https://www.matrix-2001.cz/clanek/podiv ... ru-1-11825PODIVNÉ ČASY: OKULTNÍ MOC EGREGORŮ (1)
Soria Alberto
Egregor je oživenou myšlenkovou formou vytvořenou emoční energií (duchovní energií) stejně smýšlejících lidí, kteří se scházejí za společným cílem. Je to duchovní entita nevědomky vytvářená skupinovou myslí lidí, kteří se setkávají, aby sdíleli podobné ideály nebo přesvědčení. Časem skupina lidí, kteří se shromažďují pro tento specifický účel, vytvoří myšlenku – egregora, kterého lze nazvat „duchem skupiny“. Neochvějná oddanost ideálu či objektu vytváří v astrální rovině egregory, kteří mohou přijmout svůj vlastní život. Jsou to entity, jež se mohou stát nezávislými a ovlivňovat skupinovou mysl, která je vytvořila. Působí jako astrální podpora pro skupinové cíle. Tyto aktivované myšlenkové formy se mohou chovat jako autonomní bytosti podle společných sdílených cílů a aspirací skupiny.
Koncept egregorů plně potvrzuje vrozenou tvůrčí sílu lidí.1 Říká se, že lidské chování a myšlení je asi z 85 % habituální nebo automatické. Podobně nevědomě dochází i k formování těchto entit. Psychologové a vědci v oblasti lidského chování již zjistili, že podvědomá mysl po většinu času jedná nezávisle na vědomé mysli.2 Autonomní myšlenky vycházející z podvědomé mysli řídí naše chování a přesvědčení, i když si jich přímo nejsme vědomi. Domníváme si, že máme kontrolu nad myšlenkami, které nás ovlivňují, ale pravdou je, že jsme těmito myšlenkami prakticky posedlí. Jakmile je egregor vytvořen, obklopuje kolektivní jednotlivce a udržuje jejich soudržnost na základě společných ideálů, pocitů a emocí. Jinými slovy, je to syntéza emoční, mentální i duševní energie generované skupinou, která společně rezonuje za stejnými účely. Tito lidé byli navzájem přitahováni svými podvědomými podobnostmi. Lze tedy říci, že egregor je ideologií skupinové mysli a časem se může stát jejím „vůdčím duchem“.
Autor ezoterické literatury Mark Stavish napsal zajímavou publikaci s názvem "Egregores: The Occult Entities That Watch Over Human Destiny". Zdá se, že Stavish zaměňoval pojem egregor s termínem „strážce“; o těch druhých se zmiňuje "Kniha Henochova" (text vyřazený církevními otci z Bible). Ačkoli je etymologický kořen slova egregor spojen s významem „strážce“, nemá nic společného s henochiánskými „strážci“ nebo „uprchlými anděly“. Současný a psychosociologický význam slova egregor je spojen s lidským duševním výtvorem. Egregoři mohou dohlížet na smýšlení skupin, které je vytvořily, ale vůbec „nedbají na lidský osud“. Egregor nezískává svou vlastní existenci oddělenou od jeho tvůrců. Po většinu času je jejich vazba omezena na skupinu, která je vytvořila. Egregor se rozpadne, pokud se skupina rozdělí, protože potřebuje být vyživován a krmen duševní energií.3
Egregoři mohou být reprezentováni národními symboly, ikonami, světci, magickými talismany, náboženskými relikviemi, rituálními předměty či uctívanými nástroji. Tyto symboly jsou spojeny se silnými emocionálními odpověďmi generovanými skupinovou myslí. Vznášejí se nad místy, která jsou považována za posvátná, nebo tam, kde se odehrávaly historické události. Přítomnost egregora v církevním prostředí nebo na náboženských místech je silná kvůli oddanosti a emoční energii vyjádřené věřícími. Skupinová mysl je přímo zaměřena modlitbami, meditacemi, rozjímáním či recitací (například u růžence) na mentální obraz. Walter E. Butler, zakladatel ezoterické školy známé jako "Služebníci světla" (SOL) se sídlem v Anglii, definuje pojem egregor takto:
„Kolektivní skupinová mysl‘, a to jak ve svých vědomých, tak podvědomých aspektech, která je tvořena jednotným myšlením a pocity řady podobně smýšlejících lidí.“ „Nemusí to být laděno eticky ani nábožensky, ale musí existovat silné vzájemné porozumění mezi všemi jejími členy. V psychologii je skupinová mysl rozhodně považována za jeden z faktorů, s nimiž je při psychologické péči třeba počítat. Samozřejmě řečník, kouzelník, politický či náboženský fanatik, ti všichni jsou adepty budování a využívání podobné skupinové mysli.“4
Egregoři tak mohou být buď pozitivní, nebo negativní, a to v závislosti na záměrech a aspiracích skupiny. V některých případech, kdy tyto animované myšlenkové formy nabudou moci, mohou převzít kontrolu nad svými tvůrci a stát se autonomními entitami; vždy jsou však spojeny s prostředím nebo skupinou, jež je vytvořila, protože na lidi, kteří mají protichůdná přesvědčení i životní cíle, by neměly žádný vliv.
Koncept Tulpa a Tulku
Podobné pojetí pojmu egregor se nachází v učení tibetského buddhismu, kde nacházíme pojmy tulpa a tulku, které se chápou jako animované myšlenkové formy nabývající autonomní existence. Egregoři tak mohou být pozitivní nebo negativní v závislosti na záměrech a aspiracích skupiny. Francouzská orientalistka Alexandra David-Néelová byla během své návštěvy v Tibetu svědkem šamanských a magických postupů tulpy a tulku. Svou přímou zkušenost zdokumentovala ve své knize "Magic and Mystery in Tibet", která původně vyšla ve francouzštině v roce 1929. Pojmy tulpa a tulku plně potvrzují náhodný koncept „egregorů“. David-Néelová tvrdí:
„Podle nich [tibetští mistři] jsou podobné přízraky tulpami, magickými útvary generovanými silnou koncentrací myšlenek. Jak bylo opakovaně uvedeno v předchozích kapitolách, tímto procesem mohou být vizualizovány jakékoli formy.“5
Zajímavé je, že Helena Blavatská nebyla jedinou ženou, která cestovala do Indie a Tibetu, aby hledala znalosti i osvícení. Alexandra David-Néelová tibetskou Lhasu rovněž navštívila na začátku 20. století, kdy byly fyzické a politické podmínky pro cestování do této země nesmírně obtížné. Žila v Tibetu více než 14 let a ve výše uvedené knize dokumentovala praxi tibetského buddhistického šamanismu i věšteckých experimentů. Její text je tedy osobním záznamem okultního a věšteckého tréninku v Tibetu. Termín tulku by neměl být zaměňován s termínem tulpa, ačkoli se vzájemně doplňují. Tibetský koncept tulpa je mentálním stvořením, který dosahuje tělesné reality intenzivní meditací; zatímco tulku je chápán coby reinkarnovaný strážce konkrétní linie učení tibetského buddhismu. Jak však uvádí David-Néelová, „vymezení mezi tulpami a tulky není ani zdaleka jasné. Existence obou je založena na stejných tezích.“6
David-Néelová tvrdila, že tyto mystické postupy praktikovala, když tam byla. Popisovala tulpy jako „magické útvary vytvořené silnou koncentrací myšlení, které pak mohou vyvinout svou vlastní mysl“. „Jakmile je tulpa vybaven dostatečnou vitalitou, aby mohl hrát roli skutečné bytosti, má tendenci se osvobodit od kontroly svého tvůrce. Tibetští okultisté říkají, že se to děje téměř mechanicky, podobně jako dítě, když je jeho tělo vyvinuto a schopno žít odděleně, opustí matčino lůno.“7 Tímto způsobem David-Néelová podává z první ruky informace o oněch myšlenkových formách, které načerpala od tibetských Buddhů, lámů, mágů i šamanů. Její příběh tedy netvoří teoretické úvahy nalezené v knihách či knihovnách, ale skutečné zkušenosti, které získala na téměř nedostupné tibetské náhorní plošině zvané „Střecha světa“.
Někteří metafyzičtí autoři věří, že moderní západní okultní koncept „myšlenkové formy“ má původ v interpretaci tibetského pojmu tulpa. Nicméně termín „myšlenková forma“ už byl popularizován členovy "Theosofické společnosti" Annie Besantovou a C. W. Leadbeaterem v jejich knize "Thought-Forms", věnující se jasnovideckému bádání a původně publikované v roce 1901. Ještě před tímto datem, v roce 1889, americký průkopník nových myšlenek Prentice Mulford vytiskl knihu s názvem "Thoughts are Things", čímž se pokusil lidem zprostředkovat informaci, že myšlenky mohou být proměněny ve skutečnost.
Psychologie a náboženství
Ve své knize "Healing Without Medicine" ukazuji psychologický mechanismus uzdravení, vyvolaného egregory vznášejícími se na daných místech. Tato uzdravení jsou považována za zázraky, které se odehrály na místech považovaných za posvátná, jako jsou staré kostely, katedrály, svatyně atd. "Psychická entita" (egregor) zvyšuje vnímavost lidí, kteří je navštěvují, a přizpůsobuje podvědomé mysli vyznavačů, aby se staly vnímavé ke své vroucí touze po uzdravení. A jak nám připomíná Bible, „staň se vám podle vaší víry“. Sigmund Freud nazval tento jev „masovou psychologií“; domníval se, že se egregor může připoutat k vlastenectví a kolektivním národním symbolům. Silný politický vůdce může této situace využít a dané symboly použít pro politické účely. Příklady lze vidět v případech diktátorů, jako je Hitler v nacistickém Německu, Stalin v Rusku, Mao v Číně atd. Každý z nich pěstoval „kult osobnosti“, který psychologicky manipuloval s masami.
Tento jev lze pozorovat také ve společnostech s menším počtem členů, a dokonce i na individuální úrovni. Zmíněné psychologické komplexy jsou vytvářeny jednotlivci, kteří neochvějně věří v konkrétní ideje. V některých případech jednotlivci vlivu těchto myšlenkových forem podlehnou a stanou se posedlými. Někdy to může vést k závislosti na alkoholu či návykových látkách. V těchto situacích egregor posiluje a udržuje závislost, což narušuje individuální schopnost rehabilitace. Myšlenka bude jednotlivce neustále pronásledovat a nutit jej k relapsu, nebude-li dostatečně silný, aby se škodlivé oživlé myšlenkové formy zbavil.
