Možná někdy mysl uklidníme nejlépe právě tím, že ji přestaneme opravovat.
„Existuje známé tibetské přísloví: ‚Když vodu nebudeš čeřit, sama se vyjasní.‘
Pokud se nacházíte ve stavu rozrušení nebo prožíváte jiné rušivé emoce, nesnažte se tento stav měnit. Když svou mysl neupravujete, ale necháte ji přesně takovou, jaká je, vyvstane klid a blaženost.
To, čím původně jste, nepotřebuje pozornost. Pozornost znamená směr, napětí, koncept a činnost. Čisté vidění je od pozornosti svobodné. Prostě zůstává bez směru.
Skutečná praxe je nesmírně jednoduchá: prostě nechte svou mysl takovou, jaká je.
Stačí se uvolnit, ale zůstat bdělí a probuzení. Když se vy i váš postoj stáváte stále přirozenějšími, vstupujete do přirozenosti jevů, do stavu prvotní přirozenosti.
Všechno, co vyvstává, je v dokonalém pořádku. Pokud se toho nedotýkáte, jasnost se projeví sama od sebe.“
Namkhai Norbu Rinpočhe



