vp

Nedělám si iluze,

že by většina lidí byla schopná díky jak výchově tak i životním zkušenostem pochopit,

že na duchovní cestě je kontraproduktivní používat touhu, záměr a cíl a používat úsilí,

navíc, většina duchovna je vysvětlována právě pseudomistry právě pomocí těchto pojmů,

takže

základním duchovním cvičením a technikou je UVOLNĚNÍ TĚLA

a to jak na fyzické úrovni, tak ještě lépe na úrovni energetické kdy dochází k zharmonizování všech energetických těl,

tudíž dochází k zharmonizování i na úrovni jak pocitové, tak rozumové, intuitivní a karmické.....



Šaktijoga není nikterak složité cvičení (na rozdíl on nižšší úrovně kundalini jogy)

jde jen o prodýchávání celého těla energií, nebo alespon pomocí představy že tělo prodýcháváme světlem, nebo láskou či prázdnotou,

a to postupně od centra pod nohama postupně přes celé tělo až v centru nad hlavou...


Takovéto jednoduché cvičení míří přímo ke kořenu ega, totiž k ztotožnění Vědomí s tělem

a uvolnuje ztotožnění s tělem, tedy uvědomění se v těle a to na všech úrovních....


Bez této přípravy nelze úspěšně praktikovat další jiná speciální duchovní cvičení at už jde o jakoukoliv techniku

převzatou z jakéhokoliv náboženství či duchovního směru...

Uvolnění těla je prostě duchovní základ, který bývá ovšem poměrně často přehlížen při honbě za duchovním poznáním a uvědoměním si duchovních úrovní...

vostalpetr píše:Takovéto jednoduché cvičení míří přímo ke kořenu ega, totiž k ztotožnění Vědomí s tělem

a uvolnuje ztotožnění s tělem, tedy uvědomění se v těle a to na všech úrovních....

Praxe je to velice dobrá, doporučuji.

Jenom ten teoretický výklad k tomu je slušně řečeno zavádějící.

S tělem jsme ztotožnění nevědomě - ani si tělo moc neuvědomujeme (pokud nás něco nebolí atd.- a to má mimo jiné za cíl přitáhnout vědomí - uvědomění k danému místu)
Tohle cvičení - uvolnění je vlastně uvědoměním těla, energií atd. od paty až nad hlavu.
Vytěsněné obsahy vědomí se jaksi "usazují" v těle - promítají se do různých částí těla. Způsobují tam nevědomé napětí, bloky a celkově vytěsňují vnímání těla z vědomí.
To se projevuje tak, že při tom celkovém uvolňování, prodýchávání, se tato místa psychofyzicky brání úplnému uvědomění, uvolnění. A ten dech a uvědomění je jaksi obchází, neuvolní se.
Takové ty nejzaseknutější vytěsněnosti se lokalizují do kostí, do velkých kloubů.
Drtikol například doporučoval prodýchat, uvolnit vědomě specielně velké klouby - kotníky, kolena, kyčle atd.
Mohu potvrdit, že to opravdu funguje.
Uvolňují se nejen obsahy nevědomí ale i karma se "urychluje". A to jak ta dobrá, tak i ta negativní.
Celkově se duchovní cesta zintenzivňuje. Někdy až dramatizuje.

Jenom ten teoretický výklad k tomu je slušně řečeno zavádějící.

Vo tom nevím v čem by byl zavádějící, vždyt jasně říkám že takovéto cvičení harmonizuje všechny duchovní těla,

ty jsi to je podrobněji rozepsal,

za což díky...

Ale nemyslím si že jde o uvědomění těla,

ale spíše o transformaci těla v energii či prostor, což samozřejmě vede i k uvolnění bloků v duchovních i fyzickém těle,

víceméně je to to samé vo čem píše dzogčhen,

který díky uvědomění prostoru a světla je v podstatě to samé - šaktijoga,

tam to ale funguje na uvědomění, zatímco v šaktijoze jde o záměrné vědomé cvičení při kterém je uvědomováno tělo jako světlo a prostor,

případně jako "láska"


Tady je naprosto správně psát o uvědomění, protože to jsou savikalpová cvičení v kterých je přítomno ego, které si to uvědomuje

Mohu potvrdit, že to opravdu funguje.
Uvolňují se nejen obsahy nevědomí ale i karma se "urychluje". A to jak ta dobrá, tak i ta negativní.
Celkově se duchovní cesta zintenzivňuje. Někdy až dramatizuje.

Pokud tedy víš, že to takto funguje,

tak nerozumím tomu proč neustále trváš na nějakém uvědomování jednotlivých připoutaností,

když to co doopravdy tyto připoutanosti rozpouští je uvědomění světla a všeprostupujího prostoru,

který to dělá bez potřeby nějakého tvého uvědomění toho či onoho,

proto se také v konečné fázi dzogčhenu hovoří o samoosvobozování,

tedy že se to děje zcela spontánně aniž je třeba tomu věnovat pozornost,

jediné co si pak můžeš uvědomit, že došlo k nějakému dalšímu uvolnění něčeho, co leželo mimo tvé uvědomění této připoutanosti...

vostalpetr píše:

Jenom ten teoretický výklad k tomu je slušně řečeno zavádějící.

Vo tom nevím v čem by byl zavádějící

Špatně jsem si to přečetl
četl jsem "a uvolnuje ztotožnění s tělem, tedy uvědomění se v těle" ....
Tak jsem ten text vnímal, že se tím člověk má uvolnit od uvědomění se v těle, což by byla v daném případě blbost.

Takže jsi to i podle mne napsal dobře.

vostalpetr píše:

Mohu potvrdit, že to opravdu funguje.
Uvolňují se nejen obsahy nevědomí ale i karma se "urychluje". A to jak ta dobrá, tak i ta negativní.
Celkově se duchovní cesta zintenzivňuje. Někdy až dramatizuje.

Pokud tedy víš, že to takto funguje,

tak nerozumím tomu proč neustále trváš na nějakém uvědomování jednotlivých připoutaností,

když to co doopravdy tyto připoutanosti rozpouští je uvědomění světla a všeprostupujího prostoru,

který to dělá bez potřeby nějakého tvého uvědomění toho či onoho,

proto se také v konečné fázi dzogčhenu hovoří o samoosvobozování,

tedy že se to děje zcela spontánně aniž je třeba tomu věnovat pozornost,

jediné co si pak můžeš uvědomit, že došlo k nějakému dalšímu uvolnění něčeho, co leželo mimo tvé uvědomění této připoutanosti...

Člověk si pocítí uvědomí to lokální napětí, zádrhel a tím ho uvolní - přestane napínat.
A pak si následně třeba uvědomí, co se mu neobvyklého začne objevovat v mysli - to co se nejen fyzicky ale i duševně uvolnilo. A pak si třeba uvědomí, co se v jeho osudu najednou stalo. A když je v té mysli člověka převážně klid, tak to najednou "zasvítí" jako pochopení té souvislosti jevů.

Špatně jsem si to přečetl
četl jsem "a uvolnuje ztotožnění s tělem, tedy uvědomění se v těle" ....
Tak jsem ten text vnímal, že se tím člověk má uvolnit od uvědomění se v těle, což by byla v daném případě blbost.

Takže jsi to i podle mne napsal dobře.

No to taky, taky jde o uvolnění uvědomování se pouze v těle a jako tělo,

ale v první řadě jde o uvolnění všech těch bloků které nás v tom těle drží,

které pak způsobují to, že se nemůžeme dostat do spontánního uvolněného klidu,

či případně při jiných cvičeních kdy se pak šmrdlá s tou pozorností (at už pozornost na pozornost nebo Přítomnost Ted)

se trefujeme místo do pozornosti do toho ztotožnění s tím tělem, tedy do těla...


Osho doporučuje všelijaké katarzní meditace na uvolnění a to různými způsoby,

a dle mého názoru toto "prodýchávání těla" je ten nejlepší způsob,

protože v podstatě kopíruje uvědomění UV a jeho všeprostupující prostorovost,

at už u tom cvičící má nějaké ponětí nebo ne,

prostě je to záměrně cvičená kopírka spontánní realizace, která má svůj efekt,

i když je to jenom kopírování a vopičárna...

Člověk si pocítí uvědomí to lokální napětí, zádrhel a tím ho uvolní - přestane napínat.
A pak si následně třeba uvědomí, co se mu neobvyklého začne objevovat v mysli - to co se nejen fyzicky ale i duševně uvolnilo. A pak si třeba uvědomí, co se v jeho osudu najednou stalo. A když je v té mysli člověka převážně klid, tak to najednou "zasvítí" jako pochopení té souvislosti jevů.

No jistě,

může přijít mnoho různých uvědomění,

ale když už zminuješ ten klid mysli (a mám na mysli klid mysli kterej přijde bez nějakého zaměřování na na klid, tedy přijde jako následek toho cvičení)

tak si lze uvědomit, že vlastně v klidu mysli není třeba v životě a při činnostech používat uvědomování ale postačí pouhé pozorování, nebo ještě méně, prostě jen být pozorností která neví


Tedy tím není řečeno že bys nemohl či nesměl používat uvědomění, jakože si spíše uvědomíš to, že věci fungují poměrně dobře bez toho uvědomování,

tedy bez tebe jako nějakého vědoucího který ví...

PS.

To bych pak nazval tím, čemu Ramana říkal "odevzdání"

což je to poslední po srdci a sebedotazování,

to co je odevzdáno je mysl a uvědomování a tudíž i touha...



Při sebedotazován kdo jsem já ? je problém v tom,

že dotazující očekává něco jako odpověd a uvědomění si něčeho,

zatímco to oč běží je jen pozornost sama o sobě,

tedy jde o to být pozorností a ne dojít k nějakému uvědomění,

proto jsou ty některé návody Ramanových žáků "jak na to" poněkud nesrozumitelné...

Ale to už jsem se vzdálil tomu základnímu o čem jsem psal a o čem je toto vlákno...

vostalpetr píše:Ale nemyslím si že jde o uvědomění těla,

ale spíše o transformaci těla v energii či prostor, což samozřejmě vede i k uvolnění bloků v duchovních i fyzickém těle,

víceméně je to to samé vo čem píše dzogčhen,

který díky uvědomění prostoru a světla je v podstatě to samé - šaktijoga,

tam to ale funguje na uvědomění, zatímco v šaktijoze jde o záměrné vědomé cvičení při kterém je uvědomováno tělo jako světlo a prostor,

případně jako "láska"


Tady je naprosto správně psát o uvědomění, protože to jsou savikalpová cvičení v kterých je přítomno ego, které si to uvědomuje

Já té transformaci říkal spíš...vybudování nových nervových spojů v mozku, které umožňují vnímání oněch duchovních dimenzí. Trvá to holt nějaký čas, než se vytvoří, zesilní, vyjedou se v nich pevné dráhy pro okamžité použití.....

Tak v tom se nevyznám,

možná že takto nějak se spojí ty dvě hemisféry co jsou nějako oddělené a to spojení je pak tím čemu se říká to třetí oko,

ale o těch hemisférách nějak nic moc nevím...

Co všechno souvisí se spojením obou hemisfér?

https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotn ... -1655.html

Cvičení na propojení pravé a levé hemisféry

Obě ruce dáme před sebe v rovině očí tak, aby se palce i ostatní prsty dotýkaly, vytvoříme jakousi dutinku. Začneme psát ve vzduchu ležatou osmičku, s pohybem nejdříve směrem vzhůru, aby šířka osmičky byla o něco větší než šíře našich ramen. Neustále sledujte pohyb obou palců, dýchejte přirozeně a nosem! Nebo můžete kreslit ležatou osmičku na papír, střídavě levou a pravou rukou či oběma najednou. Užije se přitom docela zábava.

Teda ted jsem si vzpomněl, že za mlada mě vždycky bavilo spojit ruce tak že byl palec přitisknut na palec a stejně tak i další prsty,

což je asi to o čem píšou,

a pak těmi prsty navzájem kmitat či pérovat proti sobě,

což pak vyvolávalo pocit jako bych mezi těmi propojenými prsty měl nějakou neviditelnou rovinu, což mně přišlo zábavné,

podobně jako když mimové v televizi ohmatávali rukama zed, která tam samozřejmě nebyla,

přesto tím vyvolali zdání že něco rovného ohmatávají...

No já to myslela tak, že když se čirou náhodou či omylem na pár vteřin ukáže ten záblesk vnitřního světla, tak to pak dlouho trénovat, až se z toho trénování stane rutina, která sama pak najde zkratky a rychlost jak se k tomu vnitřnímu světlu zase dostat...a na libovolnou dobu.
Třeba jako...naučit se jezdit na kole, nebo uplést svetr, nebo ušít si něco na sebe....
Někdo má k tomu vlohy, tak tomu to půjde snadno a rychle..ostatní musí zvolit holt neustále a dlouhodobé opakování. Četla jsem, že sem tam někdo to vůbec nezvládl i když to trénoval desítky let. Asi se mu ty nové spoje v mozku nechtěly vytvořit....
Ale třeba byl dobrý na cizí jazyky...které zase nejdou mě...

V tomto smyslu já také asi praktikuji.Je to vlastně součást těch procházek.Chodím v žabkách a není problém v nich ujít 20 km.Konec konců Vietnamci jsou lidé zrovna tak jako my a žabky jsou jejich národní obuv.Výhodu to má ještě i další a to, že se musíte soustředit na cestu, jinak si ukopnete palec.Samotná cesta je pak i meditací.Ty žabky mají smysl v tom, že prodýchávání energie v těle musím dělat bos, třeba v mechu či jehličí v lese a nemusíte řešit že máte špinavé plosky.
Je to harmonizace těla a ducha v duši.Je to to co mi říká Kristus, proto jsem gnostik.

11 Ježíš řekl: "Toto nebe pomine a to co je v tomto nebi pomine. A mrtví nežijí a živí nezemřou.
(34/19)-(34/22) [Ve] dnech kdy jste jedli mrtvého, činili jste jej živým. Pokud byste se octli ve světle, co učiníte?

(34/22)-(34/25) Ve dni[5], [kdy] jste jedním, stali jste se[6] dvěma. Jestliže se stanete dvěma, co učiníte?"

Tak to jed do indie,

tam můžeš chodit v jakýchkoliv botech a stejně musíš dávat bacha abys nešlápnul do kravskýho hovna,

i když trefit se v žabkách do kravskýho hovna je mnohem větší lahůdka než třeba v teniskách...

Já jsem tedy chodil v indii v žabkách a moc pozor jsem dávat tedy nemusel (pokud v dohledu nebyly krávy)

leda snad když jsem lezl někam do kopce nebo po skalách, tam jsou pak žabky na zabití...

Výhodu to má ještě i další a to, že se musíte soustředit na cestu, jinak si ukopnete palec.Samotná cesta je pak i meditací.

S takovouhle bys pak mohl nazvat i přecházení silnice meditací, nebot jsi dával pozor aby tě nepřejelo auto...

Meditace v chůzi kterou praktikují budhisté je prostě o něčem jiném než o ukopnutým palci,

není soustředění jako soustředění...

salmo1cz píše:.Chodím v žabkách a není problém v nich ujít 20 km.

Tohle není v Česku nic nového. Před minimálně 60 lety tahle letní obuv tady fakt frčela....

Jasně že to není jen o ukopnutych palcích, ale na to jsem přišel až později.
Před 60 lety, tak to ještě nemůžu pamatovat.V dnešní době Nordic walking působím však poněkud nepatřičně. Naštěstí to neřeším.