vp

Pedrito píše:Příroda je mocná čarodějka. Vesmír bude asi čaroděj. Teď jsem čet vědeckou hypotézu, což patří spíš do fóra o vědě, že vesmír je konečný a má tvar koblihy... Kobliha o průměru miliard světelných let vznášející se ve vakkuu.. Jen jestli ona to nebude jen myšlenka skoumající sebe samu, co se jak ta kobliha vznáší ve vědomí...

Nevypadá to podle té teorie spíš jako donut?

A tady to je:

https://refresher.sk/101277-Vesmir-je-m ... jako-donut

Vesmír je možná konečný. Podle nového výzkumu vypadá jako donut

Podle toho, co jsem kdysi viděla, tak má spíš podobu brambory, pořádně hrbaté.

Pedrito píše:Počkej, neříká se tomu spíš vdolek? No já to nejim, tak nevim, jen mi to něco takovýho připomělo..

Kobliha s dírou...donutti (nebo jak se to píše)....taková jsou i některá UFO....

Donuts.

Pedrito píše:Jenže chápej, to byla tvoje přesna vize, oni to maj jen vydedukovaný měřáky. A to se musí ocenit. Že už jim to měří aspoň na koblihu s dírou, či co. Počkej, za sto let naměřej bramboru

Ta měření jsou velmi stará, ale ukazovala se okna Dopplerova jevu která se hodila k velkému třesku.Časem bylo uznáno, resp.stalo se to neudržitelné a přišlo se s velkou třaskavou bramborou a nyní máme donut.
PS: Můj sen je velký obalovaný řízek tak snad se dočkám.Pak uznám že je to můj vesmír.

Mysl by se mohla pokusit to vakuum dát.Naše mysl je zaměřena na hmotu jenomže...
Je fakt, že i já se kolikrát divím kde se ta hmota bere, obzvláště když doma vysávám tudle ponožka, támhle ponožka.
Netuším kdo to počítal, ale součet atomů lidstva by se fyzicky vešlo do plechovky od okurek.Což není mnoho.
Hmota jako taková zabere 0.000001% prostoru, tedy zbytek 99.9999% zabere více či méně vakuum.
Zábavně to podává https://youtu.be/9p_AVKG7vhk Haramein.Je to pošuk, ale posouvá vnímání lidí a to je dobře.

Pedrito píše:Alajo, co furt děláš, že nepíšeš?

Buď jsem na zahradě nebo chrním. Dnes jsem v té mé pěstební pergole snižovala jednu polici o půl metru dolů, protože rajčata už ohmatávala ty pet lahve, co jsem tam včera dala na střechu proti kroupám. No a jsem z toho nějaká uťapkaná. Do toho mi jeden volal na mobil, že mám na podzim určitě dorazit na sraz do nějaké hospody. Slušně jsem mu vysvětlila, že nepřijdu, neb nejsem oočkovaná a ani se opíchat nenechám. A jelikož měl k tomu řeči jako někdo z jiných diskusních stránek, tak jsem ho poslala slušně někam a zmáčkla čudlík vpravo na mobilu....

Takovej Pythagoras na to přišel při hře na kytaru.On si uvědomil, že struna má objem a délku a k synchronizaci v tón dochází v jednom bodě, resp.vlnové délce.
V ten moment mu bylo jasné že vše je jednota, která má pevné zákonitosti Žádná náhoda, žádné rnd... to je to čemu říkám přímé nahlížení Boha Většina lidí vidí všude chaos, všechno po nich jde a chce je sežrat, nikde nevidí pevný bod, hromadí odpadky pod sebe a snaží se tím dostat blíže k Bohu na nebesích.Přesně jak řekl Kristus ..Přišel jsem na svět a našel jsem všechny lidi opilé...

Kytara to asi úplňe nebyla, ale něco tak podobné.Já jsem to dělal jako kluk taky, měřil jsem průměr strun trojůhelnikem a počítal kde je další tón, ale o Pythagorovi jsem neměl ani Tuch.
,,,,,,,..........,..
Hodil jsem na svět oheň a udržují jej dokud neshoří.

Lidé si myslí, že jsem přišel, abych na svět přinesl pokoj a nevědí,že jsem přišel přinést rozdělení, meč a boj. Bude třeba pět v jednom domě. Tři budou proti dvěma a dva proti třem. Otec proti synovi a syn proti otci. A předstoupí jako jediní (samojediní)

Prý dobroser, možná tak podle Bible.

Struny, struny...

Jako dítě když jsem si chtěla zabrnkat, tak stačila prázdná krabička od sirek, dvě opálené sirky a pár krátkých gumiček vytahaných z gumy do tepláků...jo a nějaké ty zářezy do té prázdné krabičky......

Pedrito píše:

Pedrito píše:Další inkarnace bude poslední (v této kalpě).. Bude to - přímluvce, duch svatý.. nebo po idicku - Kalki. Přijede zevnitř na bílém koni (Kundaliní), a ida a pingala se změní každá v jeho pět ničivých sil. Šušumna to dovrší. Zbyde jen meditace - prostor nikoho - vakuum.. jako zárodek dalšího vzplanutí...

P.S. ono to jde brát i individuálně, že se to týká každého zvlášť. A dle mě už se to děje. Zatím pozvolna.

Žádný kůň...bublina to byla...

Pedrito píše:Další inkarnace bude poslední (v této kalpě).. Bude to - přímluvce, duch svatý.. nebo po idicku - Kalki. Přijede zevnitř na bílém koni (Kundaliní), a ida a pingala se změní každá v jeho pět ničivých sil. Šušumna to dovrší. Zbyde jen meditace - prostor nikoho - vakuum.. jako zárodek dalšího vzplanutí...

Myslím že je ještě spousta času .
Inkarnací na Zemi musí projít všechny entii vesmíru včetně menších bohů a jejich pomocníků.To jsou ty asůrové ATP.,proto ti při sjednocení podsouvají siddhs jsou to vlastně pořád ega a sjednocení jedince jim nedělá dobře.Resp.samojediného se bojí a trolí dokud mohou.Ona Země není jenom taková nějaká planeta, má svoji důležitost.

Pedrito píše:Tak to jsem nevěděl, že Pythagoras hrál na kytaru

Jestli si dobře vzpomínam, Ježíš mimo jiné i řek, že nepřišel jako utěšitel ale jako ten, co boří... Nebo tak nějak v tom snyslu.
Tohle je o egu a jeho poloze, pro jednoho to je soud a peklo, a pro druhého požehnání a ráj...

„Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zemi pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ (MAT. 10:34)

Maňdžušrí
tibetsky: Džampal ['džam dpal]

sanskrt: Maňdžušrí



Jeho jméno znamená „Ten, jenž je mírný a šlechetný“. Tvoří jednu z nejvýznamnějších postav buddhistického panteonu. Zosobňuje bódhisattvu druhé základní stránky buddhovství - moudrosti, kterou představují jeho atributy: dva lotosové květy umístěné ve výši hlavy a meč, jimž roztíná temnotu nevědomosti. V tibetském buddhismu bývají někteří učenci, např. Congkhapa, považováni za vtělení Maňdžušrího.

Myslíš druhé bhumí.No to je už těžký závazek.
2. Vimala-bhumi (Země čistoty)
Bódhisattva kultivuje Sila Paramita , dokonalost morálky, která vrcholí nezištným soucitem se všemi bytostmi. Je očištěn od nemorálního chování a dispozic.

Ano, je to synchronizace skrze 5 stromů s UV vědomím.V podstatě si odskočíš do pauzy mezi políčka filmu.Také proto tam není čas.
Tyto odskoky mění strukturu mozku a tím je ovlivněno další vnímání v běžném životě.Proto je to nepřenosné, nebo alespoň běžně je to nepřenosné.

Něco jako sousedovic kocour.Půl baráku hledá kocoura co se ztratil.Zmizel ve čtvrtek ze čtvrtého poschodí, ale mohl skákat po lešení okolo domu.
Říkám jim nechte otevřené okno ať může domů až bude chtít, já ho v noci slyším jak si někde hraje, skáče, tak nijak netrpí.
No a kocour si přišel v pondělí ve dvě v noci, lehl na kanapičko a spal.

Až když všechno utichne uslyšíme co slyšet máme.

Jsou to jemné zachvěvy.. kde jeden rozezní - já jsem -
tam druhý - já nejsem. Je to jen o té úrovni (hloubce) chápání.. co jak bude pojato. A je na tomhle jediným záleží. A ta hloubka zas záleží na jiných věcech. A ty zas na jiných.

Čudla je starej Pedro, nějak to blbne