Re: Nepodmíněná láska
Napsal: ned 07. dub 2024 7:44:26
Láska je v pohodě, když ji někdo denodenně netahá jak trumfové eso z rukávu. Přirozená schopnost mít rád. To "nepodmíněná" je jen přívlastek nějak podmíněného "já". Které má například problém, mít rád brokolicovou polívku ze školní jídelny, atp, páč se z ní pokaždý poblil. Jako třeba já
Neb soudružky bedlivě bděly, dokud žák vše nespořádá... Ale máma ji vařila moc dobře, proto asi jazýček nepřilnul a chuťové buňky se bouřily, žaludek to nechtěl ..
Je to snad neláska, nebo láska podmíněná? A důvod už nikdy nejíst polívku? Což dospěláci nenávidí ty kuchařky, co jim servírovaly blafy? Někdo možná jo, to nevím, tak si nese v hlavě vše, co mu kdy "ublížilo". Nejen v gastronomii. A pak baží po "nepodmíněné" lásce - podvědomě touží mít rád. Páč se mu ta schopnost vytratila s těma dětskýma ublíženostma, a zbyla mu v omezeném množství.
A proto je tu jaksi ta meditační praxe, což není až tak daleko od bhakti, jak se možná zdá...
Neb soudružky bedlivě bděly, dokud žák vše nespořádá... Ale máma ji vařila moc dobře, proto asi jazýček nepřilnul a chuťové buňky se bouřily, žaludek to nechtěl ..
Je to snad neláska, nebo láska podmíněná? A důvod už nikdy nejíst polívku? Což dospěláci nenávidí ty kuchařky, co jim servírovaly blafy? Někdo možná jo, to nevím, tak si nese v hlavě vše, co mu kdy "ublížilo". Nejen v gastronomii. A pak baží po "nepodmíněné" lásce - podvědomě touží mít rád. Páč se mu ta schopnost vytratila s těma dětskýma ublíženostma, a zbyla mu v omezeném množství.
A proto je tu jaksi ta meditační praxe, což není až tak daleko od bhakti, jak se možná zdá...