vp

Sogjal rinpočhe: Konec jedné iluze?

Kdo viděl dnes již legendární film Bernarda Bertolucciho Malý Buddha (1993), si možná vzpomene na krátkou scénu s roztomilým obtloustlým tibetským mnichem. Vedle Keanu Reevese se tehdy mihl učitel dzogčhenu Sogjal rinpočhe („ctihodný“), vlastním jménem Sogjal Lakar. Sogjal rinpočhe se proslavil jako autor bestselleru Tibetská kniha o životě a smrti, který se stal velmi populárním i mezi českými čtenáři. Jeho působení na Západě je spjato s organizací Rigpa, jíž založil v roce 1979, a která má dnes více než 130 center ve 30 zemích po celém světě.

Sogjal rinpočhe je však také trvale předmětem mnoha skandálů, které se od poloviny 90. let s jistou pravidelností objevují ve světových médiích. Nejčerstvější kauza, která znovu oživila mediální diskuze o neslučitelnosti jeho životního stylu a charakteru s rolí buddhistické autority, se váže ke 14. červenci 2017, kdy osm jeho bývalých i současných amerických spolupracovníků a žáků zveřejnilo otevřený dopis[1] adresovaný jemu i členům Rigpy. Ve všech případech se jedná o lidi, kteří v organizaci působili ve vysokých funkcích či pracovali jako jeho osobní asistenti po dobu od 15 do 33 let. Jejich dopis detailně rozebírá čtyři hlavní body Sogjalova problematického jednání: fyzické a psychické zneužívání studentů, sexuální zneužívání, nenasytný, požitkářský a hýřivý životní styl a nakonec pošpinění důvěryhodnosti buddhistického učení, zejména vadžrajány. Své jednání Sogjal podle výpovědí označuje jako motivované snahou o probuzení svých žáků na způsob „bláznivé moudrosti“. Tento termín navazující na tradiční tibetskou kombinaci hlubokých vhledů, užívání magických sil a okázalé pohrdání konvenčním chováním do západního buddhismu uvedl Chögyam Trungpa rinpočhe (1939–1987). Pro mnohé ze Sogjalových žáků a spolupracovníků byla důvěra v jeho metody důvodem, proč snášet fyzické a psychické ponižování. Výčet některých z nich uvádí následující citace z dopisu:

Proč jsi nám dával rány, facky, kopance, tahal nás za vlasy? Tvé jídlo nebylo dost teplé, probudil ses ze spánku o půl hodiny později, telefonní seznam postrádal jedno jméno, nebo byla použita špatná velikost fontu, internetové připojení bylo pomalé, televizní program byl matoucí, selhala technologie, tvůj asistent nebyl dostatečně pozorný, nezvládli jsme se „naladit na tvou mysl“ a předvídat, co jsi chtěl, nebo jsi měl špatnou náladu, protože jsi byl naštvaný na některou ze svých partnerek. Existují stovky případů triviálních incidentů, které tě popudily, a tvou reakcí bylo, že jsi nás prudce udeřil.[2]

[…]

Využíval jsi svou roli učitele, abys získal přístup k mladým ženám, zastrašoval je a manipuloval, aby ti poskytly sexuální potěšení. Neustávající kontroverze tvého sexuálního zneužívání, jež můžeme číst a sledovat na internetu, představují jen malé okénko do desetiletí tvého jednání. Někteří z nás byli objektem sexuálního zneužívání, říkal jsi nám, abychom se svlékli, ukázali ti své genitálie (muži i ženy), poskytli ti orální sex, abychom se svými partnery měli sex v tvé posteli, abychom ti popisovali sex s našimi partnery. Nařizoval jsi svým studentům, abychom fotografovali tvé služebné a partnerky nahé, a poté jsi nutil jiné studenty k tomu, aby vytvářeli fotografické koláže, jež jsi ukazoval ostatním.[3]

Osobní zkušenosti bývalých žáků na blozích a chatech pod články o Sogjalových kontroverzích přinášejí často mnohem horší obvinění. Četné sexuální skandály Sogjala rinpočheho spojené s účelovou manipulací, fyzickým násilím a hrozbami karmickými tresty za porušení mlčenlivosti ve vztahu k mistrovi byly předmětem již první větší kauzy z roku 1994. Žena vystupující pod pseudonymem „Janice Doe“ tehdy zažalovala Sogjala rinpočheho u vyššího soudu v Santa Cruz. Sogjal rinpočhe údajně tvrdil „Janice Doe“, že sexem s ním bude duchovně posílena a bití od lamy představuje požehnání. V souvislosti s případem se však tehdy objevily i starší obvinění sahající až do poloviny 70. let 20. stol. Součástí obvinění bylo, že Sogjal rinpočhe zneužíval mnoho dalších svých studentek. Kauza nakonec skončila mimosoudním finančním vyrovnáním. Některé další a současnější příběhy žen ze Sogjalova úzkého okruhu zachycuje investigativní dokument In the Name of Enlightenment (Ve jménu osvícení, 2011)[4] kanadské Vision TV. Podle Olivera Rauricha, který po 28 let působil ve významných pozicích Rigpa France, proběhl zejména v letech 2000 a 2007 velký exodus studentů Rigpy v souvislosti s prosakováním příběhů Sogjalových obětí. Sám Raurich resignoval na svou funkci v roce 2015. Podle interview, které poskytl francouzskému časopisu Marianne,[5] již nedokázal žít v „kvazistalinistickém prostředí Rigpy“, kdy musel neustále vytvářet falešný mediální obraz Sogjala rinpočheho, přičemž „jeho diktátorská stránka a hněv se neustále zhoršovaly“. Jako zlomový okamžik uvádí moment, kdy Sogjal rinpočhe vyžadoval před osmi sty studenty vysoké finační dary v hotovosti s tím, že každý musí na obálku napsat své jméno, aby mohl částku zkontrolovat. Raurich také uvádí jako hlavního autora Tibetské knihy o životě a smrti Sogjalova dlouholetého spolupracovníka Patricka Gaffneyho, který je uveden pouze jako spolueditor. Kauzy kolem Sogjala rinpočheho sleduje několik blogů (např. Behind the Thangkas,[6] Les Trois Mondes,[7] Dialogue Ireland[8] a zejména Buddhism-controversy-blog.com[9]) a již více než 20 let na jeho jednání upozorňuje novinářka britského deníku The Guardian Mary Finniganová.

Signatáři dopisu z 14. července 2017 zároveň spustili internetovou stránku Sangha Care Resources[10] určenou pro „bývalé a současné žáky Sogjala Lakara“ obsahující četné odkazů na texty, videa a podcasty, které mohou sloužit jako startovací bod pro oběti fyzického násilí a psychické manipulace ze strany buddhistického učitele či nefunkční sanghy. Současné vedení Rigpy reagovalo dopisem z 21. července 2017, v němž – stejně jako v mnoha minulých případech – popírá, že by v komunitě docházelo k jakémukoli zneužívání. Zároveň však mezi řádky můžeme číst, že možná přece jen dochází k jakémusi bodu obratu ohledně tematizace Sogjalova jednání ve vedení komunity. Tomu nasvědčuje i prohlášení, že Rigpa „respektuje rozhodnutí Sogjala rinpočheho stáhnout se a podstoupit období meditace a sebe-reflexe v ústraní“. Pouze čas však ukáže, zda tento akt revolty zevnitř samotné Rigpy nebude jen jednou z dalších epizod, a situace se po ochabnutí mediální pozornosti opět nevrátí do starých kolejí.

Aleš Weiss

Fotografie Sogjala rinpočheho Pedro Rocha (www.flickr.com).

[1] https://www.lionsroar.com/wp-content/up ... -2017-.pdf (Navštíveno 7. 8. 2017).

[2] https://www.lionsroar.com/wp-content/up ... -2017-.pdf (Navštíveno 7. 8. 2017), s. 3-4. Stránky dopisu nejsou číslovány.

[3] https://www.lionsroar.com/wp-content/up ... -2017-.pdf (Navštíveno 7. 8. 2017), s. 5..

[4] https://www.youtube.com/watch?v=yWhIivvmMnk (Navštíveno 7. 8. 2017).

[5] Vedle francouzského tištěného vydání je anglický překlad celého textu dostupný na https://buddhism-controversy-blog.com/2 ... r-raurich/ (Navštíveno 7. 8. 2017).

[6] https://behindthethangkas.wordpress.com/ (Navštíveno 7. 8. 2017).

[7] http://troismondes.canalblog.com/archiv ... 43357.html (Navštíveno 7. 8. 2017).

[8] https://dialogueireland.wordpress.com/ (Navštíveno 7. 8. 2017).

[9] https://buddhism-controversy-blog.com (Navštíveno 7. 8. 2017).

[10] https://sanghacare8.wixsite.com/sanghacareresources (Navštíveno 7. 8. 2017).