Ego

[vostalpetr]

Vědomí není v protikladu k projevu. Vědomí je i projevem, i tím, co je za ním.
Ale poznání pravdy nepřichází skrz definice nebo popisy – ale skrz umlknutí pojmů, skrz rozpuštění potřeby uchopovat.

Ego je mistr popírání, odporu a nálepkování. I duchovní myšlenky může použít jako štít. Ale prázdnota, která si nedělá na nic nároky, nic nepopírá – jen je. A v téhle tiché přítomnosti není třeba dokazovat, že ego neexistuje – protože tu není nikdo, kdo by to dokazoval.

To, co se v meditaci „objevuje“, není nový stav – je to to, co tady je pořád, ale co bylo překryto připoutaností ke smyslům a myšlenkám.

Sat-čit-ánanda — Bytí, Vědomí, Blaženost — není dosažením, ale odhalením.

Ego je dění, ale to dění se odehrává v něčem, co se nehýbe. A to, co je nehýbající, není v opozici vůči pohybu.

Nejde o popření projevu. Ale o rozpoznání, že projev nikdy nebyl oddělený od Zdroje.

V tom tichu není ego osvícené — ale je rozpuštěné. A to, co zůstane, nepotřebuje jméno. Ani koncept.

Jen je. A je to tady i teď.
Návštěvník






Ego je "prodloužená ruka" univerzálního vědomí,

Je uvědomování které tvori

Skrze myšlení, cítění, intuici a vnímání

A jednou z jeho nezastupitelných funkci je sebeoblbovani...


Ego má tedy svůj význam,

Není něčím co by mělo být popreno jako

Utrpení, iluze, neexistující

A další hovna blabolomistrů co serou duchovní hovna !



A tak tě upozornuji že ti ty tvý sebevoblbujici hovna

S chutí nakopu do tvý svatý prdele

Blabolici kunde co furt popírá, nálepku je a sere hovna...


Ticho

Prázdnota

Nic

Láska

SCA

Iluze duality


Ty netvořis,

Ty jen seres debilni hovna stále dokola jak kolovratek

Hovna, hovna, hovna




V tichu ty debilni zmrdana kundo

Není ego rozpuštěné

Pouze je nečinné a neaktivní,

Stejně ty píčo jako ve spánku !!!


Proč furt blabolis tydle nesmyslný hovna ?


A ještě k tomu ty krávo napíšeš že to co zůstane není koncept,

A hned ho ty zasrana debilko napíšeš

A jako vždy chybné


Ty blbý jelito,

Aspoň začni pŕemejslet prdeli

Když už máš tu hlavu na hovno !!!

[vostalpetr]

Chápu,

Tobě je u prdele co vyseres,

Hlavně že jsi šťastná !!!



Kundo blbá zmrdana...

[vostalpetr]

Ego je dění, ale to dění se odehrává v něčem, co se nehýbe. A to, co je nehýbající, není v opozici vůči pohybu.


Zase rozdělování

Oboje najednou, co je na tom k nepochopeni ???

Jestliže se celek hýbe, tak se zároveň nehýbe

Protože to je celek

Bez s tou dznanou do prdele !

[vostalpetr]

Skvělý jsou ty tvoje úvahy o egu,

Jak se furt něčeho boji a nebo popírá a spekuluje apd.

Zatímco tvý ego nespekuluje, nepopírá, ničeho se nebojí apd.


A to ti jen opravuji ty tvoje píčoviny,

Co denně seres na internet

Aby si se oblazila svou osvícenou moudrosti a pravdou..



Máš pravdu, každej den když jdu spát jsem strachy posranej

A modlím se

Andělíčků můj Strážnicku, opatruj mi mou dusicku

Až budu spát, ať se ničeho nemusím bát...


A láska mě taky děsí

Obzvlášť tedy ta tvoje laskoserna a dobro metající ....

[vostalpetr]

Ego, pohyb a iluze času: Opravdové Já je neměnné


Jedna z nejprovokativnějších pravd, které nám mystická tradice odhaluje, zní:

Ego neexistuje.

To, co nazýváme „já“ – osobní identitou, minulostí, příběhy, úsilím a obavami – je pouze mentální konstrukt. Když hledáme, kdo jsme, obvykle nacházíme jen proud myšlenek, vzpomínek a emocí, které přicházejí a odcházejí. Ale co zůstává, když toto všechno zmizí? Co je trvale přítomné?

Stejně jako ego, i pohyb je iluze.

Naše smysly a mysl nás přesvědčují, že svět se neustále proměňuje, že vše proudí, vzniká a zaniká. Ale jak učí mnoho duchovních škol – od advaitové neduality, přes buddhismus až po židovskou kabalu – tato změna je pouze projekcí mysli v čase a prostoru.

Představme si film na plátně. Postava na plátně se zdá, že se pohybuje, prožívá dramatické zvraty, někam směřuje. Ale pohyb je pouze sledem jednotlivých snímků – statických obrazů, které se rychle střídají. A samotné plátno? Zůstává neměnné, beze změny, tiché a nepohnuté. Bez něj by žádný film nemohl být promítnut.

Podobně je to s námi.

To, co považujeme za sebe sama – naše tělo, mysl, činy, životní příběh – je film. Zdánlivý pohyb v čase. Ale to, co jsme doopravdy, je jako ono plátno: čisté vědomí, které je neměnné, klidné a stálé. Nevzniká a nezaniká. Nepodléhá času. Není součástí žádného „dění“ – ale umožňuje, aby dění bylo vnímáno.

Když se v meditaci nebo hlubokém ztišení dotkneme tohoto místa bez pohybu, bez myšlenek, bez ega – pocítíme to, co nelze slovy vyjádřit: hluboký klid, přítomnost, jednotu. To je Skutečné Já.

Mystici a duchovní učitelé mluví o této pravdě různými slovy. Mistr Eckhart to nazýval „božskou jiskrou“, Ramana Maháriši prostě „Já“. Buddha to naznačoval mlčením. A Alan Watts připomíná, že ego je pouhá „křeč v těle“, iluze napětí, které si sami vytváříme.

A tak pokud hledáme Pravdu, nemusíme se stát někým jiným, jít dál a dál, nebo „zlepšit“ své ego. Naopak – musíme se zastavit, ztišit, a uvidět, že vše, co hledáme, už jsme. A že to nikdy nemělo pohybovat se, růst ani se vyvíjet. Protože to, co je pravdivé, se nemění.

Iluze ega i pohybu se mohou zdát silné, ale jsou to jen stíny promítané na stěnu mysli. Skutečné světlo – naše pravé Já – nikdy neopustilo své místo. Bylo, je a bude – neměnné, klidné a věčné.

:)
Návštěvník



To není žádná pravda,

Ale debilita

A je mně u prdele, co tvý vymrdaný ego pociťuje

Nejspíš to ale bude hovno...


A co píšeš o meditaci ?

Ty si meditaci akorát tak vizualizuje dle vyčtených blabolů



A ego píčo není třeba vylepšovat

To by jeden mohl dopadnou jako ty při ty honbě za štěstím

Ego se má rozvíjet

Ego vylepšují leda mindracky kundy jako ty ...

[vostalpetr]

Když se v meditaci nebo hlubokém ztišení dotkneme tohoto místa bez pohybu, bez myšlenek, bez ega – pocítíme to, co nelze slovy vyjádřit: hluboký klid, přítomnost, jednotu. To je Skutečné Já


Nikoliv píčo,

To je jen tvý zblbly ego !

[vostalpetr]

Skutečné světlo – naše pravé Já – nikdy neopustilo své místo. Bylo, je a bude – neměnné, klidné a věčné.




No jak myslíš, ale já tě varoval že se nemáš do toho nasirat...

[vostalpetr]

Představme si film na plátně. Postava na plátně se zdá, že se pohybuje, prožívá dramatické zvraty, někam směřuje. Ale pohyb je pouze sledem jednotlivých snímků – statických obrazů, které se rychle střídají. A samotné plátno? Zůstává neměnné, beze změny, tiché a nepohnuté. Bez něj by žádný film nemohl být promítnut.



To je Maharisiho dznaninska debilita,

Která popisuje Já pouze z aspektu Vedomi

Prostě blábol a pitomost...

[vostalpetr]

A Alan Watts připomíná, že ego je pouhá „křeč v těle“, iluze napětí, které si sami vytváříme.




To říká správně

Ale to platí pro mindracky ego

Neschopný být v souladu se sebou

Ale přebírající cizí hovna z kterých pak blbne jak ten blbec..


Takže pro někoho křeč a pro jiného proudění Šakti

A pro třetího utrpení co potlačí tlachy o neexistenci...

[Pedrito]

Ego je já, je to šat těla, co se začne oblékat do pocitů a myšlenek, jako třeba těchto - a to je já se šminkami pocitů a idejí. Jinak, vesmír je jen vesmír.

[salmo1cz]

Vesmír vyrostl právě do ega.