Stránka 1 z 1

Co se děje s naším mozkem, když zažíváme úplné ticho

PříspěvekNapsal: pon 05. lis 2018 19:48:45
od vostal petr
Co se děje s naším mozkem, když zažíváme úplné ticho



„Ticho je nejdokonalejším oznamovatelem radosti. Byl bych jen málo šťastný, kdybych to mohl říci.“ – Shakespeare

Slovo hluk pochází z latinského kořenového slova, které znamená „bolest“ nebo „úzkost“.

Hluk je něco, na co jsme zvyklí, i když jsme si velmi dobře vědomi jeho schopnosti způsobit více forem úzkosti. Dokonce i tehdy, když žijeme v „decibelovém pekle“, můžeme najít chvíle ticha, abychom oslabili svou bolest.

Intuitivně můžeme pozorovat, že ticho obnovuje naši schopnost myslet přímo a nabízí nám hluboký pocit klidu.

Ticho nám také umožňuje nepopiratelným způsobem poznat naše nejhlubší pravdy. Pouze tehdy, když je úplné ticho, vycházejí na povrch naše myšlenky, které před jinými schováváme.

Avšak co jiného se nám stane, když se osvobodíme z ohlušujících zvuků moderního života? Kromě metafyzických výhod sezení v tichosti, existují ohromující fyziologické změny, ke kterým dochází v těle, zejména v mozku.

Vědci zkoumali účinky ticha na mozek po několik desetiletí. Některé studie jsou svým významem jedinečné. Je nutné, abychom pochopili, jak životně důležité je ticho pro lidskou bytost.
Ticho vytváří nové mozkové buňky

Jedna studie, publikovaná v časopise „Mozek, struktura a funkce“, pozorovala myši pod vlivem hluku a ticha.

Myši vystaveny denně na dvě hodiny úplnému tichu začaly prokazovat zvláštní vedlejší účinek. Začaly se jim vytvářet zcela nové buňky v hipokampu mozku – v oblasti, která je spojena s učením nových věcí, zachováním paměti a zpracováním emocí.

Přestože nové mozkové buňky se ne vždy přímo promítají do lepšího zdraví mozku, jedna z výzkumných pracovnic, Imke Kirsti říká, že tyto nové buňky se stávají funkčními neurony.

„Ukázalo se, že ticho opravdu pomáhá nově generovaným buňkám diferencovat se v neurony a integrovat se do systému.“
Ticho zvyšuje citlivost a empatii

Existuje mnoho oblastí mozku spojených s emoční citlivostí a empatií. Zvláště, pravý supramarginální gyrus je tou oblastí mozku, která je nezbytná pro rozvoj těchto vlastností.

Pokud tato oblast mozku nefunguje správně regulérním způsobem, nebo když potřebujeme udělat mimořádně rychlé rozhodnutí – naše schopnost výkonu empatie je dramaticky redukována.

Když strávíme čas v tichu, tato oblast našich mozků, spolu s ostatními, které podporují empatii, mají možnost odpočívat. Následně se znovu aktivují a budují vyšší úrovně empatických zkušeností.
Ticho bojuje proti nespavosti

Jedna studie, publikovaná v JAMA, měřila působení ticha na spánek.

Ačkoli to bylo použito k testování meditace na ohleduplnost, podstatou meditace je sledovat myšlenky v tichosti.

Ti, kteří strávili jen dvacet minut v „tichu“, zaznamenali nárůst délky a kvality zdravého spánku a už více netrpěli nespavostí.
Mozek hodnotí a internalizuje informace

„Ty házíš trny, v mém tichu se z nich stávají květiny.“ – Gautama Buddha

Další důležitou studií se zjistilo, že mozek zpracovává informace velmi odlišně, pokud mu umožníme být v tichosti.

Když je mozek v klidu, ve smyslu toho, že není vystaven novým stimulem prostřednictvím zvuku, může přijímat interní informace (naučené věci) a bez problémů je integrovat do vnějších informací.

Jinými slovy, místo toho, abychom reagovali na vnější podněty, včetně věcí, které by v nás normálně spouštěli chování méně-než-vědomým způsobem, můžeme snadno integrovat zkušenosti s lidmi, okolnostmi a mnohým jiným.

Přestože nemůžeme do našich myslí vnucovat klidné prostředí a vždy uklidňovat naše osobní myšlenky, zdá se, že klidné vnější prostředí umožňuje vyplnit „mezeru“ v našem myšlení, kterou naznačovali taoisti, buddhisté a jiní.

Tato mezera představuje zlomek sekundy klidu, což nám umožňuje vybrat si svou reakci vůči světu, namísto toho, abychom řešili své staré zvyky. Jak řekl kdysi Nietzsche: „Ticho je horší, všechny pravdy, které jsou umlčeny, se stávají jedovatými.“

Je lepší způsob nazírání na svět než ten, jakým ve skutečnosti je? To dosáhneme právě tehdy, když si dopřejeme denní dávku ticha.
Ticho uvolňuje napětí, které je v těle a v mozku

Dokonce i dvě minuty ticha dokáží uvolnit nashromážděné napětí v mozku a v těle.

Několik studií, ve kterých byly měřeny změny frekvence tepu, rytmus dýchání, úrovně oxidu uhličitého, krevní průtok mozkové tepny a jiné konkrétní fyzické změny zjistilo, že už jen několik momentů ticha změní to, jakým způsobem tělo reaguje na okolní svět.

Předběžné studie dokonce naznačují, že ticho nám může pomoci překonat traumata z dětství, PTSD (posttraumatickou stresovou poruchu) a jiné vážné stavy srdce a mysli.

Amygdala spojená s formováním paměti a emocí se aktivuje tehdy, když slyšíme „hluk“ vedoucí k uvolnění stresového hormonu.

Naopak, ticho aktivuje uvolňování oxytocinu, GABA (kyseliny gama-aminomáselné), serotoninu a ostatních hormonů, které snižují stres.
Na závěr…

Ticho je mnohem důležitější pro naše mozky, než jsme si to předtím mysleli. Veškerý hluboký vnitřní pokrok, naše „aha!“ momenty, předchází ticho.

Re: Co se děje s naším mozkem, když zažíváme úplné ticho

PříspěvekNapsal: pát 22. úno 2019 10:01:03
od Návštěvník