vp

Re: Ohýbání pravdy

Příspěvekod armin » pon 30. lis 2015 17:55:06

irulan píše:
K Miroslavove "důvěře" versus "víře": myslels to ve smyslu tom, ze důvěra je jakási absence kontroly s neocekavanim určitého výsledku (narozdíl od viry, kdy je ocekavan a chtěn určitý výsledek)?



Důvěra není absence kontroly. Ta "kontrola" je v tomto případě spíše bdělostí, to znamená uvědomování si toho, co se děje a případně z čeho to vychází (proč se to děje) a kam to směřuje. Účelem takové bdělosti je poučení, poznávání, nikoliv ovlivňovat, aby to nějak bylo nebo nebylo. A ta bdělost je nejen k tomu co přichází ale i k reakcím mysli, emocím, druhým lidem atd. Zkrátka ke všemu co se v mysli objevuje.
Nemáme jiný cíl, než poznání, Pravdu a to ať cesta vede přes nebe a nebo přes peklo. Na tom nezáleží.

A takovou bdělost probouzí touha po Pravdě, po poznání toho, co vlastně je a proč to je, a to taková, která je stálá a mnohem silnější než všechny ostatní touhy.

Důvěra k "životu" spočívá v tom, že člověk důvěřuje tomu, že co přichází, je právě to, co potřebuje na své duchovní cestě k poznání.

Touto důvěrou se naváže přímý a stálý kontakt s vnitřním Učitelem (jiní třeba říkají s Bohem), který se může projevit například i tím, že se objeví Mistr v lidské podobě.

Jinými slovy tuto důvěru formuluje CH.Trungpa, například jako "lví řev":

… „Lví řev“ je nebojácné prohlášení, že jakýkoli stav mysli včetně emocí je zpracovatelná situace a je připomínkou v meditační praxi. Uvědomujeme si, že chaotické situace nesmí být odmítány, ani je nesmíme považovat za regresivní podněty, které nás vrací zpátky do zmatku. Musíme respektovat vše, co se děje v našem stavu mysli. Chaos by měl být považován za mimořádně dobrou zprávu.
Přetváření neboli transmutace neznamená odmítnutí základních kvalit emocí. Přesněji řečeno se tento proces podobá alchymistické praxi, při které se proměňuje olovo ve zlato. Neodmítáme základní kvality materiálu, ale měníme vzhled a látku. Zakoušíme tedy emoční vzedmutí takové, jaké je, ale přitom s ním stále pracujeme, sjednocujeme se s ním.
Může se objevit strach, že emoce budou natolik silné, že nás mohou strhnout a ztratíme svoji důstojnost, postavení lidské bytosti.
Transmutace znamená, že tímto strachem projdeme. Dovolíme si v emoci zůstat, procházet jí, poddat se jí a prožít ji. Začneme vycházet emoci vstříc místo toho, abychom jenom zažívali, jak emoce přichází k nám. Začne se vyvíjet vztah, tanec.
V důsledku toho se i nejsilnější emoce stanou dokonale zpracovatelné, místo toho aby nás strhly, protože zde není nic, co by mělo být strženo, neboť jsme nevytvořili žádný odpor.
Pokud zde není odpor, objeví se pocit rytmu. Hudba a tanec probíhají současně. To je lví řev. Cokoliv se objeví v samsárické mysli, je považováno za cestu. Vše je zpracovatelné, účinné. To je odvážné provolání – lví řev.
Pokud vytváříme „záplaty“, abychom zakryli to, co považujeme za nefunkční, nezpracovatelné situace – metafyzické, filosofické, náboženské záplaty – pak naše jednání není lvím řevem.
Je to velmi žalostné skučení zbabělce….

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající. Nicméně ta věčnost a časoprostorově neomezená nekonečnost blaženosti je v tom vědomí jasná.

Dalo by se k tomu říct :

JE TO.

To, co lidská duše hledá, to po čem touží, skutečně existuje a je to z pohledu individuality osvobozující.

To je ta nejkrásnější zpráva, kterou je možné tady napsat.

Gándí byl velký bojovník...

víra, naděje a láska, ale největší je láska...

bdělá pozornost...

Nikdy nebudeš nikdo jiný, než jsi, jen zmizí iluze ztotožnění s tím, čím doopravdy nejsi.

Při poznání skutečnosti, že všechno je ve skutečnosti pravé Já, není šance nikoho kritizovat, soudit, odsuzovat, leda jen v podobě mentální hry s vědomím, že tuhle hru na rozdělenost a nedostatečnost existence nelze brát vážně.

PetrPetrovic píše:zdarec, pak jen dej vedet, jestli tomu chces dat nejaky nazev, nebo sekce fora. To jeste musim udelat ja .
Pak to hodim na inspiruj.

Forum Romanum
Pohled na Forum Romanum

Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši. Je to zhruba obdélné náměstí o rozměrech asi 130x60 m mezi pahorky Kapitol a Palatin, kterým prochází hlavní římská cesta Via Sacra, spojující pahorek Kapitol s Koloseem. Konaly se zde slavnosti, triumfální průvody, soudy, volby, politická shromáždění i trhy. Kolem původního tržiště v období od 7. století př. n. l. do konce západořímské říše (476) postupně vzniklo množství veřejných budov (bazilik), chrámů, vítězných oblouků a veřejných řečnišť (rostra). V současně době je to velká oblast zbytků staveb a archeologických vykopávek, nepřehledně nakupených v mnoha vrstvách

No, možná, když to dokonalé fórum pro své bližní založíš, bude to větším projevem lásky, než kritika druhého, který to tak dokonale jako Ty nedokáže.

I Petr - majitel těchhle stránek - tady dělá selekci.

Což je ovšem dobře.

Po čase se začne vnímat, že energie, která vyzařuje probuzených, je úplně jiná než energie, která se objeví při ztotožnění s osobním já...

To je úplně jiný druh energie. Trochu se podobá energii, která se tiše vynoří a celého člověka prostoupí při pozorování východu slunce nad krajinou... taky se přitom nezamiluješ do slunce

Záleží na tom, na jaké úrovni vibruje psychika toho neprobuzeného. Dokud není jeho psychika dostatečně pročištěná, tyhle jemné úrovně které z probuzeného vyzařují se nevnímají buď vůbec, nebo jen trochu, okrajově, a většinou ne natolik, aby si to ten neprobuzený uvědomil.

Saranova přítomnost na Poradně je ale i tak užitečná. Diskuse je teď docela zajímavá a stojí za to ji zase sledovat, i proto, že je většinou k věci a neobjevují se v ní vulgarizmy.

mnich Sarana píše:
Co jsem napsal, tj. že pokud se Petr nespraví, bude trpět v pekle, je přímo ze slov Buddhových. A to ne proto, že by si to tak Buddha myslel nebo představoval, ale proto, že to tak Buddha sám viděl skrze svou nadpřirozenou schopnost jasnovidectví (jež dosáhl spolu s dalšími nadpřirozenými schopnostmi, jako je telepatie, a další).

mnich Sarana píše:


Miluji všechny bytosti, včetně sebe, stejným způsobem. Jsem schopný ve zlomku vteřiny vyzářit nejmocnější, všeprostupujicí, bezmeznou milující dobrotivost vůči všem živým bytostem (včetně Tebe), bez rozdílu, a ponechat jakkoliv dlouho.

Přestože se chovám k různým lidem různým způsobem, je to kvůli mému nejskromějšímu rozhodnutí jak jim být užitečný, nikoliv kvůli rozdílu v mé milující dobrotivosti vůči nim.

Re: K čemu je dobré učit se rozpoznávat souvislosti?

Příspěvekod Eva Nada » sob 22. pro 2018 14:11:23

adiuv píše:

Alaja píše:

adiuv píše:

1. co způsobuje tak mnohaleté prosazování vlastních názorů na osvícení



Může to být také neznalost...


Neznalost příčin, proč pořád znovu se objevuje potřeba něco prosazovat a opakovat druhým stokrát řečené...
a - zatím - naprostý nezájem si uvědomit, proč se tahle potřeba stále znovu opakuje.

Zájem o to se asi - jako u každého - objeví až ve chvíli, kdy se k tomu postupně vytvoří potřebné vnitřní i vnější podmínky.


Mě toto neustálé poučování ve stejném duchu, stále a stále (chjo), už dost unavuje, jak tady, tak na Poradně, furt a pořád dokola - všímat si, uvědomovat si, a stále stejně upozorňovat, že ten druhý stále si něco neuvědomuje, prosazuje, opakuje atd. atd.

Liduško, při vší úctě k tobě, už toho nechej, uleví se ti a mi taky, nebo nám...

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » ned 23. pro 2018 21:56:41
Toto vlákno je pro ty, kdo opravdu touží po Pravdě, kdo jsou ochotni pro Pravdu obětovat vše, včetně sebe, svého údajného osvíceni, tedy opravdu vše. Motivace k tomu je záhadná, naprosto překračující motivace ega, tedy pro mnohé nepochopitelná.

„I na to usměrni celé své myšlení!“
To je popis cvičení, které bez vysvětlení a vnitřního pochopení mohlo by se zdát nezasvěceným jako obraz pobloudilé fantazie, z něhož by se nám nanejvýš mohly zvednou vlasy na hlavě. Ale nic nebylo by horšího než takovéto tvrdé nepochopení a nebo dokonce zamítnutí. Tak asi nazírali neinformovaní a nevědomí běloši na posvátné nauky a rituální tance Tibeťanů. Když se s nimi poprvé setkali.
Pravda této drsné a záhadné symboliky však naprosto není divošská. Je zcela jiná: nesmírně hluboká, nesmírně moudrá, nesmírně jemná až subtilní. Je jen zahalena záhadnými symboly, aby se jí nezasvěcený nedopátral, asi tak jako kdysi pravda středověkých alchymistů a rosikruciánů. Tato symbolika směřuje mimo to ještě k odrazení bázlivců a zvědavců.
Nauka vychází z této premisy: Kdyby člověk dovedl nazírat na své tělo jako na živé Prázdno, jímž ve skutečnosti tělo jest, mohl by se s ním jako s takovým sžít, tj. mohl by je jako takové přímým zážitkem pochopit. Ale jakmile by pochopil přímo tuto část vesmíru (tělo), mohl by pochopit celý vesmír.

http://www.inspiruj.cz/viewtopic.php?f= ... 146#p29146

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Alaja » pon 24. pro 2018 8:36:35

JAK JE TO S OSVÍCENÍM?

Častou otázkou při studiu buddhismu je, kdo dochází osvícení, když „já“ v buddhismu neexistuje? Z toho, jak jsme to pochopili, je to tak, že „já“ existuje i neexistuje, podle toho, v které fázi se nacházíme, a podle toho, z jakého pohledu se na to díváme. Člověk je „jen“ součástí prostoru, pouze si to neuvědomuje a při osvícení se s prostorem ztotožňuje, tím pádem není osvícen „on“ jako jedinec, ale jako něco všeobjímajícího. Samozřejmě z pohledu pozorovatele je to právě „on“, kdo došel osvícení.

http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=budd ... olf_vesely