Duchovní srdce

[salmo1cz]

Proto já u Číňana čtu, že semeno je duchovní srdce květinky se sídlem v duchovním srdci Átman.Spodní čakry jsou kořeny a květinka rozkvete v intuici poznání 6 čakra, před trůnem 7 čakra.

[salmo1cz]

Inspirace umělce, tak uvidíme co nám řekne intuice umělce.Ego je mostem mezi tělem a duchem.
https://tv.seznam.cz/program/26314531

[honzam]

Ale nyní vážně....téma je....duchovní srdce....

...

Proč tomu tak je?

Protože je to pravda. Pravda je vážná věc.

[Alaja]

Ale nyní vážně....téma je....duchovní srdce....

...

Proč tomu tak je?

Protože je to pravda. Pravda je vážná věc.

Jo, máš pravdu.....Pravda s velkým P....tahle Pravda mi v mé papírové sbírce dosud chybí, mám ji zatím jen v el. podobě....


https://www.databazeknih.cz/knihy/uzasn ... pravda-476

[Alaja]

Inspirace umělce, tak uvidíme co nám řekne intuice umělce.Ego je mostem mezi tělem a duchem.
https://tv.seznam.cz/program/26314531

JJ, všechna náboženství používají značnou dávku barev na to, jak znázornit to hledané bezbarvé čiré světlo v úplně prázdném nekonečnu....

[Alaja]

Ale nyní vážně....téma je....duchovní srdce....

...

Proč tomu tak je?

Protože je to pravda. Pravda je vážná věc.

No - tvrdí se mezi duchovňáky, že Pravda je Láska.
Proto se nejspíš s oblibou mydlí hlava nehlava. S kýmkoli, kdykoli, kdekoli....i mezi sebou....a to vše z Lásky....

A umisťují centrum svého vnímání světa do hrudi, co nejblíže k fyzickému srdci, mají tam to své duchovní srdce.
Někteří dokonce opovrhují svým mozkem a snaží se ho prý nepoužívat, protože nyní mají to duchovní srdce v hrudi, které vše dělá za ně a žádný mozek už nepotřebují.



O čirém světle dharmakaji nikdy nevypráví.....asi ho ještě neznají.....

[honzam]

Inspirace umělce, tak uvidíme co nám řekne intuice umělce.Ego je mostem mezi tělem a duchem.
https://tv.seznam.cz/program/26314531

JJ, všechna náboženství používají značnou dávku barev na to, jak znázornit to hledané bezbarvé čiré světlo v úplně prázdném nekonečnu....

Věř mi, nečiní mi žádné potěšení ničit víru lidí, ale všechny církve na světě nemohou být pravdivé a oni to vědí. Dřív nebo později musí člověk poznat pravdu: ale teď na to ještě není čas.
- A. C. Clarke, Konec dětství

[honzam]

No - tvrdí se mezi duchovňáky, že Pravda je Láska.

Hodně "duchovňáků" si termíny a výroky přizpůsobuje, aby vypadaly podle jejich přání a preferencí. Skutečnost je strohá a bažením po příjemných zážitcích neuchopitelná: Pravda je samotná Pravda.

[salmo1cz]

No - tvrdí se mezi duchovňáky, že Pravda je Láska.

Hodně "duchovňáků" si termíny a výroky přizpůsobuje, aby vypadaly podle jejich přání a preferencí. Skutečnost je strohá a bažením po příjemných zážitcích neuchopitelná: Pravda je samotná Pravda.

Pravda je jako prázdné jeviště není tam co uchopovat.

[Alaja]

U mě Savikalpa - stav nestranného svědka s vědomím, co se děje kolem. Myšlenky a pocity se vynořují a mizí.
Za savikalpou je Nirvičara - stav bez mysli. Pozorovatel přestává rozlišovat, co je vně, co uvnitř, mizí hranice.
Za nivičarou je Nirvikalpa - stav bez pozorovatele, beze svědka. Nevyvstává už ani ten nejjemňejší pocit já. Je to jako pád do prostoru bez prostoru, kde nejde nic postihnout jako "něco"...
A za nirvikalpou je Sahadža.. Beztvaré lůno nirvikalpy tě znovuzrodilo zpět do projevu - s vědomím všech těchto (i jiných) stavů Bytí - to je sahaja samadhi.

Takto?:

https://ramakrisna.webnode.cz/products/ ... ola-17-23/



1. kapitola (17-23)
17. Koncentrace, která se nazývá, správným věděním, je ta, po které následuje rozumný závěr rozeznávání, blaženost a neomezené (pravé) Já.

Samádhi se dělí na dvě odrůdy. Jedna se jmenuje Sampradžňáta a druhá Asampradžňáta. Sampradžňáta má čtyři druhy. V tomto samádhi obdržíme veškeré síly k ovládání přírody. První druh se jmenuje savitarka, když mysl hloubá o nějakém předmětu znovu a znovu a při tom se odděluje od předmětů jiných. Jsou dva druhy předmětů, o nichž můžeme takto hloubat, totiž pojmy z přírody, a Puruša. A pak zase tyto pojmy z přírody jsou dvojího druhu. Čtyřiadvacet pojmů je nerozumných a jeden je rozumný, totiž Puruša. Když onen myslitel v nás myslí na přírodní živly, když uvažuje o jejich konci, je to jeden druh savitarky. Tato slova vyžadují jakéhosi vysvětlení. Část jógického systému, o kterém mluvím, se zakládá úplně na filozofii Sánkhjů, o níž jsem vám již vyprávěl. Jak se budete pamatovat, mají pocit jáství a vůle a mysl stejnou základnu. A tato společná základna se jmenuje čitta čili látka mysli, ze které všechny vznikají. Tato látka mysli přijímá v sebe přírodní síly a promítá je jako myšlenku. Musí zde však ještě něco být, v čem se síla a látka spojují v jedno. To se jmenuje Avjaktam, totiž neprojevený stav přírody, před stvořením, do kterého na konci každého okruhu stvoření se vrací celá příroda, aby odtud zase vyšla po novém období. Ale nad tím vším je Puruša, podstata inteligence. Když bychom chtěli získat sil, nedospějeme tím nijak k osvobození. Je to světské honění se za radostmi, ale v tomto životě není radosti pravé. Všechno pachtění se po radosti je marné, je to stará, velmi stará poučka, které se však člověk učí tak těžce. Jakmile se jí naučil, vystoupí z vesmíru a stane se volným. Nabývání toho, co jmenujeme okultními silami, je posilování světa a nakonec je to zesilováním utrpení. Ale jako vědec musí Pataňdžali poukazovat na možnosti této vědy, ale nikdy nezameškává příležitosti, aby nás před těmito silami varoval. Vědění je moc. A jakmile počínáme poznávat nějakou věc, zmocňujeme se jí. Tak také když mysl počne hloubat o různých elementech, získává nad nimi moci. Tento druh meditace, ve kterém jsou předmětem zevní hrubé elementy, jmenuje se savitarka. Slovo tarka znamená otázku a slovo savitarka, s otázkou. Je to tedy jakési dotazování se elementů, aby nám pověděly svoje pravdy a aby daly svoje síly člověku, který o nich přemýšlí. A pak zase v téže meditaci, když se namáháme pochopit elementy mimo čas a prostor a myslit na ně tak jaké jsou, jmenuje se to nirvitarka čili bez otázky. Když jde meditace o stupeň výše a vezme si za svůj cíl tanmátry (jemné látky) a jestliže na ně myslí v čase a prostoru, nazývá se to savičara, totiž meditace s rozlišováním. A když táž meditace vystoupí nad čas a prostor a hloubá o jemných elementech tak jak jsou, jmenuje se to nirvičara, totiž bez rozlišování. Následujícím krokem je když se vzdáme elementů, ať hrubých ať jemných a když objektem naší meditace se stane vnitřní orgán, myslící orgán a jakmile myslíme na svůj myslící orgán jako by byl zbaven všech činných vlastností, a rovněž i tuposti, jmenuje se to sanandam čili samádhi blažené.

V onom samádhi, ve kterém myslíme na mysl jako na objekt své meditace, než jsme dospěli k onomu stavu, který nás povznese i nad mysl, a když tento stav velice uzraje a soustředí se, když veškeré představy na hrubé nebo jemné látky zanikly a když jediným naším objektem je mysl pro sebe, když zůstane jenom stav sattva, náležející Já, ale rozlišný od ostatních objektů, nazývá se to Asmita samádhi a člověk, který toho dosáhl, dospěl k onomu stavu, který se ve Védách jmenuje „zbavený těla“. Může na sebe myslit tak jako by byl bez hrubého těla, ale musí na sebe myslit jako by měl tělo jemné. Ti, kteří v tomto stavu se ponoří do přírody, aniž dosáhli cíle, jmenují se Prakrtilajas, ale ti, kteří se nezastavili ani při jediné radosti, dospěli cíle, který je vysvobozením.



18. Je ještě jiné Samádhi, kterého dosáhneme vytrvalým cvičením, ve zdržení se veškeré duševní činnosti, ve kterém čitta zůstává jen v dojmech neprojevených.

To je dokonalé nadvědomí čili Asampradžňáta samádhi, onen stav, který nám dává volnost. První stav nám volnosti nedá a duše neosvobozuje. Člověk může získat všech sil a může přece ještě padnout. Není jiné záštity, dokud duše se nepovznese nad přírodu a dokud nevystoupí nad vědomou koncentraci. Je to stav, jehož dosažení je velmi obtížné, ačkoliv metody k tomu se zdají velmi snadné. Metoda, která k tomu vede, praví, že máme udržovat objekt v mysli a kdykoliv přijde nějaká myšlenka, vytlačit ji a nepřipustit žádné myšlence, aby se vetřela do mysli, takže v mysli učiníme úplnou prázdnotu. Když to můžeme skutečně učinit, dosáhneme okamžitě osvobození. Když lidé bez výcviku a bez přípravy se pokoušejí vyprázdnit svoji mysl, tu se jim pravděpodobně podaří jenom pokrýt se tamasem čili materiálem nevědomosti, který učiní mysl tupou a hloupou a to je vede k domněnce, že svoji mysl vyprázdnili.

Abychom to skutečně dovedli, nutno říci, že je to projevem největší síly a nejvyšší sebevlády. Když je dosažen stav Asampradžňáta, čili nejvyšší vědomí, stává se samádhi bez semene.

Co je tím míněno? V onom druhu soustředění, když zbývá ještě vědomí, když se mysli podařilo jenom potlačit vlny čitty a zdržovat je, jsou tam ony vlny přece ve formě sklonů a tyto sklony (nebo semene) se stanou zase vlnami, jakmile nadejde jejich doba. Ale když jste zničili veškeré ony sklony, když jste téměř zničili mysl, tu se stala ,bez semene‘, takže již není semena v mysli, ze které by znovu a znovu mohla vzrůst rostlina života, toto nepřetržité opakování se života a smrti. Můžete se otázat, jaký to asi je stav, ve kterém bychom neměli vědění? To, co nazýváme věděním, je nižším stavem než onen, který je nadvědění. Musíme mít vždycky na mysli, že extrémy jsou si velice podobné. Pomalé světelné záchvěvy jsou tma. A velmi vysoké záchvěvy světelné jsou také tma. Ale jedno je skutečnou tmou, ale druhé je doopravdy prudkým světlem — a přece jejich vzezření je stejné. Tak také nevědomost je nejnižší stav, vědění je prostřední stav a nadvědění je ještě vyšší stav. Vědění samo o sobě je něco vytvořeného, je to kombinace, ale není to skutečností.

Jaký bude výsledek neustálého cvičení v této vyšší koncentraci? Veškeré staré sklony k neklidu a k tuposti budou zničeny, jakož i sklony k dobru. Je to totéž jako s kovy, kterých používáme u zlata, abychom je vyčistili a zbavili příměsků. Když je ruda vytavena, spálí se zároveň s příměsky špína a tak tato neustálá, kontrolující síla zastaví předešlé špatné sklony a konečně také sklony dobré. Ony dobré a špatné sklony se vzájemně potlačí a tak zbude Duše ve své skvělé nádheře, nespoutaná ani dobrem ani zlem a tato duše je všudypřítomná, je všemohoucí a vševědoucí.

Právě tím, že se vzdala všech sil, stala se všemohoucí, poněvadž se vzdala celého života, vznesla se nad smrtelnost a stala se samým životem. Potom Duše bude vědět, že nemá ani zrození, ani smrti a že nepotřebuje ani nebes ani země. Bude vědět, že nikdy nepřišla a nikdy neodešla a že se jen zdánlivě pohybovala příroda a že onen pohyb se na Duši odrážel. Tvar světla se pohybuje, je vrhán a odráží se z kouzelné svítilny na stěnu a stěna si pošetile myslí, že se pohybuje světlo. A tak je s námi se všemi. Jenom čitta se neustále pohybuje a přetváří se v různé formy a my se domníváme, že těmi různými tvary jsme my. Ale veškeré tyto klamy zmizejí. Když volná Duše nařídí — nebude se modlit, ani prosit, nýbrž bude nařizovat — pak vše, co si bude přát, bude okamžitě splněno. Cokoliv bude chtít, dovede také ihned vykonat.

Podle filozofie Sánkhjů není Boha. Tato filozofie praví, že nemůže být Boha v tomto vesmíru, poněvadž kdyby byl Bůh, musil by být Duší a Duše může být jedno z dvojího — buďto spoutaná nebo volná. A jak by mohla duše, poutaná přírodou, nebo ovládaná přírodou, tvořit? Byla by otrokyní. A na druhé straně k čemu by duše, když je volná, stvořila a prováděla veškeré tyto věci? Nemá přání a tužeb a nemůže tedy mít potřeby, aby tvořila. Zadruhé praví tato filozofie, že nauka o Bohu je zbytečnou, poněvadž vše vysvětluje příroda. K jakému užitku je nějaký bůh? Ale Kapila učí, že je mnoho duší, které, ačkoliv dosáhly málem dokonalosti, přece jen nepostačují, poněvadž nemohou se dokonale vzdát všech sil. Jejich mysl se na nějakou dobu ponořuje do přírody, aby se vynořila jako její pán. Takoví jsou bohy. My všichni se máme stát takovými bohy a podle Sánkhjů je Bůh, o němž se mluví ve Védách, ve skutečnosti jednou z oněch osvobozených duší. Kromě nich není žádného věčně volného a nebesky blaženého Stvořitele vesmíru.

Na druhé straně však praví jogínové: „Ne tak, Bůh je. Je jedna Duše, oddělená od všech ostatních duší a On je věčným pánem všeho Stvoření, vždycky volný, Učitel všech Učitelů.“ Jogínové připouštějí, že existují také ony duše, o kterých říkají Sánkhjové, že se ponořily do přírody. Jsou to jogínové, kteří nedosáhli dokonalosti, a ačkoliv na nějakou dobu jsou vyloučeni z dosažení cíle, zůstávají přece vládci vesmírových částí.



19. Toto Samádhi, když po něm nenásleduje nejvyšší nelpění, stane se příčinou opětného zjevení se bohů a těch, kteří zmizeli v přírodě.

Bohové v indických náboženských představách zastupují jisté vysoké úřady, které jsou po řadě vykonávány různými dušemi. Avšak žádná z těchto duší není dokonalou.



20. Jiní obdrží (toto samádhi) vírou, energií, vzpomínkami, soustřeďováním, a poznáním skutečného.

Jsou to ti, kteří se nechtějí stát bohy, ba ani ne vůdci tvůrčích cyklů, ti dosáhnou osvobození.



21. Rychlého úspěchu dosáhnou ti, kteří jsou nejvýš energičtí.

22. Ti se zase různí, poněvadž prostředky jsou mírné, prostřední a nejvyšší.

23. Anebo obětováním se Íšvarovi.



Více zde: https://ramakrisna.webnode.cz/products/ ... ola-17-23/

[salmo1cz]

Když si názvy přeložite, zjistíte že významově jsou stejné
.Co zbude je jemná esence mistra či avatara, Brahmina ATP.
Podle esence se můžete rozhodnout dál, přijmout nebo nepřijmout výklad

[salmo1cz]

Ale nyní vážně....téma je....duchovní srdce....

...

Proč tomu tak je?

Protože je to pravda. Pravda je vážná věc.

No - tvrdí se mezi duchovňáky, že Pravda je Láska.
Proto se nejspíš s oblibou mydlí hlava nehlava. S kýmkoli, kdykoli, kdekoli....i mezi sebou....a to vše z Lásky....

A umisťují centrum svého vnímání světa do hrudi, co nejblíže k fyzickému srdci, mají tam to své duchovní srdce.
Někteří dokonce opovrhují svým mozkem a snaží se ho prý nepoužívat, protože nyní mají to duchovní srdce v hrudi, které vše dělá za ně a žádný mozek už nepotřebují.



O čirém světle dharmakaji nikdy nevypráví.....asi ho ještě neznají.....

Jak by mohla být Pravda láskou? Prázdné jeviště, bílé plátno ...kde vidíte jakou lásku?
Láska už je projekce na bílém plátně nebo prázdném jevišti, to naše mysl a naše vědomí projektuje obrazy jak to chce mít.Ta projekce pouze vyvažuje zbylé guny a nebo je posiluje.

[armin]

Lidské srdce nemyslí, vyrůstá a pramení z prázdné tišiny, je vzdáleno scestným názorům, a to je ta první veliká událost v řetězu příčin a následků. Nebloudit uvnitř ani venku, znamená být dalek rozpolcenosti. Venku nás mylí formy, uvnitř nás mylí prázdnota. Uprostřed forem být vzdálen formám, v prázdnotě nebýt prázdný, to je to, čemu se říká nebloudit uvnitř ani venku. Pochopíš-li tuto pravdu, tvé srdce se touto myšlenkou otevře a ty vejdeš do světa.
Čemu se srdce otevře? Otevře se poznání buddhi, buddhi je něco jako vnímat. Toto vnímání se děje čtyřmi branami: je to poznání otevření, je to poznání ukázání, je to poznání pochopení, je to poznání vstoupení. Tak tedy otevření, ukázání, pochopení, vstoupení. Tudy vejdeš a zakusíš poznání, nazřeš svou původní přirozenost a dosáhneš vykročení ze světa.


Čemu říkáme mahá? Mahá znamená veliký. Srdce dosahuje svým objemem nezměrné prázdnoty šúnjatá(50). Budete-li toliko sedět s vyprázdněným srdcem, dosáhnete jen nic neznamenající prázdnoty. Jenže šúnjatá pojme všechno - slunce, měsíc, hvězdy a planety, zemi s jejími horami a řekami, trávy i stromy, lidi špatné i dobré, špatná i dobrá učení, nebe i peklo. A taková budiž i přirozenost současného člověka,je-li prázdná.

(MISTR HUINENG TRIBUNOVÁ SÚTRA(1) ŠESTÉHO PATRIARCHY)

[Alaja]

Nějak nerozumím této větě:

Venku nás mylí formy, uvnitř nás mylí prázdnota.

Mohl by jsi mi ji přetlumočit?

Já osobně bych tu větu vnímala takto:

"Venku nás mýlí formy, uvnitř nás mýlí prázdnota."

Stejně jako to píšou tady:

https://botany.cz/cs/rjoandzi/

[Alaja]

https://is.muni.cz/el/1421/jaro2012/RLB ... _sutra.pdf

MISTR HUINENG
TRIBUNOVÁ SÚTRA(1)
ŠESTÉHO PATRIARCHY

[Alaja]

Z poradny:

e: Pro Miroslava
Příspěvekod Návštěvník » sob 14. srp 2021 8:47:44

Alaja:

Nějak nerozumím této větě:

armin píše:
Venku nás mylí formy, uvnitř nás mylí prázdnota.

Mohl by jsi mi ji přetlumočit?

Já osobně bych tu větu vnímala takto:

"Venku nás mýlí formy, uvnitř nás mýlí prázdnota."

Stejně jako to píšou tady:

https://botany.cz/cs/rjoandzi/

to "nás"ti tam přesahuje jak palec v malé botě

No, to je tak, že se mi nechtělo napsat, že když se něco cituje bez uvedení zdroje, tak by si to dotyčný měl i po sobě přečíst, co to vlastně cituje. A popřípadě i opravit pravopisné chyby.
Takhle jeden nevěděl, jestli to tam v tom textu umývali, nebo mydlili nebo co....

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=6nP-mqK ... hcv3WYd7Nb

Tajemství zlatého květu Carl G. Jung & Richard Wilhelm audio kniha část 1

Starý esoterický text čínského taoismu, ovlivněného buddhismem, konfucianismem a snad i nestoriánským křesťanstvím, přeložil sinolog Richard Wilhelm z čínštiny do němčiny, opatřil odborným komentářem a požádal svého přítele, slavného psychologa C. G. Junga o psychologický komentář. Text totiž obsahuje praktický návod k meditačním cvičením, umožňujícím čínskému adeptovi vymanit se z pout světa, dosáhnout zdraví a především zrození „zlaté květiny“, to jest duchovního znovuzrození.

[Alaja]

https://adoc.pub/tajemstvi-zlateho-kvtu ... 77535.html

TAJEMSTVÍ ZLATÉHO KVĚTU

Čínská kniha života

RICHARD WILHELM C. G. JUNG

[salmo1cz]

Tady je myslím zajímavé, že hypothalamus má
skutečně světločivné buňky.
Vysvětlení je takové, že k tomuto došlo v průběhu evoluce, kdy se světločivná struktura dostávala hlouběji do mozku a byla nahrazena okem tak jak ho známe dnes

[Alaja]

Tady je myslím zajímavé, že hypothalamus má
skutečně světločivné buňky.
Vysvětlení je takové, že k tomuto došlo v průběhu evoluce, kdy se světločivná struktura dostávala hlouběji do mozku a byla nahrazena okem tak jak ho známe dnes

Třetí oko...


V těch meditačních technikách, mám na mysli to s očima, jak se zdá, tak tam ještě chybí jedna maličkost. Oči nemají těsně přiléhat na víčka (nemají být na nich nalepené) , ale mají si držet jistý distanc....tak akorát na slzní tekutinu...