Z Poradny a Inspiruj

[Arat]

Ajo, ptám se jako laik, který nad tím nikdy nepřemýšlel.
A tady se to jaxi nabízí.

Proč kočky léhají na místo, kde je nějaký energetický problém, negativní energie?
Psi naopak, zaujímají místo s pozitivní energií.

Kočky jaxi nejsou v mé oblibě.
Psa si pořídil syn a chca nechca ho občas hlídáme...

Abych tomu porozuměla...

[Arat]

Rčení: "je na sebe jako pes a kočka"...

[Jana]

A když jsi tady plakala, chybělo Ti světlo?

Ne.
Bylo to proto, že tobě chybělo to Světlo....

Ale mně přece vůbec nic nechybělo. To Tobě něco chybělo, Ty jsi sem dávala plačící smajlíky. Světlo je spojení a spojení je velká blaženost.

Kdyby Ti nechybělo Světlo, tak bys poznávala stejné blaho jako já. To by ses radovala a nedávala sem uplakané smajlíky.

[Jana]

Ajo, ptám se jako laik, který nad tím nikdy nepřemýšlel.
A tady se to jaxi nabízí.

Proč kočky léhají na místo, kde je nějaký energetický problém, negativní energie?
Psi naopak, zaujímají místo s pozitivní energií.

Kočky jaxi nejsou v mé oblibě.
Psa si pořídil syn a chca nechca ho občas hlídáme...

Abych tomu porozuměla...

Naše kočka si lehá na klín jen toho, koho miluje a kdo ji má taky rád. Na klín někoho negativního by nikdy nelehla.

[Alaja]

Ajo, ptám se jako laik, který nad tím nikdy nepřemýšlel.
A tady se to jaxi nabízí.

Proč kočky léhají na místo, kde je nějaký energetický problém, negativní energie?
Psi naopak, zaujímají místo s pozitivní energií.

Kočky jaxi nejsou v mé oblibě.
Psa si pořídil syn a chca nechca ho občas hlídáme...

Abych tomu porozuměla...

Negativní a pozitivní energie....pro koho jsou ty energie pozitivní a pro koho negativní? Jak se to rozezná?

Kočky prolezou kdejaký kout v domě, na zahradě, v okolí....blízkém i vzdáleném....na venkově i ve městě .....je tedy všude negativní energie? .......

My psa nemáme. Možná ho mladí kdysi chtěli, ale na to, aby s ním chodili ven neměli vůbec čas. A já odmítla chodit jim venčit psa několikrát denně....

[Alaja]

Rčení: "je na sebe jako pes a kočka"...

Jak které kočky a jak kteří psi....

Sousedi měli psy, co své kočky opečovávali....

[Alaja]

Mé kočky mne milují všechny. Ale na klín mi jich vleze jen pár, ostatní jen oddaně přihlíží.....
A občas jsem si říkala, že ta kolena mám dost krátká, protože na klín se mi vešly jen tři kočky najednou....

[Jana]

Mé kočky mne milují všechny....

Protože jsi jejich světlem, láskou. A láska je vaším spojením. Proto na Tvém klíně vrní blahem. A Ty v tomhle spojení, pokud je Tvá mysl zrovna čistá, prázdná bez stínů negativních myšlenek, poznáváš stejnou blaženost.

Probuzení - osvícení to mají takhle stále, pro ně jsi Láskou, bez ohledu na to, jestli je Tvá mysl plná temných negativních myšlenek a světlo v nich a ani v sobě nenalézáš. Pro ně je Tvá existence stejným blahem, jako samo Bytí. Nejsou otroky negativních myšlenek. Nemyslí si o Tobě nic negativního, proto je pro ně i Tvá existence Světlem.

[Klara]

Se všemi kočkami, které jsem měla, mám tu zkušenost, že jsou úplně blažené, když cvičím jógu nebo medituji. Někdy jsem si s trochou závisti říkala, že z toho možná mají větší užitek než já... Jakmile usednu k meditaci, můj současný kocourek se na mě nalepí tělem a přede. Máte někdo podobnou zkušenost?

[Alaja]

Některé kočky velmi rády sdílejí s meditujícím člověkem zření Světla.
Savikalpa je pro ně snadná, jednoduchá.
Taková meditace - savikalpa - s kočkou, je stejná, jako savikalpa ve společnosti více meditujících lidí.

[Alaja]

Prošla jsem ty své zápisy z meditací a hledala ono kočičí téma, o kterém jsem se výše zmínila. No, nějak jsem to nenašla, možná jsem to do pc nepřepsala.

Takže...
...jednou jsem si tak sedla na zápraží kdesi v jedné vísce, když jsme byli na návštěvě u prarodičů. Na dvorku se najednou vyskytla nějaká toulavá číča, co prý obchází místní chalupy. Nebojácně přišla ke mě, vyskočila mi na kolena a stulila se do klubíčka. Nechtěla jsem ji budit, tak jsem se rozhodla si trochu zameditovat. Bylo to v době, kdy u mne už savikalpa byla pevně zakotvena, stačilo jen zavřít oči. Takže jsem se okamžitě ponořila do Světla savikalpy....a kočka na klíně úplně ztuhla, vůbec se nepohnula. V onom nehnutém stavu byla až do doby, kdy jsem si v mysli řekla, že bych už mohla přestat meditovat. V tom okamžiku se kočka protáhla, mňoukla, seskočila mi z klína a odešla za svými kočičími záležitostmi....
Kočky jsou telepati....to mám také vyzkoušeno....

[Klara]

Dík za zkušenost. Kočky jsou výborným indikátorem toho, jak moc je člověk "při sobě". Jakmile se rozběhnou myšlenky, rozběhne se i kočka. :)

[Arat]

Ajo, ptám se jako laik, který nad tím nikdy nepřemýšlel.
A tady se to jaxi nabízí.

Proč kočky léhají na místo, kde je nějaký energetický problém, negativní energie?
Psi naopak, zaujímají místo s pozitivní energií.

Kočky jaxi nejsou v mé oblibě.
Psa si pořídil syn a chca nechca ho občas hlídáme...

Abych tomu porozuměla...

Negativní a pozitivní energie....pro koho jsou ty energie pozitivní a pro koho negativní? Jak se to rozezná?

Kočky prolezou kdejaký kout v domě, na zahradě, v okolí....blízkém i vzdáleném....na venkově i ve městě .....je tedy všude negativní energie? .......

My psa nemáme. Možná ho mladí kdysi chtěli, ale na to, aby s ním chodili ven neměli vůbec čas. A já odmítla chodit jim venčit psa několikrát denně....

Myslela jsem tím, že kočky např. lehají na místo, kde ležel / leží nemocný člověk, nebo dokonce na jeho nemocný orgán, jakoby to z člověka, tu nemoc (nagativní věc) tahalo ven a tím člověku i pomáhají. Pes by to neudělal... aspoň tak jsem slyšela...

[Arat]

Sem tam hlídáme, i přes noc od syna psa, jak jsem psala a i když mu syn přiveze i jeho pelech, ani jednou v něm nespal a vlastně ani neležel, vůbec. Má u nás svoje oblíbená místa, na koberci pod jídelním stolem přes den a v noci spí na svém místě v jednom konkrétním rohu na sedačce . Tuto sobotu měl ale v noci smůlu, protože jeho páníček (syn) přišel nad ránem v ovíněném rozpoložení a usnul mu na té jeho sedačce, takže do rána pes přespal v manželovém křesle
U nás v ložnici se vůbec nechce zdržovat, tam mě akorát chodí budit přesně v 6.15 h. ráno, kdy je zvyklý jíst a nedá pokoj, dokud nevylezu z pelechu, nenasypu mu granule, pak ještě hodinku pokoj dá a před osmou zase budí manžela, aby ho šel vyvenčit (což je moc šikovný, že si řekne). Manžel si rád pospí, je jako medvěd a zvlášť v sobotu a neděli, kdy si může přispat, tak toho využívá, ale teď měl o víkendu smůlu. Jako kňučení psa by neslyšel, ale stačí, když pes vlítne nahoru do postele a manžel v tu ránu vyletí z postele, protože pes v posteli!!!!
Nikdy!

[Alaja]

[armin]

Bdělé vědomí


JIDDU KRISHNAMURTI - NEJVYŠŠÍ SVODODA

Znát sebe sama, znamená znát svůj vztah ke světu - a to nejen ke světu idejí a lidí, ale i k přírodě a k věcem, jež jsou našim majetkem. To je náš život - tzn. život, jakožto vztah k celku. Žádá si pochopení tohoto vztahu nějakou specializaci? Zajisté, že nikoli. Vyžaduje to setkání se s životem jako celkem. Jak dosáhnout takového vědomí? To je našim problémem. Jak se domoci takového vědomí, mohu-li použít toho slova, aniž bych to specializoval? Jak je schopen člověk potkávat život jako celek? To znamená nejen náš vztah se sousedem, ale i s celou přírodou, s věcmi, které máte, s idejemi, se všemi plody mysli, jako jsou iluze, přání a podobně. Jak dosáhnout uvědomění si celého tohoto procesu našich vztahů? Vždyť život - toť vztahy a pochopit je jistě neznamená izolaci. Naopak to vyžaduje plné poznání nebo uvědomění si celého onoho procesu vztahů. Jak dochází k vědomí, k uvědomění? Jak si uvědomujeme vztah k sobě, jak si uvědomíme stromy, zpěv ptáka, své reakce při čtení novin? A jsme si vědomi nejen povrchních reakcí mysli, ale též i odpovědí v našem nitru? Jak jsme vůbec vědomi? Nejdříve zřejmě je to uvědomění si odezvy na podráždění, smyslový dotyk, stimul: vidím stromy a hned je tu odezva, vjem, dotyk, ztotožňování, přání. To je obvyklý průběh, že? Můžeme jej pozorovat přímo, není potřeba studovat za tímto účelem knihy.

A ztotožněním se, identifikací vzniká radost a bolest. Naší vlastností je pak zájem o onu radost a vyhnutí se strasti, že? Zajímáte-li se o něco, dává-li vám to pocity příjemné, pak je tu ihned i vloha pro vnímání, pro uvědomění, a jde-li o nepříjemný pocit, ihned je tu i snaha uniknout. Budete-li hledat schopnost, jež by byla základem pro pochopení sama sebe, myslím, že nebudete mít úspěch. Porozumět sobě není záležitostí nějaké schopnosti nebo techniky, kterou byste cvičili, ostřili, jež by postupem času rostla. Toto chápání sebe sama se dá zkoušet průběhem různých vztahů, způsobem naší řeči, způsobem našeho chování. Dávejte pozor, bděle pozorujte sebe, ale bez nějakého ztotožňování nebo srovnávání či zavrhování, pouze pozorujte, co se děje. Pak jste tím připravili konec činnosti podvědomí, resp. nevědomé - a většina našich vědomostí je nevědomá - ale nejen to, staly se tak vědomými i motivy oné reakce, aniž byste po nich pátrali, aniž byste je hledali.

Když jste vědomi, pak vidíte celý proces svého myšlení a jednání, ale i k tomu může dojít, vyvarujete-li se jakékoli kritiky a odsuzování. Odsuzuji-li něco, pak tomu nerozumím a odsuzování je jeden ze způsobů, jak zamezit pochopení. Myslím, že většina z nás tak činí úmyslně, ihned odsuzují a myslí, že rozumí.

Jestliže neodsuzujeme, ale pohlížíme na to, uvědomujeme si to, pak se obsah, význam, začíná otvírat. Experimentujte takto a sami uvidíte. Pouze si uvědomujte - aniž byste hodnotili - což se může zdát případně jaksi negativním příkazem, ale naprosto negativní není. Naopak: má to vlastnost pasivity, což je přímá akce a přesvědčíte se o tom, budete-li tím experimentovat.

Neboť máte-li něco pochopit, musíte být v pasivním stavu, že? Nemůžete stále na to myslet, spekulovat o tom, mít toho plnou hlavu. Musíte být spíše dostatečně citliví, abyste mohl přijmout obsah toho. Je to jako být citlivou fotografickou deskou. Mám-li vám porozumět, musím být pasivně vědom, pak se mi zjevuje vaše historie. A to jistě není otázkou nějaké speciální schopnosti. Během takového postupu začneme rozumět sobě - nejen těm povrchovým vrstvám naší mysli - ale těm hlubším, jež jsou důležitější, protože tam jsou všechny naše motivy, úmysly, naše skryté požadavky, úzkosti, strachy a pudy. Navenek je máme pod kontrolou, ale vnitřně to vše vře. Dokud těmto nebude porozuměno uvědoměním si jich, přirozeně tu nemůže být svobody, štěstí, inteligence.

Je inteligence snad otázkou specializace, když inteligence je povšechným uvědoměním si celého našeho procesu? A že by taková inteligence mohlo být pěstována nějakou formou specializace? Neboť o to se pokoušíme. Kněz, lékař, inženýr, průmyslník, obchodník, profesor - není to specializace mentality?

Uskutečnit nejvyšší formu inteligence - jež je Pravda, Bůh, což nemůže být popsáno - k tomu domníváme se je nutno stát se specialistou. Studujeme, zápasíme, bádáme a takto podobně s mentalitou specialisty studujeme sama sebe proto, abychom vypěstovali schopnost, která by nám pomohla odkrýt naše konflikty, naší bídu.

Náš problém je, jestliže jsme vůbec vědomi, zda naše strasti, naše bída a problémy mohou být vyřešeny druhými a v případě, že ne, jak bychom se měli vůči nim postavit. Pochopit problém, to vyžaduje přirozeně určitý stupeň inteligence a ta nemůže být získána nějakou specializací. Taková inteligence vznikne jen tehdy, jsme-li si pasivně vědomi celého procesu svého vědomí, což znamená, být si vědom sama sebe, bez výběru, bez rozlišování co je správné a co špatné. Budete-li pasivně vědomi, uvidíte, že z této pasivity, jež není lhostejností, není spánkem, ale naopak krajní bdělostí, že se projeví problém zcela odlišným významem, tzn., že tu nejde více o identifikaci s problémem a tím že dojdete k nějaké kritice a proto problém začne odhalovat svůj obsah. Budete-li schopni činit tak stále, bez přerušení, pak rozřešíte každý problém od základu, ne povrchně. A tu je právě ona potíž, protože nejsme schopni být pasivně vědomi a dovolit , aby se problém sám objevil, bez našeho výkladu. Nedovedeme se podívat problému v tvář bez zaujetí. Nedovedeme to, bohužel, protože chceme, aby nám problém odpověděl, chceme výsledek, podle účelu, nebo se pokoušíme vnímat problém, vykládat si jej podle libosti, nebo svých nepříjemností, nebo zase vnímáme napřed jak s problémem zacházet. Proto přistupujeme k problému, který je vždy nový, se starým vzorem. Výzva je vždycky nová, ale odpověď vždycky stará a naše potíž je v tom, že se neutkáváme s problémem přiměřeně, plně. Problém je vždycky problémem vztahů k věcem, lidem nebo idejím - není jiných problémů. A utkat se s ním správně, tj. přiměřeně - to znamená být ve stavu pasivního vědomí.

Jistě, je důležité, abychom se uvědomovali bez volby, bez vybírání, protože dávat přednost to vyvolává konflikt. Ten, kdo volí, nachází se ve zmatku, proto volí. Když není ve zmatku, pak tu není žádného vybírání, žádné volby. Jenom člověk, který je zmaten, vybírá co má či nemá dělat. Člověk jasný a jednoduchý nevybírá - co je, to je. Čin, který se zakládá na ideji je samozřejmě čin výběru a takový čin neosvobozuje, naopak, takový čin jen vyvolává další odpor, další konflikt, podle našeho podmíněného myšlení.

Důležité tedy je, být bděle vědom od okamžiku k okamžiku a neshromažďovat zkušenosti a prožitky, vědomím zaznamenané, neboť v tom okamžiku, kdy sbíráte, uskladňujete své zkušenosti, vaše vědomí, vaše bdělost se již podmiňuje tou akumulací, tímto ukládáním zkušeností a již to není bdělé uvědomování, nýbrž úprava, je tu volba, konflikt, není tu pozornost a kde je konflikt, nemůže být porozumění.

Život je záležitostí vztahů. A k porozumění těchto vztahů, jež nejsou statické, musí zde být vědomí, které je pružné, poddajné, vědomí bděle pasivní a ne útočně aktivní. A toto pasivní vědomí nelze získat pomocí nějaké disciplíny nebo cvičením. Znamená to být pouze vědom, bdělý od okamžiku k okamžiku ve svém myšlení, ve svém cítění a nejen když jsme probuzeni, neboť poznáme, jakmile se dostaneme do vědomí hlouběji, začneme mít sny a symboly, jež se nám budou do snů promítat. Tak se nám otevřou dveře do končin skrytých, které poznáme, avšak poznat to neznámé znamená, že se musíme dostat za ony dveře do těchto končin - a to je naše nesnáz. Skutečnost není něco, co lze poznat myšlením, protože mysl sama je jen výsledkem známého, minulosti. Proto si mysl musí porozumět, pochopit svoji funkci, pravdu a jen tehdy je možné, aby se to neznámé uskutečnilo - stalo.

[Trini]

https://www.youtube.com/watch?v=48ErO-rm1e8
R. Fico: Najprv som Slovák, potom Európan a až nakoniec Naťák

https://www.youtube.com/watch?v=48ErO-rm1e8

No, vida a Uršula si myslí, že každý Evropan vidí situaci jako ona.

[armin]

https://www.youtube.com/watch?v=48ErO-rm1e8
R. Fico: Najprv som Slovák, potom Európan a až nakoniec Naťák

https://www.youtube.com/watch?v=48ErO-rm1e8

No, vida a Uršula si myslí, že každý Evropan vidí situaci jako ona.

Uršula si to určitě nemyslí - není blbá.
Například ty a Alaja to vidíte také jinak.
V Evropě je totiž spousta tzv. "užitečných idiotů" a s těmi je třeba počítat.

[Trini]

https://www.youtube.com/watch?v=48ErO-rm1e8
R. Fico: Najprv som Slovák, potom Európan a až nakoniec Naťák

https://www.youtube.com/watch?v=48ErO-rm1e8

No, vida a Uršula si myslí, že každý Evropan vidí situaci jako ona.

Uršula si to určitě nemyslí - není blbá.

Zřejmě je.

Podle ní žádný evropský občan to nebude chápat, když se Rusku dá jakákoliv podpora, aby mohlo vést válku.
Rusko nebojuje jenom proti Ukrajině, ale taky proti USA a EU. Takže bych se nedivila, kdyby ho některé jiné státy v tomto nerovném boji podporovaly. Třeba skrytě.

„Reputationsschaden“
EU warnt China vor Unterstützung Russlands

Die Positionierung Chinas im Ukraine-Krieg wird von der EU genauestens beobachtet. Bei einem Video-Gipfel am Freitag erging aus Brüssel eine Warnung an die Regierung in Peking. EU-Kommissionspräsidentin Ursula von der Leyen und Ratspräsident Charles Michel fanden deutliche Worte. „Kein europäischer Bürger würde es verstehen, wenn es irgendeine Unterstützung für Russlands Fähigkeit geben würde, Krieg zu führen. Das würde China hier in Europa einen großen Reputationsschaden zufügen“, sagte von der Leyen nach den Gesprächen.

https://www.krone.at/2671181

[armin]

No právě, Rusko pořád bojuje - jaderná velmoc - postižená stihomamem a svými imperiálními touhami - ohrožuje tak celou civilizaci.
My se nemáme co vzdávat a vyklízet mu prostor, jak ty bys to asi doporučovala - nebraňte se a nic se vám nestane. Naopak musíme hold také bojovat - za naši získanou suverenitu a svobodu hned od počátku.
Jako to začalo před druhou světovou válkou ve Španělsku, později v Česku, tak jsme se z historie poučili, že před velkomožným agresorem a jeho imperiálními představami a požadavky je třeba se bránit lépe dříve nežli později. Čím později, tím více mrtvých.