Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

To je paradox: člověk hledá něco, co už je přítomné


Fakt jo ?

Takže když hledám brýle co jsem někam založil a zapomněl kam, tak je to paradox ?

A když hledám Já, které každý zná jen jej zapomněl tak je to paradox ?





A v této průzračnosti si člověk uvědomí: Není nic, čeho by bylo třeba dosáhnout. Nikdy tady nebyla oddělenost od Skutečnosti. Není nic, co by se mělo vyřešit. Všechno je už teď dokonalé


To je fakt,

Já si třeba průzračně uvědomují že jsi pica...

Furt řešíš jak není třeba nic řešit...


Fakt kunda...

Tedy dokonalá kunda, samozřejmě a pruzracne...

[vostalpetr]

jednou z duchovních identit je identita "toho, kdo je osvícený".

"Teď jsem konečně osvícený, takže teď už můžu žít svůj život."
Nebo: "Teď už mě lidé budou mít rádi, budou si mě vážit."


Ale kdeže

U většiny pitomcu jde o to vyhnout se utrpení

A hlavně ty smrti

Už se mě nic nedotýká

To je to oč běží všem mindrakům...

[vostalpetr]

Ostatně opravdové, transcendentální bdělosti tak jako tak není možné dosáhnout úsilím, nýbrž právě úplnou tichostí těla, mysli i citu, v nichž smí zůstat jen láska, oddanost a odevzdanost spolu s moudrým pochopením toho, co se v žákově nitru odehrává.

Jen tak dojde rychle až k bdělosti bez úsilí, k bezúsilnému pocitu vědomé přirozenosti, k bytí bez úsilí a dokonce k úplnému rozplynutí ega.






Tak, tak,

A když už tak i bez citu lásky, oddanosti a odevzdanosti

Proč by tam proboha měly zůstávat tydle city ???

A když už to takto tedy je,

Proč se tedy v dznane učí nějaký neosobní pozorovatel

Když tohoto nelze dosáhnout úsilím ???


A když už,

Jak se takováto spontánní bdělost liší bdělosti ega ?

Nebo se neliší ???

[vostalpetr]

Staňme se pozornými pozorností bez úsilí – to je také možné jen, když jste se odevzdali Bohu v lásce. Na samém počátku je malé úsilí pochopitelně nutné, ale když jste se úplně odevzdali v lásce při plné bdělosti a pozornosti, pak je úsilí už přebytečné.

A bylo by i na překážku, protože vaše bdělost se stane spontánní a úplně přirozenou. Je to naprosté vyprázdnění od všech pojmů a představ a konceptů – kromě lásky samé. Láskou zmizí dokonce i všechny nečistoty mysli a všechno ostatní – objekty vnímání, čas i prostor, takže zůstává jen čisté jáství a bytí.

A to není nic jiného než láska sama





No jasně

Když je někdo idiot

A ztotožňuje se s láskou dle návodů idiotů

Tak mu tam toto ztotožnění vždy zůstane

A už se nejspíš NIKDY takového ztotožnění nezbaví

Což platí nejen o lásce, ale o jakémkoliv zaměřování pozorování na "Boha"


Kdo se toto naučí, tomu to bude automaticky fungovat stejně jako si umí zavazovat tkaničky u bot,

Už tomu nemusí ani věnovat pozornost,

Jde to samo sebou,

Nikoliv spontánně, ale automaticky

Ťedy naucene

[vostalpetr]

Plést si spontaneitu s automatismem,

Přirozenost s naucenosti

Svobodu s připoutanosti

To je dost na pováženou

U každého kdo se alespoň trošku zajímá o duchovno !!!!!

[vostalpetr]

Pak si tudle hovadinu přečte katolická pica

A tím se jí potvrdí že je osvicena

Bude nadšeně dál a dál srat hovna svého upitomeni

A hlasat další sracky dle vzoru mistrů

Neomylné Pravdy...

[vostalpetr]

https://youtu.be/E_4BFxicqDw?si=S33SPUklEx7PuIqO

Pozorně si to poslechněte

Ani blábolu o nějaký lásce

Ráno jsem vstala,.........to je důležité že ve spánku to odpadlo

A už žádný bláboly o lásce a uctívání

Vše odpadlo...



To se může stát, většinou se ale stane to doživotní oblbeni...




V čem je tedy rozdíl?

Záleží na intenzitě koncentrace a ne na intenzitě sebevoblbovani...

Kdo je ochoten se vzdát tě Boží lásky,

V který si to ego tak krásně rochni ???

[vostalpetr]

PS


A nesvadel bych to na minulé životy,

Ale na naprogramování osoby

Přirozená spontánní koncentrace může nastat i u štepování ponožek

Nejen při uctívání oltáře apd.


To co jde jednomu nejde jinému

A tomu jednomu nejde to co jinému...

[vostalpetr]

Jak vidíte, největší výhodou cesty lásky i lásky samotné je, že se v ní nemusíme vlastně o nic snažit.

Láska je ve vás a s vámi a vy vlastně nemáte co hledat, protože láska je právě tím, co k uspokojení i k samotnému završení cíle potřebujete.

Jsou to právě jen láska a oddanost, jež přivedou bhaktijógina k Pravde




No to fakt nevidím,

Takže tam není žádný cíl, záměr a zisk a touha po štěstí

Jak tomu u zpitomeleho ega toužícího po štěstí bývá

Ty zase blabolis hovna,

Stejně jako Tomáš

Tomu se zřejmě taky ta pozornost zaměřuje zcela bez záměrně a bez usili


Když už si člověk vypěstuje připoutanost,

Tak to už se fakt nemusí o nic snažit

Pěkně se mu to zautomatizováno

A funguje to samo sebou...


Proto ti to tak hezky bez úsilí funguje,

To je výhoda oblbenosti

Funguje to samo sebou...