Jediný způsob, jak se uvolnit ze svých podmíněných vzorců, je jejich plným a vědomým zakoušením. Můžete to nazývat „zráním karmy". Indický učitel Swami Prajnanpad[2] to nazývá bhoga, ve významu „záměrné a vědomé zkušenosti". Říká: „Karmu můžete rozpustit jenom bhogou této karmy." Uvolnit se ze svých zajetí můžeme jenom, když je přímo zakoušíme. Bhoga vaší karmy vám dovolí strávit nevyřešené a nestrávené emoce z minulosti, které vás stále ovlivňují: jak jste byli zraněni anebo přemoženi, jak jste se tomu bránili tím, že jste se uzavřeli, a vybudovali si proti lidem zdi okolo sebe.
Jiný způsob jak přímo pracovat s karmou je „vědomé utrpení." Znamená to přitakat naší bolesti a otevřít se jí tak jak je. Neznamená to říkat: „Mám to rád, jsem rád, že je to tak." Znamená to jen: „Ano, tohle se děje." Přijímat ochotně všechno co se objeví a přímo to zakoušet. Když jste například nelítostní, máte s tím plnou zkušenost. Vidíte pak, jak vás toto přiznání skutečnosti ovlivňuje a co z takového jednání pochází.
Bhoga také znamená naučit se surfovat na vlnách svých pocitů a nenechat se jimi potopit. Vyžaduje to uvědomovat si, kde se na vlně své emoční zkušenosti nacházíte. Šikovný surfař si přesně uvědomuje kde na vlně je, zatímco nešikovný skončí na kaši. Vlny polovinu času rostou a polovinu klesají. Místo abychom se snažili utlumit kolísání svých emocí, musíme se naučit udržet se v sedle a zcela vědomě prožívat i ten pokles. Zvláště v kultuře, která je posedlá tím „nahoru," potřebujeme přitakávat i poklesu - být ochotní se rozpadnout, odstoupit, zpomalit, být trpěliví a nechat to být. Na dně vlny, kde všechno vypadá totálně bídně a neradostně, se často objeví záblesk vhledu do našich skrytých kontur nějakého obrovského lpění ega, ve kterém trčíme po celý život. Právě to plné a vědomé prožívání poklesu vlny, tak jak se objevuje, místo abychom s ním bojovali, nebo se ho snažili překročit, dovolí, aby se nám „rozsvítilo".
http://poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=60&t=1620
Ale mezi námi,
není to žádná extra novinka co by se nedala vyčíst i jinde,
když už to člověk nevykoumá sám o sobě svým životem či nějakou duchovní praxí :
Bhagavadgíta/Tři kvality hmotné přírody
Titulek: Bhagavadgíta
Podtitulek: Tři kvality hmotné přírody
Autor: Véda Vjása
Krátký popis: Kršna vysvětluje: „Sattva, radžas a tamas jsou tři guny zrozené z prakrti, které poutají v těle to, co tam pobývá a je nezhubitelné“.
Původní titulek: Gunatrajavibhágajógó
14.1 – 14.4 Nejvyšší vědění
Kršna vysvětluje: Vyjevím ti teď vědění, které je nejvyšší ze všech a jejímž poznáním mnozí světci dosáhli na tomto světě nejvyšší dokonalosti. Tím, že dosáhli tohoto vědění a splynuli se mnou nebudou zrozeni v době stvoření ani zničeni v době úpadku. Ve mně sídlí velké brahma; zárodek přinášející zrod všech živých bytostí, ó Bhárato. Jsem zárodek všech zárodků a otec všech druhů. Jsem velké brahma přinášející zrod všem, ó synu Kaunté.
14.5 – 14.20 Tři guny[red 1]
Sattva,[red 2] radžas[red 3] a tamas[red 4] jsou tři guny zrozené z prakrti,[red 5] které poutají v těle to, co tam pobývá a je nezhubitelné, ó silnoruký. Sattva, tím, že je čistá, podporuje zdraví a osvícení a váže lidské bytosti ke štěstí a vědění, ó bezúhonný. Radžas, tím, že je činorodá, vzbuzuje vášeň a poutá to, co sídlí v těle k činnosti, ó synu Kaunté. Ale tamas, tím, že je zrozena z nevědomosti a klamu, udržuje to, co sídlí v těle v netečnosti, lhostejnosti a spánku, ó Bhárato. Sattva nás váže ke štěstí, radžas nás nutí k činnosti ale tamas zatemňuje poznání a udržuje nás v nevědomosti, ó Bhárato. Když radžas a tamas převažují sattva povstává, když sattva a tamas převažují, radžas povstává, když sattva a radžas převažují, tamas povstává, ó Bhárato. Tam, kde světlo poznání proniká každou branou těla věz, že sattva převládá. Chamtivost, vzrušení, přepracování, neklid a tužby vznikají tam, kde převládá radžas, ó nejlepší z Bháratů. Temnota, netečnost, lhostejnost a sebeklam vznikají tam, kde začala převládat tamas ó blahoslavený Kurů. Převládá-li sattva v době úmrtí, vystupuje to, co sídlí v těle do nejvyšších, neposkvrněných světů těch, kteří poznali nejvyššího. Převládá-li radžas v době úmrtí, tak se zrodí mezi ty, kteří jsou vázáni k činnosti a převládá-li tamas v době úmrtí zrodí se se zárodkem nevědomosti. Říká se, že dobré skutky jsou plody sattvy plodem radžas je bolest a plodem tamas je nevědomost. Ze sattvy povstává moudrost a z radžas chamtivost. Lhostejnost, sebeklam a nevědomost povstávají z tamas. Ti, kdo jsou pevni v sattvě jdou vzhůru, uprostřed zůstávají ti, u kterých převažuje radžas, ale ti, u kterých převažuje ta nejnizší guna, klesají dolů do temnot. Ten, kdo poznal, že nikdo jiný než guny nás ovládají a poznal, že mocnější než guny je neprojevený mudbhávan, dospěl ke mně. Kdo se povznesl nad tyto tři guny, které ovládají tělo, je osvobozen od zrození, smrti, stárnutí a bolesti a stává se nesmrtelným.
14.21 – 14.27 Přemožení tří gun
Ardžuna říká: podle čeho se pozná ten, kdo se povznesl nad tyto tři guny? Jak jedná ten, kdo přemohl tyto tři guny, ó vznešený pane. Kršna vysvětluje: ten, kdo neodmítá osvícení, činnost ani sebeklam když povstanou, ani po nich netouží, když zaniknou, ó Pándavo. Ten, kdo je upevněn v sama sobě, gun si nevšímá, neruší ho a je jimi nedotčen. Ví, že jsou to guny, které jednají. Ten, kdo pohlíží stejně na radost a bolest, stejně na kámen a zlato, stejně na chválu a hanu a ten, kdo je stejný ve štěstí a neštěstí. Ten, kdo je stejný ve cti a potupě, stejný k příteli a nepříteli a jedná bez závislosti na výsledku. Věz, že ten se vyprostil z vlivu gun. Ten, kdo je mi neochvějně oddán se vyprostil z vlivu těchto gun a je hoden toho, aby splynul s brahma. Neboť já jsem příbytek brahma, nesmrtelná, neměnná a věčná dharma, nesrovnatelná blaženost.
Zde končí čtrnáctý zpěv nazvaný: Tři kvality hmotné přírody
