Z Poradny

[Trini]

Zdeněk píše často blbiny, ale v tomhle s ním souhlasím.


Sebeodevzdání Milosti
stř 27. bře 2019 7:38:27

Ono to naráží na tuhle těžkost. Existuje skutečnost, kterou lze postihnout myslí. A pak existuje skutečnost, kterou nelze postihnout myslí a která je mnohem větší a silnější než ta první. Tak jak o ní můžeš mluvit, když máš k dispozici jen mysl? A navíc mysl člověka, který nemá podobnou zkušenost, by si to vysvětlení nutně zpracovala k obrazu svému. To se pak těžko hledají slova.
A navíc rozhodně nechci budit dojem, jak tomu všemu rozumím, mám dost práce sám se sebou.

[vostalpetr]

Tak jak o ní můžeš mluvit, když máš k dispozici jen mysl?

Úplně jednoduše,

prostě použiju paradox...

[vostalpetr]

tak třeba pro tu velekrávu z Poradny :

„Láska je paradox. Znamená jistě jedno z dvojího - odpouštět neodpustitelné nebo milovat lidi nehodné lásky.“ —

Gilbert Keith Chesterton anglický romanopisec a křesťanský obhájce 1874 - 1936

[vostalpetr]

„Není-li většího paradoxu, než že lidskostí oplývá tak málo lidí.“

— 9p0u1

[Trini]

Ať už tomu říkáme Láska, Kristus, Světlo, Pravda, pravé Já, Bůh, či jakkoliv jinak, smysl má vyladit se na to nejvyšší v nás.

No a? To přece tady nikdo nepopírá.

24.1.2021 Světlo

Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (Matouš 16)

Vyladěním na to nejvyšší v nás, ztrácí moc nad naším životem to nejnižší.
Umírá ego se svou pomíjivostí, mizí ztotožnění s ním.
Nalézáme život v Kristu, v pravém Já.

Jenomže to nejvyšší v nás přebývá v nepřístupném světle; nikdo z lidí ho neviděl a nemůže uvidět.

Tudíž ono vyladění nemůže být než odladění od všeho, co máme, tedy od Boha, Krista, pravého Já, neboli naše smrt, náš konec Ježíše na kříži, kterého Bůh opustil.

A to se ti nechce.

To odpovídá puštěním všech konceptů podle Nisargadatty.

[vostalpetr]

Na to jsou různé způsoby jak to udělat to odladění,

nejjednoduší je neti neti, tedy to co pozoruji nejsem Já,

až po třeba otočení pozorování na samotnou pozornost,

nebo zaměřování pozorování na nějaký zvolený aspekt Skutečnosti

ale vždycky takovéto činnosti ega vytvářejí karmu a zároven i nějakou připoutanost k praxi kterí je konána...


Z toho důvodu považuji většinu mistrů jen za sebestředný duchovní plácaly neschopné domyslet věc do důsledku,

prostě jsou voblblí tou svou praxí...


Blbci jako Jana si přečtou kousek Maharadže a pak melou o bytí jako o Bytí,

a lásce jako o Blaženosti,

jenže Maharadž říká :

Uvolněte se a pozorujete "já jsem". SKUTEČNOST JE PŘESNĚ MIMO TO !!!! Budte klidný a tichý a objeví se to, nebo spíše vás to vtáhne dovnitř

A to co se stane je princioem realizace, dojde k UVOLNĚNÍ POZOROVÁNÍ...

To je princip, a ne že je principem nějaké pozorování, to je pouze pomůcka...


PS.
Vysvětlovat ovšem toto magorům posedlým pozorováním a uvědomováním,

páč si to přečetli u duchovních mistrů,

to je fakt jak házet sviním perly...