LÁSKA ~ SOUCIT ~ POKORA
jsou synonyma.
Cítil jsem lásku, soucit, pokoru, všechno najednou.
Co kdybychom nyní tyto ctnosti rozvíjeli.
Tato LÁSKA nemohla rozlišovat. Nemohla říci „Jsi dobrý, takže tě miluji, jsi zlý, takže tě nemiluji.“
Zároveň však vznikalo Stvoření a současně neexistuje žádné stvoření!
To nemůžeme pochopit v lidské podobě.
Dokud uvažujeme svými mozky, je to nepochopitelné.
vostalpetr píše:Zároveň však vznikalo Stvoření a současně neexistuje žádné stvoření!
To nemůžeme pochopit v lidské podobě.
Dokud uvažujeme svými mozky, je to nepochopitelné.
No já to chápu, asi mám nějakej větší mozek nebo jen inteligentnější,
protiklady paradoxů mně přijdou vcelku normální věcí,
prostě samsára je nirvána...
Jen by mě tedy zajímalo kde kdo vycucal nějakej soucit ???
Pokud je soucitem to, že nikdy nic nezůstane stejný, tak bych to rozhodně soucitem nenazýval...
A soucítit s tím co je neměnný mně přijde ještě více na palici než to předchozí...
Nejspíš šlo o bílé světlo z jistého nebíčka. To velmi rádo přepadává nic netušící lidičky a zahrnuje je svou obrovskou mateřskou láskou...
vostalpetr píše:Nejspíš šlo o bílé světlo z jistého nebíčka. To velmi rádo přepadává nic netušící lidičky a zahrnuje je svou obrovskou mateřskou láskou...
Fakt jo ?
Mně furt vrtá hlavou proč tam mají to srdce, když to spojení se děje přes sahasráru...
vostalpetr píše:V tomhle se moc nevyznám,
ale zastávám názor, že člověk který chce vystupovat jako duchovní mistr by měl být natolik poučený,
aby dokázal rozlišit uvědomění Skutečnosti v určité úrovni od pocitů a vizí,
a nepletl páté přes deváté a nevyvozoval pomatené názory které pak doporučuje druhým...
armin píše:vostalpetr píše:V tomhle se moc nevyznám,
ale zastávám názor, že člověk který chce vystupovat jako duchovní mistr by měl být natolik poučený,
aby dokázal rozlišit uvědomění Skutečnosti v určité úrovni od pocitů a vizí,
a nepletl páté přes deváté a nevyvozoval pomatené názory které pak doporučuje druhým...
Ty duchovní ega, co potřebujou poučovat a opravovat druhé to hold nemaj jednoduchý. Ty to nejspíš znáš z první ruky.
vostalpetr píše:V tomhle se moc nevyznám,
ale zastávám názor, že člověk který chce vystupovat jako duchovní mistr by měl být natolik poučený,
aby dokázal rozlišit uvědomění Skutečnosti v určité úrovni od pocitů a vizí,
a nepletl páté přes deváté a nevyvozoval pomatené názory které pak doporučuje druhým...
Alaja píše:armin píše:vostalpetr píše:V tomhle se moc nevyznám,
ale zastávám názor, že člověk který chce vystupovat jako duchovní mistr by měl být natolik poučený,
aby dokázal rozlišit uvědomění Skutečnosti v určité úrovni od pocitů a vizí,
a nepletl páté přes deváté a nevyvozoval pomatené názory které pak doporučuje druhým...
Ty duchovní ega, co potřebujou poučovat a opravovat druhé to hold nemaj jednoduchý. Ty to nejspíš znáš z první ruky.
To píšeš o sobě?
armin píše:Ne, o Vostálovi.
Arat píše:Když jsem měl duchovní probuzení, bylo mi čtrnáct let.
Toto tělo sedělo ve třídě při písemném testu z matematiky. A jako obvykle jsem se neučil nebo tak, jen jsem vyslovil Boží jméno třikrát, prostě jsem jen řekl God, God, God protože to jsem obvykle dělával a odpovědi ke mě prostě přišly.
Pak se místnost najednou naplnila zářícím světlem, a mý spolužáci a všechno se proměnilo ve světlo, jako kdybychom byli uprostřed slunce, až na to že nebylo horké.
Bylo to příjemné.
A najednou jsem cítil, jak se rozšiřuji. Nikdy jsem neopustil své tělo, což dokazuje, že tělo nikdy neexistovalo. Cítil jsem, jak se to tělo rozpíná a ze srdce mi začalo vycházet zářivé světlo. Viděl jsem to světlo všemi směry. Měl jsem periferní vidění a to světlo bylo ve Skutečnosti Mnou. Nebylo moje tělo a světlo.
Nebyli dva. Bylo jen to Světlo, které bylo stále jasnější a jasnější a jasnější, světlo tisíce sluncí. Myslel jsem, že budu spálenej do křupava, ale nakonec jsem nebyl. Ale to zářivé, jasné, brilantní světlo, jehož jsem byl středem a také obvodem, se rozšířilo po celém vesmíru a já jsem mohl CÍTIT ~ všechny planety, hvězdy, galaxie ~ jako sám sebe. A toto světlo svítilo tak jasně, přesto bylo nádherné, blažené, nevýslovné a nepopsatelné.
Po chvíli to světlo začalo mizet ale nebyla tma. Mezi tím světlem a tmou bylo místo, místo za světlem. Můžete to nazvat prázdnotou, ale nebyla to jen prázdnota. O tomto čirém Vědomí vždy mluvím. Byl jsem si vědom, že Jsem Tím Čím Jsem. A věděl jsem že jsem celým vesmírem současně. Nebyl čas, nebyl prostor, bylo jen „Já Jsem“.
Pak se všechno začalo vracet takříkajíc k normálu. Byl jsem schopen cítit a uvědomovat si, že všechny planety, galaxie, lidé, stromy, květiny na této Zemi, všechno, bylo nesčetné množství energie a Já Jsem byl ve všem. Byl jsem květina. Byl jsem nebe. Byl jsem lidmi. „Já“ bylo všechno. Všechno bylo „já“. Slovo „já“ obepínalo celý vesmír.
Nyní se pokusím něco vysvětlit.
Cítil jsem lásku, soucit, pokoru, všechno najednou. To bylo opravdu nepopsatelné. Nebyla to láska, kterou znáte. Pomyslete na něco, co opravdu milujete, nebo na někoho, koho opravdu milujete celým svým srdcem. Vynásobte to miliardou bilionů milionů a pochopíte, o čem mluvím.
Tato konkrétní LÁSKA je jako žádná věc, která kdy na této zemi vědomě existovala. Neexistuje nic, s čím byste to mohli srovnávat. Je to za dualitou, za koncepty, za slovy a myšlenkami.
A protože „já“, kterým jsem byl, bylo všudypřítomné, nebylo nikde žádné jiné místo, kde by mohlo být cokoli jiného. Nebyl prostor pro nic jiného, protože tam není místo a čas. Existuje pouze „Já Jsem“, Všudypřítomné, Bytí. Láska ke všemu byla láska k BYTÍ. Proto se ve svatých textech píše, že máte milovat svého bratra a svou sestru a milovat každého a všechno za všech okolností.
Tato LÁSKA nemohla rozlišovat. Nemohla říci „Jsi dobrý, takže tě miluji, jsi zlý, takže tě nemiluji.“
Všechno se dělo Mě. Uvědomil jsem si, že jsem vrah, jsem svatý, jsem takzvané zlo na této zemi, jsem takzvaná dobrota této Země, všechno bylo Já. A všechno to byla hra. Všechny ty energetické částice se neustále proměňovaly z jedné věci na druhou.
Ale Ta Láska se nikdy nezměnila.
Jiným slovem pro tuto Lásku je SOUCIT. Byl tam ten fantastický Soucit, pro všechno, protože všechno bylo BYTÍ, TO Já Jsem.
Nebylo tam žádné rozlišení. Nebylo tam žádné „já“ ~ A ty věci. ~ Bylo tam jen JEDNO vyjádření ~ a to bylo VĚDOMÍ.
Tehdy jsem samozřejmě těmto slovům nerozuměl, to jsou slova, která teď používám.
Snažím se ze všech sil mluvit inteligentně a snažím se popsat, co se stalo, slovy, ale to nejde.
Všechny hry, které lidé hráli, a všechny planety v celém vesmíru, jsou ve skutečnosti ~ BYTÍM. To všechno bylo Bytí. A uvědomil jsem si, že nic jiného neexistuje, jen BYTÍ. Že všechna ta různorodost, galaxie, hvězdy, rostliny, zvířata ~ jsou ve skutečně MNOU.
Opět neexistují žádná slova, která by to popsala.
Cítil jsem a Věděl, že ty mnohočetnosti, multiplicity neexistují. Věci neexistovaly, existovalo pouze Bytí, Vědomí, Čiré Vědomí.
Zároveň však vznikalo Stvoření a současně neexistuje žádné stvoření!
To nemůžeme pochopit v lidské podobě.
Dokud uvažujeme svými mozky, je to nepochopitelné.
~ Neboť jak by jste mohli současně tvořit sami sebe?
Dělo se stvoření a přesto vůbec neexistovalo. Nedocházelo k žádnému stvoření a stvoření se odehrávalo ~ zní to jako myšlenky šílence ~ a zdálo se to normální!
Není na tom vůbec nic divného.
Být ničím a být vším současně.
Byl tam tedy OBROVSKÝ SOUCIT. Protože jsem byl vším, soucit byl se vším. Nic nebylo vyloučeno. „Věci“ byly ve skutečnosti Mnou.
A je tu tato fantastická POKORA.
LÁSKA ~ SOUCIT ~ POKORA
jsou synonyma.
Byla tam pokora, nic neměnit. Všechno bylo v pořádku tak, jak to bylo. Planety explodovaly. Nové planety se rodily, slunce se odpařovala, nová slunce se rodila. Ze sluncí vzešly planety a na planetách začal život. To vše se odehrává SOUČASNĚ. Zároveň a přesto se vůbec nic nedělo.
Pokora tedy spočívá v tom, že je vše v pořádku. Nemusel jsem nic měnit. Nemusel jsem nic opravovat.
Lidé umírající na rakovinu byli na správném místě, protože nikdo neumírá a rakovina neexistuje. Války, nelidskost člověka k člověku, to vše bylo součástí.
Nemůže existovat stvoření, pokud by neexistoval opak dobra. Aby bylo možné mít stvoření, musí existovat protiklady. Musí existovat dobrý a špatný člověk.
Byl
jsem
schopen
pochopit
všechny
tyto
věci.
Další věc, kterou si pamatuji, bylo, že mnou má učitelka třásla Byl jsem jediný ve třídě, všichni byli dávno pryč. Do testu z metematiky jsem nenapsal ani čárku. Samozřejmě jsem dostal velkou pětku. (smích)
Ale tyto pocity a uvědomění mě nikdy neopustily. Od té doby se změnil celý můj život.
Už mě nezajímala škola, už mě nezajímali přátelé, které jsem měl.
To co se snažím vysvětlit je toto ~
Pokud je konečným výsledkem
SEBEREALIZACE
~LÁSKA, SOUCIT A POKORA,
Co kdybychom nyní tyto ctnosti rozvíjeli.
Už vidíte, kam mířím?
Kdybychom byli schopni rozvíjet tuto ~ Lásku, tuto krásnou Radostnou LÁSKU ke všemu ~ bez výjimky, aniž bychom soudili, a měli bychom Velký SOUCIT ke všemu, aniž bychom soudili. Nemůžete mít soucit pro jednu věc a ne pro jinou věc.
A POKORU. Pokora znamená, že nemusíme věci měnit, oplácet, bojovat za svá práva, protože (po ‘Osvícení) opravdu nezůstal nikdo kdo by to dělal.
Pokud na těchto ctnostnech pracujeme
~ POVZNESE NÁS TO
A OSVOBODÍ.
To je něco pro vás k zamyšlení..
♥️ Robert Adams
Kdybychom byli schopni rozvíjet tuto ~ Lásku, tuto krásnou Radostnou LÁSKU ke všemu ~ bez výjimky, aniž bychom soudili, a měli bychom Velký SOUCIT ke všemu, aniž bychom soudili. ... ~ POVZNESE NÁS TO A OSVOBODÍ.
Alaja píše:armin píše:Ne, o Vostálovi.
Podle tebe Vostál nesmí poučovat, ale ty ano?
armin píše:Alaja píše:armin píše:Ne, o Vostálovi.
Podle tebe Vostál nesmí poučovat, ale ty ano?
Já nepíšu, že něco nesmí, akorát, že to nemá jednoduchý.
Kdybychom byli schopni rozvíjet tuto ~ Lásku, tuto krásnou Radostnou LÁSKU ke všemu ~ bez výjimky, aniž bychom soudili, a měli bychom Velký SOUCIT ke všemu, aniž bychom soudili. ... ~ POVZNESE NÁS TO A OSVOBODÍ.
To říkám pořád.
P.S.
Proto plete páté přes deváté.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 169 návštevníků