vp

776.

Když člověk dojde Poznání, co mu to hlavně přinese?

Vnitřní klid a pocit bezpečnosti a jistoty, kterou žádná událost a žádný nezdar v životě nemůže nikdy zvrátit.

Ani smrt?

Nadjá neumírá.

Ale člověk umře dříve nebo později.

Poznání znamená poznání Nadjá, t.j. ztotožnění se s Ním a to představuje žití ve Věčnosti.

Žít věčný osobní život?

Ne, žít neosobní.

........................................................................................................

Ano, to je Poznání.

Bruntonovu kritiku Maharišiho asi každej zná (línej mistr)

ale četl jsem kritiku Maharišiho v knize od Petra Salema a ta mně přijde voprávněná,

svět či osvícení není jen o "neměnném plátně kterého se nic nedotýká a na který jsou promítány vobrázky"

vony totiž ty obrázky jsou to samé co to plátno,

takže osvícení není o Atmanu (že já jsem osvícený) ale o tom že celý projev je osvícený,

tudíž svět není o dobroserství (necht jsou všichni štastni a osvícení)

ale o tvoření,

to je účel projevu

a ne ona pitomost že jsme zde proto, abychom se vrátili zpět, jak s oblibou tvrí voblblí duchovnáci,

aby vospravedlnili svá pomatená dobroserství....


https://www.databazeknih.cz/vydane-knih ... alem-32314

vostalpetr píše:
ale o tvoření,

to je účel projevu

Podle mne se nic netvoří a projev žádný účel nemá.

780.

Proč se nemůže obyčejný člověk v samadhi udržet trvale?

Protože je dodopravdy natrvalo nechce. Jeho generální zájem není dosud ve sféře trvalého Míru.

A kde je?

V oblasti nových zkušeností a neklidu. Tzv. "normální" člověk nechce ve skutečnosti "j e n o m - b ý t" , chce být někým nebo něčím.

Ale přece touží po míru, proč to je?

Protože podvědomě cítí, že nedochází v zevním světě konečného naplnění, tak zas hledí honem z něho uniknout. A tak se to stále opakuje.

Jak může tohle hledání a přestupování dlouho trvat?

Dokud nebudou vymazány všechny hlavní závislosti, které člověka vytahují do světa. Teprve když dochází k vyrovnání, tj. aspon k rovnováze zájmů, člověk žije ve světě i mimo svět a je klidnější.

Protože je dodopravdy natrvalo nechce

To je správná vodpověd, jenže to není dáno egem ale samotným Vědomím (UV)

které samo je "superego"

A to je i odpověd na to tvoření, poznání a lásku která u Skutečnosti je Bytí, Vědomí, Blaženost...

vostalpetr píše:

Protože je dodopravdy natrvalo nechce[/quote

To je správná vodpověd, jenže to není dáno egem ale samotným Vědomím (UV)

které samo je "superego"

A to je i odpověd na to tvoření, poznání a lásku která u Skutečnosti je Bytí, Vědomí, Blaženost...

armin píše:

vostalpetr píše:

Protože je dodopravdy natrvalo nechce[/quote

To je správná vodpověd, jenže to není dáno egem ale samotným Vědomím (UV)

které samo je "superego"

A to je i odpověd na to tvoření, poznání a lásku která u Skutečnosti je Bytí, Vědomí, Blaženost...

Já také tvrdím, že to Vědomí (UV) je superego.....vím to, protože jsem to "ochutnala" ......

Protože podvědomě cítí, že nedochází v zevním světě konečného naplnění, tak zas hledí honem z něho uniknout. A tak se to stále opakuje.

Karl Renz to říká přesně vobráceně,

totiž :
[color=#FF0000]
"jsem tady, protože tady nemohu nebýt"[/color]

To, co popisuje Mahariši je Mája a klam, vždyt to přece cítí ego,

navíc to není pravda, to můžeš cítit pouze tehdy, když mineš či vybočíš z individuální karmy,

v případě individuální karmy je zde jen láska, poznání a tvoření

a ani na vteřinu zde není odmítnutí projevu, ale naopak přijmutí projevu,

a přijmutí je sadhána která není praktikována záměrně a na nějakém vodporu, to je spontánní záležitost,

pokud není narušovna tou kolektivní (vnější) karmou


To je Maharišiho karma, že si relaxaci nasimuloval jako smrt, jelkož mu někdo zemřel v rodině,

a chtěl vědět kdo neumírá, kdo je on,

tedy nechal se ovlivnit vnějším světem, jinak relaxace je prostě jen relaxace,

jenže on si tam přidal sankalpu (záměr)


Kolektivní karma je něco jako dort pejska a kočičky, mišmaš různých individuálních karem,

tedy něco co sice jako různé ingredience je poživatelné ale jako mix je to k posrání...


PS.
Mahariši přece chtěl být světec a silně jej přitahovala Arunačála,

ale kdo z nás s tím má co společného ???

a navíc, to je již působení kolektivní karmy hinduistické společnosti...

armin píše:

vostalpetr píše:

Protože je dodopravdy natrvalo nechce[/quote

To je správná vodpověd, jenže to není dáno egem ale samotným Vědomím (UV)

které samo je "superego"

A to je i odpověd na to tvoření, poznání a lásku která u Skutečnosti je Bytí, Vědomí, Blaženost...

No jo,

ty jsi uvěřil sračkám vo zlém egu (no budiž, tvůj problém)

a šíříš je tady což už ovšem je i pak můj problém

páč vytváříš píčovskou kolektivní karmu postavenou na negativní emoci...

Už jsem ti to vysvětloval,

že základem každého jeblého dobroserství je negativní emoce,

pokud se držíš individuální karmy, tak se z tebe nestane dobroser, pak jsou emoce přirozenou energií která přijde a vodejde,

nebot nedochází ke střetu s kolektivní karmou a potlačení "dítěte"

ale jakmile se necháš potlačit, tak máš mindrák jak z praku a to tě pak ovládá...

vostalpetr píše:

Protože podvědomě cítí, že nedochází v zevním světě konečného naplnění, tak zas hledí honem z něho uniknout. A tak se to stále opakuje.

Karl Renz to říká přesně vobráceně,

totiž :

"jsem tady, protože tady nemohu nebýt"

A proto ho většina hledajících nemůže pochopit. Ta věta na ně působí jako dogma. A dogma, na které by měli nebo mohli jen věřit, nepotřebují.

E. Tomáš to vysvětlil na úrovni hledajícího, aby to mohl pochopit a aby mu to pomohlo dál.

vostalpetr píše:PS.
Mahariši přece chtěl být světec a silně jej přitahovala Arunačála,

Ramana nikdy neřekl, že chtěl být světec. To, že ho přitahovala Arunačala, viděl jako osud. Nechal se spontánně vést. Musela to být obrovská síla, která ho táhla. Vždyt' mu bylo pouhých 16 let.

Trini píše:

vostalpetr píše:PS.
Mahariši přece chtěl být světec a silně jej přitahovala Arunačála,

Ramana nikdy neřekl, že chtěl být světec. To, že ho přitahovala Arunačala, viděl jako osud. Nechal se spontánně vést. Musela to být obrovská síla, která ho táhla. Vždyt' mu bylo pouhých 16 let.

Třeba se v Indii pod Arunačalou vypráví něco jiného...

Ramana nikdy neřekl, že chtěl být světec

Proč by to měl říkat, úplně stačilo že se chodil dojímat do chrámu před sochy tamilských světců,

vodtamtudd nejspíše pochází to jeho noření se do srdce...

A proto ho většina hledajících nemůže pochopit. Ta věta na ně působí jako dogma. A dogma, na které by měli nebo mohli jen věřit, nepotřebují.

E. Tomáš to vysvětlil na úrovni hledajícího, aby to mohl pochopit a aby mu to pomohlo dál

No a to je ten rozdíl v tom co kdo říká,

jeden říká že je třeba jít dál,

a druhej říká že jsi přesně tam kde máš být,

a ne že jsi někde nějak špatně a svět je neuspokojivej...

vostalpetr píše:

A proto ho většina hledajících nemůže pochopit. Ta věta na ně působí jako dogma. A dogma, na které by měli nebo mohli jen věřit, nepotřebují.

E. Tomáš to vysvětlil na úrovni hledajícího, aby to mohl pochopit a aby mu to pomohlo dál

No a to je ten rozdíl v tom co kdo říká,

jeden říká že je třeba jít dál,

a druhej říká že jsi přesně tam kde máš být,

a ne že jsi někde nějak špatně a svět je neuspokojivej...

Kdyby se lidi necítili, že jsou někde nějak špatně a že svět je neuspokojivej, tak by jich valná většina za duchovními učteli vůbec nechodila. Dobrý učitel je vnímá tam, kde se právě nacházejí a pomáhají jim smysluplně dál. V takovém případě opravdu nikomu nepomůže, když mu někdo řekne, že je přesně tam kde má být - v pocitu, že jsem někde špatně a že svět vnímám jako neuspokojivej?

Spokojení lidé nepotřebují duchovno. Je to právě ta "božská nespokojenost", která je žene duchovně hledat.

vostalpetr píše:

Ramana nikdy neřekl, že chtěl být světec

Proč by to měl říkat, úplně stačilo že se chodil dojímat do chrámu před sochy tamilských světců,

vodtamtudd nejspíše pochází to jeho noření se do srdce...

Nechci být světcem, ale mám v pokoji dvě fotky Ramany, z kterých čerpám sílu, když to potřebuji. Podle tebe chci být tedy světcem. Víš, jak je to hrozný být světcem? Kolik obětí na sebe musel Ramana vzít, aby těm prostým indickým lidem tím světcem mohl být, jejich útěchou v těžkém životě? Aby jim byl přesně tím, co potřebovali? Je to všechno popsané v biografií Annamalaiho Svamiho.

vostalpetr píše:
jeden říká že je třeba jít dál,

a druhej říká že jsi přesně tam kde máš být,

Ale do toho přece patří i to jít dál - pořád jsi tam, kde máš být.

Karl Renz mluví z Poznání, ale většině hledajících bych ho nedoporučovala. To, co říká, by jim bylo úplně nanic. To už je jen nejvyšší liga.

Hledajícím, kteří jsou nabožensky založení, zřejmě ulevuje Mooji a těm, kteří nejsou nábožensky založeni, pomůže např. Samarpan. Těm, pro které to je modní záležitost, nepomůže nikdo, ale to je jedno, protože to ani nehledají.

A proto ho většina hledajících nemůže pochopit. Ta věta na ně působí jako dogma. A dogma, na které by měli nebo mohli jen věřit, nepotřebují.

E. Tomáš to vysvětlil na úrovni hledajícího, aby to mohl pochopit a aby mu to pomohlo d

Myslím, že s tím těžkým údělem to v indii berou nějak jinak než tady,

páč to berou karmicky dle kast,

takže pak jsou přesně tam, kde mají být

a když něco chtěj, tak si zajdou za Ganéšou (neplést s Ganéšanem)

Ale hlavně jsou mnohem klidnější, dokonce i vtom neneuvěřitelnějším davu a bordelu se (když překonáš prvotní šok) jsou v pohodě


Ale tady v evropě to je fakt vyšponovaný na neustálým chtění a případně nechtění