Míla Tomášová chválila kdysi Jiřího Vacka - psal o tom. Eduard Tomáš viděl ve svém synovi Milošovi velmi vyspělou duchovní bytost, mluví o tom v Pamětech mystika.
Zřejmě v době, kdy Tomášovi viděli pozitivně Vacka, svého syna nebo tebe, tak tam ten potenciál byl - ale bohužel nebyl uskutečněn.
Jiřího Vacka, Miloše Tomáše a tebe jako duchovní lidi nevnímám, i když samozřejmě máte (Vacek měl) velké množství duchovních informací. Ale duchovní informace nedělají člověka duchovním.
Je to, jak řekl Eduard Tomáš o té kostce cukru. Někdy zase (skoro) celá uschne.
Vacek chtěl být Mistrem a měl kolem sebe skupinu lidí, kteří ho tímto způsobem uznávali. Ty chceš být Mistrem (snadno se to pozná podle toho, jak se chováš k druhým) a máš kolem sebe, jak jsi psal, také skupinu lidi, kteří tě uznávají. Ta Vackova skupina byla samozřejmě podstatně větší, asi protože toho hodně napsal a přeložil. I já jsem od něho přečetla jednu knihu, kterou mi známá darovala. Bylo tam hodně dobrých informací, ale nevnímala jsem, že by je psal někdo duchovní, takže jsem si tenkrát nezapamatovala ani jeho jméno. Jako člověk mne nezaujal. U Eduarda Tomáše to bylo úplně jiné. Když jsem si přepisovala na stroji jeho rozhovory, tak jsem ho vnímala jako opravdovou duchovní bytost. O tom u mne nebylo pochyby. Prostě z toho dýchala síla Pravdy. :)
Uživatelé procházející toto fórum: Bing [Bot], vostalpetr a 5 návštevníků