Nedá mi to, abych se znovu nevyjádřil k osobě Petra Pavla, který je tak neuvěřitelně drzý a nestoudný, že si dovolí přijít v den výročí 17. listopadu položit věnec na Národní třídě a následně mentorovat do televizních kamer o totalitním režimu.
Když jsem to sledoval a viděl přítomné roztleskávače, kteří si tu Národní a ten svátek zprivatizovali, jak hýkají blahem nad tím, který byl připraven na rozkaz svých rudých šéfů tehdy ty demonstranty zmasakrovat, bylo mi do pláče.
Petr Pavel nebyl obyčejným důstojníkem ČSLA (ti se do elitních bolševických kurzů pod dohledem GRU fakt nevybírali), ale kovaným kádrem, který nevstupoval do KSČ z mladické nerozvážnosti, ale z přesvědčení. Měl totiž na co navazovat...A díky tomu přesvědčení a svým kořenům by v případě potřeby rozhodně neváhal udělat z Národní třídy druhé náměstí Nebeského klidu.
Pokud dnes tvrdí někdejší agent Pávek, že jeho komunistické angažmá bylo mladickou nerozvážností, pak lže. Lhaní mu totiž jde příkladně, což dokládá jeho předvolební tvrzení, že nebyl rozvědčík, ale průzkumník, který se válel v blátě, aby si po vyhraných volbách náhle vzpomněl, že na nějakém tom elitním kurzu vlastně byl…
Petr Pavel neprozřel, jak dnes uvádí, ale pragmaticky si vyhodnotil (informace určitě měl), že ochota komunistických a především armádních špiček k potlačení protestů je pramalá, či prakticky veškerá žádná – až na několik jedinců, kteří ale ten tvrdý zákrok nedokážou prosadit. Nebylo již totiž o koho se opřít. To muselo být jasné i Pávkovi, a proto tu rudou knížku roztrhal a tak jako Míla Břečka v Pupendu vzkaz budoucím generacím, v patřičný čas demonstrativně snědl.
Pokud bych měl Pavlovi nějaké prozření věřit, nesmělo by k němu dojít až po zhroucení jeho režimu, ale již třeba během Palachova týdne, kdy byly zákroky ještě brutálnější než v onen pátek 17.11. nebo v době Několika vět, když se již i do té doby šedá společnost začínala probouzet a ozývat.
Pavel tehdy ale mlčel a dál se svědomitě připravoval na to, jak bude pod diplomatickým krytím kroutit krkem zlotřilému Západu.
Petr Pavel není morální maják jen proto, že má masarykovskou bradku, dobře vypadá a mnozí disidenti za odpustek v podobě uděleného metálu zapomněli.
Petr Pavel je čistý oportunista, který je připraven kdykoliv převléknout kabát, aby si zachoval svůj vliv.
A pokud někdo argumentuje tím, že přece to NATO, ten ať se podívá do historie, kdo že také stavěl na nohy nový demokratický Bundeswehr, působil ve špičkových orgánech NATO nebo se podílel na americkém raketovém programu. Z mnohých, pokud nejste hodně otrlí, byste se asi pozvraceli.
Protože – a to je doložitelný fakt – vítězové odborníky nepohrdají… A Pavel odborníkem nesporně byl. Minimálně na působení a metody tajných služeb ideového nepřítele.
A navíc oni vítězové si byli moc dobře vědomi, že někdo s takovým máslem na hlavě bude sloužit opravdu příkladně, což někdejší agent Pávek do puntíku splnil.
Chápu, že země s naší historií a někdejším milionem a půl členů komunistické strany se bude se svou minulostí vyrovnávat poměrně dlouho. Přesto si myslím, že proslovy někoho jako je Pávek, na Národní třídu v den oslavy pádu totalitního režimu prostě nepatří!!!
Pokud by Pávek po tom převratu zůstal v armádě a počítal v nějakém skladu kanady nebo studoval mapy na nějakém utvarovém štábu, tam bych mu to klidně nechal odpracovat. On se ale rozhodl sloužit novým, tentokrát demokratickým vodičům, a co je ještě odpudivější, nám kteří jsme ty komunisty tehdy pomáhali vyhánět, řečnit o tom jak to kdysi bylo za té totality hrozné. A k tomu prostě mlčet nemohu a vlastně ani nechci!
Zdeněk Beneš

