Alfons píše:Čínské MZV vydalo oficiální dokument, který realisticky popisuje počínání USA ve světě.
Koukám, že Číňani ve své propagandě už úspěšně používají AI.
Alfons píše:Čínské MZV vydalo oficiální dokument, který realisticky popisuje počínání USA ve světě.
armin píše:Alfons píše:Čínské MZV vydalo oficiální dokument, který realisticky popisuje počínání USA ve světě.
Koukám, že Číňani ve své propagandě už úspěšně používají AI.
Putin není v izolaci. Hlasování OSN připomnělo, díky komu se Rusko hojí
Nová rezoluce Valného shromáždění OSN vyzývající Rusko ke stažení z Ukrajiny ukázala, že postoj ke konfliktu se ve světové politice za rok války moc nezměnil. „Pokus Západu izolovat Rusko nezafungoval,“ píše deník New York Times.
V předvečer ročního výročí od zahájení ruské invaze podpořilo 141 států OSN rezoluci vyzývající Moskvu k okamžitému stažení vojsk z Ukrajiny. Jde o zcela totožné číslo jako při loňské březnové rezoluci odsuzující invazi.
To sice znamená, že podpora západních států a jejich spojenců nepolevuje, na druhé straně se ale potvrzuje, že se Západu během roku nepodařilo de facto nikoho přetáhnout na svou stranu. Ba naopak, některé země původně odsuzující invazi, jak píše v analýze deník New York Times (NYT), se posunuly ještě blíž k neutrální pozici.
Přímo proti nové rezoluci se tentokrát kromě Ruska postavilo šest zemí, tedy o jednu více než loni: Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie. Podstatnější je ale skupina dalších 32 států, která se hlasování zdržela a která je opět co do počtu i složení dost podobná jako loni. Jsou mezi nimi i velcí hráči v čele s Čínou a Indií.
Část těchto neutrálních zemí v posledním roce výrazně pomohla zmírnit dopady sankcí na ruskou ekonomiku, a tím i schopnost Kremlu dál financovat válku.
Ekonomické rány nejvíc hojí Čína a Turecko
Významný nárůst exportu do Ruska v loňském roce podle NYT zaznamenalo přes deset států.
Nejvíc ze všech mezeru potřebného dovozu zaplnila Čína, která se svou pozicí bližší k Rusku ani nijak netají. Trojnásobný nárůst nákladní dopravy ale zaznamenalo podle dat organizace Silverado Policy Accelerator i Turecko, které se oficiálně už dřív připojilo ke státům odsuzujícím Rusko.
Ze zemí, jež Rusko odsoudily, a přesto významně navýšily export, analýza uvádí ještě Srbsko, Kolumbii a Gruzii. Zbytek zemí, které loni začaly do Ruska exportovat podstatně víc než dřív, patří buď mezi neutrální nebo Rusko přímo podporující státy. V této skupině je například Írán, Arménie, Etiopie a Kazachstán.
Menším dílem k navýšení exportu dále přispěla také neutrální Indie, která navíc navýšila import ruské ropy, Brazílie, přestože oficiálně invazi odsoudila, a stejně tak třeba i Indonésie, Švýcarsko, Severní Makedonie a několik dalších zemí.
Horší to má Rusko s dovozem zbraní. S tím pomohla KLDR neznámým, ale podle USA významným množstvím munice pro artilerii a Írán dodávkami kamikaze dronů. Klíčové komponenty využitelné ve vojenské technice, jako například mikročipy, ale do Ruska proudí ve velkém například opět z Číny i dalších zemí.
Co se týče nezbraňových exportů, ty podle NYT pomohly značně zmírnit ekonomické dopady a jsou jedním z důvodů, proč ruská ekonomika zatím odolává sankcím lépe, než se na Západě čekalo.
Zbraně Rusko ale musí z valné většiny brát z vlastních zásob a výroby, což se na frontě, byť omezeně, už zřejmě projevuje. „Analytici tvrdí, že Rusku zřejmě dochází například řízené střely. Vojáci si také stěžují na nedostatek vyspělého vybavení, jako jsou drony a noční vidění,“ píše deník.
Smíšená Asie, proruská Afrika a couvající Jižní Amerika
Slovy autorů analýzy NYT je současné rozložení výsledkem toho, že „světoví lídři nejsou nijak nadšení z toho, že jeden stát napadne druhý“, ale řada z nich zároveň „není zrovna nešťastná, když vidí, že se někdo staví proti USA“.
Hodně zemí napříč Afrikou, Asií a Blízkým východem také i přes silné vazby na Spojené státy podle NYT jednoduše nevidí válku na Ukrajině jako globální hrozbu, a proto zůstává v neutrální pozici a usiluje o zachování co největší flexibility.
Asie podle deníku zůstává v postoji rozdělená, přičemž k odmítnutí invaze se tam neodhodlala asi třetina zemí. Nutno podotknout, že jsou mezi nimi i jedny z nejlidnatějších států světa – tedy Indie, Čína a Pákistán. Rusku se podle NYT v Asii podařilo „těžit z obchodních vztahů a nakloněného postoje veřejnosti, který je dědictvím studené války“. USA v regionu sice neztratily žádného ze svých spojenců, ale neuspěly například se svým naléháním na Indii, aby od Ruska kupovala méně ropy.
Dále NYT upozorňují že jedním ze států, které původně invazi odsoudily, ale postupem času se posunuly blíž k neutralitě, jsou Spojené arabské emiráty. Svědčí o tom mimo jiné návštěva tamního prezidenta v Rusku loni v říjnu nebo nabídnutí letiště v Abú Dhabí pro výměnu vězňů v případě americké basketbalistky Brittney Grinerové. Dubaj se také podle NYT stala „rájem ruských oligarchů a proruských elit“.
Obzvlášť se Rusku v hledání partnerů daří v Africe. „Rusko si tam získalo přátele prostřednictvím neúprosné propagandy, tvrdé síly a zvyšování počtu kontraktů na ruské žoldáky a zbraně,“ píše deník. Hlasování o klíčových rezolucích OSN se zdržela zhruba polovina afrických zemí včetně například Jihoafrické republiky, kde Rusko podle NYT těží hlavně z historických vazeb z dob apartheidu.
V Latinské Americe většina zemí stojí na straně Ukrajiny a Západu. V posledních měsících se ale slovy NYT projevily jisté „trhliny“. Například Kolumbie nedávno odmítla požadavek USA poskytnout Ukrajině zbraně. To samé učinila i Brazílie.
Rusko doufá, že Západ nevydrží
Předešlý rok na druhou stranu ukázal i významnou jednotu západních států, které v některých případech i přes dříve silné vazby na Rusko Ukrajině dodnes poskytují veškerou podporu včetně smrtících zbraní.
V den výročí ruské invaze je tak podle NYT jasné, že se hraje o to, kdo déle vydrží.
„Putin sází na to, že evropské země odradí dopad války na jejich ekonomiky a že tamní politici přestanou podporovat sankce i dodávky zbraní Ukrajině,“ uzavřel deník s dodatkem, že Moskva může zároveň realisticky očekávat další navyšování obchodu s neutrálními státy v Asii, na Blízkém východě a v Africe.
Trini píše:https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-putin-neni-v-izolaci-hlasovani-osn-pripomnelo-diky-komu-se-rusko-hoji-226493
Slovy autorů analýzy NYT je současné rozložení výsledkem toho, že „světoví lídři nejsou nijak nadšení z toho, že jeden stát napadne druhý“, ale řada z nich zároveň „není zrovna nešťastná, když vidí, že se někdo staví proti USA“.
salmo1cz píše:Prodavač zeleniny Brahim pracuje na filipínském tržišti Ocean již více než 30 let. „Teď skláním hlavu, když vidím, jak mě lidé, kteří u mého stánku nakupují už 10, 15, 23 let, lámaným hlasem žádají o jedno rajče, jednu cibuli, jednu bramboru. Lidé jsou na pokraji svých sil,“ uvádí.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... ene-226574
Bude se pašovat cibule namísto letu ke hvězdám.
Chce se mi blejt velebnosti.
Exministr Kavan po roce války: Vojenské řešení neexistuje, vidíme to jasně. Nechte pracovat diplomaty
„Napětí a ztráty vypadají, že jsou horší, než byl dopad války v Afghanistánu.“ Bývalý diplomat a někdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan strašení Ruskem považuje za klasickou dezinformaci. Pro ParlamentníListy.cz bilancuje v rozhovoru uplynulý rok války na Ukrajině. „Prý jde celkem zhruba o 300 000 mrtvých. To by mělo motivovat ty, kteří podporují pokračování války zasíláním zbraní, aby začali hledat mírové řešení,“ dodává.
Uplynul rok od začátku rusko-ukrajinské války. Jak válka na Ukrajině proměnila Ukrajinu, Rusko, ale i celou Evropu?
Pokud jde o Ukrajinu, tak ta je už hodně zdevastovaná a pravděpodobně ji čeká i další velká destrukce. Obnovit Ukrajinu po válce bude velmi složitý a velmi nákladný úkol. Rusko v tomto rozsáhlém měřítku mobilizovalo poprvé od 2. světové války. Napětí a ztráty vypadají, že jsou horší, než byl dopad války v Afghanistánu.
Ruská federace představuje podle českého Senátu nejvýznamnější hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Co o tom soudíte vy?
Samozřejmě respektuji názor Senátu, ale nesdílím jej. Nevidím, čím by mělo Rusko ohrožovat celosvětovou bezpečnost. Nebo si myslíte, že by Rusko mohlo jít do války s celým světem, když není schopno pomalu ani překročit Dněpr? Takovéto strašení Ruskem považuji za klasickou dezinformaci.
Jaké jsou obranné možnosti Česka vůči ruské hrozbě?
Jak jsem již řekl, nevidím žádnou ruskou hrozbu vůči České republice, a tak i takovou otázku považuji za něco, co zbytečně zvýší strach a napětí. Jsem přesvědčen, že Česká republika je schopna se jakýmkoli existujícím hrozbám ubránit.
I po roce trvá jakási řekněme opotřebovávací válka. Co nám uplynulý rok válčení může napovědět o tom, jak se bude situace v místě dále vyvíjet?
Vývoj během posledního roku prokazuje, že pro tento konflikt neexistuje vojenské řešení. Ani jedna strana není schopna zcela porazit tu druhou. Je proto nutné ty boje zastavit dohodnutým příměřím a nechat diplomaty ať vyjednají mírové podmínky přijatelné pro všechny strany.
Tajná služba pobaltského státu podle senátora Fischera upozornila na to, že Rusko směřuje k totální diktatuře a v ruské vládnoucí elitě se dostává do popředí ještě radikálnější frakce než doposud. Víte, o co se jedná? Máte o tom nějaké informace?
Informace od nějakých anonymních tajných služeb beru s rezervou. Pan senátor Fischer mne nijak nepřesvědčil, že má nějaké nové a ověřitelné informace. Nemám žádné informace o nějakém zvýšení pravomocí jakési radikálnější frakce. Kterou má pan senátor na mysli? Čečenské kadyrovce? Wagnerovce? Takovéto zvěsti jen zvyšují napětí a snižují možnosti dohody o míru a bezpečnosti v regionu i v celé Evropě. Jsem přesvědčen, že veřejnosti bychom měli předkládat jen zcela ověřitelné a autentické informace a ne domněnky nebo vlastní přání.
Nově zvolený český prezident Petr Pavel připustil, že se lze dostat do situace, kdy osvobození určitých částí ukrajinského území bude znamenat více ztrát na životech, než společnost dokáže unést. Musíme být podle něj připraveni na nejhorší. Těmito slovy řádně vytočil ukrajinského ministra zahraničí. Co vy na to?
S Petrem Pavlem souhlasím a totéž sdělují již po nějakou dobu americké zdroje včetně vojenských, například nejvýše postavený americký generál Mark A. Milley. Je to pro mne další důvod, proč podporuji okamžité příměří, zastavení zabíjení a zahájení mírových jednání. Už nyní jsou ztráty na životech obrovské a měli bychom udělat vše pro to, aby se nezvyšovaly. Prý jde celkem zhruba o 300 000 mrtvých. To by mělo motivovat ty, kteří podporují pokračování války zasíláním zbraní, aby začali hledat mírové řešení.
Prezident Biden navštívil Kyjev a potvrdil další balíček pomoci ve výši půl miliardy dolarů. Zahrnovat by měl další vojenské vybavení včetně dělostřelecké munice, houfnic a raket. Koncem tohoto týdne Bidenova administrativa „oznámí další sankce proti elitám a společnostem, které se snaží vyhnout nebo nahradit ruskou válečnou mašinérii“. Váš komentář?
Už jsem sdělil, že nevidím smysl v zasílání dalších zbraní, které jen prodlouží válku, povedou k většímu množství zabitých lidí, ale prospekt míru nepřiblíží. Sankce jsou evidentně málo účinné a je otázka, zda nepoškozují více Evropu než Rusko. Z historie sankcí vyplývá, že většina převážně plošných sankcí nesplní očekávání, neboť více poškodí obyčejné občany, ale nepřinutí ty, kteří rozhodují, aby změnili svou politiku (Irák, bývalá Jugoslávie, Kuba atd).
Česko dodalo 89 tanků, 226 bojových obrněných vozidel, 38 děl či 33 salvových raketometů. Je dvanáctým největším dodavatelem techniky Ukrajině na světě. Tržní cena výcviku a materiálu, který poskytl Ukrajině přímo český stát, je zhruba 10 miliard korun. Materiál za dalších 30 miliard korun dorazil na Ukrajinu z Česka na základě licencí vydaných českým výrobcům vojenské techniky a munice. Co říkáte na tyto počty?
Počty jsou vskutku hrůzné. Chápu, že export zbraní je výhodný pro český zbrojní průmysl, ale opakuji, že zbraně tuto válku neukončí, právě naopak. A tyto peníze by spíše pomohly českým občanům, kteří trpí inflací a zdražováním. Jen s menším množstvím těchto peněz by vláda mohla dostát svým zákonným závazkům a vyplatit v červnu seniorům důchod podle schválených valorizačních pravidel a nesnižovat každému penzistovi jeho a její důchod o tisícovku měsíčně.
Český premiér Petr Fiala jednal ve Varšavě spolu s dalšími lídry takzvané bukurešťské devítky s americkým prezidentem Joem Bidenem a generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Lídři na závěr podepsali společnou deklaraci, ve které podporují cestu Ukrajiny do NATO. Jak hodnotit tento postup?
Nechápu ho. Je přece naprosto jasné, že hlavní důvod pro ruskou invazi na Ukrajinu (kterou odsuzuji, neb jde o jasné porušení mezinárodního práva) byla právě obava Ruska ze vstupu Ukrajiny do NATO, a tedy z možnosti, že by NATO mělo své vojenské základny blízko ruských hranic. I řada amerických představitelů v minulosti uznala, že Ukrajina by měla být neutrální s mnoha zárukami její bezpečnosti, ale neměla by vstoupit do aliance. Tím by se jen vytvořil zdroj napětí a možnost budoucího konfliktu. Dovedete si představit, že by v minulosti třeba Mexiko vstoupilo do Varšavské smlouvy? A všichni si jistě pamatujeme na americkou reakci na sovětské rakety rozmístěné na Kubě. Pokud by nedošlo k rozumné dohodě mezi Kennedym a Chruščovem, tak by nám tenkrát hrozila třetí světová válka. To jsme se nijak nepoučili? Proto prosazuji naši mírovou iniciativu Mír a Spravedlnost, kterou zatím podepsalo téměř 15 000 českých občanů.
Trini píše:
Exministr Kavan po roce války: I řada amerických představitelů v minulosti uznala, že Ukrajina by měla být neutrální s mnoha zárukami její bezpečnosti, ale neměla by vstoupit do aliance.
armin píše:Ukrajina záruky měla, do NATO nevstupovala a stejně ji Rusko masivně napadlo a zatím útočit, ničit Ukrajinu nepřestalo.
Takže jaké jistější záruky může Ukrajina čekat?
armin píše:Trini píše:
ji Rusko masivně napadlo .
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků