od Trini » sob 23. črc 2022 17:38:31
Alfons píše:Na vlastní oči jsem viděl inzerát na výběrové řízení Pentagonu, ohledně opravy budovy v Sevastopolu. Zřejmě se deepstate snažil vytěsnit Rusy z Krymu a zřídit si tam základnu svou. To by mělo pro Rusko dalekosáhlé bezpečnostní dopady.
Putin ale mistrovským šachovým tahem vypálil rybník. USA a jejich ratlíci čuměli jak puk.
od Trini » sob 23. črc 2022 17:41:15
Alfons píše:
Majdan bylo ze západu řízené nezákonné násilné svržení legitimního prezidenta, legitimní vlády. Následně byly miliony obyvatel vyloučeny z tamních voleb. To už je jiný stát než s kterým Rusko uzavřelo smlouvu o přátelství. Vždyť v tom státě Rusy zabíjeli, zakázali jim jejich rodný jazyk. To má Rusko garantovat?
Z morálního hlediska, Rusové na daném území žili dávno před vznikem Ukrajiny. Krym přidělil Ukrajině v r. 1954 administrativním výnosem Ukrajinec.
od armin » sob 23. črc 2022 19:57:23
Trini píše:
Kam na tyhle dezinformace chodíš? Tomu může uvěřit jen hlupák nebo někdo, kdo strašně nenávidí Rusko.
od Alfons » sob 23. črc 2022 20:55:12
Stěrače předního skla doslova stíraly ropné kapky. To je sakra ten důvod proč já a jiní lidé se kterými jsem vyrůstal mají rakovinu. To je proč Delaware mělo dlouhou dobu největší výskyt rakoviny.
(potlesk)
od armin » ned 24. črc 2022 7:16:13
od Trini » ned 24. črc 2022 10:39:18
Umfrage zu Beitritt
Mehrheit der Österreicher gegen Ukraine in EU
....
So würden der Umfrage zufolge nur 23 Prozent der Österreicher einen EU-Beitritt der Ukraine begrüßen, 51 Prozent lehnen einen solchen jedoch ab. Der Rest hat dazu keine Meinung. Im Vergleich zu einer Umfrage im März ist die Zahl der Befürworter um acht Prozent gesunken, jene, die einen Beitritt ablehnen, hat um zehn Prozent zugelegt.
od armin » ned 24. črc 2022 12:45:15
Trini píše:Podle průzkumu veřejného míněni v Rakousku je 51% dotazovaných proti vstupu Ukrajiny do EU - je to o 10% víc než v březnu.
23% dotazovaných by přivítali vstup Ukrajiny do EU - je jich o 8% méně než v březnu.
od Trini » ned 24. črc 2022 13:43:51
armin píše:Trini píše:Podle průzkumu veřejného míněni v Rakousku je 51% dotazovaných proti vstupu Ukrajiny do EU - je to o 10% víc než v březnu.
23% dotazovaných by přivítali vstup Ukrajiny do EU - je jich o 8% méně než v březnu.
Nejedná se o vstup Ukrajiny tak jak je, .
od Trini » úte 26. črc 2022 11:18:01
Teď jde Ukrajině o všechno. Cherson: Fakta bez řečí. Co hrozí
Na jihu Ukrajiny se schyluje k protiofenzivě, která má za cíl dobýt strategicky položené město Cherson. Podle současných zpráv francouzské France24 však zatím nemá Ukrajina palebnou převahu. „Opravdu nemáme dost dělostřelectva, když na ně vystřelíme osmkrát, oni na nás 48krát. Zatím mají v dělostřelectvu převahu,“ řekl francouzským reportérům jeden z ukrajinských vojáků. Podle vojenského analytika Franze-Stefana Gadyho přitom Ukrajině půjde o hodně. Pokud by protiofenziva selhala, nejenže by se to podepsalo na morálce ukrajinských vojsk, na Západě by to vrhlo stín na smysluplnost podpory Ukrajiny.
Jak již zachytila světová média, na jihu Ukrajiny v oblasti Chersonu přecházejí ukrajinské síly do protiofenzivy, kterou schválil prezident Volodymyr Zelenskyj. Francoužští reportéři hovořili s 49letým Stanislavem, který se zúčastnil krutých bojů o malou vesnici v oblasti. Přitom byla většina domů buď poškozena, nebo rovnou srovnána se zemí, okolo se povalují vyhořelé vraky aut a země je poseta krátery od raket.
„Někteří se bojí, ale co můžeme dělat, musíme bránit svou vlast, protože pokud to neudělám já, budou to muset dělat moje děti,“ mínil Stanislav. Podle vojáků, se kterými mluvila agentura AFP, je úspěch, že Ukrajina teď drží své pozice. Nikdo z nich nepochybuje, že ofenziva směrem na 40 kilometrů vzdálený Cherson nakonec začne, i když se odhaduje, že bude brutální a Ukrajina stále potřebuje více těžkých zbraní a techniky, aby měla větší úspěch.
„Opravdu nemáme dost dělostřelectva, když na ně vystřelíme osmkrát, oni na nás 48krát. Zatím mají v dělostřelectvu převahu,“ zhodnotil Stanislav, původem z Oděsy. Nicméně zatím drží pozice.
Ukrajinský postup u Chersonu by byl velice symbolicky významný, usuzuje francouzská televize France24. Cherson padl do ruských rukou hned na začátku invaze a jeho obsazení by zhatilo případné plány na ofenzivu směrem k Oděse. Zároveň se také ukáže, zda jsou Ukrajinci vyzbrojení západními zbraněmi vůbec schopní vytlačit Rusy ze svého území a osvobodit celou svou zemi.
Podle západní a kyjevské rozvědky Rusové posilují v oblasti obranu a stupňují raketové útoky na Nikolajev. „Osvobodíme Cherson, o tom není pochyb. Nenecháme ho Rusům, prohlásil 45letý Oleksandr a dodal: „Musíme vytrvat a zničit hordu.“
Dle francouzských reportérů používá Ukrajina na jihu země své největší „skvosty“ získané od Západu, například raketomety HIMARS. A bombardovali most, který spojuje břehy Dněpru. To potvrdili i další vojenští analytici, ovšem jsou skeptičtí k tomu, že by Ukrajina byla schopna most vážně poškodit.
O ofenzivě na Cherson píše i vojenský analytik Franz-Stefan Gady, který si není jist zda se jedná o začátek dlouhé vojenské kampaně na vytlačení Rusů západně od Dněpru. Poznamenal, že veřejně dostupných zdrojů je pomálu, lze z nich dovodit, že Ukrajinci zaútočili zatím jen na několika místech a připravují se tak na přicházející protiofenzivu.
Spekulace o tom, jak budou ukrajinské síly schopny odříznout ruské a tak je obklíčit, jsou podle něho předčasné. Složení sil podle něho není výrazně ve prospěch Ukrajiny, ovšem rovnováha se pomalu mění ve prospěch útočníka, kterým bude v tomto scénáři Ukrajina.
O případné protiofenzivě psal Gady již na začátku července. A pokud selže, mohla by to být ukrajinská „bitva u Saratogy“. Bitva u Saratogy se odehrála v roce 1777 během americké války o nezávislost. Britové se tehdy pokoušeli dobýt strategicky důležité údolí u řeky Hudson, ale klíčové bitvy prohráli, což jednak zvedlo americkou morálku, ale hlavně zajistilo Američanům vojenskou a ekonomickou podporu Francie.
Gady míní, že prohrát bitvu o Cherson by pro Ukrajinu bylo mnohem horší než ztratit další území na Donbasu. Pro vojenské úspěchy Ukrajiny totiž bude klíčová podpora ze Západu. A pokud ofenziva selže nebo se protáhne, tak to dá na Západě munici těm, kteří považují vojenskou podporu Ukrajiny za marnou snahu, která konflikt jen prodlužuje. A zesílily by hlasy volající po dohodě nebo příměří, zejména v Německu, které by podkopávaly snahy podporu zeefektivnit a zrychlit.
Následující týdny pak prý budou klíčové, protože vyčerpané začínají být obě strany a budou se muset přeskupit a přezbrojit. „Dopad případného selhání ofenzivy na bojovou morálku by neměl být podceňován,“ uvádí analytik. „Nemluvě o ztrátách na materiálu a mužstvu,“ dodává. Ze strategického hlediska by však byla mnohem horší ztráta morálky na Západě. Tudíž z hlediska Ukrajiny protiofenziva musí uspět.
od Trini » stř 27. črc 2022 14:27:31
Vyplavalo: Zelenskyj přiznal Američanům pravdu. Je to vážné
Ukrajina se začíná pouštět do protiofenzívy a tamní prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti sdělil americké delegaci, že zemi zbývá jen několik týdnů na získání svého území zpět. Pokud se ukrajinský protiútok zasekne, bude to s blížící se zimou – a možnými mírovými jednáními – pro Kyjev nemalý problém. Podle Zelenského se jako klíčové na vytlačení ruských sil z ukrajinského území ukáže především období příštích tří až šesti týdnů. Z USA však do země nepřicházejí dobré zprávy. Washington žádosti Kyjeva stále mírní s tím, že nechce konflikt eskalovat. Vážnou trhlinu mají mít i západní sankce.
Ukrajina se v posledních dnech netají tím, že se konflikt na jejím území nachází na přelomovém bodě, kdy by mohla na některých místech země přejít do protiútoku a získat zpět svá území okupovaná Ruskem.
Protiútok vedený zejména na – pro zemi klíčovou – oblast na jižním pobřeží se může pro Kyjev stát zlomovým bodem, kterým začne série osvobozování ztracených území, anebo bude začátkem vleklých problémů, v případě, že by se Ukrajincům nepodařilo postoupit.
Čas do zimy se totiž značně krátí a následujících několik týdnů je klíčových při hledání odpovědí o podobě Ukrajiny v blízké budoucnosti. Jestli totiž ukrajinští obránci nezvládnou osvobodit od ruských sil pobřeží dříve, než začne přituhovat, hrozí, že později to půjde již jen velmi ztuha.
Pokud by zima konflikt přerušila, Ukrajina by jen těžko znovu hledala podporu u spojenců pro nové znovuzískání neosvobozených území a musela by se na případný další ruský útok připravovat ve značně znevýhodněné pozici, jelikož právě pobřeží a přístup k Černému moři je jedním z hlavních motorů ukrajinské ekonomiky na jihovýchodě země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je svízelné situace, ve které není prostor na přílišné otálení, vědom. Jak podotýká server Politico, své obavy z průtahů při ukrajinském protiútoku sdělil také americké kongresové delegaci.
Po příjezdu delegace vedené předsedou amerického sněmovního výboru pro ozbrojené služby Adamem Smithem do Kyjeva se Zelenskyj svěřil, že podle jeho odhadů zbývá Ukrajině na otočení války jen několik týdnů.
Ukrajinští představitelé delegaci sdělili, že chtějí v dohledné době začít s Ruskem jednat o míru, a proto bude klíčové získat před samotnými rozhovory s Moskvou zpět zejména území na jihu země, jelikož by při uzavření míru na aktuálních bojových liniích země přišla o velkou část svého pobřeží a tedy i ekonomických a obranných možností.
Smith sdělil, že se od Zelenského dozvěděl, že v rámci snahy o osvobození jihu Ukrajiny před začátkem mírových rozhovorů bude klíčové zejména období příštích tří až šesti týdnů.
Kdyby se Ukrajině protiofenzíva na pobřeží nepodařila, v zimních měsících by zřejmě válka přešla do opotřebovacího stádia, ze kterého by těžila především Moskva.
Jak ale Politico podotýká, Spojené státy sice již od únorového zahájení ruské invaze poskytly Ukrajině pomoc ve výši 8,2 miliardy dolarů, Bidenova administrativa však i nadále odmítá Kyjevu poskytnout některé zbraně, které by situaci mohly velmi rychle obrátit.
Sporná je pro americkou vládu zejména otázka zbraní dlouhého doletu. Na Ukrajinu USA odmítají odeslat armádní taktický raketový systém ATACMS, který dokáže zasáhnout cíle vzdálené 190 kilometrů, nebo bezpilotní letouny MQ-1C Gray Grey Eagle – důvodem je, že se Spojené státy obávají toho, že by mohly konflikt eskalovat.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na Aspenském bezpečnostním fóru prohlásil, že cílem USA je „zajistit, aby nedošlo k vypuknutí třetí světové války“.
Podle Smitha částečná podpora na větší pomoc pro Ukrajinu v USA panuje, zatím se však netýká přímo Bidenova nejužšího okolí.
Pro Ukrajinu také není pozitivní ani zpráva Mezinárodního měnového fondu (MFF). Navzdory sankcím uvaleným na Moskvu totiž Rusko není ekonomicky natolik na kolenou, jak se předpokládalo.
Sankce, jejichž cílem bylo odříznout Rusko od světového finančního systému a odříznout Moskvu od finančních prostředků, které mohla použít na financování války, podle nejnovější zprávy MMF neohrozí ruskou ekonomiku příliš drasticky. Organizace pro letošek očekává, že Rusko již ekonomicky bude kvůli rozpoutání války na Ukrajině tratit, jeho ekonomika však ve výsledku poklesne jen o šest procent – což je o 2,5 % lepší výsledek, než bylo očekáváno.
Rusko nikdy nepatřilo, na rozdíl od Západu, mezi ekonomicky vyspělé země a největší země světa byla ekonomicky v bídném stavu téměř po celou dobu své moderní historie i proti mnohonásobně menší (a v poslední době nepříliš ekonomicky zdatné) Itálii. Zatímco Rusko mělo v roce 2020 svůj hrubý domácí produkt (HDP) podle dat Světové banky ve výši 1 483 miliard dolarů, italské HDP činilo 1 886 miliard dolarů.
Když porovnáme předválečné HDP Ruska s Německem, vychází, že je německá ekonomika (za rok 2020 HDP Německa činilo 3 806 miliard dolarů) až více než dvojnásobně větší. A co více – Rusko bylo v roce 2020 z hlediska HDP na úrovni jen 6x větší než Česká republika a to při jeho mnohonásobně větší velikosti co se týče rozlohy, ale i rozdílu v počtu obyvatelstva.
Pro Rusko tak sice západní sankce neznamenají takové problémy, jak se očekávalo, stále však zůstane nepříliš ekonomicky rozvinutou zemí a úpadek HDP ve výši 6 procent tamní životní úroveň jen opět sníží.
Jak podotkl v rozhovoru pro agenturu AFP hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas, i přes zlepšení čeká Moskvu „stále poměrně značná recese“.
Server France24 pak s odkazem na tento rozhovor dodává, co je hlavním důvodem toho, že nedošlo na úplné zhroucení Ruska – může za to především ruský těžební průmyslu a rostoucí cena energií. Ty přinášejí Moskvě „obrovské příjmy“.
Úspěšné byly také kroky ruské centrální banky, která odvrátila zhroucení bankovního systému v zemi.
Právě kvůli růstu cen energií a závislosti na Rusku trpí také samotná Evropa. Situace by se podle odhadů MMF mohla dramaticky zhoršit, pokud Moskva přeruší vývoz plynu a s tím, jak Evropská unie od příštího roku zavede zákaz dodávek ruské ropy po moři.
Neplatí však, že by se Evropa dostala kvůli sankcím do stejně podobných problémů jako Rusko, projekce MMF předpokládá, že rozvinuté země zůstanou v kladných číslech. HDP eurozóny má letos dle predikce růst o 2,3 %, německé HDP o 1,2 % a i HDP ekonomicky porovnatelné Itálie vzroste o 3 % reálného HDP.
od Trini » stř 27. črc 2022 14:35:24
Británie za podporu Putina uvalila sankce na vlastního občana
Britské ministerstvo zahraničí v úterý zveřejnilo další 42členný seznam lidí, na které uvalilo sankce za podporu ruského režimu a prezidenta Vladimira Putina. Na listu se vůbec poprvé vyskytl také britský občan, je jím bloger Graham Phillips.
Rodák z Nottinghamu, který se před více než dekádou odstěhoval na Ukrajinu, byl obviněn ze zprostředkování ruské propagandy.
„Budeme pokračovat v uvalování tvrdých sankcí vůči těm, kteří se snaží legitimizovat Putinovu nezákonnou invazi, dokud Ukrajina nezvítězí,“ uvedla britská ministryně zahraničí a kandidátka na premiérku Liz Trussová.
V Británii už je Phillips kontroverzní osobou delší dobu. Za své zpravodajství dokonce obdržel několik ruských ocenění. V posledních týdnech ve svých videích naznačoval, že Ukrajinu řídí nacisté a masakr v Buči, při kterém ruští vojáci vyvraždili mnoho ukrajinských civilistů, byl zinscenován.
Phillips v dubnu také odsoudil chování britského premiéra Borise Johnsona. Stalo se tak v rozhovoru s britským občanem Aidenem Aslinem, který byl jako mariňák bojující v Mariupolu zajat proruskými separatisty a odsouzen k trestu smrti.
Sám předseda vlády tento rozhovor označil za ruskou propagandu. Poslanec Robert Jenrick (zvolený za Aslinův Newark) k videu uvedl, že jeho volič je „spoutaný, fyzicky zraněný a vyslýchán pod nátlakem a pro účely propagandy“.
Podle Jenricka je z videa patrné, že ruské síly porušily Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci, a na základě toho by mohl být sám Phillips stíhán za válečné zločiny.
Phillips si vydělává především díky videím, která zveřejňuje na YouTubu, kde má přes čtvrt milionu sledujících. Zdrojem jeho příjmů jsou především reklamy, za které platí nemalé částky velké západní společnosti.
YouTube dosud odmítá Phillipsova kontroverzní videa stahovat navzdory mnoha výzvám ze strany britských politiků.
Na novém sankčním seznamu je Phillips popsán jako „videobloger, který zveřejňuje obsah podporující a propagující akce za účelem destabilizace, ohrožení teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny“.
od Trini » stř 27. črc 2022 14:56:02
Der Schauspieler geht in seiner Rolle voll auf. Glaubt er dies ist eine Hollywood Produktion.
Weis er eigentlich, dass seine Soldaten in echt ihr Leben verlieren.
Ja er weiß es und es geht ihm sehr Nahe wie man an den Fotos sieht, im Klartext es ist ihm wurscht.
Ekelerregend.
Nicht nur die Soldaten. Das Leid der Zivilisten ist irgendwie auch egal.
od Trini » stř 27. črc 2022 15:19:07
od Trini » stř 27. črc 2022 15:26:56
Vláda rezignovala na šetření. Letošní schodek rozpočtu bude astronomických 330 miliard
Vláda schválila novelu rozpočtu na rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. Ještě v březnu přitom Sněmovna schválila deficit o 50 miliard nižší. Tehdy se jednalo o úpravu návrhu rozpočtu bývalé vlády Andreje Babiše, jež počítala se schodkem ve výši 380 miliard Kč. Za navýšením deficitu na 330 miliard stojí podle kabinetu válka na Ukrajině a s ní spojené výdaje na pomoc občanům.
„Ekonomicky a v oblasti energií vede Vladimir Putin válku proti západnímu světu, a ta má přímý i nepřímý dopad na Českou republiku a státní rozpočet.
od Trini » stř 27. črc 2022 20:20:27
Putin ví, že jednota Západu má omezené datum platnosti, tvrdí skotský historik
Spojené státy udělaly ve válce na Ukrajině obrovskou taktickou chybu, tvrdí skotský historik Niall Ferguson, který momentálně působí na univerzitě v Harvardu. Je přesvědčený, že čas pracuje pro Putina a navzdory tomu, že zpočátku byla ruská invaze katastrofou, pro Ukrajinu je čím dál těžší vyhrávat. Jeho prognóza je pro Ukrajinu velmi hořká.
„Čím déle válka trvá, tím je těžší ji ukončit. A každým týdnem je to těžší a těžší,“ říká Niall Ferguson.
„Bohužel, čas pracuje ve prospěch Putina. Přestože byla ruská invaze na začátku katastrofální, pro Kyjev je šance na výhru úměrně tomu, jak je země zdevastovaná, čím dál menší,“ řekl Ferguson v rozhovoru pro deník Die Welt.
„Putin získal čas na změnu strategie a místo dobytí Kyjeva a okupace celé Ukrajiny se zaměřil na Donbas. Nyní Rusko vede „opotřebovací válku" a to „hraje Putinovi do karet“ je přesvědčený historik.
Velkou neznámou je podle jeho slov především otázka budoucí podpory Západu, především USA.
„Spojené státy poskytly Ukrajině pomoc ve výši 50 miliard dolarů, ve druhé polovině roku to bude dalších 50 miliard. A další rok?“ ptá se Ferguson a dává hořkou prognózu.
„Putin ví, že jednota Západu v otázce války na Ukrajině vypršela,“ upozorňuje Ferguson.
Na Západě se podle jeho slov již dostavuje válečná únava. Washington navíc udělal vážné taktické chyby.
„Bidenova administrativa neudělala nic, aby válku zastavila ve správný čas,“ říká Ferguson.
Podle něj věřili, že čím déle se válka povede, tím hůř bude pro Putina. Tato taktika podle historika selhala stejně jako naděje na stažení Putina či palácový převrat. „Byla to chyba a hloupá,“ tvrdí Ferguson.
„Válka se měla ukončit ve chvíli, kdy se Rusům na Ukrajině nevedlo. Místo toho, aby se Biden pokusil válku ukončit, odletěl do Polska a Putina označil za válečného zločince a vyzval k jeho pádu. Teď už je pozdě. Rusko je stále silnější a Ukrajina stále slabší,“ dodal Ferguson.
Zcela vyloučil, že by mohlo na Ukrajině dojít k vojenské intervenci USA a NATO.
Historik také nevěří, že se Rusko kvůli uvaleným sankcím vzdá.
„Nikdy jsem nevěřil v účinnost sankcí. Dokud bude Rusko moci prodávat plyn a ropu, rubl zůstane silný a Rusko přežije,“ uvedl.
Expert předpovídá, že ruská potravinová blokáda povede k inflaci na Západě a potenciálnímu hladu v Africe.
„To jen zvýší tlak. Na podzim odhodlání Západu podporovat válku opadne. Začne žádat Ukrajinu o územní ústupky a de facto rozdělovat zemi,“ ukončil rozhovor Ferguson.
od Trini » čtv 28. črc 2022 17:52:27
V Německu jde do tuhého. Žádná teplá voda, vytápění na 19 stupňů
První velké německé město zahájilo razantní úsporný režim. V Hannoveru, hlavním městě spolkové země Dolní Sasko, se už ve sportovních halách, tělocvičnách či městském bazénu neosprchujete teplou vodou. Městské lázně už navíc nebudou vytápěny plynem, přestanou tryskat fontány a veřejné budovy jako radnice, muzea či další památky už nebudou v noci osvětleny.
Vedení města chce ušetřit minimálně 15 procent na spotřebě energie a připravuje se na nedostatek plynu. „Situace je nepředvídatelná,“ říká starosta Belit Onay (Zelení).
„Jde o každou kilowatthodinu a o to, abychom před omezeními ochránili kritickou infrastrukturu, jako jsou školky, školy, domovy důchodců či kliniky,“ dodal.
Nejsou to jediná omezení, k nimž Hannover přistoupil. Městské budovy budou od 1. října do 31. března vytápěny maximálně na 20 stupňů.
V prostorách, jako jsou například chodby, technické místnosti či sklady, bude teplota dokonce jen mezi 10 a 15 stupni. Všude přestane téct teplá vody a k mytí rukou bude muset stačit studená.
Bude také platit zákaz používání mobilních klimatizací a topných těles. Zredukuje se počet tiskáren, ledniček či jiných elektronických přístrojů. Sídla společností budou mezi Vánocemi a Novým rokem uzavřeny.
„Neděláme si legraci. Je to vážné a doufáme, že další společnosti budou následovat náš příklad,“ uvedl Onay.
Hannover není jediné město, které začíná s úsporami. Mnohá další sice nepřistoupila na drastickou uzavírku teplé vody, ale plánují spotřebovat podstatně méně energie.
Například Lipsko se rozhodlo pro postupná opatření, která v konečném důsledku mají uspořit 15 procent energie.
Kvůli nejisté situaci v zásobování plynem chce Lipsko mimo jiné snížit teplotu pro vytápění. „Cílem našeho společného úsilí musí být úspora 15 procent energie,“ řekl starosta Burkhard Jung (SPD).
Na razantní úsporný systém najíždí také bavorská metropole Mnichov. V městských úřadech přestane téct teplá voda a bude se vytápět na 19 stupňů.
Kanceláře, které se nevyužívají, nebudou vytápěny vůbec. Během prázdnin nepoteče ve školách teplá voda. Městské budovy, jako například radnice na Mariánském náměstí, už nebudou nasvíceny. V současné době jsou nasvíceny do 23:00.
Všechna tepelná zařízení v městských budovách budou prověřena na energetickou efektivitu. Městské fontány se na noc vypnou, oznámil starosta Mnichova Dieter Reiter (SPD).
Také Norimberk startuje s úsporným režimem. Tři ze čtyř krytých bazénů jsou v létě uzavřeny. Sezona v norimberských venkovních bazénech se prodlouží do 25. září.
Norimberské vnitřní a venkovní bazény potřebují každý rok 9,4 milionu kilowatthodin dálkového vytápění a přibližně 800 tisíc kilowatthodin plynu.
Uzavřením lázní na 72 dní se získá energie na vytápění pro 383 domácností nebo přibližně 1500 obyvatel Norimberku a elektřinu pro 789 domácností nebo 3 100 lidí.
Vzhledem k tomu, že venkovní bazény jsou v současné době v provozu bez dodatečného ohřevu, je možná celková úspora energie 1,3 gigawatthodiny.
od Trini » čtv 28. črc 2022 18:00:11
Třetina ukrajinské úrody končí v Polsku. Načerno
Na 250kilometrovém úseku hranice do Polska čeká na překládku více než 14 tisíc vagonů ukrajinského obilí, kukuřice, řepky a dalších zemědělských produktů určených na vývoz, především do Afriky a na Blízký východ.
Polsko slíbilo, že bude ukrajinské obilí rychle přepravovat přes své území do Hamburku a dalších přístavů. To se mu však daří jen s velkými obtížemi, a navíc asi třetina končí nelegálně v polských sýpkách.
„Ukrajina vyváží ročně asi 30 milionů tun obilí a stále má ve skladech asi 25 milionů tun z loňské sklizně. Ukazuje se však, že kapacita Polska pro přepravu tak velkého množství obilí zdaleka nestačí. Polští dopravci mohou za současných podmínek přepravit asi 1,5 milionu tun měsíčně a přístavy mohou na lodě převést maximálně 600–700 tisíc tun,“ upozornil Miroslaw Marciniak, analytik zemědělských trhů společnosti InfoGrain.
„Polsko nejenže nemá kapacity na přepravu takového množství obilí, ale dokonce nevytvořilo koridor, který by zjednodušil a urychlil přepravu této komodity z polsko-ukrajinské hranice do polských přístavů,“ řekl rozhlasu Polskie radio Jan Ardanowski, člen vládní strany Právo a spravedlnost a bývalý ministr zemědělství.
Místní pěstitelé hořekují: Je zle
Poukázal také na věrohodné informace od zemědělců, rolnických organizací a poslanců v jihovýchodním Polsku, že toto obilí nelegálně nakupují velké polské společnosti, které ho „načerno“ dodávají velkým chovatelům zvěře, prasat a výrobcům krmných směsí za ceny nižší, než činí náklady na obilí vyrobené v Polsku.
Za cenu nižší než tisíc zlotých (méně než 5,1 tisíce Kč) za tunu nakupují načerno i polská výkupní střediska na jihu země. Přitom obilí od polských zemědělců, kteří ho donedávna prodávali za dva tisíce zlotých, nikdo nechce. „Když ho přivezou do výkupny, čekají na ně beznadějně zamčená vrata a za nimi sila plná nelegálně získaného ukrajinského obilí,“ upozornil Ardanowski.
Stačila by nová právní norma
„Odhadujeme, že až třetina ukrajinského obilí přepravovaného přes Polsko do Afriky a na Blízký východ končí v naší zemi nelegálně,“ uvedl pro gazeta.pl Pawel Bejda, člen opoziční Polské lidové strany, jejíž voličskou základnu tvoří farmáři.
„Je nemyslitelné tvrdit, že tomuto nezákonnému procesu nelze zabránit. Stačí přijmout právní normu vyžadující, aby každá tuna obilí dovezená do Polska ho i opustila a putovala tam, kde je jí třeba, protože by nastal hladomor. A především důsledně vyžadovat plnění, což se v Polsku obecně neděje,“ řekl Bejda.
od salmo1cz » pon 01. srp 2022 10:52:44
od armin » pon 01. srp 2022 15:23:46
salmo1cz píše:Nový rozhovor prof.Staňka a Martiny Kociánové.
https://www.radiouniversum.cz/stanek-pe ... cni-zmeny/
od salmo1cz » pon 01. srp 2022 15:50:56
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 návštevníků
