Pedrito píše:Tak mi řekni jak to bylo, před počátkem. A myslíš že tento projev je věčný? V meditaci jde stanout v bodě, kde vše začíná i končí. Jde z něj tvorba, z tohoto bodu, a to se týká tohoto tvoření. Není však možné, že jakýkoliv průběh něčeho, nemá svůj zrod a svůj konec. To se týká jen nezrozeného. Ale my jsme děti. Které jdou k dospělosti. Ta těla nám nikdo neodpáře, až ta s kosou...
To, že jsme v globálu všichni jedna skutečnost, kde se na tyhle votázky nehraje, je jasný. Ale tady na diskuzním fóru se na ně hraje. Tak povídej.
To jsou pro mě příliš vysoko položené otázky. Myslím si, že jako živá bytost se mám zabývat takovým praktickým přízemním duchovnem v projevu - plozením dětí, nošením dětí, rozením dětí, péčí o děti.
Podle svých nedávných zkušeností můžu napsat, že čas je prázdnota. Kdyby nic nebylo, existoval by jen čas, který by byl tou prázdnotou, takže před počátkem byla prázdnota času. Projev vzniká z času a jeví se jako v čase, ale mám za to, že samotný čas je tím "materiálem", ze kterého se vše projevené tvoří.