozhodla sa poskytnúť veškerú technickú pomoc.
Ale či Rusko podpíše zmluvu o hraniciach s Ukrajinou? Samozrejme, že nie!
Na základe skutočnosti, že Rusko je právnym nástupcom ZSSR (je to potvrdené rozhodnutím medzinárodných súdov, ktoré sa týkajú majetkových sporov bývalého ZSSR so zahraničím), územia, na ktorých sa rozkladá Ukrajina, Malorusko a Novorusko, sú vo vlastníctve Ruska a nikto nemá právo nakladať s týmto územím bez ruského súhlasu.
V podstate teraz Rusku stačí len urobiť vyhlásenie, že toto územia je ruské a že všetko, čo sa deje na uvedenom území je vnútornou záležitosťou Ruska.
Akýkoľvek zásah bude považovaný za akciu proti Rusku. Na základe toho sa môžu anulovať voľby, ktoré sa konali 25. mája 2014 a urobiť všetko, čo ľudia chcú!
Podľa budapeštianskeho memoranda a iných dohôd žiadne hranice Ukrajiny neexistujú. Štát Ukrajina neexistuje (a nikdy neexistoval!).
Alexander Panin,
Central News
Alaja píše:https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-fotky-nocniho-presunu-do-ruska-deti-zeny-a-stari-jako-figurky-ve-hre-jinych-189298#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=H3zQRwSP9BC-202202200325&dop_id=189298&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest189_panel_sluzeb_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Fotky nočního přesunu do Ruska: Děti, ženy a staří jako figurky ve hře jiných
Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 36 návštevníků