Proč tibetští mniši zničí své mandaly hned poté, jak je doko

[vostal petr]

Proč tibetští mniši zničí své mandaly hned poté, jak je dokončí?



Proč tibetští mniši zničí své mandaly hned poté, jak je dokončí?

Představme si, že pracujeme na něčem velmi složitém a výjimečném, co vyžaduje všechen náš čas. Představme si, že do toho vkládáme veškerý náš talent, energii a soustředěnost po mnoho a mnoho hodin, dokonce dní.

A teď si představme, že výsledek naší práce těsně po dokončení chvíli obdivujeme, jen abychom ho následně hned zničili.

Nebylo by to podle Vás čisté mrhání časem? Jak agresivní a zvrácená snaha mít něco pod kontrolou?

Podle tibetských mnichů vůbec ne. Právě naopak.
Krátké zamyšlení nad současnou dobou

Žijeme v době, kdy času přikládáme mimořádný význam, ale naše trpělivost se stále více scvrkává.

Život v konzumní společnosti nás naučil, že stačí, abychom trochu poklikali myší na počítači a můžeme mít cokoliv, co si smyslíme.

Za naše poctivě vydělané peníze si kupujeme to, co chceme mít. Není pak divu, že v takové době je tvůrčí činnost nedoceněná a je čím dál tím více považována za zastaralou.

A to i přesto, že je mimořádným a obdivuhodným způsobem, kterým nejenže můžeme vytvořit něco pro sebe a pro druhé, ale kterým se v první řadě učíme jako něco vytvořit.

Netřeba zvlášť připomínat, že taková činnost významně přispívá k rozvoji a posílení prospěšných a potřebných lidských vlastností. Tvůrčí činnost můžeme také chápat jako určitou cestu.

Proč by nám pak vůbec mělo napadnout, že bychom měli zničit něco, čemu jsme věnovali nemálo času? Jak dlouho trvalo, než jsme se naučili to vytvořit. A teď to máme zničit jen tak nehledě na všechno naše vynaložené úsilí?

Buddhističtí mniši v Tibetu jsou známí tím, že zhotovují nádherné mandaly. Mandala je neuvěřitelně detailní geometrický obrazec vyrobený z písku různých barev.

Mniši, kteří zhotovují tyto nádherné mandaly zrnko po zrnku, považují celý tento tvůrčí proces za formu meditace.
Jaký je smysl tvorby mandal

Smyslem zhotovování mandaly je zobrazit svět v jeho duchovní podobě, v níž je vše v dokonalé rovnováze a vše je na správném místě.

Doslovný překlad slova „mandala“ je „kruh“. Proto je i mandala symbolem celistvosti – vzdálenost z jejího středu ke všem ostatním bodům je stejná ať už bychom ji měřili z kterékoliv strany.

Celý proces zhotovování mandaly je neuvěřitelně precizní. Zhotovení mandaly o rozměrech 1,5 x 1,5 m vyžaduje miliony zrnek písku a každé jedno zrnko musí být položeno na svém místě.

Hotová mandala je plná zářivých barev a zobrazuje starověké symboly. Mniši se při zhotovování mandaly nad ní sklánějí hodiny a hodiny. Vkládají do ní zrnko po zrnku.

Výsledkem je obdivuhodné umělecké dílo plné detailních symbolických vzorů. Když už do ní vloží i poslední zrnko, mniši se nad svým výtvorem pomodlí, a pak rychle celou mandalu smetou na hromádku.

Z této hromádky písku pak dají hrst každému účastníkovi závěrečného obřadu a zbytek písku vysypou do nejbližšího potoka…

Myšlenkou toho všeho je nelpět na tom, co už jednou bylo. Nic netrvá věčně – ani mandala, ani naše utrpení, ani boty, které máme na nohou a ani úsměv, který se možná právě v této chvíli zračí na naší tváři.

Vše je v neustálém pohybu, vše směřuje k rovnováze a osvícení. Když si toto uvědomíme, přestaneme lpět na maličkostech a začneme si všímat větší souvislosti.

Tato změna myšlení a vědomí vnáší do našeho života více moudrosti a bezmezný soucit, které nekonečně přesahují vše lakomství, postavení či snahu po ovládání světa, nekonečně přesahují jakékoli náboženství či světonázor, jakékoliv chvilkové potěšení či zármutek.
Závěr

Skutečná cesta začíná až tehdy, když se nám podaří zhroutit hradby zdánlivě trvalého světa a věcí v něm. A právě toto je to ponaučení, které nám tibetští mniši zničením svých mandal chtějí dát.

Zničení mandaly je malá cena za hodiny a dny, které stráví řícením těchto hradeb a oslavováním proudu, který je ale i nás unáší po Cestě.