Pedriito píše:S tou realizací je mi to taky podezřelé. Neb velký duch realizuje se v projev.
Vesmír jeho realizací, hvězdokupy, slunka, luny, živé planety.. bytosti.
Kam a proč se chce bytost realizovat? Chce zpětně realizovat velkého ducha?
Nebo si ho jen uvědomit?
A proč kolem toho dělá takový ptákoviny a jánoviny??
Už jsem to sem psal, buď to Jana smazala, nebo jsem to zapomněl odeslat.
Není kouře bez ohně.
A něco tu Janu musí nutit dělat takový ptákoviny, jánoviny.
A to je zajímavé, důležité a podstatné. V poznání příčin a jejich uvědomění si, je cesta z toho ven - z těch ptákovin a jánovin, k opravdovému osvobození.
Ptal jsem se Jany jestli jí nezemřelo její dítě. Nedokáže na to normálně odpovědět. Proč?
To samo podporuje můj pocit, že podle některých dalších až horečných reakcí Jany na některé příspěvky je u ní za tím vytěsňování nějaké bolesti - jako je ztráta dítěte, znásilnění v dětství nějakým příbuzným a podobně.
Útěk před realitou, upínání se k něčemu rádoby neměnnému, blaženému, bezpodmínečné lásce. A to se snaží vyzobávat z projevů Mistrů, že něco takového je, že je to to nejvyšší, nejlepší atd.
To je podstatné, tyhle vnitřní příčiny zatemnění mysli a srdce iluzorním "světlem" najít a řešit. Šermování citáty Mistrů a řešení třeba jestli Ramana řekl slovo skutečnost s velkým nebo malým "s" jsou jen příznaky vnitřního problému.
V tom duchovní cesta ani pokrok ani skutečné probuzení nespočívá. Naopak.