EU

[Trini]

Průzkum veřejného mínění k postoji k EU - listopad/prosinec 2021

Kolik % lidí vidí EU pozitivně:

Slovensko - 39%
Rakousko - 41%
Řecko - 42%
Rumunsko - 43%
Itálie - 44%
Česko - 47%
Bulharsko - 49%

50-60% - Kypr, Chorvátsko, Francie, Lotyšsko

60-70% - Malta, Mad'arsko, Litevsko, Slovinsko, Estonsko Polsko, Belgie, Finsko

Německo - 73%
Španělsko - 74%
Dánsko - 75%
Švédsko, Portugalsko - 77%
Holandsko - 81%
Irsko - 86%
Lucembursko - 88%

https://www.krone.at/2622751

[armin]

Nevím, jak je na tom Rakousko, ale ti ostatní, méně spokojení jsou čistými příjemci ze společné kapsy EU.
To těm, co do toho ze svého rozpočtu platí nezávidím.
Mám dojem, že jsme takoví rozmazlení pubertální parchanti nevědomi si širších souvislostí a hodnot.
EU nás chrání před námi samými v našem zájmu - před našimi pubertálními úlety a neuváženými "originálními" rozhodnutími.
Jsme zkrátka součástí většího celku - demokratického a ne totalitně komunistického, jako tomu bylo před tím.

[Trini]

EU nás chrání před námi samými v našem zájmu - před našimi pubertálními úlety a neuváženými "originálními" rozhodnutími.

Aha, tak sebe vidíš. A holt potřebuješ velkého "bratra", který ti říká, co máš dělat.

[Trini]

Nevím, jak je na tom Rakousko,

Rakousko už zaopatřuje dost uprchlíků, proto nemá zájem přijímat další nebo na ně platit. Ale EU to požaduje.

Rakousko je proti atomovým elektrárnám. Ale EU je chce prohlásit za zelenou energii. Dneska nevíme, co s plastem - vůbec se netušilo, jak hrozné to jednou bude, že - ale mnohem horší to bude s radioaktivním odpadem z elektráren. Kam s tím? Ale to se zase jako obvykle bude řešit, až to bude neřešitelný problém....

https://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktu ... uskem.html

10.000 TUN ODPADŮ MŮŽE SKONČIT NA HRANICÍCH S RAKOUSKEM

Temelin /Muhlviertel – České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují ročně 100 tun radioaktivních odpadů. Hledání konečného úložiště pro tento jaderný odpad běží již dlouhé roky. Nyní se však v této souvislostidiskutuje také o lokalitě v blízkosti Temelína. Pouhých 57 kilometrů od hornorakouské hranice.

Kolem jihočeského města České Budějovice se tyčí malé kopce Českého masivu, mezitím se vlní řeka Vltava – nic nenasvědčuje tomu, že by se v této krásné krajině nacházela jaderná elektrárna Temelín, která denně vyrábí nejenom proud, ale také jaderný odpad. A najednou se na horizontu objevují 155 metrů vysoké věže jaderné elektrárny a dojem idylické krajiny je pryč.

Vysoce radioaktivní odpad z českých jaderných elektráren se prozatím skladuje v tzv. meziskladech přímo v areálu elektráren, od roku 2065 se však má přeložit do tzv. konečného úložiště, které bude umístěno 500 – 700 metrů pod povrchem. Kde se toto konečné úložiště bude nacházet, to v tuto chvíli ještě není jasné. Geologové zkoumají již od devadesátých let různé lokality a již zvolili sedm z nich, které považují za dostatečně bezpečné. Postižené obce se proti státnímu plánu na stavbu úložiště bouří, proto do výběru přiřadili další dvě, v těsné blízkosti jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Český energetický expert Edvard Sequens má o těchto dvou přidaných lokalitách v blízkosti jaderných elektráren nevalné mínění: „V devadesátých letech bylo okolí jaderných elektráren vyloučenými oblastmi pro stavbu konečného úložiště. Nyní však český stát zvažuje právě tyto oblasti pro stavbu konečného úložiště, protože zde očekává pozitivnější přístup obyvatel.“

V Temelíně, kde přichází v úvahu lokalita Temelín – jih pro stavbu konečného úložiště, se skutečně nedá očekávat žádný větší odpor: jaderné elektrárny jsou ve svých regionech důležitými zaměstnavateli a polostátní firma ČEZ finančně podporuje také obce v okolí svých jaderných elektráren. Tak například obec Temelín s 800 obyvateli ročně od elektrárny dostává v přepočtu 38.000 euro. Jako odškodnění za provádění průzkumných prací pro úložiště mají obce v lokalitě Temelín – jih dostat ročně kolem 500.000 eur.

Zatímco v okolí Temelína se zatím neozývá velký odpor, země Horní Rakousko již alarmuje. „Temelín – jih se nachází pouhých 57 kilometrů od naší hranice. Horní Rakousko si však jaderný odp ad nevyrobilo, proto také nechce nést spoluzodpovědnost za jeho skladování,“ říká hornorakouský zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober. Oznamuje tak velký odpor z Horního Rakouska, který bude provázán s těsnou spoluprací s místními obyvateli. „Využijeme všechny politické a právní možnosti,“ říká Anschober.

Petr Nohava je k vyhledávání českého úložiště podobně kritický. Je mluvčím Platformy proti konečnému úložišti, založené v roce 2016, která se skládá z 31 obcí a 14 místních sdružení. Všichni členové Platformy jsou přímo dotčení záměrem stavby konečného úložiště, jsou z vybraných úložišťových lokalit. Nohava sám je starostou obce Pluhův Žďár, vzdálené od Temelína 38 km, která se nachází v lokalitě Čihadlo.
Nohava kritizuje především celý proces výběru úložiště: „Výběr lokalit se děje bez účasti obcí. Kromě toho nejsou jasně definována výběrová kritéria. Pokud stát není schopný, dělat výběr transparentním způsobem, nemůžeme věřit ani v budoucí bezpečnost vybraného úložišťového místa,“ říká Nohava.

A v případě jaderného úložiště by měla být právě bezpečnost tím nejdůležitějším kritériem: knečné úložiště bude muset pojmout až 10.000 tun vysoce radioaktivního odpadu. Stávajících šest bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín sice do doby stavby vyrobí „jen“ 3.500 tun radioaktivních odpadů, ale Česko plánuje také prodloužení provozu jaderných bloků ze 40 na 60 let a také stavbu až tří nových jaderných bloků. Tak se dostáváme na celkový objem 10.000 tun, které bude muset nové úložiště pojmout.

Zemský rada Anschober pochybuje o bezpečnosti takového zařízení: „V Německu se předpokládalo, že úložiště musí bezpečně zajistit odpady na dobu až jednoho miliónu let, což je de facto nemožné, řekl Rudi Anschober v Temelíně. Neboť pohled do historie ukazuje, co všechno se během tak dlouhé doby může stát.“

[Trini]

Německo sice nejvíce zaplatilo do společného fondu EU, ale také na tom nejvíc ze všech vydělalo.
Takže není divu, že 73% Němců je spokojených s EU.

Ist Deutschland der größte Nettozahler der EU?

Deutschland, als größte Volkswirtschaft der EU, trägt gut ein Viertel zum EU-Gesamthaushalt bei. Grundsätzlich, so die Bundesregierung, sei Deutschland zwar größter Nettozahler in der EU, aber auch Nettogewinner: Keine andere Volkswirtschaft profitiere so sehr vom EU-Binnenmarkt wie Deutschland.
23.09.2021

[Trini]

Nevím, jak je na tom Rakousko, ale ti ostatní, méně spokojení jsou čistými příjemci ze společné kapsy EU.

Největším příjemcem je Polsko, a tak není divu, že 68% Poláku je s EU spokojeno.

https://de.statista.com/statistik/daten ... in-der-eu/

[Trini]

A hele, ted' se už nedivím, že nejvíce spokojených lidí s EU je Lucembursko - 88%. Lucembursko má jen 632.275 obyvatel a jako čistý příjemce dostalo v roce 2020 ze společné kapsy EU 2,06 miliardy.
Česko má 10,7 milionů obyvatel a dostalo 3,51 miliard.


https://de.statista.com/statistik/daten ... in-der-eu/

[Trini]

To mne fakt překvapilo, že Belgie (Brusel) patří mezi čisté příjemce. Belgie má 11,56 milionů obyvatel a v roce 2020 obdržela 4,38 miliard. Spokojeni s EU je 69% Belgičanů.

[vostalpetr]

Tak jak je to s těma dotacema ???

Copak každýmu, kdo tam něco vloží se vrátí víc zpět než bylo vloženo ???

To je budto zázrak, nebo vylejvání nově natištěných inflačních peněz do oběhu v EU,

tedy znehodocování a tudíž vožebračování obyvatelstva EU...



S tím mohou bejt spokojeni leda levičácký dobrosráči či případně idioti s hovnem místo mozku...

[Trini]

https://de.statista.com/statistik/daten ... in-der-eu/

Když se to rozklapne (Statistik ausklappen), tak je vidět, že v roce 2020 čistými platiči byli:

Německo - -15,5 miliard
Anglie - - 10,25 miliard
Francie- -7,84 miliard
Itálie- -4,73 miliard
Holandsko- -3,11 miliard
Švédsko- - 1,91 miliard
Rakousko- - 1,43 miliard
Dánsko- -1,29 miliard
Finsko- - 0,76 miliard
Irsko- - 0,13 miliard

Ostatní státy EU byli čistými přijemci.

Ale přestože je Německo největší čistý platič -15,5 miliard, tak nejvíc ze všech států profituje.

[Trini]

ttps://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ ... u-40386891

Index: Česká ekonomika je devátá nejvyspělejší v EU

Česká republika je devátou nejvyspělejší ekonomikou v Evropské unii a v porovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku je na tom nejlépe. Ukázal to Index prosperity vzešlý ze společného výzkumu České spořitelny a datového portálu Evropa v datech.

Nejlépe z hodnocení vyšlo Švédsko, Německo a Dánsko. ČR se umístila hned za Belgií.

„Ekonomická úroveň měřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele je v ČR vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku. To je skvělý výsledek ekonomické transformace v 90. letech,“ konstatoval hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

„Nicméně od roku 2008 tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů,“ podotkl. Česká ekonomika podle něj začala narážet na své limity kvůli podinvestovanosti, napjatému trhu práce a struktuře ekonomiky.

Naopak nejméně zdravou ekonomiku mají v EU podle indexu Kypr, Polsko a Řecko. Ekonomice těchto zemí škodí hlavně vysoký veřejný dluh a nízká míra investic vůči výkonu i nízké HDP na obyvatele.

Česko podle Navrátila v některých zkoumaných oblastech figuruje na pomyslných stupních vítězů.

Konkrétně například na druhém místě při pohledu na to, jak komplexní tuzemské hospodářství je, a na třetím místě v míře investic vůči HDP.

„Jeho rezervou je naopak nízký podíl národního důchodu na domácím produktu a nízká přidaná hodnota ekonomiky,“ upozornil Navrátil.

Výhoda diverzifikace
„Zatímco máme velký HDP, protože zde probíhá masivní průmyslová výroba s velkým exportním potenciálem, v hrubém národním produktu už to není tak dobré, protože část produkce není v našem vlastnictví,“ potvrdil ve čtvrtek Právu ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Jako příklad uvedl velké banky: „Vidíme, že většina z nich je ve vlastnictví zahraničních mateřských bank. Sice podnikají na našem území, ale zisky jsou od nás vyváženy pryč.“

Ekonomika ČR je podle Navrátila také vysoce diverzifikovaná, což zvyšuje její odolnost vůči šokům. Slabinou ale je, že se to moc nepropisuje do vysoké přidané hodnoty nebo do zmíněného národního důchodu. V těchto dvou proměnných naopak Česko skončilo třetí od konce.

„Když to hodně zjednodušíme, z hlediska produkce jsme už Německo dohnali. Ale přidaná hodnota, nebo jednodušeji marže, kterou z této produkce jsme schopni získat, je o 20 procent nižší než v Německu. A o dalších deset procentních bodů je nižší národní důchod, který nakonec v Česku zůstane,“ prohlásil Navrátil.

Výzkumníci při tvorbě indexu pracovali s veřejně dostupnými daty Eurostatu, OECD, Světové banky, OSN, Světové zdravotnické organizace i podkladů analytického týmu České spořitelny.

Jak dospěli k výsledkům
Stav jednotlivých ekonomik EU vyhodnocovali podle deseti kritérií: ekonomická komplexita, HDP na hlavu, poměr HDP k HNP, hrubá přidaná hodnota vůči celkové produkci, míra inflace, míra investice vůči HDP, počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců, přidaná hodnota vývozu, přímé zahraniční investice a veřejný dluh vůči HDP.

Vedle stavu ekonomiky se výzkumníci zabývali i devíti dalšími kapitolami, např. vzděláváním, zdravotnictvím nebo životním prostředím. Výsledky budou zveřejňovat průběžně.