Politika je vážná věc, kurňa fix!

[vostalpetr]

Takhle to vidí a cítí hlavně ženy a mamánci. Ti se snadno ovládají a zotročují.

A četl jsi někdy HLAVU XXII ?

Jak tam Nately mluví s tím starým dědkem jak je to s těmi poraženými a vítězi ???

Kdo že je tom pak ve výsledku lépe...



Mimochodem, Rusko rozmlácený, Německo rozmlácený a kdyby sem debilní američani nevysypali pytel bomb,

tak by tady nepadnul jedinej dům...

Mimochodem, kdo koho zotročuje přece jasně ukázal rok 1969,

jsou to sráči a vlezdoprdelové co lízaj prdele politikům a sloužej jim při jakémkoliv svinstvu,

prostě etatistický zmrdi a podlejzáci,

to jsou ti hodní tatíci vod rodin co jsou ochotní sloužit komukoliv, náckům, komoušům, demokratům jen aby jim z toho něco káplo,

troglodyti co nezvládaj podnikaní a jsou zvyklí že jim neustále někdo poroučí...

[Alaja]

https://sonar21.com/the-ukrainian-army- ... TeJJrLZmJc

UKRAJINSKÁ ARMÁDA BYLA PORAŽENA. CO ZBÝVÁ, JE MOP-UP

22 března 2022 od Larry Johnson

ModerátorCvrlikatE-mailSdílet
Poskytl jsem písemný rozhovor Miku Witneymu, který píše pro UNZ.COM.

Otázka 1: Můžete mi vysvětlit, proč si myslíte, že Rusko vyhrává válku na Ukrajině?

Larry C. Johnson – Během prvních 24 hodin ruské vojenské operace na Ukrajině byly všechny ukrajinské schopnosti pozemního radarového zachycení zničeny. Bez těchto radarů ztratilo ukrajinské letectvo schopnost provádět vzdušné zachycování. V následujících třech týdnech Rusko zřídilo de facto bezletovou zónu nad Ukrajinou. I když jsou stále zranitelné vůči raketám země-vzduch odpalovaným z ramene, které USA a NATO dodávají Ukrajincům, neexistují žádné důkazy o tom, že by Rusko muselo omezit bojové letecké operace.

Ruský příjezd do Kyjeva během tří dnů po invazi také upoutal mou pozornost. Vzpomněl jsem si, že nacistům v operaci Barbarossa trvalo sedm týdnů, než se dostali do Kyjeva, a dalších 7 týdnů, než si město podmanili. Nacisté měli tu výhodu, že netáhli údery, aby se vyhnuli civilním obětem, a dychtili zničit kritickou infrastrukturu. Přesto mnozí takzvaní američtí vojenští experti tvrdili, že Rusko uvízlo na mrtvém bodě. Když byla 24 mil (nebo 40 mil, záleží na zpravodajském zdroji) umístěna severně od Kyjeva na více než týden, bylo jasné, že schopnost Ukrajiny zahájit významné vojenské operace byla eliminována. Pokud bylo jejich dělostřelectvo neporušené, pak tato kolona byla snadným výběrem pro masivní zničení. To se nestalo. Alternativně, pokud by Ukrajinci měli životaschopné pevné křídlo nebo rotační křídlo, měli by zničit tento sloup ze vzduchu. To se nestalo. Nebo kdyby měli životaschopnou schopnost střel s plochou dráhou letu, měli by na údajně stojící ruskou kolonu zasypat peklo. To se nestalo. Ukrajinci ani neprovedli významnou pěchotní léčku kolony s nově dodanými americkými Javeliny.

Rozsah a rozsah ruského útoku je pozoruhodný. Během tří týdnů obsadili území, které je větší než pevnina Spojeného království. Poté pokračovali v cílených útocích na klíčová města a vojenská zařízení. Neviděli jsme jediný případ, kdy by ukrajinský pluk nebo jednotka velikosti brigády zaútočila a porazila srovnatelnou ruskou jednotku. Místo toho Rusové rozdělili ukrajinskou armádu na fragmenty a přerušili její komunikační linie. Rusové upevňují svou kontrolu nad Mariupolem a zajistili si všechny přístupy k Černému moři. Ukrajina je nyní odříznuta na jihu a severu.

Chtěl bych poznamenat, že USA měly těžší časy obsadit tolik území v Iráku v roce 2003, zatímco bojovaly proti mnohem podřadné, méně schopné vojenské síle. Pokud vůbec něco, tato ruská operace by měla vyděsit americké vojenské a politické vůdce.

Opravdu velká zpráva přišla tento týden s ruskými raketovými útoky na to, co jsou de facto základny NATO v Javorivu a Žytomyru. NATO provedlo v září 2018 v Žytomyru výcvik v oblasti kybernetické bezpečnosti a označilo Ukrajinu za "partnera NATO". Žytomyr byl v sobotu zničen hypersonickými raketami. Javoriv potkal podobný osud minulou neděli. Bylo to primární výcvikové a logistické centrum, které NATO a EUCOM používaly k dodávkám bojovníků a zbraní na Ukrajinu. Velký počet vojenského a civilního personálu na této základně se stal obětí.

Nejen, že Rusko útočí a ničí základny používané NATO pravidelně od roku 2015, ale neexistovalo žádné varování před náletem a nedošlo k odstavení útočících raket.

Otázka 2 – Proč se média snaží přesvědčit ukrajinský lid, že může zvítězit ve své válce proti Rusku? Pokud je to, co říkáte, správné, pak všichni civilisté, kteří jsou posíláni bojovat proti ruské armádě, umírají ve válce, kterou nemohou vyhrát. Nechápu, proč by média chtěla klamat lidi v něčem tak vážném. Co si o této záležitosti myslíte?

Larry C. Johnson – Je to kombinace nevědomosti a lenosti. Spíše než skutečné zpravodajství, drtivá většina médií (tištěných a elektronických), stejně jako Big Tech podporuje masivní propagandistickou kampaň. Vzpomínám si, když byl George W. Bush Hitlerem. Vzpomínám si, když byl Donald Trump Hitler. A teď tu máme nového Hitlera, Vladimira Putina. Toto je unavený, neúspěšný playbook. Každý, kdo se odváží vznášet legitimní otázky, je okamžitě označen za Putinovu loutku nebo ruskou loutku. Když nemůžete argumentovat fakty, jediným východiskem je nadávky.

Otázka 3 – Minulý týden byl plukovník Douglas MacGregor hostem v Tucker Carlson Show. Jeho názory na válku jsou nápadně podobné těm vašim. Zde je to, co řekl v rozhovoru:

"Válka pro Ukrajince opravdu skončila. Byly rozemlety na kousky, o tom není pochyb, navzdory tomu, co slyšíme z našich mainstreamových médií. Takže skutečnou otázkou pro nás v této fázi je, Tuckere, budeme žít s ruským lidem a jeho vládou, nebo budeme pokračovat v tomto druhu změny režimu převlečené za ukrajinskou válku? Přestaneme používat Ukrajinu jako beranidlo proti Moskvě, což je v podstatě to, co jsme udělali?" (Tucker Carlson – MacGregor Interview)

Souhlasíte s MacGregorem, že skutečným účelem podněcování Ruska k válce na Ukrajině byla "změna režimu"?

Zadruhé, souhlasíte s tím, že Ukrajina je používána jako základna pro USA k vedení zástupné války proti Rusku?

Larry C. Johnson – Doug je skvělý analytik, ale nesouhlasím s ním – nemyslím si, že v Bidenově administrativě je někdo, kdo by byl dost chytrý na to, aby přemýšlel a plánoval v těchto strategických termínech. Podle mého názoru bylo posledních 7 let setrvačností statu quo NATO. Mám tím na mysli, že NATO a Washington věřily, že se mohou nadále plížit na východ po ruských hranicích, aniž by vyvolaly reakci. NATO a EUCOM pravidelně prováděly cvičení – včetně poskytování "útočného" výcviku – a dodávaly vybavení. Věřím, že zprávy ve Spojených státech, že CIA poskytovala polovojenský výcvik ukrajinským jednotkám operujícím v Donbasu, jsou důvěryhodné. Ale mám problém uvěřit, že po našich debaklech v Iráku a Afghánistánu máme najednou stratégy na úrovni Sun Tzu, kteří tahají za nitky ve Washingtonu.

Ve Washingtonu panuje atmosféra zoufalství. Kromě toho, že se Bidenova administrativa snaží zakázat všechny ruské věci, snaží se šikanovat Čínu, Indii a Saúdskou Arábii. Nevidím, že by se kterákoli z těchto zemí přizpůsobila. Věřím, že Bidenova posádka udělala fatální chybu, když se pokusila démonizovat všechny věci a všechny lidi Ruské. Pokud vůbec něco, tak to sjednocuje ruský lid za Putinem a ten je připraven se do dlouhého boje.

Jsem šokován chybným odhadem, když si myslím, že ekonomické sankce proti Rusku by je srazily na kolena. Opak je pravdou. Rusko je soběstačné a není závislé na dovozu. Jeho vývoz je rozhodující pro ekonomický blahobyt Západu. Pokud zadrží pšenici, potaš, plyn, ropu, palladium, hotový nikl a další klíčové minerály ze Západu, evropská a americká ekonomika bude zpustošena. A tento pokus donutit Rusko sankcemi nyní učinil velmi pravděpodobným, že role amerického dolaru jako mezinárodní rezervní měny se ukáže na smetišti dějin.

Otázka 4 – Od svého slavného projevu v Mnichově v roce 2007 si Putin stěžuje na "architekturu globální bezpečnosti". Na Ukrajině můžeme vidět, jak se tyto otravné bezpečnostní otázky mohou vyvinout v plnohodnotnou válku. Jak víte, v prosinci Putin vznesl řadu požadavků týkajících se ruské bezpečnosti, ale Bidenova administrativa nad nimi pokrčila rameny a nikdy neodpověděla. Putin chtěl písemné ujištění, že rozšíření NATO nebude zahrnovat Ukrajinu (členství) a že jaderné raketové systémy nebudou rozmístěny v Rumunsku nebo Polsku. Myslíte si, že Putinovy požadavky jsou nerozumné?

Larry C. Johnson– Myslím, že Putinovy požadavky jsou docela rozumné. Problém je v tom, že 99% Američanů nemá ponětí o druhu vojenské provokace, kterou NATO a USA provedly za posledních 7 let. Veřejnosti bylo vždy řečeno, že vojenská cvičení jsou "obranná". To prostě není pravda. Nyní máme zprávy, že DTRA financovala biolabory na Ukrajině. Myslím, že Putin by mohl souhlasit s povolením amerických jaderných raketových systémů v Polsku a Rumunsku, pokud Biden bude souhlasit s tím, že umožní rozmístění srovnatelných ruských systémů na Kubě, ve Venezuele a Mexiku.

Otázka 5 – Ruská média hlásí, že ruské "vysoce přesné, vzduchem odpalované" rakety zasáhly zařízení na západní Ukrajině a "zabily více než 100 místních vojáků a zahraničních žoldáků". Zdá se, že výcvikové středisko zvláštních operací se nacházelo poblíž města Ovruch, které je jen 15 mil od polských hranic. Co nám můžete o tomto incidentu říci? Snažilo se Rusko vyslat zprávu NATO?

Larry C. Johnson – Krátká odpověď – ANO! Ruské vojenské údery na západní Ukrajině během minulého týdne šokovaly a vyděsily představitele NATO. První rána přišla v neděli 13. března v Javorivu na Ukrajině. Rusko zasáhlo základnu několika raketami, z nichž některé byly údajně hypersonické. Více než 200 lidí bylo zabito, včetně amerického a britského vojenského a zpravodajského personálu, a stovky dalších zraněných. Mnozí utrpěli katastrofální zranění, jako jsou amputace, a jsou v nemocnici. Přesto NATO a západní média projevily jen malý zájem o informování o této katastrofě.

Javoriv byl důležitou předsunutou základnou NATO (viz zde). Až do února (před ruskou invazí na Ukrajinu) operovalo z Javoriva velitelství výcviku americké 7. armády až do poloviny února. Rusko se tam nezastavilo. Vojenské zprávy ASB hlásí, že Rusko zasáhlo jiné místo, Delyatyn, které je 60 mil jihovýchodně od Yavoriv (ve čtvrtek věřím). Včera Rusko zasáhlo Zytomyr, další místo, kde nato dříve působilo. Putin vyslal velmi jasnou zprávu – na síly NATO na Ukrajině bude pohlíženo a bude s nimi zacházeno jako s bojovníky. Perioda.

Otázka 6 – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl v západních médiích oslavován jako "válečný vůdce" a novodobý "Winston Churchill". Média svým čtenářům neříkají, že Zelenskyj podnikl řadu kroků, aby posílil své uchopení moci a zároveň poškodil křehké demokratické instituce na Ukrajině. Zelenskyj například "zakázal jedenáct opozičních zpravodajských organizací" a pokusil se zabránit šéfovi největší ukrajinské opoziční strany Viktoru Medvedčukovi kandidovat na úřad na základě falešného obvinění z "financování terorismu". To není chování vůdce, který je vážně oddaný demokracii.

Jaký je váš názor na Zelenského? Je to opravdu "vlastenecký vůdce", za kterého ho média vydávají?

Larry C. Johnson – Zelenskyj je komik a herec. Podle mého názoru to není moc dobré. Západ cynicky využívá fakt, že je Žid, jako odklon od početného kontingentu neonacistů (a mám na mysli skutečné nacisty, kteří stále oslavují úspěchy ukrajinské jednotky Waffen SS, zatímco bojují s nacisty ve druhé světové válce). Fakta jsou jasná – zakazuje opoziční politické strany a zavírá opoziční média. Myslím, že to je nová definice "demokracie".

Otázka 7 – Jak to skončí? Na webu Měsíc v Alabamě je vynikající příspěvek s názvem "Jaký bude geografický konec války na Ukrajině". Zdá se, že autor příspěvku, Bernard, si myslí, že Ukrajina bude nakonec rozdělena podél řeky Dněpr "a na jih podél pobřeží, které drží většinovou etnickou ruskou populaci". Také říká toto:

"To by eliminovalo ukrajinský přístup k Černému moři a vytvořilo pozemní most směrem k moldavskému odtrženému Podněstří, které je pod ruskou ochranou. Zbytek Ukrajiny by byl půdou omezenou, většinou zemědělským státem, odzbrojeným a příliš chudým na to, aby byl v dohledné době vybudován před novou hrozbou pro Rusko. Politicky by ji ovládali fašisté z Haliče, což by se pak stalo velkým problémem pro Evropskou unii."

Jak to myslíš? Uvalí Putin na Ukrajinu své vlastní územní urovnání, aby posílil ruskou bezpečnost a ukončil nepřátelství, nebo je pravděpodobnější jiný scénář?

Larry C. Johnson – Souhlasím s Moonem. Putinovým primárním cílem je zabezpečit Rusko před zahraničními hrozbami a provést rozvod se Západem. Rusko má fyzické zdroje na to, aby bylo nezávislým suverénem, a je v procesu uskutečňování této vize.

Strojový překlad

[armin]

Nejen u nás a jinde v Evropě, ale i v USA působí Ruská dezinformační media.
Hold lživá propaganda je jednou z mocných zbraní agresora.

[Alaja]

Nejen u nás a jinde v Evropě, ale i v USA působí Ruská dezinformační media.
Hold lživá propaganda je jednou z mocných zbraní agresora.

A tuhle mapku znáš? Ta je z polské televize...

[armin]

To není obrázek z polské televize, ale dezinformace ze srbského webu a dalších.
Ty sleduješ polskou televizi?

[Alaja]

Podle tvých reakcí vidím, že Larry Jonson píše pravdu.....

[Alaja]

To není obrázek z polské televize, ale dezinformace ze srbského webu a dalších.
Ty sleduješ polskou televizi?

Jááá???

Tuhle jsem vzala do ruky ovladače od telky a satelitu, asi tak po třech letech, a zjistila jsem, že telka neprevádzá....
Takže i kdybych chtěla sledovat jakoukoli televizi, tak nemohu.....bedna hlásí "Žádný signál".....

[armin]

Podle tvých reakcí vidím, že Larry Jonson píše pravdu.....

Z toho si nic nedělej, Ty jsi schopna věřit ("vidět") i těm největším hovadinám

[Alaja]

...zpráva z Mariupolu...z druhé strany:

Bitva o Mariupol: Boj muže proti
muži. Výjimka potvrzuje pravidlo.
Chirurgická operace na uchránění
civilistů. Zbabělá taktika lidských
štítů. Legendární kanadský
ostřelovač zemřel, aniž si vystřelil.

Začala druhá fáze operace?
21. 3. 2022
PAVEL KOPECKÝ vysvětluje důvod složitého boje o strategické město u Azovského
moře a všímá si nasazení nejmodernějších zbraňových systémů, kterými zřejmě Rusko
zahájilo druhou část celé operace.
Bitva o Mariupol, která v těchto dnech vrcholí, je jedním z nejdůležitějších střetů celé
speciální vojenské operace zahájené Ruskem 24. února. Strategický přístav u Azovského
moře je jedním z hlavních cílů denacifikace Ukrajiny, neboť zde má hlavní sídlo a ležení
nacistický prapor Azov. Ve skutečnosti nejde o jediný prapor, ale stotisícovou armádu
Hitlerových dědiců z celého světa. Ti byli od počátku hlavním bojovým útvarem
Washingtonu při svržení demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče. V jejich režii a
ideologii vznikla i pučistická loutková vláda.
Abychom pochopili, o co se v Mariupolu a dalších místech na jižní a východní Ukrajině
bojuje, musíme se vrátit do nedávné historie, o níž se u nás ovšem nesmí pravdivě
promluvit. Cenzura ovšem není až nástroj Fialovy vlády, byla zde v posledních osmi letech
pořád, jen v poslední době nabrala již zcela otevřených podob brutálního útisku a likvidace
nejen svobodných médií, ale i všech nositelů jiných než povolených názorů a informací.
Mnozí proto vůbec netuší, proč právě Mariupol je klíčovým bodem a symbolem
denacifikace Ukrajiny.
Kyjevská junta proti nim zahájila trestní výpravu. Její hlavní údernou pěstí byly právě
neonacistické bataliony Azov, Ajdar, Dněpr, Donbas, Tornádo, Šachťorsk a další s nimi
spojené skupiny hrdlořezů, které měly vzbouřená města „vyčistit od Moskalů“. Povstání
byla krvavě potlačena a ruskojazyční občané, pokud neuprchli, se stali předmětem
vyvražďování, genocidy. Zvěrstva, která se dlouhé týdny a měsíce v těchto městech
odehrávala, Západ „kupodivu“ nevzrušoval. Korporátní média neinformovala o tom, že
muži byli většinou zastřeleni jako první, ženy masově znásilňovány a krutě mučeny.
Přelom: hrůza v Oděse
Hlavní podíl na těchto zvěrstvech měly právě oddíly jako byl Azov a spol. Vedle
fanatických Banderovců do nich začlenili kriminálníky, jimž byl vstupem do těchto „praporů
smrti“ odpuštěn trest. Tuto osvědčenou metodu použil i současný vůdce kyjevské junty
Zelenský, když před třemi týdny otevřel hrdlořezům brány vězení, a vybavil je
nejmodernějšími zbraněmi (brzy si je užijeme mezi „uprchlíky“ také u nás).
V Oděse však náckové poprvé předvedli, co umějí: Neozbrojené občany protestující
proti majdanskému puči – mezi nimi i stovky žen a dětí – nejprve bili železnými tyčemi
(dodnes neupřesněný počet mrtvých a zraněných), zbytek zahnali do Domu odborů, kde
jich stovku zaživa upálili. Tento strašlivý zločin se stal přelomem: Jednak posílil
odhodlání ruskojazyčného obyvatelstva v boji o přežití, jednak definitivně pohřbil naděje na
soužití východní části země s kyjevskými pučisty: Doněck a Luhansk vyhlásily
samostatnost.
Připomeňme si:
Když se pučistům podporovaným Západem podařilo v únoru 2014 obsadit Kyjev a
následně celou západní Ukrajinu, obrátili se proti svým spoluobčanům ve východní části
země s jednoznačně etnickou likvidační taktikou: Zakázali jim používat mateřštinu, a byli
rozhodnuti je vyhladit či vyhnat z jejich domovů do Ruska. Ruskojazyční Ukrajinci však
nečekali, až jim pučisté vezmou vlast. V souladu s tehdejší ukrajinskou ústavou vyhlásili
ve svých městech referenda. Dopadla zcela jednoznačně. Přes 80 procent hlasujících
odmítlo státní převrat. Města jako Kramatorsk, Slavjansk, Mikolajiv, Melitopol, Cherson,
Doněck, Luhansk – a také Mariupol, se vyjádřila jasně pro samostatnost východní
Ukrajiny.
Etnické čištění
Kyjevská junta reagovala okamžitě. Za pomoci západní techniky a amerických
armádních „poradců“ (kdo by nevzpomněl na "poradce" u nás v krvavých padesátých
letech), vyrazila na trestní výpravu. Města bráněná dobrovolnickou domobranou*) s
primitivními zbraněmi neměla šanci se ubránit kyjevské armádě a neonacistickým
praporům disponujícím nejmodernější západní výzbrojí. A i když z Ruska na pomoc
vyvražďovaným přicházeli dobrovolníci i zbraně, bez přímé účasti ruské armády se
nakonec podařilo udržet jen malou část území kolem Doněcka a Luhanska.
*) Tuto domobranu zformoval Igor Girkin alias Strelkov, který byl do konce srpna 2014 hlavním
velitelem vzbouřenců Doněcké oblasti. Zdroj: https://www.denik.cz/.../strelkov-valku ... ine-jsem...
Zpočátku měla ukrajinská armáda starou výzbroj ještě z dob Sovětského svazu a byla špatně
vycvičená. Naproti tomu domobrana pod vedením Girkina byla velmi motivovaná a měla řadu
vojenských úspěchů. Poté, co se Girkin znelíbil Moskvě a byl uklizen, se situace obrátila v neprospěch
domobrany. Věřím tomu, že kdyby Girkin nebyl Moskvou odvolán, byl by Mariupol dobyt už v roce
2014 a nemuselo tam dojít k masakru dnes. Putin zřejmě ve snaze vyjít vstříc Západu operaci v
Mariupolu v roce 2014 zastavil a nyní se mu problém Mariupolu vrátil v mnohem horší podobě. - pozn.
ed.
Mariupol, spolu s Kramatorskem a Slavjanskem, padl mezi posledními. Všechna tři
města byla poté obsazena trestnými prapory a etnicky „vyčištěna od Moskalů“, kterým se
nepodařilo včas přejít demarkační čáru do Doněcké a Luhanské oblasti, jež zůstala pod
kontrolu domobrany. Proto dnes působí tato města zakřiknutým dojmem. Téměř žádné
ruskojazyčné obyvatelstvo v nich totiž nezbylo a ti co zůstali, mají tak strašlivé vzpomínky,
že když nyní jim ruská armáda vrací svobodu nejsou mnohdy schopni přes pláč ani mluvit.
A stále se bojí, že se kyjevští hrdlořezové vrátí a hrůza, kterou posledních sedm roků
prožívali, začne nanovo.
Pořád stejně zbabělá taktika nácků
A právě v Mariupolu, kde se brání mohutná armáda praporů Azovu, se i v těchto dnech
odehrávají hrůzné scény. Proti postupující ruské armádě používají nacisté místní
obyvatelstvo jako živé štíty. Opevňují se na sídlištích v horních patrech paneláků, obsazují
školky a školy a drží zde rukojmí. Tak jako v mariupolském divadle, které nakonec před
postupujícími ruskými jednotkami jednoduše odpálili i s tisícovkou rukojmí. Podobné
zprávy přicházejí i z dalších frontových linií Mariupolu.
Banderovci například nahnali tisíce civilistů do místních oceláren, kde je drží v
zaminovaných výrobních halách, tak aby ruská armáda nemohla použít těžkou munici a
musela o ocelárny bojovat muž proti muži. K této zbabělé taktice mají mnoho důvodů.
Nejenže jim jde o vlastní krk, ale také o to, co na osvobozených územích ruská armáda
najde: Vedle svědectví místních také mučírny a mnoho dalšího důkazního materiálu o
zvěrstvech, jež si z pogromů „Azovští“ pořizovali a jež se dnes třeba nacházejí i v
telefonech zabitých či zatčených nacistů.
Náckové z Azova prchající z Mariupolu zadržení ruskou armádou
Vraždí a prchají
Právě o tom promluvil stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Nebenzja: „Mariupol skrývá
mnoho důkazů o zločinech ukrajinských nacistů, proto se v obavě, že se z nich budou
muset zodpovídat, tak zoufale brání. Ukrajinští nacisté nezapomněli, že Mariupol byl
jedním z hlavních center odporu proti kyjevskému režimu. Poté, co město utopili v krvi,
udělali z něj velitelství nacistických praporů, především Azova, a také Pravého sektoru,“
uvedl diplomat. Podle něj bylo na letišti v Mariupolu známé vězení s mučírnou a dnes se
náckové bojí, že budou nalezeny masové hroby umučených. „Nacisté už pochopili, že se
za tyto zločiny budou muset zodpovídat. Proto chtějí zatáhnout do hrobu i všechny ostatní
obyvatele.“
Hlavní tíhu bojů nesou speciální ruské jednotky, jednotky DLR a formace ruské námořní
pěchoty, které čistí město spolu s čečenskými speciálními jednotkami. Většina Mariupolu
byla o víkendu již od nacistů osvobozena, ale stále zůstávají čtvrti, zejména v oblasti
průmyslové zóny, o které se vedou tvrdé boje. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, jehož
bojovníci jdou do těch nejtěžších bojů v městské zástavbě k tomu říká: "Naši vojáci v
Mariupolu osvobozují budovu za budovou. Postupujeme obezřetně, neboť v každém bytě
a v každém suterénu mohou být civilisté a děti, takže nikam nespěcháme. Azovité obsazují
horní patra obytných budov, aby později obvinili ruské jednotky ze střelby do civilistů,
splynuli s místními, převlékli se do civilu, a pak zbaběle a ostudně z boje utekli.“
Zabití žoldnéři
Do bojů o Mariupol se zapojují ve stále větší míře jednotky z tzv. zahraniční legie
tvořené žoldáky ze Západu. Mezi největší hvězdu mezi nimi patřil i elitní ostřelovač s
přezdívkou Wali, který se proslavil zabitím Afghánce na vzdálenost 3,5 kilometru. Bývalý
člen elitního 22. kanadského královského pluku sloužil v Afghánistánu, a poté jako
dobrovolník mezi kurdskými jednotkami v Iráku.
Po svém příjezdu se stal okamžitě celebritou v kyjevské propagandě a mnozí z
vrcholných představitelů si s ním dělali selfíčka. „Jsem schopen zlikvidovat až 40 Rusů za
den,“ prohlásil a odjel na frontu do Mariupolu. Tím vzbudil pozornost ruských ostřelovačů.
Údajně dokonce uzavírali sázky na jeho hlavu. Dvacet minut po jeho příjezdu do bojové
zóny ho na předměstí Mariupolu zneškodnil příslušník ruského Specnazu.*)
*) Tato informace je sporná a může jít o ruskou propagandu. Jiný zdroj uvádí, že zahynul při
bombardování v oblasti Javoriv. Zdroj: http://instumentalst.com/ . Vyloučit se to však nedá. V roce
2014 byl na Ukrajině zabit jiný dobrovolník - učitel tělocviku Ivo Stejskal z Brna. Ten také vyhledával
publicitu a stal se miláčkem sociálních sítí. Tato publicita se mu zřejmě stala osudnou – pozn. ed.
Mapa území pod kontrolou ruské armády k 18.3. 2022
Druhá fáze?
Operace přechází po téměř měsíci od zahájení do druhé fáze: Použití nejmodernějších
ruských zbraní. Objevují se informace, že do konfliktu Rusko od víkendu nasazuje i vysoce
přesný mobilní raketový systém Bastion určený k likvidaci pozemních cílů a také
protiletecký raketový systém Dagger. Důkazem je i nasazení hypersonické střely Ch-47M2
Kinžal, která o víkendu zničila velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v
Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě země.
Tato skutečnost, stejně jako informace o úspěšném použití řízených střel proti
žoldnéřské základně NATO u Lvova a rozbití 79. brigády u Mikolajeva provedené o
víkendu střelami s plochou drahou letu, ukazuje na novou taktiku. Její smysl je jasný:
Přesnými zásahy, za pomoci úderů vojenských formací podporovaných dělostřelectvem a
raketomety, uchránit od větších ztrát civilní obyvatelstvo. Podle odhadů OSN zahynulo
dosud na Ukrajině asi 800 civilistů. Jistě, každý ztracený lidský život je tragická věc.
Většinu z nich však má na svědomí zbabělá taktika lidských štítů „Azovanů“.
Obecně lze říci, že Rusko nespěchá. Nevolí strategii kobercových náletů a masového
zabíjení civilistů spolu s „vymazáním“ infrastruktury, kterou známe od mnoha posledních
invazí a válek vedených Američany, respektive NATO. Postupuje spíše „chirurgicky“ – a
současně se pokouší s kyjevskou vládou vyjednávat.
Boj o Mariupol je tak vlastně výjimkou potvrzující pravidlo. Vysvětlit, proč tomu tak je, se
pokusily tyto řádky.
Zdroj: https://protiproud.info/.../6361-bitva-o-mariupol-boj...

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=cQ1uvOhBf7Q

biskup Timotej na Infovojne 23. 3.2022

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=ZNIXLVcoIwg

Zasvätenie Ruska a Ukrajiny Pápežom Františkom
Přenos začal před 32 minut

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=JXjv2vvXdvA

Taraba Valášekovi: Vy chcete na Slovensku zakázať už aj Bibliu?

25. 3. 2022

[Alaja]

https://www.e15.cz/zahranicni/od-bombar ... ed-1357333

Od bombardování Bělehradu uplynulo 20 let, vztah Srbů k Západu ovlivňuje doteď

ČTK, vaj
23. března 2019


Převážně Albánci obývané Kosovo, považované za kolébku srbského státu, se již koncem 80. let stalo rozbuškou národnostních problémů v někdejší Jugoslávii. O dekádu později pak tvrdý postup srbského vedení proti albánskému obyvatelstvu vedl k bezprecedentnímu zásahu Severoatlantické aliance. Bombardování, které začalo 24. března 1999, nakonec donutilo Bělehrad ke kapitulaci a stažení z Kosova, jež se poté vydalo k nezávislosti.

Letecké útoky proti režimu Slobodana Miloševiče, který právě v Kosovu v dubnu 1987 zahájil svou cestu na vrchol srbské politiky, trvaly celých 78 dnů. Alianční bomby a řízené střely během mířily nejen na vojenská zařízení a techniku, ale také na důležité body infrastruktury nebo továrny vyrábějící zbraně a munici. Z čistě vojenského hlediska bylo bombardování Jugoslávie bezpochyby úspěšné, přes některé přehmaty a ztráty, politické dozvuky ovšem už tak jednoznačně nevyzněly.

Negativní reakce vyvolal třeba přehmat v podobě bombardování čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři Číňané. NATO později zdůraznilo, že se jednalo o omyl, který vzešel ze zastaralých plánů Bělehradu. Nálety si - přes veškerou snahu zaměřit se na vojenské cíle - vyžádaly také oběti mezi srbskými civilisty. Podle organizace Human Rights Watch jich bylo kolem pěti stovek, Bělehrad uváděl zhruba čtyřikrát vyšší čísla a k tomu tisícovku mrtvých vojáků a policistů.

Nálety, po kterých se například Srbové místo běžného „dobar dan“ zdravili "bombar dan", pak dodnes negativně ovlivňují srbské vztahy ke Spojeným státům i celému NATO. Bombardování jako takové se dočkalo mezinárodní kritiky kvůli tomu, že k němu Severoatlantická aliance přistoupila bez mandátu OSN, například Rakousko a Švýcarsko aliančním letounům nepovolily použít jejich vzrušný prostor. Údery NATO bez jejího schválení navíc výrazně narušily prestiž samotné celosvětové organizace.

Také na české politické scéně vyvolaly útoky na Miloševičovu Jugoslávii řadu nesouhlasných reakcí, zejména od komunistů, výhrady k nim měli i tehdejší předseda ODS Václav Klaus nebo část vládní ČSSD. Kabinet premiéra Miloše Zemana, ačkoliv úder schválil, pak v reakci na zahájení náletů uvedl, že o použití vojenských vzdušných sil NATO bylo rozhodnuto před přijetím České republiky za jejího člena a vláda jej vnímá jako pokus o zabránění eskalace kosovské krize a humanitární katastrofy.

Jasného zastání se akce dočkala od Václava Havla. „Jugoslávie byla napadena, aniž k tomu měla aliance přímý mandát od OSN. Nestalo se tak ale ze svévole či z agresivity nebo z neúcty k mezinárodnímu právu. Stalo se tak naopak z úcty k právu. Ale k právu vyššímu, než je to, které chrání suverenitu států. Totiž z úcty k právům člověka,“ řekl prezident. Jeho postoj byl ale opakovaně napadán, dodnes se také objevuje zkreslený a Havlovi připisovaný výrok o „humanitárním bombardování“.

Letecká operace - první bojová mise NATO proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo - nakonec přinutila Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.

Po skončení bojových operací v létě 1999 sice Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době nicméně obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/n ... sko-697108

Přemysl Votava: Omlouvám se ti, Srbsko

Od toho smutného 24. března 1999 již uplynulo 23let, přesto se mi ten stud stále vrací. Před 23lety začaly nálety NATO na tuto, nám tak blízkou zemi, trvaly dlouhých 78 dnů. Ta malá slovanská Jugoslávie měla být ponížena, zničena…. Agrese se stala i s naším souhlasem, byli jsme pouhých 12 dnů v NATO. Přesto jsme zbaběle kývli, tedy ne my občané, ale vláda Miloše Zemana a prezident Václav Havel. Ten stud v sobě cítíme dodnes. V této souvislosti stoji za to připomenout výrok tehdejšího českého prezidenta Václava Havla pro významný francouzský deník Le Monde.

„Domnívám se, že během zásahu NATO existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat, nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární…“ Tento článek v deníku Le Monde byl převzatý z italského listu La Repubblica, kde vyšel 23. dubna 1999. Francouzská agentura AFP navíc 28. dubna 1999 uvedla, že podle Havla „má bombardování výhradně humanitární povahu“. Tuto zprávu následně citovala Česká tisková kancelář, od níž ji převzaly deníky Blesk a Právo. Není co více dodávat.

To tzv. humanitární bombardování Jugoslávie trvalo dlouhých 78 dní, těch obětí náletů bylo na tisíce, umíraly děti i ženy, k tomu zničená města, mosty, nemocnice, školy, ropná zařízení, … škody šly do desítek miliard dolarů. Bomby, i ty kazetové, rakety, to vše dopadalo především na Srbsko a Kosovo. Nutno ještě zdůraznit, že tento akt agrese se uskutečnil bez mandátu RB OSN!

Několikrát jsem poseděl s prof. Rajko Dolečkem (1925 – 2017), významným lékařem, ale především statečným srbským vlastencem, který nic nevzdával. Po mamince byl Srb, po tatínkovi Čech, ten před válkou pracoval pro ČKD v Jugoslávii. Prof. Rajko Doleček byl také jedním z posledních aktivních účastníků druhé světové války. Jugoslávský partyzán. Od roku 1948 žil v Praze. Až do konce svých dnů se nesmířil s rozpadem a ponížením Jugoslávie. Jeho knížka „Žaluji“ je toho dokladem.

Jugoslávie, jezdili jsme tam rádi, nadechnout se k moři, ale nadechnout se i svobody. Národy Jugoslávie jsou pro nás především naši blízcí Srbové, ale i další Slované Chorvati, Slovinci, Makedonci, Černohorci… Dějiny jižních Slovanů, jsou součástí našich dějin. Pomáhali jsme my jim, tak jako oni nám. Společně jsme „bourali“ Rakousko-Uhersko, společně i kladli odpor německé agresi. Vedle Slovenska nám není bližšího národa než Srbové. Po staletí jsme společně budovali vzájemný respekt i úctu. Jak v době Mnichova, tak i v srpnu 1968 jsme k Jugoslávii vzhlíželi s úctou, s nadějí, ale i s láskou, oni nás nikdy nezradili, naopak tisíce našich běženců našlo u nich pomoc. Jugoslávie také akt Mnichova i agresi států Varšavské smlouvy vůči Československu odsoudila. Společně jsme v Bělehradě také jásali a slavili náš titul mistrů Evropy ve fotbale. I tehdy to bylo upřímné.

Kolem dnešního smutného výročí agrese proti Jugoslávii se dnes potichu našlapuje, jak u nás, tak i na západ od nás v centrále EU i NATO. Neuvidíte na obrazovkách plačící srbské ženy, děti…, neuvidíme zničená srbská města, hořící Bělehrad. Přesto nezapomeneme! Vždy budeme tu hanbu zrady našim politikům připomínat. Omlouváme se vám bratři Srbové.

[armin]

Tak Přemysl Votava se omluvil, to je super.
Teď je řada na Srbsku, aby se omluvilo za genocidu v Srebrenici a jinde.
Nebo už se omluvilo?

[salmo1cz]

Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK a tyhle pracovníky znáte?
Ono to tam bylo trošku složitější.
https://www.google.com/url?sa=t&source= ... NFZ6dP7nhq
https://www.google.com/url?sa=t&source= ... NMcNJy9zqn

[salmo1cz]

A ještě trochu jiný pohled.
https://www.ragauian.cz/24-brezna-1999- ... uvislosti/

[Alaja]

Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK a tyhle pracovníky znáte?
Ono to tam bylo trošku složitější.
https://www.google.com/url?sa=t&source= ... NFZ6dP7nhq
https://www.google.com/url?sa=t&source= ... NMcNJy9zqn

A ještě trochu jiný pohled.
https://www.ragauian.cz/24-brezna-1999- ... uvislosti/

Díky za odkazy.
Už jsem si tady začala myslet, že mě snad paměť klame, protože jsem si to pamatovala jinak, než nám to tu předkládá Armin....

[armin]

Už jsem si tady začala myslet, že mě snad paměť klame, protože jsem si to pamatovala jinak, než nám to tu předkládá Armin....

Já tady nic nepředkládám, jen jsem se zeptal, jestli se bude za genocidu omlouvat také Srbsko.

[Alaja]

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_ipl

Oběťmi obchodu s orgány se za války v Kosovu stali i Češi

úterý 29. prosince 2009

Obětmi obchodu s lidskými orgány, jehož se podle Srbů dopouštěli za války v Kosovu tamní Albánci, se stali i tři Češi. Prohlásil to Vladimir Vukčevič, srbský vyšetřovatel zkoumající válečné zločiny. Kosovská policie to popírá, zatím prý nezjistila, že by k únosům lidí a následným nelegálním odběrům v Kosovu vůbec docházelo.

Informaci exkluzivně pro MF DNES potvrdil mluvčí jeho úřadu Bruno Vekarič. "Ano, obětmi byli i tři Češi. Samozřejmě vedeme vyšetřování podle našich zákonů. Máme důkazy, na jejichž základě jsme tuto informaci sdělili veřejnosti," řekl. Další podrobnosti zatím neuvedl.

O co v kauze jde? Existuje podezření, že kosovští Albánci během válečného konfliktu v letech 1998 a 1999 unášeli tamní Srby. Vraždili je, brali jim ledviny, játra či srdce. Tyto důležité orgány pak za velké peníze prodávali na Západ. - čtěte Orgány zavražděných Srbů si prý koupil i bohatý Švýcar a Němec

Údajně zemřely stovky lidí
Informace se poprvé objevila loni v dubnu v knize pamětí Carly del Ponteové, bývalé hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu.

Del Ponteová se odvolala na přímé svědky, podle nichž takto zemřely až tři stovky lidí, možná i víc. Většinou prý šlo právě o Srby, ale mezi unesenými byli i Rusové a "další Slované". Obchod podle del Ponteové organizovali vysocí bojovníci Kosovské osvobozenecké armády, obávané gerily. A dost možná s nimi spolupracovala i albánská tajná služba.
Kniha okamžitě vzbudila obrovské pozdvižení. Kosovo v té době bylo jen dva měsíce nezávislým státem, od Srbska se odtrhlo v únoru 2008. Bělehrad požádal o důkladné vyšetření celé věci, Albánci naopak nařčení odmítli jako nesmysl.

Letos se pak kauzou začala zabývat Rada Evropy, její vyšetřovací tým vede Švýcar Dick Marty.

O tom, že by se oběťmi obchodu stali i Češi, naše ministerstvo zahraničí informaci nemá. "Na český zastupitelský úřad v Prištině se za celou dobu jeho existence v této věci nikdo neobrátil," řekl MF DNES mluvčí ministerstva Milan Řepka.

Jenže Česko má v Kosovu zastoupení až od roku 2006. Nejdříve tam fungovala takzvaná styčná kancelář a poté, co Kosovo vyhlásilo nezávislost a Česko tento krok uznalo, byl loni v červenci otevřen zastupitelský úřad. Obchodování s lidskými orgány se však podle srbských úřadů odehrávalo o sedm let dříve.

Kdo v Kosovu zemřel?
Důležitou otázkou samozřejmě je: pokud opravdu zahynuli Češi, co byli zač? Vojáci ani policisté ne, ti se v Kosovu neztratili. Mohli by to být například nájemní žoldáci, kteří tam byli nelegálně. Nebo pohřešovaní lidé, o kterých není jasné, kde se ztratili.

Česká policie zatím moc informací nemá. "Zatím nevíme o tom, že by nás kosovská policie požádala o nějakou spolupráci, ale není vyloučeno, že žádost je teprve na cestě. Je ale možné, že půjde o těla tří Čechů, kteří se ztratili v roce 2001 v Albánii. Tamní policii už jsme posílali jejich dentální karty a vzorky DNA. Pokud by to byli oni, policie by je mohla snadno identifikovat," řekla MF DNES mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.

Policejní mluvčí má patrně na mysli Jana a Michala Pavelkovy a jejich kamarádku Lenku Tučkovou. Ano, všichni zmizeli u Skadaru na severu Albánie. Jenže tato verze nesedí, neboť mladí Češi se ztratili až v roce 2001. Navíc v Albánii, nikoli Kosovu. Jde tedy o naprosté zmatení informací?

Oběťmi nebyli jen Srbové a Češi, ale i Rusové
Vyšetřovatel Vladimir Vukčevič, se kterým vedl rozhovor srbský list Blic, rovněž uvedl, že mezi oběťmi obchodu s orgány mělo být i několik ruských občanů. Ani v jejich případě Vukčevič neuvedl žádné podrobnosti. V Bělehradě je obchod se "srbskými orgány" velkým tématem.

"Ta kauza se táhne více než dva roky, přesto je stále na předních stranách novin. Lidé vědí, že tyhle zločiny nebyl nikdo ochoten prošetřovat," řekl MF DNES Nenad Jačimovič ze zmíněného listu Blic.
Reportér však podotkl, že podle jejich zjištění vyšetřovatelé přímý důkaz o tom, že by zemřeli Češi, nemají. "Jde jen o indicie," dodal.

Případ rezonuje i proto, že Srbové považují Kosovo za kolébku vlastní státnosti. Jeho ztrátu proto nesli těžce nejen skalní nacionalisté, ale i jinak vcelku demokratičtí politici.

A kolik kosovských Srbů bělehradští vyšetřovatelé vlastně postrádají? Koncem 90. let minulého století údajně zmizelo možná až půl tisíce kosovských Srbů.

Jenže vyšetřovatelé prý navíc před časem získali důkazy o tom, že nejméně deset zmizelých se stalo oběťmi mezinárodního obchodu s lidskými orgány. A Bělehrad naznačuje, že toto číslo není konečné.

Jak měl byznys probíhat? Kosovští povstalci zajaté Srby odváželi na sever Albánie. Tam vybrali ty mladé a zdravé, které usmrtili, a jejich nepoškozené orgány prodali překupníkům. Operováni byli v provizorních "orgánových" nemocnicích, které však podle jiných zdrojů nebyly jen v Albánii, ale i v Kosovu.

Jejich těla posléze měla být pohřbena do masových hrobů.

"Ať je pravda kdekoli, pohřešujeme tři až pět stovek lidí. A ti, kdo se pokoušejí dosáhnout spravedlnosti, na to nesmějí zapomínat," prohlásil před časem mluvčí srbských vyšetřovatelů Bruno Vekarič.