Z Poradny a Inspiruj

[honzam]

Střední cesta v podání Járy Cimrmana:

Jara Cimrman Lezici Spici, 129, Muzes i podlest!

[vostalpetr]

Dneska se už nepodlejzá, dneska se už jen leze do prdele...

[vostalpetr]

Re: Vlastní mystická zkušenost je ta nejlepší zkušenost
Nový příspěvekod Réza » pát 22. říj 2021 20:21:18

danny píše:
ahoj, jednu ze svých duchovních zkušeností jsem "zbásnil" na Písmáku. překopíruju to sem:

duchovní momentka z hotelu
------------------------
rok 2015
dovolená
sedím v hotelovém pokoji
a zkouším meditovat
vtom si řeknu: "na meditaci nemám správnou náladu"
"kašlu na to"
vstávám ze židle
a uvolňuju se
ale moment:
kdo že to vlastně nemá tu náladu?
kdo že na to kašle?
je tu vůbec někdo takový?

Ahoj Danny
toto je to nejvíc, co tu za poslední dobu, dává smysl.
:) :) :)

Koukám,

že čím větší nesmysl, tím větší smysl to některejm dává...

[Alaja]

miroslav » pát 22. říj 2021 21:39:20

Ti, co žerou dezinformace z FB, to je problém. Nejen co se covidu týče.
Může být bohužel podstatně hůře.
Může z toho FB nakonec vzejít až bratrovražedná válka...

To by mne zajímalo, kam se on chodí dívat co se píše na FB, když si už dávno na FB svoji zeď zboural.

[vostalpetr]

Může z toho FB nakonec vzejít až bratrovražedná válka...

To se mě netýká,

já mám jenom ségru,

a jestli se katolíci navzájem pozabíjej, tak to jenom dobře...

[vostalpetr]

o by mne zajímalo, kam se on chodí dívat co se píše na FB, když si už dávno na FB svoji zeď zboural.

No jo, ale co ty ostatní zdi do kterejch se zazdil ???

To jen tak nezbourá, páč by mu to nabouralo jeho celoživotní duchovno...

[vostalpetr]

Jj, Miroslav to s náma myslí dobře. FB ani YT si dezinformátorama rozvracet nedáme!

Jj,

cenzůra musí bejt vy kluci pitomý, jinak byste lezli po stromech jak vopice a nechtěli byste se nechat naočkovat....

[armin]

miroslav » pát 22. říj 2021 21:39:20

Ti, co žerou dezinformace z FB, to je problém. Nejen co se covidu týče.
Může být bohužel podstatně hůře.
Může z toho FB nakonec vzejít až bratrovražedná válka...

To by mne zajímalo, kam se on chodí dívat co se píše na FB, když si už dávno na FB svoji zeď zboural.

Mně bohatě stačí co tady a na poradně někteří citují.

[vostalpetr]

Nezapomen na Inspiruj, tam máš furt rozepsaný vlákno....

[Alaja]

miroslav » pát 22. říj 2021 21:39:20

Ti, co žerou dezinformace z FB, to je problém. Nejen co se covidu týče.
Může být bohužel podstatně hůře.
Může z toho FB nakonec vzejít až bratrovražedná válka...

To by mne zajímalo, kam se on chodí dívat co se píše na FB, když si už dávno na FB svoji zeď zboural.

Mně bohatě stačí co tady a na poradně někteří citují.

Aha.
Ono záleží hodně na tom, koho tam máš v přátelích. Já tam mám očkované i neočkované, z různých koutů republiky, sem tam i někoho z ciziny.
Citáty od očkovaných nijak nekomentuji a ani je sem nedávám...pouze to od neočkovaných a jen sem tam něco.
Názory na kovid a očkování jsou ale moje vlastní...a neměním je kvůli tomu, že nemohu jít do hospody (a to ani na srazy z gymplu), za kulturou a bůhvíkam jinam. To raději holt neutrácím za to, čeho se mohu klidně vzdát, i kdybych v karanténě měla být už navždy....

Hele...píšou, že Španělsko ruší na milion pokud, vzniklých v době karantény......hmmm...cosi se děje....

[vostalpetr]

No jo,

furt se něco děje,

tak co třeba "bratři katolíci" hnedka za rohem :

V Polsku zakázali školačkám krátké sukně. Aby nedráždily spolužáky a učitele

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... .seznam.cz

[vostalpetr]

Tam by se měl přestěhovat Miroslav, známý bojovník proti

pýše, marnivosti, egoismu a zkaženosti...

Konečně by byl mezi svejma bratrama ....

[vostalpetr]

"Je svatou povinností člověka znát a prožít základní příčinu vesmíru a všechnu lásku a sladkost, kterou evokuje. Poté může mít neohraničenou blaženost. Všechno trápení je způsobené pocitem odloučení od Zdroje. Člověk je Sat-Čit-Ánanda svarúpa(vtělení Bytí-Vědomí-Blaženosti) a aby mohl být šťastný, musí si být tohoto faktu vědom.

Jestliže věří, že není Sat, ale nějaký podřadný princip, vystavený úpadku, rozkladu a smrti, bude pronásledován obavami a nejistotou. Jestliže si myslí, že není Čit, bude ponořen v pochybnostech a rozporech a bude se pohybovat po křivolakých cestách klamu. Jestliže si bude představovat, že není Ánanda, bude zasažen každým přechodným zklamáním a bude mít plnou hlavu starostí po každém banálním neúspěchu.
Sat-Čit-Ánanda je základem Vesmíru, a ježto se člověk vynořil z tohoto základu, i on je Sat-Čit-Ánanda."
(Sáí Bába)

Bože,

proč mně to nikdo neřekl,

já bloud jsem si myslel že mou svatou povinností byla pouze povinná školní docházka ???


Jen je mně záhadou jaktože jsem mohl být štasten i bez vědomí tohoto faktu ???

Ale asi to nebylo štěstí ale naopak obavy, nejistota bloudění a křivolaká cesta klamu a rozporu...

[Alaja]

Ještě byla povinnost být zaměstnaný a pokud to šlo, tak i pracovat.

[vostalpetr]

No vidíš, to by Sai Babovi pomohlo od svatých povinností...

Práce totiž vosvobozuje...

[vostalpetr]

Chuang Tse TAO
Nový příspěvekod Návštěvník » pon 27. dub 2015 10:19:25

„Vědění dávných civilizací bylo dokonalé, tak dokonalé, že zpočátku nerozpoznávali, že existují věci.

To je to nejdokonalejší poznání.Nemůže být už vyšší.

Potom začali poznávat, že věci existují, ale nedělali mezi nimi rozdíly. Neporovnávali je mezi sebou.

Pak je začali porovnávat, ale nevyvozovali z toho žádné závěry.

Když došli k tomu, že je začali posuzovat, TAO bylo ztraceno“.

Vždyt to furt říkám, že se máte dívat bez vidění, konat bez konání, znát bez vědění apd.

A milovat bez milování...

Ale někteří furt posuzují ego, utrpení, emoce apd.

A pak se divěj jakto že jsem je poslal do prdele...


A furt nevěděj cože je to hovno...

A furt nechápou proč tvrdím že ti mistři jsou hovnosráči...

[armin]

Chuang Tse TAO
Nový příspěvekod Návštěvník » pon 27. dub 2015 10:19:25

„Vědění dávných civilizací bylo dokonalé, tak dokonalé, že zpočátku nerozpoznávali, že existují věci.

To je to nejdokonalejší poznání.Nemůže být už vyšší.

Potom začali poznávat, že věci existují, ale nedělali mezi nimi rozdíly. Neporovnávali je mezi sebou.

Pak je začali porovnávat, ale nevyvozovali z toho žádné závěry.

Když došli k tomu, že je začali posuzovat, TAO bylo ztraceno“.

Takhle se vyvíjí mysl od mimina k dospělému člověku.
Jaksi poznávání světa.
Následně může přijít porozumění a puštění - neulpívání.
Když porozumím a pustím - přestanu lpět, tak se otevře cesta dál, ne zpět do stavu čerstvě vylíhlého nevědomého mimina.

[vostalpetr]

Viditelně si neporoźumněl,

kdybys porozumněl, pustil bys i to svoje porozumění...

[vostalpetr]

ne zpět do stavu čerstvě vylíhlého nevědomého mimina.

Jo to samý říkal i Brunton Maharišimu,

když mu v Tajnostech indických Mahariši vysvětloval, že za já leží Já...

Taky argumentoval tím, že z něj bude idiot no a ty máš to miminko....

Já vím, vo intuici jsi ještě neslyšel ani z rychlíku...

[vostalpetr]

Re: KDO JSI?
Nový příspěvekod Návštěvník » stř 27. říj 2021 15:38:03

Robert Adams: Opravdu není co říci. Slova jsou zbytečná. Jediný důvod, proč užívám slov, je, abych odhalil ticho ve slovech. Ticho je Pravda. Pravdu nemůžete vysvětlit slovy. Slova začnou postrádat smysl, stanou se nadbytečná. Pravda k vám přijde zcela prostě, když se připravíte skrze hlubokou podrobenost k sobě samému, odevzdáním všech vazeb, odevzdáním těla, vaší mysli a všeho, co je pro vás důležité vašemu pravému Já – Self. Tak dlouho, dokud budete cokoli držet, se vám bude Skutečnost vyhýbat. Skutečnost přijde jedině tehdy, když odložíte sami sebe, když odložíte své ego, když odložíte své potřeby, svá přání, snahu se něčím stát, odložíte touhy, když odložíte snahu stát se sebe-realizovaným, když zkrátka vše necháte být. Pak se stane něco báječného. Začnete se rozpínat. Ne vaše tělo, ale vědomí, kterým jste. Stanete se vše prostupující, absolutní Skutečností. Stane se to samo od sebe.

Vše, co pociťujete, slyšíte, čeho se dotýkáte, co cítíte a chutnáte, je mája. Všechno je mája – velká iluze. Většina z nás však nerozumí, čím mája opravdu je. Má snaha vysvětlit máju – je májou. Vše, co vaše oči spatří, to považujete za důležité, a to je mája. Vše, co slyšíte, vše, co čtete, vše, co se snažíte na sobě zlepšit – to vše je mája. Vybavil se mi příběh.

Jednou se spolu bavili Buddha a Nárada, jeho hlavní žák, a Nárada se zeptal: „Mistře, co je podle vás mája? Tvrdíte, že všechno je mája. Je možné to nějak jednoduše vysvětlit? Co je mája?“ A Buddha odpověděl: „Dobře, pojďme se projít. Vysvětlím ti to.“ Kráčeli prašnou cestou. Buddha nepronesl jediné slovo. Nárada se znovu zeptal: „Mistře, vysvětlíte mi, co je mája?“ Buddha řekl: „Ano. Ale zrovna mám žízeň. Můžeš mi prosím přinést sklenici vody?“ Nárada mistrovu prosbu poslechl. Šel dál po cestě a uviděl dům. Zaklepal na dveře a otevřela nějaká paní. Nárada se zeptal: „Mohu prosím dostat sklenici vody?“ Paní odpověděla: „Ano, pojďte dál,“ a kývla na svoji dceru, „dej tomuto pánovi sklenici vody.“ Nárada pohlédl na dívku. Byla smyslně krásná. Nárada nikdy nic tak krásného v životě neviděl. A stará paní pravila: „Chcete se oženit s mojí dcerou?“ „Proč ne?“ řekl Nárada.

A tak se vzali. Nárada pracoval na polích. Měl dva syny a dceru. Přešlo mnoho let. Jednoho dne přišly deště a vichřice a země začala mizet pod vodou. Voda stoupala až k jeho domu. Nárada nashromáždil veškerý nábytek domu na jedno místo a celá jeho rodina si na tento nábytek vylezla. Ale voda stále stoupala, výš a výš. Nakonec museli utéci na střechu domu. Na střeše domu byla tyč, na kterou se věšelo prádlo, a všichni se této tyče drželi, aby si zachránili životy. Vítr foukal rychlostí 150 mil za hodinu. Voda stále stoupala výš a výš. Nakonec to jeho dcera vzdala a utopila se. Nárada byl smutkem bez sebe, ale co mohl dělat? Pak se jeho první syn už nedokázal dále držet, pustil se a utopil se. V tu chvíli se Nárada zachvěl smutkem. Nemohl porozumět, co se to děje. Pak se pustil i jeho druhý syn. Potom se pustila i jeho tchýně a Nárada řekl: „Budiž, stejně už byla stará.“ Ale pak se pustila i jeho žena a Nárada se zcela zhroutil. Už se nemohl déle udržet a téměř se pustil, když náhle zpozoroval sám sebe, jak stojí před Buddhou se sklenicí vody. A Buddha řekl: „Co je s tebou? Dej mi napít.“ Nárada odpověděl: „teď už vím, co je mája.“

Tento příběh se týká také nás. Jsme tak zapletení do světa, vše bereme tak vážně. První chyba, kterou děláme, je, že si myslíme, že jsme důležití, že je tělo důležité. Pokoušíme se tělo zlepšovat. Chceme, aby se tělo cítilo dobře. Pro tělo děláme všechno možné. Postupně se nás zmocní všechny světské problémy. Nerozumíme tomu, že všechno je předurčené. Místo abychom zkoušeli najít sebe sama, abychom si kladli otázku „kdo jsem já?“, jsme pohlceni světskými záležitostmi. Zajímají nás všechny krásné věci světa, věříme, že jsou věčné a skutečné. Zaplétáme se i do všech ošklivých věcí ve světě a chceme se jich zbavit a změnit je na krásné. Jsme tak pohlceni světem, že nemáme čas myslet na Skutečnost.

Bohužel to je důvod, proč přicházejí pohromy, jako smrt či nemoci, nebo odloučení od rodiny, ať už z nejrůznějších důvodů. Tehdy si začneme klást otázku: „Co je vlastně účelem života? Narodil jsem se, zemřu a mezitím namáhavě usiluji dosáhnout štěstí. A když ho dosáhnu, není to to, co jsem si myslel. Co je skutečnost? Co je život?“

Vytvoříte-li přání, poznat sama sebe, něco se změní. Naleznete knihu. Naleznete přítele, možná bude i o krůček dál, než vy. Začnete klást otázky. Začnete číst. A pak začnete rozumět, že za narozením, chozením do školy, prací, rodinou, dospělostí, stárnutím a smrtí, je něco dalšího. Život se stává více smysluplný. Ale přeci jen řeknete: „Ještě jsem smysl života neochutnal. Znám pouze svůj vnějšek, svoji povrchnost.“ Budete-li takto upřímně pokračovat, budete přivedeni k učiteli, ale možná také k řece či stromu, k čemukoli, z čeho pro vás dokáže vzejít hlubší pochopení a začnete jít hlouběji do sebe sama. Nemám na mysli meditaci, protože ta může být použita nesprávně. Začnete se nořit hluboko do sebe sama. Začnete pociťovat, co nikdy před tím. Budou chvíle blaženosti, ale zase odejdou a vrátíte se zpátky ke svému starému já. Začnete více přemýšlet o životě, co to vlastně je.

Jednoho dne se něco stane. Začnete si uvědomovat, že je to vaše myšlení, které je příčinou problémů, které máte. Je příčinou iluze, máji. Vaše myšlenky jsou problémem. Uvažujete o tom. Guru uvnitř vás bude probuzený. Pro vaši upřímnost, pro vaši touhu se probudit, která je silnější než cokoli jiného na světě, vás vnitřní guru vede k vnějšímu guruovi. A vnější guru vám řekne, že osobní já je pouze myšlenka, idea. Označujete se to jako „já – myšlenka“. Musíte najít zdroj tohoto „já“, které je na pravé straně hrudi. Když bude zůstávat ve zdroji myšlenky já, stočí vás to k pravému Já, k Self, které je vědomím, absolutní Skutečností. Pak budete svobodní.

To je pouze začátek. Začnete s praxí a vaše praxe vám přinese mnoho zážitků. Navštívíte okultní sféry. Budete slyšet nádhernou hudbu. Uvidíte geometrické tvary. Budete navštíveni Mudrci. Poběžíte ke guruovi a řeknete mu o všech svých zážitcích. A on vám vysvětlí: „To nic není. To je mateřská školka. Musíš jít za. Všechno to přichází z tvojí mysli. Tvá mysl je příčinou vší existence. Je to tvá mysl, která dává zrod vesmíru, Bohu, lidem, místům a věcem. Musíš mysl zničit.“ „Jak to mám udělat?“ „Dotazováním a zkoumáním: Ke komu mysl přišla? Kdo má mysl?. Pozorováním. Inteligentním pozorováním tvých myšlenek začneš svědčit svému procesu myšlení.“

Začnete provádět tuto praxi, ale život na vás bude dále působit. Události se odehrávají. Znovu a znovu budete zachyceni v máji, ve velké iluzi. Budete brát tyto věci vážně. Myslíte si, že vám svět něco nabízí, protože se ve vašem životě začnou vyskytovat nejrůznější dobré události. A pak, samozřejmě, se to celé obrátí a někdo ve vaší rodině zemře, nebo ztratíte svoji pracovní pozici, na které jste byli dvacet let. Zbankrotujete. A tak začnete znovu se zkoumáním a běžíte zpátky ke guruovi. Guru vám řekne: „Nereaguj na okolní podmínky. Nevěnuj pozornost věcem tohoto světa. Tvé tělo bude vykonávat práci, kvůli které sem přišlo. S tebou to nemá nic společné. Ať si zbankrotoval nebo jsi milionář, ať jsi nemocný či zdravý, ať žiješ v chatrči nebo na zámku, neber tyto věci vážně. Raději stoč pozornost do svého nitra. Jdi hlouběji. Ponoř se hlouběji, než kdykoli předtím. Cokoli se ti na světě přihodí, jednoduše to pozoruj. Ve skutečnosti je podkladem celé existence láska, harmonie. Na světě není nic, co by tě chtělo zničit nebo ti ublížit. Zkrátka je to mája. Znovu se zeptáte. „Co je mája?“ a guru vám vylíčí příběh, který jsem na začátku vyprávěl. A ten žák také pochopí, že voda je jen přeludem, že je májou, a že mája je něco, co se jen zdá být reálné, ale při zkoumání se zjistí, že tomu tak není. Celý svět je takový. Celý vesmír je takový. Nenechte se znovu zmást. Nic neberte vážně. Stočte se do nitra. Nereagujte. Vnořte nyní svoji mysl pevně do nitra, aby nebyla zaskočena májou.

Tak začnete provádět zkoumání odhodlaně a opravdově v každý denní okamžik Kdykoli k vám přijde myšlenka, zeptáte se: „Ke komu přišla?“ Kdykoli v televizi nebo ve světě zpozorujete něco, co vás rozruší, nezapomenete se zeptat: „Ke komu to přišlo? Kdo to zažívá?“ Občas na zkoumání zapomenete. Ale častěji si vzpomenete, než zapomenete. Bez ohledu na to, zda je daná situace dobrá či špatná, přestanete se do této situace zaplétat a zkoumáte: „Ke komu to přišlo? Ke mně. Cítím to. Já vnímám tuto máju. Tak kdo jsem já? Co je zdrojem já, které vnímá máju? Odkud já přichází? Kdo tomu dal počátek? Kdo jsem já?“

Samozřejmě, že si na tuto otázku nikdy neodpovíte. Kladete tuto otázku znovu a znovu. A všimnete se, že se něco stalo. Přestanete se zaplétat do rozhovorů. Předtím jste hovořili a hovořili a hovořili a hovořili – o všem na zemi, o počasí, o lidech, o místech, o věcech, o situacích, o světě. Nyní vás to už nezajímá. Něco vám říká, že tím plýtváte energií. Vyjadřujete se stručněji. Když vám někdo dá nějakou otázku, odpovíte ano či ne. Záležitost dál nerozvíjíte. Váš život se stává jednodušší a jednodušší. Stáváte se šťastnější a šťastnější. Všechno se to přihodí samo od sebe.

A pak zjistíte, že neustále zkoumáte „Kdo jsem já? Ke komu to přichází?“ Začnete zůstávat v „já“, sledujete toto „já“ do jeho zdroje. Přijdou-li myšlenky, ptáte se „Ke komu přicházejí?“ Nemáte cíl. Nemáte ambice. Přesto vaše tělo pokračuje v činnostech, kvůli nimž sem přišlo. A vykonává práci lépe než předtím. Jste ohromeni. Už tolik nerozebíráte, co se děje. Už se nepokoušíte rovnat věci do správné perspektivy. Už nebojujete o vaši pravdu. Našli jste mír. Jdete a sdílíte to se svým učitelem. Řeknete mu, jak daleko jste a co se s vámi stalo. A on vám odpoví: „Ale to nic není. Musíš se toho všeho vzdát. Vzdát se myšlení, že se ti něco přihodilo, že ses zlepšil, že žiješ lepší život, že jsi šťastnější, že máš jednodušší život. Všechno to musíš nechat jít.“

Snažíte se zjistit, jak se těchto věcí rychle zbavit. A odpověď je – skrze sebe odevzdání. Nejenom, že teď zkoumáte, ale také vše odevzdáte. Všechny vaše myšlenky, všechny vaše potřeby, všechny vaše tužby, vaše tělu, vaši mysli. Toto všechno odevzdáte. A ptáte se: „Komu to mám odevzdat, Mistře?“ Odpověď zní: „Sami sobě. Pravému Já, které je všudypřítomné, vševědoucí, všemohoucí. Pravému Já, které je vše prostupující. Pravému Já, jež je nejzazší jednotou, čistým uvědomováním si, sat-čit-ánanda, pará-brahman. Odevzdej to pravému Já, což jsi ty sám.

Jste ohromeni tím, co jste slyšeli. Začnete to provádět. Zatímco jste v práci, když myjete nádobí, když se díváte na televizi, nikdy nezapomenete na odevzdání. A jednoho dne vnitřní guru vtáhne vaši dovnitř, do zdroje a vy se probudíte. Budete osvobození. Budete sami sebou. Pak jste volní.

Návštěvník F.: Čas na dotazy?

Robert Adams: Kdykoli.

Návštěvník F.: Dobře. Zápasím s rozporem mezi svobodnou vůlí a předurčením. Slyšel jsem, že: „Ani vlas nespadne z mé hlavy, bez boží vůle.“ Pak mi ale také říkají, abych zachovával desatero přikázání, miloval Boha a bližního svého. Mám za to, že se mám modlit, meditovat a žít etickým životem. Nyní však, jak se zdá, bych měl zanechat spousty věcí, které se mají udělat. Má otázka je: džíva (oddělená bytost), který si myslí, že má možnost volby, tak má svobodnou vůli. Ale u átmana, která je nehybný, povstávají myšlenky a věci současně, spontánně, aniž by prošly přes filtr mysli. Když takto povstanou, jsou rozeznány jako neskutečné a nemusí se brát vážně. Bez ohledu na tuto debatu, všechna tato slova a argumenty, včetně otázky o protikladu svobodné vůle a předurčení, celá diskuze – to vše je částí lílá (boží hry). Rád bych věděl, co si o tomto scénáři myslíte?

Robert Adams: Když víte, že toto vše je lílá, tak proč se mě ptáte?

Návštěvník F.: Snažím se zjistit, jestli někdo dosvědčí moje představy. Uklidnilo by to moji mysl.

Robert Adams: Učení je paradox. Je pravdou, že všechno se stane samo od sebe. Vše je předurčeno. Ale my se přesto snažíme volit. Pouze když se zeptáte sami sebe: „Kdo zvažuje volbu?“, pak si uvědomíte, že tu není nikdo, kdo by volil. Nebyl tu nikdo, kdo by volil, protože „já“ nikdy neexistovalo. Nikdy jste neexistovali jako tělo či mysl. Proto není nikoho, kdo by měl skutečně něco udělat. Ale dokud pociťuje, že jste tělo, pak jste konající, to znamená, že musíte dodržovat morální zásady. Proto se řídíte desaterem, jak jste uvedl. Ale je to pouze pro lidi, pro davy, aby věřili v takové věci, jako jsou morální zásady. Ale je to také jen iluze, podobně jako že je nebe modré, či spatřování hada v provazu. Popravdě, mája nikdy neexistovala, tělo nikdy neexistovalo, mysl nikdy neexistovala, svět nikdy neexistoval, Bůh nikdy neexistoval, vesmír nikdy neexistoval. Vy jste skutečně pará-brahman, sat-čit-ánanda.

A jestliže budete mít o tyto otázky zájem, zatlačí vás to hlouběji do máji. Raději zkoumejte sami sebe: „Kdo jsem já? Co je ono já, které chce znát tyto věci? Co je toto já, které potřebuje mít tyto intelektuální znalosti?“
Je to stejné jako dotaz, co bylo první – strom nebo semeno, slepice nebo vejce? Neexistuje odůvodněná odpověď. Pouze, když naleznete svoji pravou podstatu, pak si uvědomíte, že celý svět je iluzí. Nemá svoji vlastní jsoucnost. Vše je brahman. Svět i vesmír se podobají obrázkům na promítacím plátně. Obrázky se objevují a s nimi i děj, který se má právě odehrát, ale plátno se nikdy nemění. Mění se obrázky. Když se probudíte, budete jako plátno a shledáte, že všechno, všechno ve vesmíru je navrstveno na vědomí. Budete to pozorovat, ale budete rozumět, že vše je v pořádku.
Návštěvník F.: Děkuji. Myslím, že mi přišly odpovědi, když jste se mě ptal, proč kladu tuto otázku.

Návštěvník R.: Roberte, řád bych řekl něco, co se mi přihodilo a co souvisí s naší debatou o máji. Nevím, jestli je to příklad máji nebo zda to nic neznamená. V neděli, když jsem odcházel z domu, jsem si vzpomněl, že jsem vzal z auta nějakou věc a nepamatoval jsem si, že bych ji vracel zpět. Jsem přesvědčený, že jsem ji nevracel. Jsem si jistý, že jsem ji nevrátil. Šel jsem k autu a ta věc tam byla. A pak se mi vybavila příhoda stará několik týdnů. Přecházel jsem křižovatku, když tu náhle zmizely moje klíče. Nevěděl jsem, kde jsou. Hledal jsem je dvě hodiny a nemohl najít. Pak jsem potřeboval udělat nějakou práci, ale k tomu jsem potřeboval ty klíče. No a najednou se jeden klíč objevil v mé ruce. Sakra, co se to děje? Jak mám z tohohle vybřednout? Je to mája nebo jen ztrácím věci a nemůžu je najít? Řekl jsem si, že klíče možná zmizely v jiné dimenzi. Roberte, máš nějakou zkušenost s podobnými šílenostmi?

Robert Adams: Neměli bychom těmto věcem dávat velký význam. Je to podobné, jako když jógín odhmotňuje a zhmotňuje věci. Ve světě máji je možné všechno. Některé věci se zdají vypadat jako zázrak. Jiné jsou děsivé. Něco ztratíte, něco naleznete. Ale nedávejte tomu význam. Nedávejte tomu příliš energie. Pozorujte, sledujte a ptejte se: „Ke komu to přišlo? Kdo prochází zkušeností, že ztrácí nebo nalézá klíče?“ A pochopíte, že je to já-myšlenka. Vždy je to já-myšlenka. Sledujte ono já. Zkoumejte: „Ke komu toto já přišlo? Kdo zažívá já?“ Něco vám řekne, že celý svět a vše v něm, včetně vašich klíčů ve vašich situacích je spojeno s já. Proto se nemusíte trápit se snahou napravit svět, nebo najít vaše klíče, nebo ztratit vaše klíče, či zkrátka myslet na tyto věci. Musíte pouze vyhladit já. Tím bude vše vyřešeno.
Já“ je první zájmeno. Po něm následuje „jsem“. Když si uvědomíte „já jsem“, budete volní. Nazývá se to bytím. Ne však být tím nebo oním. Prostě jen být. Já jsem. Je to zcela odlišný stav než ztotožnění s tělem. Tělo bude pokračovat ve ztrácení a nalézání klíčů, bude ledacos zažívat. Avšak vy ne. Budete od tohoto všeho volní. Přesto se ostatním lidem budete jevit, jako že nalézáte nebo ztrácíte klíče, zkrátka, že děláte cokoli. Skutečně se jim budete jevit jako někdo, kdo nalézá a ztrácí klíče. Avšak když naleznete pravdu o sobě samém a probudíte se, už se nadále nebudete ztotožňovat s tělem. A zároveň zjistíte, že se ostatním jevíte jako tělo a že vás vidí, jak si hrajete hry se svými klíči. Ale vy budete od tohoto odpoutaní. Přesto vaše tělo bude pokračovat ve hře. Je to paradox. Vaše tělo se objevuje asi tak jako voda ve fatě morgáně nebo jako had v provazu. Přesto, když se probudíte, už dál nejste tělo. A není žádné tělo. Avšak ostatním se vaše tělo jeví jako skutečné.

To je důvod, proč džňánin umírá nebo se zdá, že trpí. Ve skutečnosti je džňánin mimo dění. Ale pro adžňániny se toto vše děje. Vidí utrpení. Ztotožňují se se zármutkem, se smrtí a se vším ostatním. Proto vám říkám: Nevzrušujte se těmito věcmi. Zkoumejte: „Ke komu přicházejí?“ a buďte volní.

Ach jo, proč si ti džnániský čuráci alespon toho Maharišiho nepřečtou alespon jednou a pořádně ???

Že existuje člověk, že je tu svět,

to má svou příčinu:

Pána bezmezné Síly.

Zde však plátno i obraz i světlo

vidoucí i viděné

to vše je Jedno