Nyní jsme se dostali ke kořenu: může se mysl setkat s láskou bez cvičení, bez myšlení, bez snažení, bez jakékoliv knihy, učitele nebo vůdce - setkat se s ní tak, jako se člověk setkává s krásným západem slunce? Zdá se mi, že jedna věc je absolutně nutná, a tou je vášeň k životu bez motivu - vášeň, která není výsledkem nějakého pouta nebo spojení s něčím, vášeň, která není chtivostí. Člověk, který neví, co je tato vášeň, nikdy nepozná lásku, protože láska může přijít pouze tehdy, je-li zde naprosté zanechání sebe.
Mysl, která se snaží získat, není vášnivá mysl. Setkat se s láskou bez toho, abychom se snažili ji získat, je jediná cesta jak ji najít - setkat se s ní nevěda jak, a ne jako s výsledkem nějakého snažení nebo zkušenost....
Ale vy nevíte, jak se dostat k tomuto mimořádnému prameni - takže, co dělat? Nevíte-li co dělat, neděláte nic, že? Absolutně nic. Pak jste vnitřně úplně tichý. Rozumíte, co to znamená? To znamená, že nic nehledáte, nic nechcete, o nic neusilujete; není zde vůbec žádné centrum. Potom je zde láska...
https://www.posezenicko.cz/index.php/to ... ml#msg7620