pro miroslava

[vostalpetr]

Já ho stejně podezřívám, že je to evangelík, proto s tou katolickou Janou vůbec nemluví...

[vostalpetr]

Ještě mě napadlo,

že jsou oba z Pravdoslavný církve, ale v tom se moc neorientuju v co že to věřej,

nejspíš asi v tu Pravdu...

[vostalpetr]

To jo,

a ještě že voni maj nás, vždy komu by kázali své evangelium vo Pravdě ???

Takhle chca nechca musej s námi Soucítit jelikož Pravda je Soucitná...

[vostalpetr]

Duchovní cesta není dálnice.

To je pravda, nebot cesta je cíl...

[Trini]

Ještě mě napadlo,

že jsou oba z Pravdoslavný církve, ale v tom se moc neorientuju v co že to věřej,

nejspíš asi v tu Pravdu...

Ještě že je máme, jinak by bylo nejmíň o 50% méně o čem psát..

A to by snad vadilo?

[Trini]

Mimochodem: Když se chce Petr zabývat Janou a Miroslavem, tak je to jeho věc. Nikdo není nucen se toho zúčastnovat.

[Alaja]

Ještě mě napadlo,

že jsou oba z Pravdoslavný církve, ale v tom se moc neorientuju v co že to věřej,

nejspíš asi v tu Pravdu...

Pokřtěný evangelík jsem tady já, mám na to papír, ale jinak jsem ten ateista.
Pravoslavný tady nejspíš nikdo není, leda že by to byl někdo z těch ruských spamů, které Petr a Pedro statečně mazali...
No a ti dva...u těch nevím, na co mají potvrzení, myslím, že se ještě nepochlubili. Jana sice psala, že chodila na radu za nějakým knězem...mám dojem, že to evangelista byl (ale možná se mýlím), Mirek se ještě nezmínil, zda ho nechali rodiče pokřtít nebo ne...

[vostalpetr]

No není to však nádherná sounáležitost? S tou Pravdou bych ale brzdil, protože není jen soucitná .

No jasně, kromě soucitnosti je ještě pravdivá a kdo by se taky rád nevoblboval pravdou ???

Čím větší pako, tím větší pravda až je z toho pak Pravda

Doufejme že už ta jejich Pravda pochopila, že ne každej se z toho posere,

a že ne každej nechá do sebe jen tak strkat bez nějaký reakce,

takže vyzdobovat si nějakou osobní zkušenost pojmem pravda je jim jaksi ku hovnu...


S nábožnými idioty netřeba se nějak srát...

[vostalpetr]

Kdo se zasekne (jako třeba Vostál) na tom, že to, co je, je Vědomí, které si nic neuvědomuje, ani neví, že je a pokud je něco co si něco uvědomuje, tak je to ego, které je pohybem toho Vědomí,
tak se dál v tom Poznání bohužel hned tak nedostane.

Chápu že jsi u Tomáše na tydle blbiny neměl čas,

tys tam jezdil balit holky, strkat do druhejch a vyhazovat Mariči z auta

a nahánět Pravdu...

Duchovní základy jsou ti jedoduše prostě k hovnu,

nebot ty máš své uvědomění a zkušenosti...

[vostalpetr]

Kdo se zasekne (jako třeba Vostál) na tom, že to, co je, je Vědomí, které si nic neuvědomuje, ani neví, že je a pokud je něco co si něco uvědomuje, tak je to ego, které je pohybem toho Vědomí,
tak se dál v tom Poznání bohužel hned tak nedostane.

Chápu že jsi u Tomáše na tydle blbiny neměl čas,

tys tam jezdil balit holky, strkat do druhejch a vyhazovat Mariči z auta

a nahánět Pravdu...

Duchovní základy jsou ti jedoduše prostě k hovnu,

nebot ty máš své uvědomění a zkušenosti...

. Maharadž nás podněcoval, abychom poznali, co je toto já. Byl jako chirurg s ostrým skalpelem odřezávající všechny nepodstatné věci. Jeho otázky často zanechávaly člověka zcela vykolejeného, neschopného říci slova. Jeho odpovědi nebyly nikdy takové, jaké jste očekávali slyšet. Nedovolil by vám citovat písma, ale jen osobní zkušenost. Na to byl dosti háklivý. Jednou, když někdo citoval Dakšinamurtiho, hinduistické božstvo, Maharadž reagoval: Vykašli se na Dakšinamurtiho! Co ty? Jaká je tvoje zkušenost? Většina z nás se ztotožňuje s tělem a myslí; Maharadž trval na tom, abychom zjistili, co je toto tělo a mysl. Nepřišlo snad z otcovy spermie a matčina vajíčka? Tělo je pak tedy produktem konzumované potravy. Je udržované potravou, která je výtažkem pěti elementů. Můžeme být touto potravou? Bez vědomí je tělo mrtvou látkou. Když vědomí opouští tělo, není zde žádná individualita, žádný svět, žádný Bůh. Vědomí si může být vědomo sebe sama jen pokud se projeví ve fyzické formě. Vědomí je skryté v každém zrnku potravy, ve všech pěti elementech je univerzální, neosobní, všeprostupující. Vše je vědomí, a to je to, co jsme nyní. Vědomí funguje skrze formy dle kombinace tří gun, satva guny (bytísvětlo-čirost), tamas guny (tupost-pasivita-temnota), radžas guny (aktivita-vášeň-energie) a přijatému předurčení. Co se děje, když jedna z těchto forem zemře? Forma se stane opět součástí pěti elementů a vědomí splyne s univerzálním vědomím. Toto je celý proces dění, hra vědomí. Předtím, než přišla forma Co jste byli? To je to, čím skutečně jste. Toto Absolutno, Parabrahman jsou to pouhá slova, která jsme vynalezli, abychom pojmenovali Neprojevené, Nepojmenovatelné. Věčné Já, absolutně nepodmíněné, časem neomezené, nekonečné Bytí, neuvědomující si Sebe sama. Jsem, co Jsem, jak jsem vždy byl, jak vždy budu, věčně.

[vostalpetr]

To snad nikdo neříká.

Jasně že říká...

A Milost Boží je stejně tak mimo jakoukoliv naši představivost či teorie. Není to ani Átman, ani Brahman ani naše představa Boha - což jsou jenom takové orientační pojmy a představy pro duchovní špekulanty a začátečníky.

To jenom opět přebíráš hovadiny, milost boží je docela dobře vysvětlitelná,

a to mnoha různými způsoby, třeba snadno pomocí popisu TND



Ty neustále vykazuješ voblbnutí tomášem,

popisy stavů ti vadí, jako kdyby nikdo neměl na práci nic jiného než se tím voblbovat a ztotožnovat se s tím,

ale na straně druhé se nadšeně voblbuješ koncepty duchovní praxe a praktikuješ je a ještě se tím chlubíš,

což vyjde nastejno, jako kdyby se někdo voblboval popisy duchovních stavů,

je zcela jedno čím se ego voblbne,

jestli popisy stavů nebo nějakou duchovní praxí,

voblblost je totiž voblblost,



a ty jsi voblblík....



Mimochodem, popsané tao není tao a popsané auto není auto,

to zas není až tak těžký na pochopení,

ale pochopit že by jsi se neměl ztotožnovat s nějakou duchovní praxí, na to ti asi IQ zřejmě nestačí...

[vostalpetr]

A tento "stav" právě není stavem ega, který ego nemůže pochopit, stejně jako my nemůžeme pochopit - zažít třeba čtvrtý rozměr ve kterém existuje ten náš trojrozměrný svět.
To se nedá vyšpekulovat.

Tak vidíš, jak jsi hezky vyšpekuloval, že se to nedá vyšpekulovat,

a právě k tomu slouží ty špekulace o duchovních stavech, úplně stejně jako ty jsi špekuloval tady o rozměrech že to nelze vyšpekulovat...

Jenže vo duchovních stavech aspon něco víme, zatímco vo čtvrtým rozměru víme naprotý hovno a ani nevíme jestli existuje nebo ne, což je poněkud jiná situace..

Takže co víme o duchovních stavech ???

Víme že

A tento "stav" právě není stavem ega

Zkráceně víme že leží jaksi za horizontem událostí ega, tudíž se tam ego rozhodně nemůže dostat nějakou svou činností,

takže jak tedy udělat to, co nelze (pro ego) udělat ???


Na to jsem tady už odpovídal, takže již nebudu...

[vostalpetr]

Já mám pocit,

že si tady ze mně všichni děláte prdel,

nejdříve Honzam když pomocí matematiky že dvě a dvě jsou čtyři dokazoval pravdivost tý svý Pravdy

a ted ty, když mně chceš dokázat že když o něčem nic nevíme, tak je to to samé jako když ego ví o tom co je samadhi,

já jsem tedy ještě nikdá neslyšel o někom, kdo by tvrdil že si uvědomil čtvrtý rozměr,

ale už jsem četl o uvědomění čtvrtého stavu...


No a ty na ta uvědomění docela dáš, mnohem víc než já...

[Alaja]

já jsem tedy ještě nikdá neslyšel o někom, kdo by tvrdil že si uvědomil čtvrtý rozměr,
ale už jsem četl o uvědomění čtvrtého stavu...

Jak jinak vzletně a nenápadně a úplně nově nazvat astrální svět....

[vostalpetr]

Tak to je čtvrtý rozměr ?

Tak vo tom ví nejvíc Chobot, ten tam furt cestuje, ale jako ego...

[vostalpetr]

zažít třeba čtvrtý rozměr ve kterém existuje ten náš trojrozměrný svět

Red Dwarf - Co to je?!

https://www.youtube.com/watch?v=0_zi6-wYf0I

[vostalpetr]

„Život je proces, při němž zjišťujete, jak daleko můžete v tom či onom zajít,

i když pravděpodobně i v hledání toho, jak daleko můžete v tom či onom zajít,

můžete zajít příliš daleko.“ — Terry Pratchett anglický spisovatel 1948 - 2015

[Alaja]

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ctvr ... ozm%C4%9Br

Čtvrtý rozměr

Čtvrtý rozměr nebo čtyřrozměrný prostor (4D) je abstraktní pojem, vzniklý zobecněním pravidel třírozměrného prostoru. Matematici i filosofové jej studují už skoro dvě stě let (např. Möbius, Riemann), protože je zaujal a nabízí zajímavé náhledy na matematiku a příbuzné obory.

Algebraicky vzniká tak, že se pravidla vektorů a souřadnicové geometrie uplatní na prostor o čtyřech rozměrech. Čtyřrozměrný vektor (uspořádanou čtveřici čísel) lze chápat jako umístění ve čtyřrozměrném prostoru. To je euklidovský prostor, který má metriku i normu, takže se všemi rozměry lze zacházet stejně: přidaný rozměr se nijak neliší od ostatních tří.

Ve 20. století byl vyvinut pojem časoprostoru, který spojuje prostor a čas, jenže s odlišnou metrikou, takže s rozměrem času se zachází jinak než se třemi rozměry prostorovými. Časoprostor tedy není euklidovský prostor, ale Minkowského prostor.


Historie​

Možnost prostorů s více než třemi rozměry byla poprvé zkoumána matematiky v 19. století. V roce 1827 si Möbius uvědomil, že čtvrtá dimenze by umožnila, aby třírozměrný objekt otáčením přešel do svého zrcadlového obrazu. Kolem roku 1853 objevil Schläfli mnoho polytopů ve vyšších dimenzích, práce však vyšla až po jeho smrti. Vyšší rozměry brzy podpořil habilitační spis Bernharda Riemanna Über die Hypothesen welche der Geometrie zu Grunde liegen („O hypotézách, na nichž je založena geometrie“), kde "bod" považoval za jakoukoli posloupnost souřadnic ( x 1 , … , x n ) {\displaystyle (x_{1},\ldots ,x_{n})} {\displaystyle (x_{1},\ldots ,x_{n})}. Možnost geometrie ve vyšších dimenzích, včetně zejména čtvrtého rozměru, byla tímto podložena.

Čtvrtou dimenzi proslavil Charles Howard Hinton esejem What is the Fourth Dimension? (Co je čtvrtá dimenze?), zveřejněným v roce 1880 v časopise Dublinské univerzity. Ve své knize A New Era of Thought (Nová éra myšlení) představil tesseract (ekvivalent krychle ve čtvrtém rozměru) a ana a kata (dva nové směry) a v knize Fourth Dimension (Čtvrtá dimenze) zavedl postup, jak znázorňovat čtvrtý rozměr pomocí krychlí.


Vlastnosti čtyřrozměrného prostoru​

Pro pozorovatele zvyklého na třírozměrný prostor přináší čtvrtý rozměr některé zvláštnosti:
Dvě roviny mohou mít společný i právě jeden bod. V třírozměrném světě průsečík dvou různých rovin buď neexistuje (rovnoběžné roviny), nebo je průsečíkem přímka nebo rovina (pokud jsou totožné).
Otáčivé dveře (turniket) v každém okamžiku uzavírají nějaký prostor, a přece jimi lze v čase (jako ve "čtvrtém rozměru") projít. Křídla turniketu totiž vytvářejí jakousi pohyblivou komůrku, do níž lze vstoupit, pak se při dalším otáčení uzavře a opět otevře na druhé straně. Nicméně pro statický pohled ve třech rozměrech oba prostory v každém okamžiku oddělují.[1]

[vostalpetr]

Otáčivé dveře (turniket) v každém okamžiku uzavírají nějaký prostor, a přece jimi lze v čase (jako ve "čtvrtém rozměru") projít. Křídla turniketu totiž vytvářejí jakousi pohyblivou komůrku, do níž lze vstoupit, pak se při dalším otáčení uzavře a opět otevře na druhé straně. Nicméně pro statický pohled ve třech rozměrech oba prostory v každém okamžiku oddělují.[1]

Jo okno do minulosti, proč to neřekneš hned ???

[Alaja]

A ještě máme různá setkání...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bl%C3%ADz ... A9ho_druhu


Blízké setkání

Blízká setkání se nazývají události, ve kterých se člověk stane pozorovatelem přítomnosti neidentifikovaného létajícího objektu (anglicky Unidentified Flying Object) známé jako UFO.

Terminologii a klasifikační systém představil americký astronom a UFO badatel českého původu Joseph Allen Hynek ve své knize The UFO Experience: A Scientific Inquiry [1] (1972). Právě on definoval tři typy kontaktů. Hynek a ostatní badatelé navrhli, aby se případné blízké setkání uskutečnilo v rámci 160 m (500 stop), čímž je možnost vyloučit, případně snížit možnost chybné identifikace konvenčního letadla nebo jiných známých jevů. Toto měřítko se stalo široce známým, když ho použili američtí filmaři do názvu filmu Blízká setkání třetího druhu z roku 1977. Hynek sám hrál cameo na konci filmu.


Členění podle J.A.Hyneka​

Prvního druhu​

Sledování jednoho nebo více neidentifikovaných létajících objektů:
Létající talíře
Podivná světla
Letící objekty, které neodpovídají stávající technologii.

Druhého druhu​

Pozorování UFO a s nimi souvisejících fyzikálních efektů:
Teplo nebo záření
Poškození okolí
Kruhy v obilí
Ochrnutí lidí (znecitlivění)
Vystrašení zvířat
Interference s motory (např. přerušení chodu) nebo TV či rádiem.
Účinky v čase: mezery v paměti spojené s UFO.

Třetího druhu​

Pozorování toho, co Hynek nazval „živé bytosti“, pozorované v souvislosti s pozorováním UFO.


Rozšíření Hynekovy stupnice​

Čtvrtého druhu​

Mimo tuto stupnici, ale v návaznosti na ni, je uváděno blízké setkání Čtvrtého druhu. Jedná se o únos. Hromadně tyto události nazýváme únosy do UFO. Na tuto kategorii odkazuje film Čtvrtý druh.[2]

Pátého druhu​

Taktéž mimo tuto stupnici, má jít o kontakt iniciovaný lidmi.[3] Zakladatelem iniciativy tohoto blízkého setkání je americký lékař a ufolog Steven M. Greer.[4]

Šestého druhu​

Smrt člověka nebo zvířete spojená s pozorováním UFO.

Sedmého druhu​

Vytvoření hybridních živočichů, křížence člověka a mimozemšťana, buď pohlavní reprodukcí nebo umělými vědeckými metodami.