vp

poznání :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 04/15

https://www.youtube.com/watch?v=337r1Kx24jM&t=10s


8:34

Eduard Tomáš: ...Když jsem to říkal Míle - později za několik let - Míla řekla: To vůbec nebylo kenčo. Jak by to mohlo být. To je pravda, že kenčo to vlastně jsou budoucí výsledky nebo ukázka těch budoucích výsledků, ale to se vyvíjí nebo zažívá až teprve, když to pomíjí, když už je skoro konec toho zážitku. Čínané říkají, když bůvol mávne ocasem, ale tys to přece zažíval hned - od začátku, tak to nemohlo být kenčo. To byla docela poctivý, nefalšovaný nirvikalpa samadhi.

No, Richard tomu tehdy nerozuměl. Nerozuměl, že tady jde vlastně o bhakti jogu, o naprostou jogu sebeodevzdání a to Míla pochopila. Míla to pochopila a řekla: Proč to šlo tak rychle? No. protože joga sebeodevzdání čili bhakti joga je nejrychlejší joga na světě. A dokonce si vůbec nezažíval ani ten přechod, tu mystickou smrt. No, proč? Protože právě ta rychlost toho ponoření je tak velká, že ji člověk nezažívá - ten přechod mezi životem a smrtí. Mystická smrt jakoby splynula v jedno.

Víte, Míla byla skutečnou odbornicí na bhakti jogu a skutečně taky je. Proti bruntnovcům tehdejším, ona má tu bhakti jogu v malíčku. Protože ji žila od mládí a žije ji pořád a dokonce pomocí té bhakti jogy dosáhla největšího jejího vrcholu.

Později jsem to s tou jogou sebeodevzdání mockrát zkoušel, ale už mi to nikdy tak krásně nevyšlo jako tenkrát po té knize. Bruntonově - když jsem přečetl tu jeho první knihu Tajnou stezku. No, proč? Protože jsem se dal do studování. Já jsem vám prostudoval takovejch moudrejch knih. Já jsem se do nich tak ponořil, do toho mudrování a přemyšlování, že jsem na tu krásnou jogu sebeodevzdání vlastně zapomněl. Škoda, protože kdybych se jí byl držel, tak to mohlo být všechno daleko, daleko dřív. To je opravdu senzační joga, když má člověk ten temperament, který je k tý joze zapotřebí. Tu odevzdanost, tu lásku, prostě tu velikou bhakti - tu premu, jak říkají Indové. Tu já jsem tehdy měl. Ale později jsem se pustil - jak říkám - do toho studia - a tohleto mi vlastně zakrylo nebo vůbec mi to nepřipustilo se vrátit tak, jako jsem byl tehdy - v té situaci toho naprostého odevzdání. No, studoval jsem džnanu.....

:)
Uživatelský avatar
Trini

Příspěvky: 5360
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 331
Poděkováno: 112-krát v 101 příspěvcích
Nahoru

976.

Když medituji, zažívám občas blažený klid. Nebývá to příliš často, ale vždycky je to velmi příjemné, a uspokojující, ale bohužel ne docela. Vím, že určitě existují ještě vyšší sféry, ale nevím, jak se k nim dostat...

Tvůj případ je trochu složitější tím, že nejsi úplně bhaktická, ani úplně rozumová.

Myslíte něco mezi tím? To by souhlasilo.

Proto musíme obě metody přiměřeně zkombinovat.

Co by dělal doopravdy bhakta na mém místě?

Opravdový 100%ní bhakta by úplně odevzdal celou svou osobnost i s tím blaženým klidem Bohu. "Ne mně, ale Tobě patří vše." Tím by rychle postoupil dál.

A co by udělal džnanín?

Džnanín by svůj blažený klid objektizoval, to znamená, že by jej pokládal za pozorovaný objekt a postavil by se k němu indiferentně. Myslil by asi takto: "Kdo je ten, kdo si uvědomuje, že je zde blažený klid?""Kdo pozoruje blažený klid?"

Tím by ovšem svůj klid ztratil.

Spíš možno říci, že by ho prohloubil, to znamená, že by sice ztratil svůj dosavadní blažený stav, ale našel by hlubší.

Jak by to bylo možné?

Protože by se od blaženého klidu obrátil přímo k Pozorovateli, který je sám klidem nejhlubším, a to je účel věci.
Můžeš si z obou způsobů vybrat ten, který je ti právě milejší.

Anebo je zkombinovat, jak jste řekl?

Ano, to jde také, ale chcete opravdovou moudrost džnanína a jemnou lásku bhakty. Nejsem si ted docela jist, zda jsi v obou případech dosáhla potřebné úrovně. Ale je zde ještě jedna možnost, která ti bude možná vyhovovat nejlépe.

Jaká?

Když se dostaví blažený klid, necháš ho prostě být, zůstaneš uctivě a odevzdaně potichu, nebudeš si ho vůbec všímat, budeš jedině mlčet. To znamená, že si nebudeš přitom všímat ani pozorovatele ani Pánaboha. Znamená to prostě jen B Ý T. A hlavně si na tom nezakládat, zůstat maličká od začátku až do konce.

:)

Pedrito píše:Prostě já drží hubu, takže žádné já jsem nebo nejsem...

Proto se tomu já do meditace nechce, a raděj zůstane v tý introspekci,
kde se ptá.. a má nad sebou přehled. A nějak odmítá pochopit, že další krok
je meditace.

vostalpetr píše:

Pedrito píše:Prostě já drží hubu, takže žádné já jsem nebo nejsem...

Proto se tomu já do meditace nechce, a raděj zůstane v tý introspekci,
kde se ptá.. a má nad sebou přehled. A nějak odmítá pochopit, že další krok
je meditace.

Jasně,

Ego je uvědomění, tedy činnost,

A proto miluje jakoukoliv činnost, čili pohyb,

Tedy uvědomění...

Nehybne je fascinováno tím, že se dokáže hýbat...

Všimni si jak Jana reaguje, vždy k posílení svýho ega. A už jí to nedovolí si uvědomit neosobno,
proč se schovává za návštěvníka..proč věnuje tolik pozornosti banování, kontrole co kdo píše,
zda je to v souladu s jejím osobním chápáním? Atd...