Paradoxy píše:A mimochodem, překlad nisagartových slov může být klidně chybný.
1)Už jen slovo uvědomění- uvědomit si něco, každý rozumně uvažující člověk to slovo chápe tak, že nejdřív si něco neuvědomuje a pak přijde uvědomění, takže to vyjadřuje změnu v čase a prostoru.
2) Je chyba chytat se doslovných citací, natož když jde o překlady. Taky sis jistě všimla, že klidně jeden a ten samý mistr je schopný říkat každému něco jiného a klidně to může být protichůdné. Jestli to náhodou nebude z důvodu, že svá slova přizpůsobuje lidem, kterým to říká
Můžeš to poznávat nejen z citací, ale i prakticky:
Vědomí je základní stav bytí a existence. Je to neustále přítomné pozadí, na kterém se odehrávají všechny naše myšlenky, pocity a vnímání.
Všechno, co vnímáš, se objevuje ve Tvém vědomí. V iluzi oddělenosti je tady osobní vědomí, které je zúžené, omezené a objevuje se v něm všechno tak, jak to vnímají Tvé smysly, všechny Tvé myšlenky.
Celý svět, tak jak ho vnímáš, se objevuje ve Tvém vědomí.
Bez ztotožnění s tělem a myslí je tady absolutní ničím neomezené vědomí, které je všude a ve všem stejné, je sat-čit-ánandou.
Uvědomění lze popsat jako základní, neomezenou přítomnost a hluboké vnímání, které nepodléhá změně, ani rozdělení.
To, že je uvědomění nadřazeným pojmem nad vědomím, tedy, že je prvotní, lze zjistit tak, že tady může být uvědomění osobního vědomí, absolutního vědomí, ale samo uvědomění obojího je pořád stejné.
Ať je tady uvědomění snu, iluze, skutečnosti, uvědomění samo o sobě se nijak nemění.
Uvědomění je mimo čas a prostor, přítomné za všech okolností, ať už ve stavu bdělosti, spánku, snění, nebo hlubokého klidu.
Může tady být uvědomění, že jsi byla v bezvědomí bez vědomí. Může tady být uvědomění, že i když v hlubokém spánku beze snů tady nebylo vědomí ničeho, tak že ten spánek byl sladký, dobrý.