vp

Re: Poznání

Příspěvekod Pedrito » stř 03. úno 2021 0:09:53
První je parabrahman (nepopsatelné)
Druhá je Mahašakti (výron touhy)
Třetí je Vědomí (dítě).
A toho mylně pokládáme za "boha"..

Parabrahman (devanāgarī: परब्रह्मन्) z para „nejvyššího“ nebo „nejvyššího“ a Brahmanského „univerzálního já nebo ducha“, je termín často používaný v hinduistické filozofii, zejména v Advaita Vedanta , pro nejvyšší božstvo, nebo spíše Absolutní realitu to je nad bohy.

Shankarova myšlenka na Parabrahmana

Shankara řekl, že konečnou realitou je Parabrahman a existuje pouze jeden Nejvyšší Parabrahman a všechna ostatní božstva jsou podobami a expanzemi tohoto Parabrahmanu.

Zamyšlením nad upanišadskými tvrzeními Shankara rozlišoval mezi Brahmou tak, jak to musí být samo o sobě, a tak, jak si ho musíme představit ve vztahu ke světu našich zkušeností.

Prvnímu říká nirguna Brahma, nirvišša nebo Parabrahman, a druhému saguna , savišša nebo apara Brahma.

Parabrahman se také nazývá Sat (bytí nebo existence), Paramartha-satya (konečná realita), Paramartha-tattva (nejvyšší entita) a Bhuma (absolutní, velký nebo nevynikající).

Parabrahman je věčně sebeidentický, striktně jeden, vždy stejné povahy, bez částí, a tedy beze změny, naprosto neměnný ve své základní podstatě, nezničitelný, protože nezná žádný nárůst ani pokles, nepostřehnutelný, nepochopitelný, nepochopitelný, postrádající všechny vlastnosti , bez dílů, nedotčen akcí, dokonale tichý, čistý a nerezový, ani hrubý, ani jemný, ani velký, ani malý. Nelze v něm pojmout ani prostor, ani čas; protože to není ani to, ani ono. Je to skvělé, nenarozené, neohrožující nebo nestárnoucí, nezničitelné, nesmrtelné a zbavené všeho strachu.

Liší se od svěráku a ctnosti a od příčiny a následku. Trojnásobný čas označený jako minulost, přítomnost a budoucnost nevstupuje do své podstaty. Není to čas ani čas. Takže v něm není ani prostor, ani prostor. Nemá to ani uvnitř ani vně, žádnou příčinu, žádný účinek. Ve skutečnosti se na něj nevztahuje žádná z kategorií, z nichž chápeme věci. Je nedefinovatelný, protože je neurčitý. Definice musí být podle rodu et differentiam. [4] Ale (Para) Brahma nemá ani rod, ani rozdíly.

Je to nejvyšší Bytost a nezávisle na ní neexistuje nic, od čeho by se dalo odlišit. Ačkoli přesahuje veškerý čas a prostor atd., Prostupuje všemi. Stejně jako velký prostor ( Ākāśa ) prostupuje prostorem ve sklenici, tak i (Para) Brahma, zvaný Sat , prostupuje celým vesmírem, včetně samotného prostoru. Přesto je ve své základní povaze zcela nepodmíněný a postrádá všechny vlastnosti, které charakterizují svět, ve kterém žijeme. Části nebo vlastnosti, které nemá. Nesouvisí (asanga a asansargi) a postrádá všechny doplňky a rozdíly.

To však neznamená, že to není nic. Negovat vlastnosti (Para) Brahmy neznamená negovat jeho Bytí nebo existenci. Ve skutečnosti je celá existence, která se tam jeví, považována za existenci samotného (Para) Brahmy. Je věčně soběstačný, a tudíž jedinou skutečnou entitou. Je to konečný zdroj, základ a podpora všech zjevů. Je to existence, která svítí ve všech bytostech stejně. Je to univerzální Já každého z nás. A naše nepopiratelná zkušenost s naší existencí, kterou Shankara udržuje, je nejjistějším důkazem její existence. [

Perkinsův koncept Parabrahmana

James S. Perkins namaloval vizualizaci Parabrahmana a napsal:

Neznámý, který se nazývá sanskrtský Parabrahman , je zde viděn [ilustrace vpravo] jako studený plamen zabalený do nejhlubšího tajemství, směřující dolů do oceánu hmoty , matky vesmírů. Potom „ Otec-Matka roztočí pavučinu“, která zahrnuje novou univerzální hranici. Osamělý paprsek je božská energie, která zrodí hvězdu ve stanoveném středu. Hvězda je ztělesněním solárního loga . Jeho světlo se rozpíná skrz světelnou sféru. Je to první závoj duchovní hmoty nad prvotním vesmírným vědomím Parabrahmana. První závoj je sluneční Adi , pravěká rovina přírody, která měří obvod nového vesmíru. Jiné vesmíry existují v nesčetných počtech a velikostech. [6]

Para Brahman ( sanskrt : परब्रह्म , romanized : parabrahma ) v hinduistické filozofii je „Nejvyšší Brahman “, což je mimo všechny popisy a konceptualizace. Je popisován jako beztvarý (v tom smyslu, že postrádá Mayy ), který věčně prostupuje všude, všude ve vesmíru a vše, co je za ním. [1]

Koncept Para Brahman je koncipován různými způsoby. V tradici Advaita Vedanta je Para Brahman synonymem nirguna brahmanu , tj. Absolutního bez atributů. Naopak v tradicích Dvaita Vedanta a Vishistadvaita Vedanta je Para Brahman definován jako saguna brahman , tj. Absolutní s atributy. V Vaishnavism , Shaivism a Shaktism , Vishnu , Shiva a Shakti příslušně jsou Para Brahman. [2] Mahaganapati je sektou Ganapatya považována za Para Brahmana .Kartikeya je považována za Para Brahman sektou Kartikeya.

Advaita Vedanta

V Advaita Vedanta je Para Brahman definován jako nirguna brahman nebo Brahman bez formy a vlastností. [9] [10] [11] a je stavem úplného poznání sebe sama jako totožného s transcendentálním Brahmanem, stavem mentálně-duchovního osvícení (džňána jóga). [12] Kontrastuje to se Sagunou Brahmanem, což je stav láskyplného vědomí (Bhakti jóga). [12] Advaita Vedanta nedualisticky tvrdí, že Brahman je božský, božský je Brahman, a to je totožné s tím, co je Átman (duše člověka, nejvnitřnější já) a nirguna (bez atributů), nekonečno, láska, pravda, poznání „bytost-vědomí-blaženost“. [13]

Podle Eliota Deutsche je Nirguna Brahman „stav bytí“ [14], ve kterém jsou všechny dualistické rozdíly mezi vlastní duší a Brahmanem vyhlazeny a překonány. [12] Naproti tomu Saguna Brahman je místo, kde jsou rozdíly harmonizovány poté, co byla přijata dualita mezi vlastní duší a Brahmanem. [12]

Advaita popisuje rysy nedualistické zkušenosti [12], ve které se subjektivní zkušenost stává také „objektem“ poznání a fenomenální realitou. Absolutní pravda je předmětem i předmětem, takže zde není žádný kvalitativní rozdíl:

„Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto nedvojnou podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.“ ( Bhagavata Purana 1.2.11) [15] [poznámka 1]
„Kdokoli si uvědomí Nejvyššího Brahmu, dosáhne nejvyšší blaženosti. Tento Nejvyšší Brahma je Věčná Pravda (satyam), Vševědoucí (jnanam), Nekonečný (anantam).“ ( Taittiriya Upanishad 2.1.1) [poznámka 2]

Upanišady tvrdí, že Nejvyšší Brahma je Věčný, Vědomý a Blažený sat-chit-ânanda . Realizace této pravdy je stejné jako je to pravda:

„Ten je blaženost. Kdokoli vnímá blaženého, rezervoár potěšení, stává se blaženým navždy.“ ( Taittiriya Upanishad 2.7.1-2) [poznámka 3]
„Opravdu věz, že Nejvyšší je Blaženost.“ ( Brihadaranyaka Upanishad 2.9.28)

Shaivismus

V Shaivism , Shiva je Para Brahman. Parashiva , nejvyšší forma Pána Šivy, je považována za Para Brahman. Podle mytologie je Parashiva jedinou inkarnací všech duší a božstev. On je také líčen jako jediný Adipurusha nebo Mahadeva . [16

Kašmír Shaivism
Hlavní článek: Kašmír Shaivism

V kašmírském Shaivismu je Svachhanda Bhairava považována za nejvyšší formu Šivy. Kašmírský Shaivismus považuje Svachhandu Bhairavu za Para Brahmana. Kašmír Shaivism drží turiya neboli čtvrtý stav vědomí jako stav Brahmanu . Není to ani bdění, snění ani hluboký spánek. Existuje ve spojení mezi kterýmkoli z těchto tří stavů, tj. Mezi bděním a sněním, mezi sněním a hlubokým spánkem a mezi hlubokým spánkem a bděním. [17] V kašmírském Shaivismu existuje pátý stav vědomí zvaný Turiyatita - stát za Turijou, který představuje Parabrahman. Turiyatita, nazývaný také prázdnota nebo shunya, je stav, kdy člověk dosáhne osvobození, jinak známé jako jivanmukti nebo moksha . [18] [19]

Shaktismus

V šaktismu je Parvati považován za neoddělitelně Para Brahman nebo energii Brahmanu , konečnou realitu. Podle Devi Suktam a Srí Suktam v Rigveda , že je děloha všeho stvoření. Tak Mahakali je epiteta je Brahmamayi, což znamená „Ona, jejíž Esence je Brahman“. Parvati jako Lalita Tripura Sundari Její věčné sídlo se nazývá Manidvipa . [20]

Tady to máš ještě delší :

https://translate.google.cz/translate?h ... ch&pto=aue

tak musíš stručně.

Stručně ?

Tak stručně je v tom prostě bordel...

Ostatně jako v celým hinduismu s 20 000 lokálními bohy...

Para Brahman

Automatický překlad

Para Brahman ( sanskrt : परब्रह्म , romanized : parabrahma ) v hinduistické filozofii je „Nejvyšší Brahman “, což je mimo všechny popisy a konceptualizace. Je popisován jako beztvarý (v tom smyslu, že postrádá Mayy ), který věčně prostupuje všude, všude ve vesmíru a vše, co je za ním. [1]

Koncept Para Brahman je koncipován různými způsoby. V tradici Advaita Vedanta je Para Brahman synonymem nirguna brahmanu , tj. Absolutního bez atributů. Naopak v tradicích Dvaita Vedanta a Vishistadvaita Vedanta je Para Brahman definován jako saguna brahman , tj. Absolutní s atributy. V Vaishnavism , Shaivism a Shaktism , Vishnu , Shiva a Shakti příslušně jsou Para Brahman. [2] Mahaganapati je sektou Ganapatya považována za Para Brahmana .Kartikeya je považována za Para Brahman sektou Kartikeya.

Etymologie

Para je sanskrtské slovo, které v některých kontextech znamená „vyšší“ a v jiných „nejvyšší nebo nejvyšší“. [3]

Brahman v hinduismu implikuje Absolutno, Konečnou realitu ve vesmíru. [4] [5] Na velkých školách hinduistické filozofie je to hmotná, účinná, formální a konečná příčina všeho, co existuje. [5] [6] Brahman je klíčový koncept, který se nachází ve Vedách, a je široce diskutován v raných Upanišadách [7] a v literatuře Advaita Vedanta. [8]

Advaita Vedanta

V Advaita Vedanta je Para Brahman definován jako nirguna brahman nebo Brahman bez formy a vlastností. [9] [10] [11] a je stavem úplného poznání sebe sama jako totožného s transcendentálním Brahmanem, stavem mentálně-duchovního osvícení (džňána jóga). [12] Kontrastuje to se Sagunou Brahmanem, což je stav láskyplného vědomí (Bhakti jóga). [12] Advaita Vedanta nedualisticky tvrdí, že Brahman je božský, božský je Brahman, a to je totožné s tím, co je Átman (duše člověka, nejvnitřnější já) a nirguna (bez atributů), nekonečno, láska, pravda, poznání „bytost-vědomí-blaženost“. [13]

Podle Eliota Deutsche je Nirguna Brahman „stav bytí“ [14], ve kterém jsou všechny dualistické rozdíly mezi vlastní duší a Brahmanem vyhlazeny a překonány. [12] Naproti tomu Saguna Brahman je místo, kde jsou rozdíly harmonizovány poté, co byla přijata dualita mezi vlastní duší a Brahmanem. [12]

Advaita popisuje rysy nedualistické zkušenosti [12], ve které se subjektivní zkušenost stává také „objektem“ poznání a fenomenální realitou. Absolutní pravda je předmětem i předmětem, takže zde není žádný kvalitativní rozdíl:
•„Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto nedvojnou podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.“ ( Bhagavata Purana 1.2.11) [15] [poznámka 1]
•„Kdokoli si uvědomí Nejvyššího Brahmu, dosáhne nejvyšší blaženosti. Tento Nejvyšší Brahma je Věčná Pravda (satyam), Vševědoucí (jnanam), Nekonečný (anantam).“ ( Taittiriya Upanishad 2.1.1) [poznámka 2]

Upanišady tvrdí, že Nejvyšší Brahma je Věčný, Vědomý a Blažený sat-chit-ânanda . Realizace této pravdy je stejné jako je to pravda:
•„Ten je blaženost. Kdokoli vnímá blaženého, rezervoár potěšení, stává se blaženým navždy.“ ( Taittiriya Upanishad 2.7.1-2) [poznámka 3]
•„Opravdu věz, že Nejvyšší je Blaženost.“ ( Brihadaranyaka Upanishad 2.9.28)

Vaishnavism

V Vaishnavism, Vishnu je považován za Para Brahman. Višnu ve své Višvarupě je považován za nejvyššího. Jeho sídlo se jmenuje Vaikuntam a jeho jméno je Para Vasudeva.

Shaivismus

V Shaivism , Shiva je Para Brahman. Parashiva , nejvyšší forma Pána Šivy, je považována za Para Brahman. Podle mytologie je Parashiva jedinou inkarnací všech duší a božstev. On je také líčen jako jediný Adipurusha nebo Mahadeva . [16]

Kašmír Shaivism

V kašmírském Shaivismu je Svachhanda Bhairava považována za nejvyšší formu Šivy. Kašmírský Shaivismus považuje Svachhandu Bhairavu za Para Brahmana. Kašmír Shaivism drží turiya neboli čtvrtý stav vědomí jako stav Brahmanu . Není to ani bdění, snění ani hluboký spánek. Existuje ve spojení mezi kterýmkoli z těchto tří stavů, tj. Mezi bděním a sněním, mezi sněním a hlubokým spánkem a mezi hlubokým spánkem a bděním. [17] V kašmírském Shaivismu existuje pátý stav vědomí zvaný Turiyatita - stát za Turijou, který představuje Parabrahman. Turiyatita, nazývaný také prázdnota nebo shunya, je stav, kdy člověk dosáhne osvobození, jinak známé jako jivanmukti nebo moksha . [18] [19]

Shaktismus

V šaktismu je Parvati považován za neoddělitelně Para Brahman nebo energii Brahmanu , konečnou realitu. Podle Devi Suktam a Srí Suktam v Rigveda , že je děloha všeho stvoření. Tak Mahakali je epiteta je Brahmamayi, což znamená „Ona, jejíž Esence je Brahman“. Parvati jako Lalita Tripura Sundari Její věčné sídlo se nazývá Manidvipa . [20]

Sikhismus

Parbrahm je považován za nejvyšší realitu v sikhismu . Je také známý jako „Akaal purakh“ (nesmrtelná bytost) a je také známý mantrou „ Waheguru “. [21]

Sikhské písmo a poslední sikhský guru, Sri Guru Granth Sahib odkazuje na Parbrahm s řadou adjektiv a podstatných jmen, jako jsou Nirankar, Niranjan, Bhagat Vachhal, Kirpal, Dayal, Deen Dayal, Madho, Raam, Hari, Rahim, Karim, Rehman , Parvardigar, Sahib, Malik atd .....

https://translate.google.cz/translate?h ... ch&pto=aue

Tak to taky napravíme,

budeme tomu říkat

Jabko, Hruška, Švestka a Paratřešně...

POZN. Paratřešně jsou vypeckovaný Třešně

:bumpc:

A já jdu do pelechu, ahoj....

:spim:

PS.

Bacha ale na višně, to jsou sice také Třešně ale jsou kyselý...

:spim:

Já si zatím listovala v googlu...

Tuhle někde Mirek psal o čtvrtém stavu vědomí ....a já našla ještě i pátý stav vědomí...
...no a když jsem si to poskládala a přeložila, tak jsem zase tam, kde jsem začala...

1. bdění
2. snění
3. bezesný spánek
4. savikalpa
5. nirvikalpa

.... :mrgreen:

ale zdá se, že musí existovat ještě další stav vědomí... splynutí s tou černočernou tmou "za" tou zlatou bramborou (nirvikalpa).....třeba k tomu napíše něco Trini... :prosim:

vostalpetr píše:PS.

Bacha ale na višně, to jsou sice také Třešně ale jsou kyselý...

Já višně mívala ráda. Kolem puberty, kdy jsem lezla ještě po stromech, tak v době dozrávání višní jsem často sedávala na višni a cpala se višněmi... :mrgreen:

https://zeny.iprima.cz/zdravi/6-dobrych ... -dat-visne

6 dobrých důvodů, proč si dát višně

Tuhle někde Mirek psal o čtvrtém stavu vědomí ....a já našla ještě i pátý stav vědomí...

V psychologických pojmech hovoříme o turíja, ve filosofických pojmech ho nazýváme Brahman (nejvyšší absolutno – Bůh), což je stav, kdy se jogín nachází v hlubokém spojení s Bohem. „Mándúkja upanišad“, který předkládá rozbor různých stavů vědomí, popisuje turíja v podstatě pomocí negací: „Turíja není ani objektivní zkušenost, ani subjektivní zkušenost, ani vědomá, ani nevědomá, ani smyslové poznání, ani relativní poznání a ani poznání dedukcí“. Jediná kladná definice ji popisuje ve skutečnosti pouze jako „čisté a jednotné vědomí, nepopsatelný mír“ nebo jako „důvěrná přirozenost nejvyššího Já (átman).

Sri Chinmoy:

Vědomí turíja je transcendentální skutečnost. Není to forma samádhi v pravém slova smyslu. Dosáhne-li individuální duše trvalé a neustálé jednoty s Nejvyšší Bytostí, říkáme, že prožívá vědomí turíja. Ten, kdo má turíja vědomí, obvykle nesestupuje dolů, aby projevoval, protože se mu líbí, když zůstává ponořený do Sat-Čit-Ánanda — Existence-Vědomí-Blaženosti. Hledající zde dosahuje nejvyšší výšky vývoje. Toto nejvznešenější uvědomění nemá přímou spojitost se sahadža samádhi.

Sahadža samádhi obsahuje vědomí turíja. Ten, kdo vlastní sahadža samádhi, ztělesňuje vědomí turíja a vyzývá pozemskou nevědomost s cílem přeměnit ji na dokonalé stvoření. Ve své bytosti ztělesňuje nejvyšší transcendentální Pravdu, světlo, mír, blaženost, sílu a všechny božské kvality v nekonečné míře a tyto božské kvality projevuje nejsnazším a nejefektivnějším způsobem ve svých nejrůznějších každodenních činnostech. Ve svém vnějším životě jedná jako božské dítě, které má k dispozici Výšku Věčnosti a Světlo Nekonečnosti a radostně a bezvýhradně se o ně dělí s aspirujícím lidstvem.

Takže pátý stav turjatita bude ten Parabrahman,

což bude nejspíše ta sahadža nirvikalpa samadhi

https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=25phCRA5JF4

Aha, tak takhle to teda bylo s tebou a těma třešněma !!!

Alaja píše::mrgreen:

Já si zatím listovala v googlu...

Tuhle někde Mirek psal o čtvrtém stavu vědomí ....a já našla ještě i pátý stav vědomí...
...no a když jsem si to poskládala a přeložila, tak jsem zase tam, kde jsem začala...

1. bdění
2. snění
3. bezesný spánek
4. savikalpa
5. nirvikalpa

....

ale zdá se, že musí existovat ještě další stav vědomí... splynutí s tou černočernou tmou "za" tou zlatou bramborou (nirvikalpa).....třeba k tomu napíše něco Trini...

V té tmě (temném Zdroji) je to úplně nejlepší, vůbec nic se tam neřeší. :-)

vůbec nic se tam neřeší.

Vůbec nic ???

Tak to musí bejt pěkně na hovno, já totiž rád řeším, třeba když mám hlad tak to rád řeším,

když svítí slunce taky řeším, jestli nejsem unavenej řeším,

jediný co neřeším je, co sem napíšu,

to se řeší samo sebou...

:jejda:

vůbec nic se tam neřeší.

Ale bacha na to,

osvícená Jana přišla na to, že v tomto stavu kde se nic neřeší se řešit dá,

ale jenom to, že nic neřešíš,

čímž se ten stav prohluje,

tak čím víc řešíš že nic neřešíš, tím víc neřešíš

a tím více jsi osvícená...

A tak se z cíle stala cesta a z cesty se stal cíl...

Co milujeme?

Já sem nedvojnej, já mám rád vdolky ale holky,

nejraději ovšem voboje najednou,

jsem pak ale celej drobek páč jak jsem z těch holek spocenej, tak se to na mě lepí, ty drobky...

vostalpetr píše:
vůbec nic se tam neřeší.

Vůbec nic ???

Tak to musí bejt pěkně na hovno, já totiž rád řeším, třeba když mám hlad tak to rád řeším,

když svítí slunce taky řeším, jestli nejsem unavenej řeším,

jediný co neřeším je, co sem napíšu,

to se řeší samo sebou...

No, není tam co řešit. :mrgreen:

Pedrito píše:
https://m.youtube.com/watch?v=25phCRA5JF4

Tak horké to se mnou nebylo...

že znám asi deset super ženskejch, s kterými bych neměl problém se hned oženit

No jo, jenže super ženský sice existují, ale existují také super manželky ???

Miroslav tvrdí že jo, ale dá se věřit takovým bláznům jako je Miroslav ???

Jako možnost vidím leda to, že až odpadne voblblost láskou že se můžeš voblbnout představou, že ta tvoje manželka je super...

Musíš život nahlížet paradoxně,

pořídíš si jednu manželku, jednu milenku a ještě jedno útočiště kde můžeš být sám,

a když tě obě naserou, tak se vymluvíš u jedný na tu druhou a naopak a máš vod obou pokoj...

Tak, naopak a ještě jinak...

:veget:

vp

Parabrahman

Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman

Re: Parabrahman