vostalpetr píše:To, co ti ale nejspíše opomněl říci,
bylo to, že by jsi si ke své individuální karmě neměl přidávat karmu kolektivní,
tedy neměl bys kopírovat druhé jak ta blbá vopice,
i když ty duchovní principy jsou pro všechny stejné, není stejného způsobu pro všechny jak k nim dojít,
není tedy dobré oblbovati se cizími způsoby...
armin píše:Karma - individuální, kolektivní, individualita, ego - vše je Vědomí v pohybu.
To ti Vacek neřekl?
Ty si z toho furt něco vytrhuješ, abys měl na co nadávat. Ale i to tvoje vytrhávání je Vědomí v pohybu,
takže pohoda.
To mi Petře ale řekni Při těch vnorech platí obecné vzorce.Prostě nějak žiješ, pak tě to vcucne do nějaké garáže a proběhne obecně platný vzorec děje a na konci tě to z garáže vykopne ven.
Ten Patandžalí tam musel být taky, jak on může vědět o čem já si tam budu povídat a s kým.On to popsal do poslední tečky tak jak se to odehrálo.Já nežiju jeho život a on nežije život můj.Já s jógou nemám nic společného a ani jsem netušil že nějaký Patandžalí kdy existoval, jestli vůbec existoval.V tom případě je ta naše individualita velmi podmíněná.
salmo1cz píše:U těch horoskopů je to dnes perfektní, páč si můžeš vybrat fajn horoskop.Když vycházel horoskop rozpačitě, hned jsem stáhnul po jiném časopise a když byl horoskop fajn, říkám ano to je náš horoskop, resp.můj horoskop
Jak je to krásně jednoduché
salmo1cz píše:Jo u znamení tam to funguje celkem dobře a tím pádem to můžeme i jemně vyvažovat.
Co je zajímavé, fungují i krevní skupiny a hlavně faktor.Rh negativní jsme takoví trochu jiní.
Já se zase dočetla, že pro ty, co došli toho osvícení, už ta jejich dosavadní karma neplatí, že se anulovala.
vostalpetr píše: Vědomí s ničím nepohybuje ale že vše je pohybováno karmou,
Karma je přece Vědomí v pohybu.
Já jsem nikdy nepsal, že Vědomí s něčím pohybuje.
Je to věcí Vědomí, jak se pohybuje. Idiot ani mudrc se nepohybuje, je pohybován, uvědomován, neuvědomován, atd.
Nebo ne?
vostalpetr píše:Ostatně, co je mně do nějakýho tomášovskýho pojmu "Vědomí v pohybu"
s tím se klidně per sám,
já používám pojem UV a tam se věci vyjadřují paradoxně,
což je pak mnohem jasnější
(ovšem jak komu, že jo)
Hřích a vina - Raméš Balsekar
Základním problémem při snaze vysvětlit, ilustrovat nebo uvést příměr k metafyzickému principu je, že každé takové zpodobení musí být na relativní úrovni, a tudíž nemůže vysvětlovat absolutní hledisko.
Přirozenost projeveného světa
Vědomí v klidu si není vědomo své existence do té doby, než objeví přirozený, ale náhlý pohyb z vědomí samotného. Tento pohyb je znám ve védické literatuře pod různými jmény, jako třeba Ómkar (prvotní zvuk) a v moderní astronomii jako „Velký třesk"! Spontánní objevení se tohoto pohybu je pocit existence, pocit Přítomnosti - JÁ JSEM -, s nímž se samovolně, paralelně a souběžně objevuje projevený svět. Aby k tomu mohlo dojít, je třeba určitých podmínek, bez kterých by takový projev nebyl možný - vytvoření dvojice konceptů „prostoru" a „času".
Pokud se na tento projev díváme objektivně, není žádný rozdíl mezi živými a neživými objekty. Ze subjektivního hlediska nám, cítícím bytostem, umožňuje vnímat projev citlivost. Vnímavost je jeden z aspektů Vědomí - prvotní energie - ale nemá co dělat se vznikem zdánlivého projevu. I když citlivost umožňuje lidským bytostem vnímat jiné objekty a intelekt, další aspekt Vědomí, jim umožňuje rozlišovat, tak není rozdíl mezi lidskou bytostí a jakýmkoliv jiným jevem vytvořeným ze stejných pěti elementů. Je to objekt, druh objektu. Vnímavost přináší ztotožnění s tělem jako s individuální entitou stejně zvířeti jako člověku. To je ego. Zásadní rozdíl mezi egem zvířete a egem člověka je ten, že ego člověka je prostoupeno pocitem osobního konatelství. To, co vytváří Zdroj skrze lidský organismus (komplex tělo-mysl), je nahlíženo člověkem jako jeho/její konání. Tento pocit osobního konatelství způsobuje, že je člověk pyšný na svůj úspěch, je zklamán z neúspěchu, prožívá hřích a nese vinu za některé činy, které se staly skrze jeho vlastní tělo. A co více, ten stejný pocit osobního konatelství přináší nenávist, žárlivost a nevraživost, které jsou vyprovokovány činy, jež se staly skrze „ostatní" osoby. Zatížení mysli touto zásobou pýchy, viny, zklamání, nenávisti, žárlivosti a závisti způsobuje, že se jedinec cítí v zajetí individuality.
S konečným pochopením, které znamená úplné vyhlazení zátěže hříchu, viny a nenávisti způsobené pocitem osobního konatelství, se ego dále účastní života, trpí bolestí a zármutkem podle boží vůle a nikoliv konáním jakékoliv jiné osoby. Konečné pochopení znamená, že vše, co se děje, je božským děním a není činěno jakoukoliv individualitou. Toto konečné pochopení, které je známo jako seberealizace nebo osvícení, znamená účastnit se života a zároveň být ukotven v míru, který vznikne odstraněním zátěže způsobené pýchou, vinou, nenávistí a žárlivostí nebo závistí.
Před časem jsem sledoval v televizi kanál National Geographic. Na obrazovce se objevila droboučká rybka, která plavala ve vodě. Najednou k ní zezadu připlula velká ryba, snad padesátkrát větší, a malou rybku spolkla. Pomyslel jsem si: to je význam života - život se objevuje a život končí. Nikdo by si neměl dělat starosti s hříchem a vinou, minulostí a budoucností. Žádné výčitky kvůli minulosti, žádné očekávání v budoucnosti. To je zakoušení radosti nirvány společně s účastí na utrpení samsáry. Cokoliv se děje, je boží vůle.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 156 návštevníků