Pokora a pokoření

[Réza]

Pokora a pokoření
Tato slova zní velmi podobně, ale je tu nebetyčný rozdíl. Pokora je nejvyšším uznáním přirozeného řádu. Pokoření je jeho popřením. Jsou věci větší než my, pokud to uznáme a s pokorou se skloníme, vyrosteme tím, dospějeme. Bez pokory je náš pohled na svět vlastně dětinský. Uznání, kam sahají mé možnosti a co už mne přesahuje je znakem zralosti. Pokoru nelze vyjádřit jinak než dobrovolně. Oproti tomu pokoření je násilné vynucení uznání něčí velikosti, která je ovšem umělá, vykonstruovaná, a tedy často dočasná. A pro tu dočasnost a křehkost se pokořitel znovu a znovu musí ujišťovat o své velikost, o své moci. Sklonit se před pokořitele je vyžadováno silou, manipulací a tím je nepřirozené. To můžeme vidět v historických filmech a pohádkách. Chudák je nucený sklonit se před pánem, poražený před dobyvatelem a podobně. Ve své přirozenosti stojí před sebou člověk a člověk, ve své podstatě bez rozdílu. Po indickém způsobu by se jeden druhému mohl poklonit: Namasté – klaním se tomu božskému v tobě.

[Réza]

Klaním se vám!
„Ó madam, ó madam, já před vámi v prach padám …“ Stop! Stop této představě. Poklona v rodinných konstelacích je tím nejmocnějším nástrojem. V naší kultuře má však trochu pošramocenou pověst. Ať už vezmeme kabaretní obraz, který jsem si dovolila v úvodu, nebo výjevy z mnoha filmů, kde je poklona nějakému vládci vynucena násilím a je výrazem pokoření. V rodinných konstelacích je aktem zcela dobrovolným, aktem pokory. Uznáním toho, co mě nějakým způsobem převyšuje. Bůh, vesmír, život … skláním se. Je-li tu někdo větší, není jen na mě abych všemu rozuměl. To, co je větší má své principy, způsoby bytí a projevu a také svá tajemství. Nemusím všemu rozumět, a to je úlevou. Mezi ty, kdo jsou větší patří i naši rodiče a všichni naši předkové. Bez nich bychom tu nebyli, oni bez nás ano. Říkáme, že jsou větší. Více se o rodičích rozepíšu zase někdy příště. Větší jsou však i jiné elementy, které se mohou v konstelacích objevit. Zmínila jsem život a hned po jeho boku je smrt. Smrt je větší neptá se nás, kdy kdo má odejít. Bere si naše blízké. Ovlivňuje tím naše životy. Připomíná nám naši vlastní smrtelnost, my nevíme, kdy přijde, často vzbuzuje strach. Smíření se smrtí a uznání její velikosti, to, že nás přesahuje můžeme beze slov projevit právě poklonou. Další v řadě mohou být skutečnosti, které do svých životů nevítáme a neradi je vidíme i životech předků. Například válka. „Jak se mohu sklonit, před něčím, tak strašným jako je válka“, může leckomu proletět hlavou. Poklona může být v tom to případě převedena do slov následovně: „Uznávám, že tu je a že já nejsem schopen s tím nic udělat. Tak to prostě je nebo bylo.“ Stejným způsobem se dá uznat přítomnost strachu. Jen zdánlivě paradoxní je, že po pokloně těmto negativním elementům, se ony samy zmenší nebo poodstoupí a nechají prostor pro proměnu konstelace a hojivý proces. Je to tím, že ačkoliv jsou vnímány negativně (a na tom se nemusí nic změnit), je jim poklonou uznána existence a místo v našem systému. Přestanou patřit mezi elementy, které nechceme vidět, a tak nemusí na nás tolik tlačit, aby se zviditelnily.
V Indii se lidé zdraví úklonou se sepjatými dlaněmi: „Namaste.“ Znamená to: „To božské ve mně zdraví to božské v tobě“. S tím to postojem se můžeme poklonit komukoliv, v každém je božská jiskra a jakkoliv je zahalena či skryta, Ten božský princip nás vždy přesahuje.
Skláním se před každým, kdo čte tyto řádky: „Namaste“.
_/|\_

[Réza]

Tak jsou to články 2, stejné téma trochu jinak.

Ale chci zvednout i to na co upozorňoval honzam, tedy v mém pojetí.
Může se stát, že nějaký obřad a poklona jako její součást se stane "klaněním se modle". Vytratí se z toho ty ušlechtilé motivy a stane se to něčím automatickým. Pak se ze mě může stát přeborník v klanění a místo, aby poklona byla aktem pokory stane se posilovačem ega.
Takže uznávám tu námitku, ale neberu její absolutní platnost.
Záleží tu opravdu nejvíc na postoji toho dotyčného.
Ale doporučiji všem si to vyzkoušet opravdu fyzicky, co ta změna polohy těla s vámi a ve vás udělá. Pro poklonu si vyberte něco, co si myslíte, že vás přesahuje.


Om nama Šivaja.

[salmo1cz]

Dívat se Bohu zpříma do očí to už je hodně velká iluze.Iluze ze které vás rychle vyvedu.
Tady na Zemí člověk čerpá energie vkládané miliardy let.Přeskupení těch pár kamenů nic neznamená.
Začněte tvořit ve vesmíru z prázdného prostoru, myslím že i hlupák pochopí jak se věci mají.

[honzam]

Díky za články. Moje cesta vede skrze opakovaná pokoření, kdy jsem nucena vnějšími silami přehodnocovat svůj pohled na svět svou roli v něm. Za každé mé pokoření jsem vděčná.

[Réza]

Já to psala vlastně kvuli jedné klientce, která v životě zažila hodně pokoření, hlavně v dětství. Pak dojít k pokoře je obtížné.
Pomud ty za svá pokoření děkuješ, tak máš nakročeno správným smerem. To je pokora.

Pro tu klientku bylo nesmírně obtížné vykonat fyzicky poklonu. Pro mě to zpočátku byko nepochopitelné. Protože pro mě byla vždy poklona vyjádřením úcty. Začíná tak jógový pozdrav slunci. V mládí, na karate jsme měli před lekcí malý rituál, klaněli se zakladateli školy (na plakátku) , učiteli a sobě navzájem. Byla tam i zachována hierarchie, učitel se klanel jen zakladateli školy. Pro ru klientku už jen představa poklony vyvolávala pocity traumatu z pokoření. Tak jsem si těmi článečky rovnala myslenky.

Zkouseli jsme pak udělat takové malé cvičení, kdy se uklobou pozdraví každý s každým. Probíhá to v tichosti. Dvojice vždy stojí proti sobě a je na každém jakým způsobem a na jak slozgi poklonu vykoná. Doporučuje se pozorovat pocity, jaké člověku vyvsranou. Tím, že se to vystřídá s různými lidmi, tak nastávají různé situace, nědy se já kláním déle někdy můj protějšek, někdy jsme synchronní. A tak lze procítit různé situace. Jaké to pro mě je poklonit se někomu a jaké to je, když se mu nekdo klaní. Po skončení tohoto cvičení klientka sdílela, že pochopila, že poklona není befelem, ale že se klání, protože ona je hodná. Což při její přísnosti k sobě bylo příznivé vyjádření.

Moje první učitelka konstelací pracovala s piklobouvekuce často. Nyní jsem ještě v druhé výcviku z Bhagata. Zajímavé, že ač je Bhagat přímým žákem Hellingera, tak s poklonani tak často nepracuje. V podstatě je navrhuje jen výjimečně, nechává k tomu lidi dojít spontánně.
Vysvetlení mám takové. Ne každý k pokloně dozrál a traumatizovaným osobám to může spustit emoce spojené s traumatem. A nejprve je potřeba ošetřit trauma.

[Réza]

Ještě přidám slova zachycená včera, která rezonují s tématem.

Odevzdání není slabost, odevzdání vyžaduje obrovskou sílu.

[vostalpetr]

Ještě přidám slova zachycená včera, která rezonují s tématem.

Odevzdání není slabost, odevzdání vyžaduje obrovskou sílu.

No to je pitomost,

proč si ty sračky vo pokoře nejdete psát na katolickou Poradnu ???

V životě a duchovnu existuje pouze dvojí (trojí) způsob,

budto použití vlastní vůle (koncentrace) nebo pustění vlastní vůle (meditace)

a to třetí je pak kompromis,

kdy ego usiluje o neusilování,

což je samozřejmě píčovina

pouze posilující ego...


Pokud odevzdání něco potřebuje, tak pouze a jen pochopení toho,

jak funguje puštění vlastní vůle,

jelikož to je přímo opak toho, co se člověk celý život učil..

[Réza]

Je mi líto, že v tom vidíš sračky.
Já tvé zúžení na 2 (3) cesty nepřijímám, můj svět je daleko pestřejší.


Ps: navíc to, co jsem psala výše nemá s katolicismem nic společného.
Tam by mě s nějakými rodinnými konstelacemi, experimentováním s vlastní somatikou a pod hnali.

[vostalpetr]

A nejprve je potřeba ošetřit trauma.

Takže když někdo něco odmítá uctvívat po vzoru opic tak by to mělo bejt trauma ?

Po pravdě řečeno, nemám před nikým problém padnout na kolena,

ale vůbec nevidím nějaký důvod proč bych měl tydle píčoviny dělat a k čemu že to je jako dobrý ???

Ego se tím rozhodně nezmenší, ale dost možná se tím může zvětšit,

páč se pak začne považovat za pokorné...

At si na hubu padaj na východě (tam se to v záplavě všemožných pitomostí jistě ztratí)

ale několkakilometrové padací poutě jak dělaj třeba v indii či tibetu lze považiovat pouze a jen za přiblblej tělocvik

a ne za něco co by mělo být nějako traumatuzijící...

Myslím,

že úctu k lidem postačí vyjadřovat pouze pozdravením, nebo ještě lépe místo pozdravu postačí pouhý úsměv,

a ne nějaký blbnutí s klaněním a lezením po zemi...

[honzam]

Pomud ty za svá pokoření děkuješ, tak máš nakročeno správným smerem. To je pokora.

Přijímám je jako své ponížení a pokoření, které si zasloužím a správnou věc. Vítám každé pokoření, které zažiji. Například jsem ocenila, když mě Armin nebo Vostalpetr začali psát urážky. To ponižování jsem si zasloužila. Co je to?

[vostalpetr]

Přijímám je jako své ponížení a pokoření, které si zasloužím a správnou věc.

Ty blbe,

proč něco vidíš jako ponižování a pokořování ?

Z takovýhle pocitářských hovadin ti pak leda tak mrdá v hlavě a srdci...

[Trini]

A nejprve je potřeba ošetřit trauma.

Takže když někdo něco odmítá uctvívat po vzoru opic tak by to mělo bejt trauma ?

Po pravdě řečeno, nemám před nikým problém padnout na kolena,

ale vůbec nevidím nějaký důvod proč bych měl tydle píčoviny dělat a k čemu že to je jako dobrý ???

Ego se tím rozhodně nezmenší, ale dost možná se tím může zvětšit,

páč se pak začne považovat za pokorné...

At si na hubu padaj na východě (tam se to v záplavě všemožných pitomostí jistě ztratí)

ale několkakilometrové padací poutě jak dělaj třeba v indii či tibetu lze považiovat pouze a jen za přiblblej tělocvik

a ne za něco co by mělo být nějako traumatuzijící...

Myslím,

že úctu k lidem postačí vyjadřovat pouze pozdravením, nebo ještě lépe místo pozdravu postačí pouhý úsměv,

a ne nějaký blbnutí s klaněním a lezením po zemi...

[honzam]

Přijímám je jako své ponížení a pokoření, které si zasloužím a správnou věc.

Ty blbe,

proč něco vidíš jako ponižování a pokořování ?

Z takovýhle pocitářských hovadin ti pak leda tak mrdá v hlavě a srdci...

Takhle se projevuje ten karmický dluh. Nedá se myšlenkami nebo pocity ovlivnit, jestli mi nějaký cizí ocas znásilní srdce a udělá dítě. Musí to tak být, protože to dlužím.

[Trini]

Moje první učitelka konstelací pracovala s piklobouvekuce často. Nyní jsem ještě v druhé výcviku z Bhagata. Zajímavé, že ač je Bhagat přímým žákem Hellingera, tak s poklonani tak často nepracuje. V podstatě je navrhuje jen výjimečně, nechává k tomu lidi dojít spontánně.

To je velmi rozumné. Aspon se mu nestane to, co Hellingerovi, který matku od tří dětí nutil před velkým publikem k úkloně a když nemohla, tak ji prohlásil za ztraceného člověka. Ona poté skočila z okna.

Hellinger byl na konci svého života dementní a jeho žena, která v jeho práci pokračuje, dělá mnohé jinak.

https://de.wikipedia.org/wiki/Bert_Hellinger

Eine Vielzahl von Familienstellern, Therapeuten, Journalisten haben sich von Hellinger (mehr oder weniger halbherzig)[57] distanziert[58] wie 2003 auch die Deutsche Gesellschaft für Systemische Therapie und Familientherapie (DGSF), die Hellingers Methoden als ethisch nicht vertretbar und gefährlich für die Betroffenen beurteilt.[59]

Německá společnost pro systematickou terapií a rodinnou terapií posuzuje Hellingerovy metody jako neetické a pro klienty nebezpečné.

[Réza]

A nejprve je potřeba ošetřit trauma.

Takže když někdo něco odmítá uctvívat po vzoru opic tak by to mělo bejt trauma ?

No jestli jsi, z těch přísvěvků vyčetl toto, tak to se ještě budu muset zlepšit ve vyjadřování.

Po pravdě řečeno, nemám před nikým problém padnout na kolena,

Ok, to je dobré.

ale vůbec nevidím nějaký důvod proč bych měl tydle píčoviny dělat a k čemu že to je jako dobrý ???

To podle toho v jaký jsi situaci. Ty příspěvky nahoře byly napsány z psychologického hlediska.
Jsou lidé, kteří podstupují terapie, protože mají pocit, že jejich život není v pořádku a chtějí změnu.
Pro někoho to může být, nebo postupem času se stát zkoumáím vlastní osoby, jejího nastavení, může to být koníčkem jako třeba jeskyňářství.

Je zvláštní, že ty jako starý anarchista voláš po smyslu.

Ego se tím rozhodně nezmenší, ale dost možná se tím může zvětšit,

páč se pak začne považovat za pokorné...

A ješe upozorňuješ na nezmenšování ega!!!

At si na hubu padaj na východě (tam se to v záplavě všemožných pitomostí jistě ztratí)

ale několkakilometrové padací poutě jak dělaj třeba v indii či tibetu lze považiovat pouze a jen za přiblblej tělocvik

a ne za něco co by mělo být nějako traumatuzijící...

tady se evidentně míjíme v pojetí, toho co je a co by mělo být.

Myslím,

že úctu k lidem postačí vyjadřovat pouze pozdravením, nebo ještě lépe místo pozdravu postačí pouhý úsměv,

Jistě to stačí.

[Réza]

Moje první učitelka konstelací pracovala s piklobouvekuce často. Nyní jsem ještě v druhé výcviku z Bhagata. Zajímavé, že ač je Bhagat přímým žákem Hellingera, tak s poklonani tak často nepracuje. V podstatě je navrhuje jen výjimečně, nechává k tomu lidi dojít spontánně.

To je velmi rozumné. Aspon se mu nestane to, co Hellingerovi, který matku od tří dětí nutil před velkým publikem k úkloně a když nemohla, tak ji prohlásil za ztraceného člověka. Ona poté skočila z okna.

Hellinger byl na konci svého života dementní a jeho žena, která v jeho práci pokračuje, dělá mnohé jinak.

https://de.wikipedia.org/wiki/Bert_Hellinger

Eine Vielzahl von Familienstellern, Therapeuten, Journalisten haben sich von Hellinger (mehr oder weniger halbherzig)[57] distanziert[58] wie 2003 auch die Deutsche Gesellschaft für Systemische Therapie und Familientherapie (DGSF), die Hellingers Methoden als ethisch nicht vertretbar und gefährlich für die Betroffenen beurteilt.[59]

Německá společnost pro systematickou terapií a rodinnou terapií posuzuje Hellingerovy metody jako neetické a pro klienty nebezpečné.

Nožem uděláš spoustu užitečné práce, nakrájíš spoustu věcí, ale můžeš taky pořezat i zabít.
Odsoudíš proto nůž?

[Réza]

PS: Jsem ráda, že jsem potkala Bhagata (a ne Hellingera).

[vostalpetr]

Je zvláštní, že ty jako starý anarchista voláš po smyslu.

Smyslem anarchie je svoboda a na to navazující svobodné jednání,

a už vůbec ne nějaké uctívání autorit,

jenž by měly být někde nějako vejš nebo vyšší či větší...

Svoboda nespočívá v tom, že svobodně děláš pitominy,

i když i to lze určitě považovat za nějakou svobodu ovšem značně nesvobodnou a omezenou...

[vostalpetr]

A ješe upozorňuješ na nezmenšování ega!!!

No samozřejmě,

nebo jako ti pitomci co padaj na kolena maj v úmyslu si tím to ego posílit ???

V tom případě by bylo zbytečné na to poukazovat, pokud by jim šlo o posilování ega,

jenže

to maj naopak a tak na to prostě upozornuji....