vp

Některým hledajícím to tak může připadat. A proč taky ne, je to v programu, role jsou rozdělené. Musí jít tou cestou, kterou musí - a k tomu patří i to se otírat o jiné, jak to dělají podle nich špatně.

Tomu se Balsekar jen usmíval.
..........................................................................................................................................................................................................
Ono je totiž snadno rozlišitelné kdo o čem mluví,
mluví-li někdo o vzestupu svobodné vůle, tak prostě popisuje jen "serfování"
což není nic jiného nežli sjednocení a ztotožnění mysli s nějakým pocitem či záměrem (což je to samé)

Hovoří-li někdo o tom, že neexistuje svobodná vůle,
i zde je snadno rozeznatelné zda hovoří o převzatém konceptu,
nebo naopak o intuitivním vhledu,
v případě převzatého konceptu zde neustále zůstává touha rozpouštět ego či dosáhnout nirvány,
v případě vhledu se pak již nehovoří ani o egu a ani o nirváně...

Jak říkal Ramana, duchovní cesta končí v odevzdání,
tedy již zde není preference osvícení a ani preference být či nebýt ego,
což asi ze všech následovníků RM nejlépe pochopil Karl Renz

Stejně tak snadno lze odhadnout i součastnou úroven na Inspiruj,
výsledky voleb jednoznačně ukazují že většina lidí zde neovládá ani koncentraci,
nechtějí Intaga, nebot by jim mohl "naředit " to, na co se ani neumějí soustředit.,
tudíž zde ani nemá příliš smyslu psát o tom čím se liší wu wei od serfování,
když většina lidí neumí ani koncentraci a co chvíli je něco ruší v jejich neschopnosti...

Ale že jsi od neúspěchu na vlně Vackovského učení se nakonec dopracoval až k Abrahamu Hicks, to je pozoruhodné a z mého pohledu poněkud smutné. S Wu Wei nemá nějaký "vortex" a podobné nesmysly bohužel (a naštěstí) nic společného. Nebo si opravdu myslíš, že ano?
...........................................................................................................................................................................................................
Proč neúspěchu u Vacka ???
Vacek funguje poměrně dobře a v mnohém mně posloužil k lepšímu pochopení, ale pokud zjistíš že svým duchovním záměrem na kterém je to celé postavené vytváříš zároven nežádoucí účinky, tak to prostě pustíš k vodě. U Vacka je stejnej problém jako u všech mistrů, totálně ignoruje principy karma jogy a to se musí zákonitě projevit na výsledku "duchovní snahy". Maharišiho rada o zahození trnu jenž posloužil k vytažení zabodnutého trnu je rada jenž přichází příliš pozdě a většinou není ani akceptována páč prostě "karma"

Abraham a Tao (stejně tak i Jung) jsou pozitivistická učení postavená na rozvíjení ega,
ego je tedy nahlíženo jako pozitivum, ne jako něco co má být odstraněno páč je to negativní,
Abraham tedy začíná úplně na začátku u "světských lidí" a využívá jejich tužeb (jedno po čem touží nebot se pracuje s touhou a ne s tím, čeho má být dosaženo) k tomu. aby je naučil přirozené koncentraci (bez kontraproduktivních myšlenek) a pak je učí uvolnění od oné touhy (sesynchronizování se zdrojem, tedy uvolnění či meditace), to je prostě princip taoismu, kdy pomocí činnosti zjistíš, že na "pilu se nemá tlačit" a pak to prostě řeže "samo"
Wu wei se nedá učit, ani Abraham to neučí, to je prostě vhled který nastane když splníš určité podmínky tak nastaně spontánně sám bez tvého záměru, ale velmi dobře to pochopíš, jak to funguje,
je prostě rozdíl mezi "přirozeným pozorovatelem" a "pozorovatelem do kterého jsi se záměrně posunul dle nějakého návodu", jedno je přirozené a druhé je umělé a naučené, jedno je přirozeností Vědomí a druhé je přirozeností ega...
Já prostě znám voboje, jedno díky životu a druhé díky Vackovi takže mohu srovnávat,
a navíc, já se cejtím dobře v jakémkoliv stavu mysli jedno či tamas, radžas nebo satva,
neutíkám před ničím páč je to na hovno a vopak je zase to žádoucí...
Žádná preference nákýho stavu, nic z toho mně nevadí použít, když je zde ego, tak je zde v plný parádě

To že Abraham neučí wu wei a ani vo něm nemluví je naprosto v pořádku,
k tomu si každej musí dojít sám skrze svý světský touhy,
světský touhy jsou mnohem lepší než "duchovní touhy" páč se prostě lépe pouští a nevzniká na nich "životně důležitá závislost" kdy nám jde vo nějakej lepší zrod, lepší duchovní stav a podný kraviny, na jakých tady kdejakej duchoborec pluje páč tomu uvěřil...
Abraham je ta "bláznivá moudrost" a to že většina lidí má připosraný touhy jako peníze nebo patnerku je jejich věc, ale furt se tam pracuje s touhou a pozorností a vo nic jiného nejde ani v tom wu wei...

Nejsem příznivcem ani Vacka, ani Abrahama nebo taoismu či dzogčhenu,
já fandím svýmu egu a svýmu životu (individuální karma),
to ostatní jsou jen patníky u silnice, nikoliv ukazatele směru kam bych měl jet. (kolektivní karma)....

A jak vidíš vztah mezi "přirozeným pozorovatelem" a egem? Existuje podle tebe nějaký vztah mezi nimi?
...................................................................................................................................................................................................
To je jednoduché,
ale nejlépe se to pochopí právě skrze karma jogu,
ego vždycky něco "ví" zatímco v přirozeném stavu se "neví"

takže když někdo ví, že je blažený, tak je to blaženost v mysli, nikoliv Blaženost
a
totéž platí i o pozorovateli, když vím, že jsem pozorovatel nebo že je zde pozorování, tak je to stav mysli, nikoliv Pozorovatel či Vědomí...

Vědět znamená že prostě k tomu mám vztah (připoutanost)
když nevím, tak prostě jen reaguji,
takže ego je nevědomost která ví (proto se taky může ztotožnovat s tím co ví, i když neví proč to ví, nezná onu nevědomou připoutanost)
zatímco přirozený stav je nevědomost která neví...

Pro mě je tedy naprosto stejný,když někdo řekne že je blaženej a já mu na to řeknu že je vůl,
oboje znamená že "víme" (navíc jsem mu na jeho pozitivní přenos vytvořil negativní protipřenos)
mně osobně vůbec nevadí být vědoucí ego,
ztotožnovat se pocity a myšlenkami, bejt pyšnej a sebestřednej a vulgární apd.
Prostě když jsem ego, tak chci bejt dobrý ego, ego je nástroj k učení,
jestli se ego chce učit tím, že samo sobě nakope zadek,
tak i to umím, jen mě to zas až tak moc nebere páč mám svý ego rád...

Ale přirozený pozorovatel je "za" všemi myšlenkami, pocity, stavy, snahou, úsilím, touhou, láskou atd. On jediný není stavem a je tu stále.
.....................................................................................................................................................................................................

Vo tom si asi nejlépe popovídáš s Janou,
já se již roky nevěnuji joze pro trpící tamasiky (cesta srdce a bhaktijoga)
ani pro usilující radžastiky (sebedotazování, džnána joga)
ale spíše se zajímám o cestu pro satviky (relaxace, karma joga a šaktijoga),
tudíž věčné a neměnné mě nezajímá a dávno jsem to pustil k vodě...

Ale toho Abrahama lze doporučit každýmu,
i když vobluzněnost duchovními koncepty bude dozajista něčím, co zde bude silně kontraproduktivní,
tak nevím, jestli by ti to fungovalo, páč takový Janě to nefunguje a neustále zůstává závislá na tom
věčném a neměnném...

Jestli ovšem lpíš na něčem, co je "za"
tak potom bude dle mého názoru nejlepší právě to "světlo"
kromě křestanských světců se tomu i po svém osvícení věnoval i RM,
(asi moc dobře věděl proč tak činí)
to by ti mohlo vypálit z podvědomí i ty tvý "tomášoviny" včetně tvýho voblíbenýho "strkání do lidí"
možná by ti pak ani nevadil Intago a nepotřeboval bys ani nějakou tu duchovnem pomazanou
manželku...

Vono totiž to světlo k tomu pozorovateli patří, stejně jako k němu i patří ta "neviditelná" karma,
která toho pozorovatele jaksi ovlivnuje, takže se snadno pozná, co je přirozený a co umělohmotný
pozorovatel, tak asi tak v čemže je ten rozdíl....

Tenhle Utišující dárek lidstvu Raméš napsal před svou smrtí, protože měl nutkání poučovat druhé, měl nutkání propagovat své názory, doporučovat je, měl spasitelský komplex?
.........................................................................................................................................................................................................
Nepochybně ano,. stejně jako Maharadž, Mooji nebo ty aj.

Příčina je jednoduchá,

tam kde není světlo, tak tam je nejen tma,

ale chybí spojení a karma není rozpuštěná...

Vono je vcelku jedno čím se člověk voblbne, jestli jako ty vizualizacema,,

nebo tak jak bývá vobvyklé šmrdláním pozorností, záměrem a cílem a úsilím

rozdíl je jen v tom, že pomocí vizualizací se člověka stane hodně velký nabllo,

kdežto z koncenrací jen to nablblo...

Většinou se toho už ale nezbaví, takže zde máme pak duchovního troubu s mesiášským komplexem za kterým

pak nadšeně běhaj ti "trpící a neštastní", tedy tamasici a radžastici


Takže světlo že (velká neznámá) pro zdejší tmáře, včetně strejdy Rudolfa...

A co světlo? O tom tam není žádná zmínka... :idea2:
To světlo je přece to první, co se "tam" uvidí...
..............................................................................

Jak kdo, jak co, záleží na převládajícím stavu mysli (tamas, radžas, satva)

světlo patří k úrovni satvy,

takže nelze očekávat že v tamasických a radžastických sadhánách se bude hovořit o světle,

i RM doháněl (vnější) světlo až po realizaci koukáním do slunce,

ale o vnitřní šakti (světle) mluvil když hovořil o spojení srdce, hlavy a sahasráry

a v RM ašrámu pracovali se šaktijogou a jejím vzestupem...

Voni prostě tamasici a radžastici maj zcela jiný problémy než nějaký to světlo,

nejspíš proto, protože je značně prudí ten vnější svět a to vošklivácký ego

Tak asi tak velmi stručně ...

PS.

Vnitřní světlo je OK, ale mnohem důležitější je to vnější světlo,
páč je pouze jedno světlo v jednom všeprostupujícím prostoru,
jako duplikát dzogčhenu se dá použít prodýchávání těla zevnitř a ven světlem a prostorem,
ale to je jenom náhražka a radžastická sadhána, lépe je koukat do slunce....