vp

Armine, halóóó, žiješ?

Žiju, žiju, ani neochutnám...

Ba ne, ochutnávám.

https://www.youtube.com/watch?v=364a2uMFl2E

Pedrito píše:

Arat píše:https://www.youtube.com/watch?v=364a2uMFl2E

Armin ti odpoví, neboj.
Je to výbornej kluk, na to dám krk.

Žádný duchovní pí*oviny...

Petr je taky v poho, akorát v jinym vesmíru.

Tenhle ho dost sere.

Nooo, mě stačí, že žije a že je tu
Že je výborný kluk, čoveče, poslední rok, dva bych ani neřekla - myšleno, že se míjíme v základním světském nazírání na covidtyranii, babišovo atd. a potom, co se týká duchovna, je hroznej suchar a tím teoretik, žádná poetičnost, svěží vítr, červená nit,....
Asi už je unaven, stářím a tak...

Mně se líbí všechno.
Například ta kovidtyranie, nejen že nemusím ale dokonce ani nesmím nikam chodit - současná divadla i malířství jsou takové úpadkové (slušně řečeno), v hospodách mne to netankuje, nejlepší je pohoda doma, na zahradě, v lesích, na kole na houbách atd.
Nikdo nás teď moc nenavštěvuje, to je taky super.
Pak se mi líbí Babiš - což je v pohodě, když je předsedou vlády - že s vládou nemám problém.
Dál se mi líbí současná situace, jsem zvědav jak si Fiala a jeho pětistranový ansámbl s tímhle vším co se teď děje poradí.
Konečně na něj padne odpovědnost tak už nebude jen kritizovat co dělá vláda špatně a co nezvládla.
Pak se mi líbí ženy, jaké jsou hezké a roztomilé.
Teď se mi zrovna také líbí podzim.
A dokonce se mi líbí i jak píše Vostál, toho si vždy rád přečtu.

Pedrito píše:na alegorickým voze..

Tu ti přejede nohu, a ty tak nějak nic. To je hezký

No, zasáhl jsi...

Bolí to a často to bolí, zvlášť od těch nejbližších, jak to bývá... ale ono je to jako s tím obrušováním kamene (to se to kecá po půl litříku), jsi nucen vypustit... vzdát se.... a svým způsobem tě to očišťuje od té osobní důležitosti

Nějak asi ano, ale to by mohl posoudit někdo jiný, než já. Já mám pocit, že co stárnu, už mám čím dál tím méně radosti, jaxi není z čeho. Celý život jsem byla zvyklá se starat o rodinu, děti, práce, domácnost, pak se děcka vykutálela z domu, s manželem si nějak nemám moc co říct, krom praktických věcí kolem domácnosti nebo práce a tak ráno střídá ráno, večer zase večer a radost z něčeho chybí... Kdysi jsem i hodně četla, ale teď mě nebaví ani to a tak si už dlouho říkám, na co tu furt ještě jsem, raději už bych ani nebyla, proč taky, ale furt ne a ne odejít
Tož tak.

Tou červenou nití, jak jsem o ní psala, jsem myslela linku... aby to, co je sdělováno, bylo živé a to "umí" nejlépe příběh, aby se "to něco" mohlo dát prožít... a to umí málo kdo...

Třeba teď mi udělal radost příběh, ha, vida, radost, který jsem četla na FB, tam je nádherná červená nit:


Ve věku čtyřiceti let, Franz Kafka (1883~1924), který se nikdy neoženil a neměl žádné děti, se procházel parkem v Berlíně, kde potkal malou holčičku co brečela protože ztratila její oblíbenou panenku.
Ona a Kafka hledali panenku neúspěšně. Kafka jí řekl aby se opět sešli příští den a podívali se po panence společně.
Příštího dne, když panenka stále ještě nebyla nalezena, Kafka dal té holčičce dopis ‘psaný’ panenkou kde stálo “Prosím neplač. Vydala jsem se na cestu abych poznala svět. Budu ti psát o mých dobrodružstvích.”
Tak začal příběh který pokračoval až do konce Kafkova života. Během jejich setkání, Kafka četl panenčiny pečlivě napsané dopisy s dobrodružstvími a rozhovory které holčičce připadaly rozkošné.
Nakonec, Kafka přinesl panenku (koupil jí) která se vrátila do Berlína.
“To nevypadá jako moje panenka ani trochu, “ ta holčička řekla. Kafka jí dal další dopis ve kterém panenka psala, “Mé cesty mě změnily.” Holčička objala panenku a šťastně si ji odnesla domů.
Rok poté, Kafka zemřel. Mnoho let poté, ta holka, nyní dospělá, našla dopis uvnitř té panenky. V tom maličkém dopise podepsaném Kafkou je napsáno:
“Všechno co miluješ bude ztraceno, ale, na konci, láska vrátí se jinou cestou.,

Pedrito píše:Aby se uchránil před Sirénami, zacpal si Odysseus uši voskem a dal se přikovat ke stožáru. .

Mám dojem, že to bylo jinak. Naopak chtěl poznat zpěv sirén, tak se nechal přikovat ke stěžni a naopak námořnici měli zacpané uši a příkaz aby nic neuposlechli, pokud by jim Odysseus přikazoval.
Takže tedy poznal ale nebyl tímto opatřením zpěvem zváben a zahuben.

O tom je mimochodem tantra, jako cesta k osvobození, nikoliv jako cesta za rozkoší, jak si to většina o tantře chybně myslí.

Arat píše:Třeba teď mi udělal radost příběh, ha, vida, radost, který jsem četla na FB, tam je nádherná červená nit:

Pro mne je soucit jako soucit chirurga. Nebojí se říznout pro odstranění zhoubné příčiny - profesionálně - že to umí a ví, co je třeba - ze soucitu.
Možná, že Kafka byl ta trochu pedofil - ne v sexuálním slova smyslu.
Já bych dívence řekl, že hold když panenku ztratila, ta ji ztratila, hold o ni dostatečně nepečovala. To je realita a i děti je dobré vést v realitě, jaká zrovna je a neživit a nerozvíjet v nich nějaké iluze, v podstatě lži. To by byl falešný a k ničemu dobrému vedoucí soucit.
Je to sice možná pro někoho tvrdé, ale měké je tak akorát ho...

Bože, armine, neni ty si bratr Trini?

Vžij se do duše té malé a pak té dospělé dívky, která najde to psaní....

A pak se vžij do duše malé dívky, té stejné, které někdo řekne, že ji prostě ztratila, takový je život, konec.

Co může nastat z pohledu duše té malé, dívky, ženy.

V prvém případě je v ní stále naděje, očekávání, žití lásky, v tom druhém náhlá ztráta, jak naděje, tak lásky, kteréžto mohou končit fatálně.

Bože, já vím, z vlastní zkušenosti, že to tak stejně skončí, ale ne dříve, než je třeba, prosím...

https://www.youtube.com/watch?v=mvF9R93eOJ0

https://www.youtube.com/watch?v=CfKTi44S-Yo

https://www.youtube.com/watch?v=MnLBKNlq9Ak

Jo, je hodně vět co člověk nedokončí když druhého srdce krvácí.Nesmí je dokončit i to je Dharma.

salmo1cz píše:Jo, je hodně vět co člověk nedokončí když druhého srdce krvácí.Nesmí je dokončit i to je Dharma.

Nejvíce léčivé na krvácející srdce je pravda. Opravdu léčivé, podobně jako včasná operace na rakovinu.
Jedině o pravdu je možné se opřít, odrazit se od pevného dna.
Jinak se jen plácáme v nadějích, zklamáních a iluzích - my - to naše krvácející srdce.

https://www.youtube.com/watch?v=yw0wUkSuTXc

SUN-14-11-2021 LIVE BROADCAST WITH PROPHET KAKANDE.

armin píše:

salmo1cz píše:Jo, je hodně vět co člověk nedokončí když druhého srdce krvácí.Nesmí je dokončit i to je Dharma.

Nejvíce léčivé na krvácející srdce je pravda. Opravdu léčivé, podobně jako včasná operace na rakovinu.
Jedině o pravdu je možné se opřít, odrazit se od pevného dna.
Jinak se jen plácáme v nadějích, zklamáních a iluzích - my - to naše krvácející srdce.

Jo...jenom není dobře užívat pravdu jako prášek na praní.

Kdysi jsem to slyšela o meditaci, že vlastně funguje jako antidepresivum. A dá se tedy jako antidepresivum používat. A s velkým rozšířením okruhu lidí, kteří "meditují" se motiivace k meditaci rozmělňují.

Pravda jako jeden lék na všechno. Naprostý souhlas. Ale i tu může dojít k posunu pojmů a při pravidelné aplikaci k jakémusi zevšednění. A najednou místo živé pravdy je mechanicky zažívána představa o pravdě.

Armine, jaké je tvé doporučení, jak aplikovat na krvácející srdce pravdu?

...
Jak to tak po sobě čtu. Mám namysli tu Pravdu s velkým P. Pravdu jako Poznání. TO.
Jestli to tak však myslel Armin není zřejmé.

Réza píše:Kdysi jsem to slyšela o meditaci, že vlastně funguje jako antidepresivum. A dá se tedy jako antidepresivum používat. A s velkým rozšířením okruhu lidí, kteří "meditují" se motiivace k meditaci rozmělňují.

Pravda jako jeden lék na všechno. Naprostý souhlas. Ale i tu může dojít k posunu pojmů a při pravidelné aplikaci k jakémusi zevšednění. A najednou místo živé pravdy je mechanicky zažívána představa o pravdě.

Armine, jaké je tvé doporučení, jak aplikovat na krvácející srdce pravdu?

...
Jak to tak po sobě čtu. Mám namysli tu Pravdu s velkým P. Pravdu jako Poznání. TO.
Jestli to tak však myslel Armin není zřejmé.

Pravda s velkým P není ani prací prášek, ani lék, ani antideprasivum atd. Nelze ji ani jakkoliv k čemukoliv použít.

Něco souvisejícího a k Pravdě (poznání) vedoucí je pravdivost a opravdovost.
Pan Tomáš na jedné přednášce a nejen na přednášce říkal na otázku, co je nejdůležitější na duchovní cestě: odhodlání a opravdovost.

Chuej Neng - šestý patriarchu říkal, "Cesta vede opravdovým srdcem"
Odhodlání a opravdovost je věcí srdce, které pak a vede rozum k moudrosti.
Bez srdce je rozum slepý a bloudí.

armin píše:

salmo1cz píše:Jo, je hodně vět co člověk nedokončí když druhého srdce krvácí.Nesmí je dokončit i to je Dharma.

Nejvíce léčivé na krvácející srdce je pravda. Opravdu léčivé, podobně jako včasná operace na rakovinu.
Jedině o pravdu je možné se opřít, odrazit se od pevného dna.
Jinak se jen plácáme v nadějích, zklamáních a iluzích - my - to naše krvácející srdce.

Armine, z tvé strany toto je taky takové plácání slogany.
Opravdu jsi přesvědčený (asi ano, viz, očkování, očkování, očkování), že jediným lékem na rakovinu je včasná operace? (Očkování, očkování, očkování?)
Ta tvoje další slova o pravdě, pardon, Pravdě, že jedině díky ní se odrazíme ode dna a bla, bla a pak to zaštítíš slovy E. Tomáše, že on říkal, že jedině ta odravdovost a to srdce (které málo používáš), že jedině tak a bla bla.
A můžeme dodat toho ptáka s jedním křídlem, který nebude nikdy létat, když bude používat jen jeden aspekt božího.... rovnováhy...., moudrosti..., což teda dokazuješ přímo ukázkově.

Chjo, no.

Raději ať s tebou diskutuje Réza, bo ta je méně opotřebovaná diskuzemi, zcela zbytečnými, s tebou.
Jistě má jiný slovník, jinou energii, jiný, čerstvý vítr, který ....., třeba...., trošinku rozfouká mraky ztuhlosti tvé mysli.

Já už na to nemám...