Pedrito píše:První podmínka toho být inkarnován.. je se narodit. Kdo si se dokáže
představit jako nenarozeného, tak se asi podiví.. Když (já) nejsem tak, co kde je? Kdo to vyjeví a komu? A kdo to nevyjeví..?
Tělo je až druhotné, jedna z tvých forem.
Jsi a hle najednou jsi v těle.
A hle najednou jsi mimo tělo
A hle, najednou jsi v bardu
Pořád jsi to ty - tvoje duše, tvoje individualita se svojí karmou, poznáním, zatemněním, sklony atd.
A není jen tvoje duše.
Je to ozajstný zázrak.
A "To" nic nedělá, neinkarnuje se ani neumírá. To je prostor ve kterém se "To" ve všech různých formách děje.
A ty formy jsou prázdné, nemají žádnou podstatu. A co je to ta prázdnota? - no ty formy.
Není prázdnota která by nebyla formou a není forma, která by nebyla prázdná.
Ta alespoň poznání nás lidí může sahat. Dál už asi ne jako lidé, jedinci. Ale to už bych spekuloval, protože to je mimo moji zkušenost.
Takže vymlouvat se na nějaké bytostné "To", které všechno dělá, inkarnuje se atd. je něco na způsob pánbíčkářství