Síň slávy
Napsal: pát 16. čer 2023 11:12:42Válečník, který vede protiofenzivu. Kdo je muž, kterého Ukrajinci zbožňují
Popularita klíčového velitele ukrajinského protiútoku dál sílí. Doma pro něj mají jen slova obdivu. Dokonce na jeho počest přejmenují město. Sám Valerij Zalužnyj se však pozornosti spíše vyhýbá a politiku nechává na prezidentovi.
Ukrajina se snaží po dlouhých 18 měsících ruské agrese znovu získat pod svou kontrolu území, která okupují Rusové. V čele celé operace stojí Valerij Zalužnyj, děvětačtyřicetiletý vrchní velitel, který byl donedávna pro mnohé neznámou tváří rusko-ukrajinského konfliktu. Nyní svou popularitou šlape podle BBC na paty prezidentu Volodymyru Zelenskému.
„Náš Valera“, jak mu rádi říkají přátelé nebo starší spolužáci, byl jmenován vrchním velitelem ukrajinské armády v červenci roku 2021. Měl lví podíl na obraně Kyjeva a dalších měst v prvních týdnech války, kterou rozpoutal na Ukrajině ruský diktátor Vladimir Putin. Generál Zalužnyj se zaměřil na správnou vojenskou strategii, která pomohla ubránit a následně i osvobodit značnou část území. Vrchní velitel se stal národním hrdinou už tehdy, přestože byl na veřejnosti vidět jen zřídka.
Nyní vede ukrajinskou protiofenzivu. A jeho jméno se podle britské stanice stalo synonymem odhodlání a nezlomné statečnosti.
Zalužnyj není jen respektován, ale i obdivován, povšiml si španělský El País. „Je to můj idol. Děkujeme Bohu, že nám dal tohoto muže. Věříme mu, že nás dovede k vítězství,“ říká Vladislav Fadějev, starosta města Vatutine s přibližně 1200 obyvateli v provincii Charkov. V únoru charkovský městský parlament odhlasoval i změnu názvu města na Zalužné na počest vrchního velitele.
Díky válečným úspěchům a vítězstvím jeho popularita stoupla na úroveň Zelenského a konspirační teoretici začali spekulovat o možné roztržce mezi nimi. Šířily se i fámy o tom, že Zelenskyj nahradí Zalužného ve funkci vojenského šéfa, nebo dokonce o tom, že Zalužnyj zpochybnil prezidentovo politické vedení. Zatím se ovšem nic z toho nestalo.
Zdroj z prezidentské administrativy řekl BBC, že „Zelenskyj prostě nemá čas na takovou žárlivost, jelikož je na více než sto procent zaměstnán získáváním vojenské podpory pro Ukrajinu“.
V médiích se od začátku invaze velitel příliš neobjevuje. Zalužnyj poskytl pouze tři rozhovory. Dva byly do časopisů Time a The Economist a jeden videorozhovor s ukrajinským novinářem Dmytro Komarovem. Roli hrdiny tak, ať už vědomě, nebo bezděky, přenechal Zelenskému.
Server Politico v profilu náčelníka ukrajinských sil píše, že jestli existuje jedna osoba, které lze připsat kredit za dosavadní překvapivé vojenské úspěchy Ukrajiny, je to právě on.
Než se stal velitelem…
Zalužnyj se narodil v roce 1973 do vojenské rodiny.
Studoval na Vojenské akademii v Oděse a na Národní obranné akademii v Kyjevě, kterou v roce 2007 absolvoval se zlatou medailí. Následně se stal zástupcem velitele 24. samostatné mechanizované brigády sídlící ve městě Javoriv ve lvovské oblasti.
Pak postupoval na další funkce v ukrajinské armádě a rozšiřoval si i vzdělání; v roce 2014 získal na Národní univerzitě obrany Ukrajiny coby nejlepší absolvent operační a strategické úrovně výcviku meč britské královny.
Od té doby sbíral zkušenosti ve válce na Donbasu i při výcvikových misích po celé Evropě. V roce 2020 si ještě doplnil vzdělání o titul v mezinárodních vztazích z Národní univerzity v Ostrohu, o rok později ho prezident Zelenskyj jmenoval vrchním velitelem.
Na možnou invazi se připravoval od samého začátku ve funkci. „Naším úkolem jakožto armády je nečekat ‚na manu z nebe‘. My se na to musíme připravit a děláme pro to všechno,“ vyslovil Zalužnyj své odhodlání v rozhovoru s ukrajinským rádiem Svoboda.
Sedm měsíců poté musel jako vrchní generál začít vést Ukrajinu, aby ubránila své území.
Pryč od sovětské tradice
Do ukrajinské armády přinesl nový dech. Podle serveru Politico se odtrhla od staré „sovětské tradice“. Během posledních asi osmi let se ukrajinská armáda díky zkušenostem z války na Donbasu a intenzivnímu výcviku od států NATO naučila využívat méně početných, rozptýlených jednotek, které mohou jednat bez nutnosti přímých pokynů a svolení od nejvyššího velení.
Zalužnyj by to jistě podepsal. O tom, že změny směrem k decentralizaci velení, taktik NATO a novým technologiím považuje za klíčové, svědčí jeho výroky i činy.
V rozhovoru pro ukrajinský server ArmyInform Zalužnyj už v únoru 2020 popisoval, že ukrajinská armáda je plná mladých, profesionálních vojáků a budoucích lídrů. „Jsou to úplně jiní lidé. Nejsou jako my, když jsme byli poručíci. Jsou to nové klíčky, které do pěti let zcela změní armádu. Téměř každý z nich umí dobře cizí jazyk, ovládá nové technologie a je sečtělý,“ řekl Zalužnyj. „Noví seržanti, to nejsou obětní beránci jako v ruské armádě, jsou to opravdoví pomocníci, kteří brzy nahradí důstojníky,“ dodal.
Ze změny, kterou armáda podle Zalužného započala, už „není cesty zpět“ a návrat před rok 2013 by jí „nedovolila ani společnost“.
Že to se změnou k decentralizovanému vedení a samostatnosti bojových jednotek myslel vážně, Zalužnyj potvrdil i tím, že jedním z jeho prvních kroků po jmenování do čela armády bylo povolení vojákům na frontě zahájit palbu proti nepříteli i bez svolení vrchního velení. Spolu s tím odstranil i související byrokratické povinnosti.
Skromný muž, co rozumí mladým vojákům
Rádio Svoboda před časem Zalužného popsalo i jako skromného vojáka, který se ani poté, co dosáhl vysoké hodnosti, „nehrnul“ do vysokých štábních funkcí a zůstával na frontě.
Důstojníci vyzpovídaní rádiem Donbass.Realii ho popsali jako „jednoho z nejotevřenějších generálů, který rozumí problémům vojáků a nižších důstojníků a nemyslí si, že hvězdy na jeho uniformě jsou důvodem k aroganci“.
„Má povýšení probíhala jako u normálního vojáka. Byl jsem jmenován, chopil jsem se svých povinností, nastoupil do úřadu, pak mi bylo nabídnuto něco dalšího, tak jsem zase šel,“ řekl Zalužnyj serveru ArmyInform s tím, že vojákem chtěl být už jako dítě, ale nikdy neočekával, že bude velitel.
Strůjce historického úspěchu
„Zastavili jsme druhou nejsilnější armádu na světě,“ napsal Zalužnyj loni před létem v jednom z mála veřejných příspěvků, v němž káral některé politiky za „nezodpovědné výroky“, že nepřítel zabral nějaké území snadno, nebo že se někdo chystá vzdát. „Nepřátele jsme zastavili ve všech směrech. Způsobili jsme jim ztráty, které ještě nikdy neviděli, a ani si je nedokázali představit. Ví to všichni Ukrajinci a ví o tom i celý svět,“ napsal.
A přesně to je důvod, proč se Zalužnyj i přes svou relativní nenápadnost už zapsal do ukrajinské historie.
Popularita klíčového velitele ukrajinského protiútoku dál sílí. Doma pro něj mají jen slova obdivu. Dokonce na jeho počest přejmenují město. Sám Valerij Zalužnyj se však pozornosti spíše vyhýbá a politiku nechává na prezidentovi.
Ukrajina se snaží po dlouhých 18 měsících ruské agrese znovu získat pod svou kontrolu území, která okupují Rusové. V čele celé operace stojí Valerij Zalužnyj, děvětačtyřicetiletý vrchní velitel, který byl donedávna pro mnohé neznámou tváří rusko-ukrajinského konfliktu. Nyní svou popularitou šlape podle BBC na paty prezidentu Volodymyru Zelenskému.
„Náš Valera“, jak mu rádi říkají přátelé nebo starší spolužáci, byl jmenován vrchním velitelem ukrajinské armády v červenci roku 2021. Měl lví podíl na obraně Kyjeva a dalších měst v prvních týdnech války, kterou rozpoutal na Ukrajině ruský diktátor Vladimir Putin. Generál Zalužnyj se zaměřil na správnou vojenskou strategii, která pomohla ubránit a následně i osvobodit značnou část území. Vrchní velitel se stal národním hrdinou už tehdy, přestože byl na veřejnosti vidět jen zřídka.
Nyní vede ukrajinskou protiofenzivu. A jeho jméno se podle britské stanice stalo synonymem odhodlání a nezlomné statečnosti.
Zalužnyj není jen respektován, ale i obdivován, povšiml si španělský El País. „Je to můj idol. Děkujeme Bohu, že nám dal tohoto muže. Věříme mu, že nás dovede k vítězství,“ říká Vladislav Fadějev, starosta města Vatutine s přibližně 1200 obyvateli v provincii Charkov. V únoru charkovský městský parlament odhlasoval i změnu názvu města na Zalužné na počest vrchního velitele.
Díky válečným úspěchům a vítězstvím jeho popularita stoupla na úroveň Zelenského a konspirační teoretici začali spekulovat o možné roztržce mezi nimi. Šířily se i fámy o tom, že Zelenskyj nahradí Zalužného ve funkci vojenského šéfa, nebo dokonce o tom, že Zalužnyj zpochybnil prezidentovo politické vedení. Zatím se ovšem nic z toho nestalo.
Zdroj z prezidentské administrativy řekl BBC, že „Zelenskyj prostě nemá čas na takovou žárlivost, jelikož je na více než sto procent zaměstnán získáváním vojenské podpory pro Ukrajinu“.
V médiích se od začátku invaze velitel příliš neobjevuje. Zalužnyj poskytl pouze tři rozhovory. Dva byly do časopisů Time a The Economist a jeden videorozhovor s ukrajinským novinářem Dmytro Komarovem. Roli hrdiny tak, ať už vědomě, nebo bezděky, přenechal Zelenskému.
Server Politico v profilu náčelníka ukrajinských sil píše, že jestli existuje jedna osoba, které lze připsat kredit za dosavadní překvapivé vojenské úspěchy Ukrajiny, je to právě on.
Než se stal velitelem…
Zalužnyj se narodil v roce 1973 do vojenské rodiny.
Studoval na Vojenské akademii v Oděse a na Národní obranné akademii v Kyjevě, kterou v roce 2007 absolvoval se zlatou medailí. Následně se stal zástupcem velitele 24. samostatné mechanizované brigády sídlící ve městě Javoriv ve lvovské oblasti.
Pak postupoval na další funkce v ukrajinské armádě a rozšiřoval si i vzdělání; v roce 2014 získal na Národní univerzitě obrany Ukrajiny coby nejlepší absolvent operační a strategické úrovně výcviku meč britské královny.
Od té doby sbíral zkušenosti ve válce na Donbasu i při výcvikových misích po celé Evropě. V roce 2020 si ještě doplnil vzdělání o titul v mezinárodních vztazích z Národní univerzity v Ostrohu, o rok později ho prezident Zelenskyj jmenoval vrchním velitelem.
Na možnou invazi se připravoval od samého začátku ve funkci. „Naším úkolem jakožto armády je nečekat ‚na manu z nebe‘. My se na to musíme připravit a děláme pro to všechno,“ vyslovil Zalužnyj své odhodlání v rozhovoru s ukrajinským rádiem Svoboda.
Sedm měsíců poté musel jako vrchní generál začít vést Ukrajinu, aby ubránila své území.
Pryč od sovětské tradice
Do ukrajinské armády přinesl nový dech. Podle serveru Politico se odtrhla od staré „sovětské tradice“. Během posledních asi osmi let se ukrajinská armáda díky zkušenostem z války na Donbasu a intenzivnímu výcviku od států NATO naučila využívat méně početných, rozptýlených jednotek, které mohou jednat bez nutnosti přímých pokynů a svolení od nejvyššího velení.
Zalužnyj by to jistě podepsal. O tom, že změny směrem k decentralizaci velení, taktik NATO a novým technologiím považuje za klíčové, svědčí jeho výroky i činy.
V rozhovoru pro ukrajinský server ArmyInform Zalužnyj už v únoru 2020 popisoval, že ukrajinská armáda je plná mladých, profesionálních vojáků a budoucích lídrů. „Jsou to úplně jiní lidé. Nejsou jako my, když jsme byli poručíci. Jsou to nové klíčky, které do pěti let zcela změní armádu. Téměř každý z nich umí dobře cizí jazyk, ovládá nové technologie a je sečtělý,“ řekl Zalužnyj. „Noví seržanti, to nejsou obětní beránci jako v ruské armádě, jsou to opravdoví pomocníci, kteří brzy nahradí důstojníky,“ dodal.
Ze změny, kterou armáda podle Zalužného započala, už „není cesty zpět“ a návrat před rok 2013 by jí „nedovolila ani společnost“.
Že to se změnou k decentralizovanému vedení a samostatnosti bojových jednotek myslel vážně, Zalužnyj potvrdil i tím, že jedním z jeho prvních kroků po jmenování do čela armády bylo povolení vojákům na frontě zahájit palbu proti nepříteli i bez svolení vrchního velení. Spolu s tím odstranil i související byrokratické povinnosti.
Skromný muž, co rozumí mladým vojákům
Rádio Svoboda před časem Zalužného popsalo i jako skromného vojáka, který se ani poté, co dosáhl vysoké hodnosti, „nehrnul“ do vysokých štábních funkcí a zůstával na frontě.
Důstojníci vyzpovídaní rádiem Donbass.Realii ho popsali jako „jednoho z nejotevřenějších generálů, který rozumí problémům vojáků a nižších důstojníků a nemyslí si, že hvězdy na jeho uniformě jsou důvodem k aroganci“.
„Má povýšení probíhala jako u normálního vojáka. Byl jsem jmenován, chopil jsem se svých povinností, nastoupil do úřadu, pak mi bylo nabídnuto něco dalšího, tak jsem zase šel,“ řekl Zalužnyj serveru ArmyInform s tím, že vojákem chtěl být už jako dítě, ale nikdy neočekával, že bude velitel.
Strůjce historického úspěchu
„Zastavili jsme druhou nejsilnější armádu na světě,“ napsal Zalužnyj loni před létem v jednom z mála veřejných příspěvků, v němž káral některé politiky za „nezodpovědné výroky“, že nepřítel zabral nějaké území snadno, nebo že se někdo chystá vzdát. „Nepřátele jsme zastavili ve všech směrech. Způsobili jsme jim ztráty, které ještě nikdy neviděli, a ani si je nedokázali představit. Ví to všichni Ukrajinci a ví o tom i celý svět,“ napsal.
A přesně to je důvod, proč se Zalužnyj i přes svou relativní nenápadnost už zapsal do ukrajinské historie.
